Ještě několik typů pro astroláby
V dnešním díle si ukážeme ještě několik sólových úloh pro planisférický astroláb. Některé konkrétně, jiné jen zmíníme a necháme prostor pro soukromé vzdělávání každému chtivému čtenáři.
Co tedy naše astroláby ještě umí? No spoustu věcí. Už jsme si například říkali, že stínové čtverce z historického hlediska souvisí se stanovováním časů modliteb. Tohle zrovna my řešit nebudeme, ale třeba v manuálu k projektu Astrolabe Generator je několik příkladů, které mohou osvětlit tuto část úloh.
Dalším, zatím neřešeným typem, jsou časoměrné úlohy, zvláště pak otázky kolem „nerovnoměrných hodin“. Co to je? Nalistujte si díl 5, tam v závěru je zmíněna nerovnoměrná délka hodin podle dne v roce. Tedy hodin dle Slunce. A protože v řadě úloh v dalších dílech budeme používat i sluneční hodiny či se opírat o čas sluneční, měli bychom si o tom ještě popovídat. V 5. dílu je uvedena časová rovnice a analema na slunečních hodinách. Astroláb má tuto možnost také, takže mnohdy stačí u sebe mít jen astroláb.
14. Použití časové rovnice je na astrolábu jednoduché – na zadní straně nastavím pomocí alhidády požadované datum koncem s výškovou stupnicí a druhý konec alhidády, označený „časová rovnice“ mi průsečíkem s křivkou analemy rovnou ukazuje opravu v minutách.
15. Kolik nerovnoměrných hodin je dle Slunce doopravdy dne 9.8. ve 14:15?
Zde využijeme na zadní straně astrolábu síť obloukových křivek v horní části středového obrazce. Lze použít také síť „nerovnoměrných hodin“ na straně přední, ale na zadní je to jednodušší. Tedy postupujeme takto:
nejprve si za zadní straně zjistíme ekliptikální délku Slunce dne 9.8. To je už rutina, tedy rychle dostáváme 137° (nebo 17° Lva),
to nastavíme proti polední čáře na straně přední. Odečteme výšku Slunce (průsečík ekliptikální kružnice a výškových kružnic. Zde dostáváme 56°,
na zadní straně alhidádu koncem „výška“ nastavíme na hodnotu 56 výškové stupnice (druhá obvodová) a odečteme hodnotu průsečíku alhidády a kružnice 6 nerovnoměrných hodin (18°),
nyní na přední straně zarovnáme 137° ekliptikální kružnici s časem 14:15 a opět odečteme výšku nad obzorem (46°),
nastavíme alhidádu na hodnotu 46°a nyní hledáme průsečík nerovnoměrných hodin s údajem 18° . Vychází nám 4:00, tedy 16:00.
16. Od kdy do kdy a jak minimálně dlouho bude Slunce mezi jarní a podzimní rovnodenností 30° nad obzorem?
Tak toto je jednoduchý úkol. Jarní rovnodennost je ekliptikální délka 0° , podzimní 180° , takže nejprve nastavíme 0° ekliptikální kružnice proti 30° výšky, pravítko zarovnáme na průsečík a odečítáme čas 9:25. Stejně 180° na straně západní a odečítám 14:25. Minimální délka 5 hodin, do letního slunovratu časy postupují od sebe, po slunovratu se vrací k sobě.
17. Kde bude Jupiter 9.8. ve 20:00 SEČ?
Tak tady už musíme sáhnout po dalších pomůckách. Planety a Měsíc se totiž pohybují po obloze jinak, hlavně vůči ekliptice. Takže musíme znát obecné souřadnice daného objektu vůči hvězdné obloze. K tomu ním slouží tzv, efemeridy, což jsou tabulky rektascenze a deklinace daného tělesa pro každý den (nejlépe). Lze nalézt třeba v Námořním almanachu či pro většínu suchozemských čtenářů mnohem dostupnější (i cenově) Hvězdářské ročence. V ní pro datum 9. srpna najdeme u Jupitera rektascenzi 22 hodin 5 minut a deklinaci -13° 2‘, tedy -13° .
A jdeme na to: Ekliptikální délku Slunce pro 9.8. (137°) nastavíme proti 20 hodinám.
Nyní najedu ukazatelem na hodnotu rektascenze 22 h 5 minut. Tedy najdu na ekliptikální kružnici 0° (jarní bod) a protože se rektascenze počítá přes západ, musím takto odpočítat 22 h 5 minut. To odpovídá 1 hodině a 55 minutám navíc k „času jarního bodu“. Proti deklinaci -13° odečtu, že Jupiter bude mít výšku asi 12° nad obzorem a bude ležet asi 27° východně k jihu, tedy na jihojihovýchodě.
Tak pro dnešek zase vše, těším se na příště, kdy si zkusíme zase „složitější“ úlohy. Třeba se dvěma námi postavenými přístroji.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici