Díl 4: Sluníčko, Sluníčko, posuň se maličko!
Tak je tu další díl našeho seriálu, který nás opakovaně přenáší do dob minulých. Než si s lunární volvellou ukážeme další kousky, musíme si postavit další přístroj. Dnes to bude něco, co kolem sebe můžeme, zvláště v poslední době, celkem často vidět. Ale my nebudeme suchaři a náš přístroj toho bude umět trochu víc, než řada obvykle realizovaných verzí umí. A už vůbec to nebývají verze, které je možno nosit v kapse.
Tento rovněž (alespoň v námi předkládané verzi) geniální přístroj znali lidé již cca 5000 let př. n. l. S postupným zdokonalováním konstrukcí (tak, jak lidé experimentovali s různými plochami a projekcemi oblohy na ně) se vytvořila řada typů tohoto přístroje, ovšem základní princip i použití je stále stejné, jen přesnost se pro danou lokalitu zlepšovala. A používal se zcela vážně až do konce 19. století. I když jeho význam začal klesat již na pomezí 18. a 19. století. A pro vědecké či podobně vážné užití pak definitivně královská doba končí v roce 1910, alespoň v Evropě.
„No dobře, dobře, tak se už konečně vymáčkni“ – jako když to slyším, jak si brumláš, milý čtenáři, pod vousy- „co je to teda za záááázračný inštrument?“ Tak pozor, sedni si, zhluboka se nadechni a …
můžu? Jo, opravdu? Tak jo
Sluneční hodiny!
Protože jich je opravdu celá řada, nebudeme tu představovat všechny. Stačí, když si před stavbou řekneme, že je můžeme rozdělit na v podstatě tři skupiny:
– vodorovné (horizontální)
– svislé (vertikální)
– obecné
V každé skupině pak můžeme číselník realizovat na ploše rovinné či nikoli, číselník může být také různě realizovaný. Koho zajímají podrobnosti o typech, odkazuji jej na strejdu Googla či konkrétně na tyto skvělé zdroje:
Úvodní pojednání o hodinách jednoho z největších nadšenců slunečních hodin u nás, pana Miroslava Brože
SHC, což je projekt zase spojený s panem Brožem, jen se zde už můžete dobrat reálného návrhu i vysvětlivek.
Shadows, což je komerční program na tvorbu hodin a jiných pomůcek
A teď už si tu uvedeme materiály pro tři typy hodin:
1. horizontální s trojúhelníkovým polosem. Byly navrženy ve výše uvedeném programu Shadows, verze Pro. Ale tento typ jde realizovat i ve volně šiřitelné verzi. Číselník má rozměr 15 x 11 cm, což je taková přijatelná stolní verze, která nebude moc nikde překážet.
Musíme si stáhnout
Báze – již připravená základna s číselníkem
Ukazatel – ukazatel ve správné velikosti
Nákres ukazatele,
ten nám zřetelně ukazuje správné rozměry ukazatele, aby hodiny ukazovaly vše správně.
Vytiskneme si Bázi, nalepíme na prkénko či desku z Vámi dostupného pevného materiálu. Pak vytvoříme obdobným způsobem Ukazatel či jej rovnou vyřežeme podle nákresu. Vhodným způsobem upevníme ukazatel na bázi tak, aby pravý úhel byl blíž k číselníku a ukazatel ležel na desce báze kratší přeponou. Jeden ze způsobů upevnění je pomocí uštípnutých špendlíků, které zapustíme do báze v naznačených otvorech a následně zapuštění do ukazatele. A je to. Snad ještě přelakovat, ať déle vydrží.
2. také horizontální, zde ale polos je tvořen špendlíkem,na jehož konci je korálek nebo jiný výrazný předmět.
Soubor je jeden, číselník o rozměrech 6 x 9 cm.
Po vytištění opět podlepíme tvrdším materiálem. Pak vytvoříme polos tím, že vezmeme úhloměr, a pod úhlem 50° od základny zapustíme špendlík, s navlečeným a zafixovaným „korálkem“ u hlavičky. Špendlík zapustíme tak, aby hlavička (střed korálku) ležel nad koncem červené čárky, která vychází z paty ukazatele, což je průsečík modrých hodinových čar). Zní to složitě, ale je to ve skutečnosti jednoduché. Nebo ne? Tak tedy
3. hodiny diptyckého typu ( dvojkřídlé, s horizontálním i vertikálním číselníkem, které jsou spojeny kloubem a pružným polosem) a máme je připraveny ve dvou rozměrech:
6 x 9 cm, počítané na 50° severní šířky a 15° východní délky,
horizontální deska
a vertikální
nebo 5 x 7 cm, počítané na 50° 30‘ 27“ severní šířky a 16° 0‘ 44“ východní délky ( vzal jsem hodiny, které jsem pro potřeby Hvězdárny kdysi vytvořil jinak), tvořené jediným souborem:
Tyto menší hodiny sestavíme tak, že po vytištění vystřihneme naznačený obrys, tvořený 4 obdélníky. Vnitřní hrany lehce nařízneme Pro lepší ohyb. Pak v patách polosu (průsečíky modrých hodinových čar) propíchneme pomocí špendlíku dírky. Jedním otvorem protáhneme pevnější nit, na rubu asi 1 -1.5 cm niti zajistíme kouskem lepící pásky. Pak navlékneme dva korálky a poté druhý konec niti provlékneme druhým otvorem. Díl se zafixovaným koncem niti položíme na stůl a vhodně zatížíme, aby se chvíli nehýbal. Pak druhý číselník nastavíme do pravého úhlu k položené části, v této poloze napneme nit a opět zafixujeme lepící páskou. Odstřihneme přebytečný kus nitě, pak slepíme vnější obdélníkový díl s dílem číselníku (tj. ohneme kolem příslušné hrany, jednu plochu natřeme lepidlem a přitiskneme k sobě). Druhý číselník stejně. Necháme zaschnout. Poslední úkon je zafixování korálků do správné polohy. To uděláme tak že si rozložíme hodiny na stole, horizontální číselník zatížíme, pak vezmeme pravítko, jednu jeho hranu nastavíme na naznačený konec červené úsečky pata -12 h. Na průsečíku hrany pravítka a niti zafixujeme správný korálek (vteřinovým lepidlem). Zaměníme číselníky (zatížíme na stole vertikální část) a zopakujeme fixaci pomocí pravítka.
Sestavení většího modelu je obdobné, jen ty větší nemají vnější díly, takže je nutno vytvořit pružný spoj hran, kde hodinové čáry opouští číselníky. A pak po upevnění polosu přelepit obě rubové strany pevnějším materiálem.
Jako poslední pro dnešek ještě doplním, že hodiny si můžeme pomocí grafického editoru jakkoli personalizovat přidáním pěkného podkladu pod číselníky, potiskem volných ploch atd.
Na popis číselníků a ukázky použití už dnes nedojde, ale nevadí, příště na to alespoň bude více prostroru. Tak za týden na viděnou s hodinami po ruce..
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici