Vzhledem ke skutečnosti, že astronomicé kroužky již běží a doufejme budou běžet bez omezení, změníme pravidelné “Virtuální astronomické kroužky” na přehledy nejzajímavějších úkazů na obloze v tom kterém měsíci.
Tak hned 1. února v 6:46 SEČ nastává nov. Měsíc je na denní obloze u Slunce a my se v noci můžeme těšit na tmavé noci.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Celou situaci jsme namodelovali v programu Stellarium. Měsíc opravdu “není” vidět. Nedaleko Slunce se nalézá též planeta Saturn. Přesná konjunkce Slunce – Saturn nastane 4. 2. ve 20 hodin SEČ.
Další konjunkce, tentokrát Měsíce s Jupiterem nás čeká 3. února v 1 hodinu SEČ. My budeme moci obě tělesa s trochou štěstí pozorovat 3. února večer po západu Slunce. Měsíc bude velmi mladý a bude vidět jako úzký srpeček.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Jak takový srpeček (při západu) vypadá se můžete podívat na snímku našeho kolegy.
V únoru také dosáhne Venuše svého největšího lesku s jasností – 4,6 mag 12. února. To bude pozorovatelná na ranní obloze.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
To bude poblíž vidět i planeta Mars a velmi nízko nad obzorem Merkur (ten bude 16.2. v největší západní elongaci 26° od Slunce).
Z komet bude v únoru pozorovatelná zejmén kometa 19P/Borrelly, kterou v roce 1904 objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly. Jedná se o poměrně aktivní kometu, kterou navštívila sonda Deep Space 1, která prozkoumala její jádro. To má tvar podobný burskému oříšku. Maxima jasnosti okolo 9 mag dosáhla v lednu, ale podobné jasnosti bude dosahovat i v únoru. Nachází se v souhvězdí Ryb.
autor: Hvězdářská ročenka (hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – www.observatory.cz
Poměrně jasnou kometu C/2019 L3 (ATLAS) nalezneme s jasností 10 mag v Blížencích. Kometa k nám přilétá poprvé z Oortova oblaku, po průletu vnitřní částí Sluneční soustavy se její dráha změní na hyperbolickou a po průchodu přísluním Sluneční soustavu definitivně opustí.
autor: Hvězdářská ročenka (hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – www.observatory.cz
Výběr zajímavých výročí měsíce února:
2. února 1907 zemřel ruský vědec Dmitrij Ivanovič Mendělejev, který nejen sestavil tehdy známé chemické prvky na základě chemických vlastností a hmotností do tabulky, z které se postupně vyvinula dnes používaná periodická tabulka prvků, ale zabýval se například i meteorologií či kalendáři (115 let) [1a], [1b], [1a], [1b]
2. nebo 3. února 1977 vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4 a tím zanikla (45 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
3. února 2012 byla v Íránu na oběžnou dráhu Země vypuštěna pomocí rakety Safir-1B družice Navid Elm-o-Sana’t, kolem 12. února družice pořídila svoje první snímky povrchu Země (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [3a]
4. nebo 5. února 1967 odstartovala ze Země na raketě Atlas Agena D měsíční sonda Lunar Orbiter 3, úkol, kterým bylo snímkování povrchu Měsíce, zejména oblastí vhodných pro plánované přistání kosmonautů v rámci programu Apollo, splnila, i když snímkování bylo předčasně ukončeno pro technickou závadu (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
5. února 1987 odstartovala ze Země na raketě Sojuz U2 k sovětské orbitální stanici MIR v kosmické lodi Sojuz TM-2 dvoučlenná posádka, let byl úspěšný (35 let) [1b], [2b]
5. února 1977 (6. února místního času) dopadl na zemský povrch v kanadské provincii Alberta v blízkosti městečka Innisfree meteorit později nazvaný Innisfree, díky snímkům kanadské bolidové sítě MORP se stal třetím z takzvaných “meteoritů s rodokmenem”, jako jasný bolid ho zaznamenala nad mraky i posádka letounu společnosti Air Canada (45 let) [1b], [3b], [6]
5. února 2002 odstartovala ze Země vesmírná sonda RHESSI (Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager, též Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager, též HESSI, též Explorer 81), sonda NASA určená k průzkumu slunečních erupcí (20 let) [1a], [1b]
6. února 1612 zemřel Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom, byl jedním ze zakladatelů současného gregoriánského kalendáře (410 let) [1a], [1b]
7. února 1977 odstartovala ze Země k sovětské orbitální stanici Saljut 5 na raketě Sojuz FG pilotovaná kosmická loď Sojuz 24 s dvěma pasažéry na palubě, připojení bylo úspěšné, po 17 dnech pobytu ve vesmíru se posádka vrátila v pořádku zpět na Zemi (45 let) [1a], [1b], [2b]
10. února 1997 odstartovala z kosmodromu Bajkonur k ruské kosmické stanici Mir pomocí nosné rakety Sojuz-U pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-25, hlavním cílem mise byla výměna části posádky (25 let) [1a], [1b], [2b]
11. února 2017 se krátkoperiodická kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, perioda oběhu 5,25 roku, zatím naposledy přiblížila Zemi, proletěla od ní ve vzdálenosti 12 444 000 km (5 let) [1a], [1b], [2b], [6]
11. února 1997 odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery k misi STS-82, šlo o druhou servisní misi k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu (25 let) [1a], [1b], [2b]
12. února 1997 byl nosnou raketou M-V z japonské základny Kagoshima vypuštěn vesmírný radioteleskop Haruka, označovaný též jako HALCA, VSOP nebo MUSES-B, úspěšně fungoval do roku 2005 (25 let) [1b], [2b]
12. února 1947 dopadl v pohoří Sichote-Alin na jihovýchodu Ruska železný meteorit, již v atmosféře se rozpadl na mnoho částí, v atmosféře zářil více než Slunce, odhaduje se, že na Zemi dopadly desítky tun materiálu (75 let) [1a], [1b], [2b], [3b]
13. února 2012 z kosmodromu Kourou poprvé do vesmíru odstartovala raketa Vega, při premiérovém startu úspěšně vynesla více jak 20 družic několika různých států (10 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
13. února 1997 zemřel Robert Herman, americký fyzik, který se zabýval teorií big bangu a reliktním zářením (25 let) [1a], [1b]
13. února 1852 se narodil dánsko-irský astronom John Dreyer, tvůrce významných katalogů – NGC katalogu mlhovin a hvězdokup, IC katalogu a druhého IC katalogu (170 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
14. února 1972 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20, která na něm pak úspěšně přistála, den po přistání z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, ten 25. února přistál v Kazachstánu, šlo v historii o druhou automatickou sondu, která dopravila na Zem vzorky povrchu Měsíce, první byla v roce 1970 Luna 16 a ještě předtím byly dopraveny vzorky povrchu Měsíce v rámci amerických pilotovaných misí Apollo (50 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3b]
14. února 1947 se narodil první vietnamský kosmonaut Phạm Tuân, v roce 1980 navštívil společně se sovětskými kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem sovětskou orbitální stanici Saljut 6 (75 let) [1a], [1b], [2a]
18. února 1957 zemřel Henry Norris Russell, který například dopracoval Hertzsprungův-Russellův diagram do konečné podoby, stanovil chemické složení Slunce nebo zkoumal dvojhvězdy (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b]
19. února 2017 odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise CRS-10 na raketě Falcon 9 zásobovací kosmická loď Dragon nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty, loď se pak po přibližně měsíci úspěšně vrátila na Zem (5 let) [1a], [1b], [2b], [5], [6], [6], [6]
19. února 1937 se narodil Klim Ivanovič Čurjumov, ukrajinský astronom, ředitel planetária v Kijevě a spoluobjevitel komet 67P/Churyumov-Gerasimenko(vá) a C/1986 N1 (Churyumov-Solodovnikov) (85 let) [1a], [1b], [2b]
20. února 1972 se narodil Anton Nikolajevič Škaplerov, člen tří dlouhodobých expedic na Mezinárodní kosmické stanici (50 let) [1a], [1b]
20. února 1962 odstartovala ze Země z Cape Canaveral mise Mercury-Atlas 6 (MA-6) s kabinou pojmenovanou Friendship 7, mise měla jediného člena posádky, kterým byl John Herschel Glenn, Jr., šlo o třetí pilotovanou kosmickou loď USA a první americkou pilotovanou výpravu na orbitální dráhu Země, John Glenn při této misi absolvoval tři oblety Země (60 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5]
21. února 2007 dopadl v indickém Mahadevpuru meteorit, jehož jedna část o hmotnosti 3,4 kg dopadla do obývacího pokoje (15 let) [1b], [2b]
22. února 2017 byla při startu zásobovací kosmické lodi Progress MS-05 k Mezinárodní kosmické stanici naposledy použita jako nosič raketa Sojuz-U, nejpoužívanější verze Sojuzu, zároveň i vůbec nejpoužívanější kosmická raketa na světě, 24. února se kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně připojila (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [6]
22. února 1857 se narodil Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik, který dokázal existenci elektromagnetických vln (165 let) [1a], [1b], [2b]
23. února 1997 došlo na palubě orbitální stanice Mir v systému regenerace vzduchu k požáru, uhašen byl za 90 sekund (25 let) [1a], [1b], [2b]
kolem 23. února 1987 začala být na nočním nebi především z jižní polokoule Země pozorovatelná supernova označená následně jako SN 1987A, v květnu 1987 dosáhla její hvězdná velikost hodnoty 3 mag, šlo o poslední okem pozorovatelnou supernovu 20. století, zazářila v blízké trpasličí galaxii nazvané Velké Magellanovo mračno, k samotnému vzplanutí supernovy došlo mnohem dříve, neboť vzdálenost Velkého Magellanova oblaku je kolem 170 000 světelných let (35 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [3]
26. února 2017 získala čínská družice TanSat (též označovaná CarbonSat) vypuštěná v prosinci 2016 a na oběžné dráze uvedená do provozu v lednu 2017 první sérii dat z pozorování rozložení a množství oxidu uhličitého a kyslíku v zemské atmosféře, družice je také vybavena pro pozorování slunečním zářením stimulované fluorescence chlorofylu (5 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
26. února 1987 byla na Cape Canaveral raketou Delta 3924 vypuštěna meteorologická družice GOES 7 (35 let) [1b], [2b]
27. února 1897 se narodil Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom, zabýval se výzkumem planet a Slunce (125 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
29. února 1992 byla založena Národní kosmická agentura Ukrajiny (NKAU), též označovaná Ukrajinská kosmická agentura (SSAU) (30 let) [1], [1a], [2a]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
foto: Richard Kotrba