Slunce
Slunce stále zvyšuje svou aktivitu. Předpokládáme, že tak bude činit i v květnu 2022. K tomu nás vede situace, jaká se na Slunci vyskytovala v měsíci dubnu.
Duben, zejména jeho druhá polovina, se pyšnil Sluncem pokrytým krásnými velkými skupinami slunečních skvrn a protuberancemi. Jako příklad uveďme obrázky z 22. dubna.
A jak jsou vlastně takové protuberance velké? Do snímku pořízeného na úpické hvězdárně jsme vkomponovali škálu vzdáleností od Slunce (aplikace LUSOL 3). Ihned na první pohled vidíme, že dnešní protuberance, které jsou průměrné velikosti, dosahují výšek mírně přesahujících 50 000 kilometrů nad slunečním povrchem (rovníkový průměr Země je 12 756 km). Naše Země by se tedy do výšky takové protuberance vešla 4x.
Měsíc
Měsíc nám hned na začátku května připraví hezkou podívanou. 2. května po západu Slunce bude poblíž otevřené hvězdokupy Plejády a planety Merkur v souhvězdí Býka. Úkaz však bude pozorovatelný pouze v oblastech s nerušeným výhledem k západu, neboť dostatečná tma k jeho pozorování bude až v době, kdy budou všechna tato tělesa nízko nad obzorem. K jeho sledování bude vhodný triedr spíše než velký dalekohled.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
9. května bude Měsíc v první čtvrti, tedy jako písmenko D na večerní obloze. Nalezneme jej poblíž hvězdy Regulus, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Lva.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Úplné zatmění Měsíce 16. května bude v celém průběhu viditelné ze Severní a Jižní Ameriky a Atlantického oceánu. U nás uvidíme jen částečnou fázi zatmění nízko nad obzorem v ranních hodinách. Měsíc u nás (15. poledník a 50. severní rovnoběžka) zapadá v 5:15 SELČ, úplná fáze zatmění začíná v 5:28 SELČ.
zdroj: Thousand Year Canon of Lunar Eclipses, Fred Espenak
Stav krátce po začátku zatmění a krátce před západem Měsíce:
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Meteory
V měsíci květnu nás čekají hned 2 zajímavé meteorické roje.
Jednak roj eta Aquarid, který je pozůstatkem asi nejznámnější komety Halleyovy (1P/Halley). Druhý roj spojený s touto kometou jsou říjnové Orionidy. Kometa byla u Slunce naposledy v roce 1986 a další průchod přísluním nastane v roce 2061. Zde se můžeme podívat na slabou eta Aquaridu, pořízenou celooblohovou kamerou Hvězdárny v Úpici, která je umístěna v Jaroměři.
Vlastní předpovězené maximum nastává v noci z 5. na 6. května s maximálním ZHR (zenitový přepočtený počet) 50 meteorů/hodinu. Vzhledem k tomu, že roj vychází nad obzor až v druhé polovině noci a nepříliš vysoko, bude počet pozorovatelných meteorů nižší.
Roj má ploché maximum trvající spíše dny než hodiny a vláknitou strukturu. Například v roce 2020 zachytil meteorický radar Hvězdárny v Úpici maximum 3. května dopoledne mohutnější než předpovězené 6. května.
Druhým rojem tohoto měsíce jsou tau Herkulidy, jejichž maximum nastává 31. května v 6 hodin ráno. Podle některých předpovědí je možno očekávat spršku tohoto nepravidelného roje. Souvisí s kometou 73P/Schwassmann‑Wachmann 3. Roj τ‑Herkulid byl aktivní v roce 1930, v současné době jsou jeho frekvence velmi nízké, méně než 1 meteor za hodinu. V roce 2006 byla zaznamenána silná radarová aktivita, vizuální nikoliv. Další spršky jsou předpovězeny na rok 2022 a 2049.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2022:
V květnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) pro většinu pozorovatelů z České republiky nepozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 8. května 2022 zhruba mezi 11. až 12. hodinou SELČ (tj. mezi 9. až 10. hodinou UT) a v této chvíli bude Měsíc na denní obloze a navíc jen pár stupňů nad ideálním obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu
Vybrané z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety Mezinárodní kosmické stanice během května 2022:
Mezi 1. květnem a 13. květnem je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná v určitých okamžicích mezi půlnocí a ránem, mezi 14. květnem a koncem května se pak pozorovací časy postupně posunují i před půlnoc a do večerních hodin. Z termínů na začátku května by mohly být hezké například přelety:
1. května mezi 4:56 až 5:05 SELČ (na již hodně světlé ranní obloze můžete z míst s opravdu dobrým výhledem k východu pozorovat ve stejném okamžiku i konjunkci Jupiteru s Venuší)
2. května mezi 4:11 až 4:16 SELČ
3. května mezi 3:24 až 3:28 SELČ
4. května mezi 4:10 až 4:17 SELČ
5. května mezi 3:23 až 3:28 SELČ (na obloze se Mezinárodní kosmická stanice při tomto přeletu objeví – vylétne ze zemského stínu – poblíž hvězdy Arcturus ze souhvězdí Pastýře)
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; platí k datu vydání článku – predikce se mohou změnit; lokalizace na obloze a zde uvedené časy platí pro pozorování z Úpice a okolí; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května:
2. až 10. května 1922 se v Římě konal I. kongres Mezinárodní astronomické unie, na tomto kongresu se jejím členem stalo mimo jiné Československo; založena byla přibližně o tři roky dříve sedmi státy, proto se někdy kongres z roku 1922 označuje jako 2. mítink Mezinárodní astronomické unie (100 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
4. května 2002 odstartovala ze Země raketa Delta 2 s družicí Aqua; tato družice studovala vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země (20 let) [1b], [3a], [3b], [4]
4. května 1967 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěna sonda Lunar Orbiter 4 (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
5. května 1997 odstartovaly na oběžnou dráhu Země první čtyři satelity první generace komunikační sítě Iridium, která pak umožňovala satelitní hlasové a datové služby; síť byla zrealizována za použití 66 satelitů; od ledna 2017 začaly být satelity první generace nahrazovány druhou generací označovanou Iridium NEXT (25 let) [1a], [1b], [2b]
5. května 1967 byla z Vanderbergovy letecké základny vypuštěna sonda Ariel 3 určená k průzkumu zemské atmosféry, byla to historicky první družice navržená a vyrobena ve Spojeném království (55 let) [1a], [1b], [2b]
6. května 1872 se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter, k tématům jeho prací patřily napřiklad obecná teorie relativity a kosmologie (150 let) [1a], [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
7. května 1992 odstartoval na svoji první misi (mise STS-49) raketoplán Endeavour; tento raketoplán byl postaven jako náhrada havarovaného raketoplánu Challenger; na palubě byla sedmičlenná posádka; posádka měla vyzkoušet některé metodické postupy spojené s montáží dílů příhradové konstrukce, jež se pak měla v pozdější době stát páteří stálé mezinárodní družicové stanice Freedom; také se posádka měla pokusit zachytit a opravit družici Intelsat-6 s výrobním číslem F-3 (umístit na ní nový urychlovací stupeň, který byl za tímto účelem v nákladovém prostoru raketoplánu), družice se totiž po svém startu ze Země nedostala na správnou oběžnou dráhu; zachycení, oprava i opětovné uvolnění se povedlo, raketoplán Endeavour se z tohoto letu na Zemi úspěšně vrátil 16. května 1992 (30 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
7. května 1617 zemřel německý pastor, teolog, kartograf a amatérský astronom David Fabricius; objevil například první proměnnou hvězdu, objevil ji na základě řady pozorování započatých 3. srpna roku 1596, hvězda dostala jméno Mira a nachází se v souhvězdí Velryby (405 let) [1a], [1a], [1b], [1b]
10. května 2012 vypustila Čína na přibližně kruhovou heliosynchronní polární dráhu s pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 4B (též Chang Zheng 4B či Long March 4B) z kosmodromu Taiyuan špionážní fotografickou družici Yaogan 14 (10 let) [1a], [1b], [3a], [6]
13. května 1942 se narodil sovětský kosmonaut Vladimir Alexandrovič Džanibekov (80 let) [1a], [1b], [6]
15. května 2012 odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici ruská kosmická loď Sojuz TMA-04M, po tehdy obvyklém dvoudenní letu tam dopravila tři členy Expedice 31, kterými byli Gennadij Padalka, Sergej Revin a Joseph Acabá (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [6]
15. května 2007 byla dokončena kompletace real-time detektoru nízkoenergetických slunečních elektronových neutrin zvaného Borexino; první data byla získána 16. května 2007; detektor je umístěn v Itálii v podzemí pod pohořím Gran Sasso (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
15. května 2002 počtvrté ve své historii úspěšně odstartovala nosná raketa Dlouhý pochod 4B (též Chang Zheng 4B či Long March 4B); na heliosynchronní oběžnou dráhu Země vynesla meteorologickou družici Fengyun 1D a družici pro výzkum oceánů HaiYang-1A (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b]
15. května 1997 odstartoval k misi STS-84 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; k cílům letu patřily doprava vody a zásob na orbitální stanici Mir, vystřídání jednoho z astronautů na Miru a provádění experimentů (25 let) [1a], [1b], [2b], [6]
15. května 1857 se narodila se Williamina Paton Fleming(ová), americká astronomka skotského původu, pracovala jako služebná v domě profesora Edwarda Charlese Pickeringa a vykonávala administrativní práce na observatoři Harvardovy univerzity; stala se jednou ze zakládajících členek Harvard Computers, výhradně ženské skupiny počtářek najatých Pickeringem; vyvinula systém pro klasifikaci hvězd podle relativního množství vodíku; jejím nejvýznamnějším objevem bylo, když v roce 1888 zjistila na fotogrammetrické desce vyvořené astronomem Williamem H. Pickeringem, bratrem E. C. Pickeringa, mlhovinu Koňská hlava (165 let) [1a], [1b], [2b]
17. května 1967 se narodil Joseph Michael Acabá, americký hydrogeolog a od roku 2006 astronaut NASA; třikrát letěl k Mezinárodní kosmické stanici, v roce 2009 v raketoplánu Discovery v rámci mise STS-119, v roce 2012 v Sojuzu TMA-04M a v roce 2017 v Sojuzu MS-06 (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2b], [6], [6], [6], [6]
18. května 2007 zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes, spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů (15 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
18. května 1967 byla na Vandenberg AFB nosnou raketou Scout A vypuštěna družice Transit O-13 (tj. Oskar-13), jedna z družic systému Transit, (někdy také NAVSAT); systém například umožnoval plavidlům a letadlům zjistit svoji polohu; systém byl také využíván v hydrografickém a geodetickém výzkumu (55 let) [1a], [1b], [1b]
20. května 1947 zemřel fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard, zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí; politicky se stavěl na stranu nacismu a antisemitismu (75 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
20. května 1927 se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc, v bývalém Českoskovensku je znám například díky návrhu tzv. Šolcova zrcátka, což je malé duté sférické zrcátko umožňující pozorování slunečních skvrn (bez dalekohledu) promítnutím obrazu Slunce na vhodně umístěnou a vhodně vzdálenou bílou plochu; zrcátko mívá průměr kolem 30 mm a ohniskovou vzdálenost kolem 3,5 metru (95 let) [1a], [3b], [6]
22. května 2012 ze Země odstartovala k testovacímu letu COTS-2 (Commercial Orbital Transportation Services – 2, mise je též označovaná COTS Demo 2, NASA COTS Demo 2+ či SpaceX Demo Flight 2) k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X; šlo o druhý testovací let tohoto typu nákladní kosmické lodi na oběžnou dráhu Země a první testovací let tohoto typu nákladní kosmické lodi, při kterém se loď připojila k Mezinárodní kosmické stanici; let, připojení k Mezinárodní kosmické stanici i pozdější návrat na Zemi byly úspěšné; na palubě kosmické lodi byly oblečení, potraviny, voda a různé další vybavení (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6]
24. května 1967 byla na Vandenberg AFB nosnou raketou Thor Delta E1 vypuštěna družice Explorer 34 (též označovaná jako IMP-F), patřila do série Explorerů označovaných IMP (Interplanetary Monitoring Platform), což byly družice pro studium meziplanetárního plazmatu a meziplanetárních magnetických polí; tyto družice pak v dobách programu Apollo fungovaly jako síť včasného varování před slunečními erupcemi, které by mohly ohrozit kosmické lodi s lidskou posádkou (55 let) [1a], [1b], [2b]
24. května 1962 odstartoval ze Země z Floridy z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station pomocí nosné rakety Atlas LV-3B v rámci mise Mercury-Atlas 7 (MA-7) v kabině pojmenované Aurora 7 astronaut Malcolm Scott Carpenter; jednalo se o druhý americký pilotovaný let po orbitální dráze Země; let trval přibližně 5 hodin; loď udělala 3 oblety Země a pak přistála na hladině Atlantiku, i když 350 km od plánované oblasti (60 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [6]
25. května 2017 provedla americká raketová firma Rocket Labs na svém kosmodromu na poloostrově Mahia na novozélandském Severním ostrově první letový test své rakety Elektron, i když raketa pravděpodobně doletěla do výšky považovanou za hranici vesmíru, na oběžnou dráhu Země se raketa nedostala, a tak se test považuje spíše za neúspěšný (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b]
27. května 1607 pozoroval Johannes Kepler se svým přítelem Karlem Bacháčkem z Neuměřic v Praze v době, kdy se měla planeta Merkur vyskytovat v konjunkci se Sluncem a poblíž uzlu své dráhy, malou skvrnku na slunečním kotouči (pozoroval pomocí improvizované projekce Slunce, přičemž využil drobnou díru v šindelové střeše a list papíru); až po čtyřech letech zjistil, že nepozoroval přechod Merkuru přes sluneční kotouč, jak se domníval, ale pozoroval sluneční skvrnu (415 let) [7]
30. května 2017 provedly USA úspěšné cvičné sestřelení vlastní mezikontinentální balistické rakety za letu v prostoru mimo atmosféru; mezikontinentální balistická raketa (cvičný cíl) startovala z Reagan Test Site na atolu Kwajalein (Marshallovy ostrovy, Tichý oceán), balistická střela, která ji zasáhla, startovala z Vandenbergovy letecké základny (Kalifornie, USA) (5 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [1b], [2b]
31. května 2012 se zpět na Zemi z prvního svého letu k Mezinárodní kosmické stanici (mise COTS-2, Commercial Orbital Transportation Services – 2, mise je též označovaná COTS Demo 2, NASA COTS Demo 2+ či SpaceX Demo Flight 2) úspěšně vrátila nákladní kosmická loď Dragon, přičemž se na padácích snesla na plánované místo na hladině Tichého oceánu; let od Mezinárodní kosmické stanice na Zem trval necelých 8 hodin (10 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6]
31. května 1912 se narodil americký fyzik německého původu Martin Schwarzschild, syn známého německého astrofyzika Karla Schwarzschilda; zabýval se například studiem Slunce a počítačovým modelováním vývoje Slunce a hvězd (110 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
[7] Zdeněk Horský: Kepler v Praze, nakladatelství Mladá fronta, Praha 1980, str. 176-177
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici