Výběr z meteorických rojů:
V noci z 21. října 2023 (sobota) na 22. října 2023 (neděle) nás čeká meteorický roj Orionidy, z míst s dobrým výhledem bez rušivých měst či světel v okolí spatříte do 20 až 25 meteorů za hodinu (pokud meteorický roj nepřekvapí neočekávanou četností), k úspěšnému pozorování je samozřejmě potřeba, aby obloha byla co nejvíce bez mraků. Níže vidíte snímek z celooblohové kamery z Jaroměře zachycující jednu Orionidu z loňského roku.
Měsíc a měsíční zatmění:
6. října 2023 (pátek) je poslední čtvrt
14. října 2023 (sobota) je nov
22. října 2023 (neděle) je první čtvrt
28. října 2023 (sobota) je úplněk
28. října 2023 nastává z České republiky pozorovatelné částečné zatmění Měsíce, úplným stínem Země bude ale zastíněná jen velmi malá část měsíčního kotouče, úkaz bude z České republiky (za předpokladu jasné oblohy) pozorovatelný od přibližně 21:35 SELČ (vstup plného stínu na kotouč Měsíce) přes přibližně 22:14 SELČ (maximum úkazu) do přibližně 22:53 SELČ (konec pohybu plného stínu po kotouči Měsíce). Simulaci úkazu pro okamžik kolem maxima vytvořenou programem Stellarium si můžete prohlédnout níže.
Aktivita Slunce, sluneční zatmění, polární záře:
Aktivitu Slunce vyjádřenou číslem slunečních skrn najdete například na https://www.sidc.be. V současné době jsme stále ve fázi růstu sluneční aktivity.
14. října 2023 proběhne zatmění Slunce, které je jako prstencové pozorovatelné v pásu táhnoucím se ze Spojených států amerických, přes Mexický záliv a státy Střední Ameriky, do Kolumbie a Brazílie, jako částečné je vidět z celé Severní Ameriky, většiny území Jižní Ameriky a přilehlých oblastí Atlantického a Tichého oceánu (mapa), z České republiky toto zatmění není pozorovatelné ani jako částečné.
V noci ze 24. na 25. září 2023 bylo z některých míst České republiky krátce (v řádu minut až desítek minut) možné vyfotografovat polární záři, více informací o tomto proběhlém úkazu najdete na našem Facebooku (zde) nebo na Astro.cz (zde). Níže, na snímku z celooblohové kamery z Úpice ji vidíme (červenou) za kopulí v dolní levé části fotografie.
Konec letního času v Evropské unii:
29. října 2023 si v České republice posuneme ručičky hodinek (máme-li mechanické či elektromechanické) ze 3:00 na 2:00, v Evropské unii v tomto okamžiku končí pro letošek letní čas.
Pozorovatelnost vybraných planet, některé konjunkce planet s Měsícem:
Planeta Merkur je na začátku října 2023 pozorovatelná již jen s obtížemi ráno před východem Slunce (při pozorování z České republiky), je pozorovatelná jen při dobrém výhledu k východnímu obzoru nezakrytém stromy, budovami či kopci a při malém světelném znečištění v místě pozorování. V maximální západní elongaci se Merkur ocitl 22. 9. 2023 a od té doby se úhlově přibližuje ke Slunci (v konjunkci se Sluncem bude 20. 10. 2023 v 7 h. SEČ), jeho pozorovací podmínky se tedy postupně zhoršují a pozorovatelný (i prostým okem zhruba mezi 6:00 a 6:15 SELČ nad východním obzorem jako objekt podobný hvězdě) bude jen pár prvních říjnových dní.
Planeta Venuše bude v říjnu 2023 pozorovatelná (při pozorování z České republiky) zhruba od 3. hodiny SELČ do svítání nad východním či jihovýchodním obzorem. V maximální západní elongaci se ocitne 24. října 2023 v 0 hodin SEČ (tj. v 1 hodinu SELČ). V tento den bude od Slunce úhlově vzdálená přibližně 46°, v okamžiku východu Slunce ji ten den (i prostým okem) spatříte zhruba 35° nad jihovýchodním obzorem. Maximální “jasnosti” Venuše dosáhla již v minulém měsíci (19. září 2023 v 15 hodin SEČ Venuše dosáhla “jasnosti” –4,5 magnitudy), nicméně Venuše bývá (když je nad obzorem) při pohledu ze Země výrazně jasnější, než kterákoli z hvězd. Konjunkci Venuše a Měsíce můžete pozorovat 10. října 2023 před svítáním.
Planeta Jupiter je v říjnu 2023 (při pozorování z České republiky) pozorovatelná celou noc (i když opozice Jupiteru nastane až začátkem listopadu 2023), tedy i během našich večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost, ta jsou v říjnu zahajována ve 20:00 a končí ve 22:00. Konjunkce (tj. úhlové přiblížení) Jupiteru a Měsíce nastane v říjnu 2023 dvakrát, 2. října 2023 ve 3 hodiny SEČ tj. 4 hodiny SELČ (objekty jsou 2,1° od sebe) a 29. října 2023 v 9 hodin SEČ (objekty jsou 2,3° od sebe). V prvním případě můžete setkání Měsíce a Jupiteru pozorovat společně s průvodci v rámci úpických večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost přímo v pondělí 2. října 2023, v druhém případě připadá úkaz na neděli, kdy máme večer zavřeno, ale úkaz je pozorovatelný i v předcházející sobotní večer 28. října 2023.
Planeta Saturn je taktéž během našich večerních pozorování pro veřejnost nad obzorem, za obzor v říjnu 2023 zachází (při pozorování z České republiky) v popůlnočních hodinách. V úterý 24. října 2023 v 10 hodin SEČ (11 hodin SELČ) se planeta Saturn ocitne v konjunkci s Měsícem, jejich úhlové přiblížení bude pozorovatelné například v pondělí 23. října 2023 večer a to i během úpických večerních pozorování pro veřejnost.
Pozorovatelnost Lunar-X v říjnu 2023
V říjnu 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 21. října 2023 kolem 16:00 UT tj. kolem 18:00 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z ČR na soumrakové obloze zhruba 10° nad obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v říjnu 2023 prostým okem:
Zhruba od 1.10.2023 do 3.10.2023 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách
Zhruba od 4.10.2023 do 18.10.2023 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 19.10.2023 do 31.10.2023 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce října:
1. října 2003 vznikla sloučením tří nezávislých agentur (byly jimi ISAS, založena 1955, NAL, založena 1955 a NASDA, založena 1969) japonská národní vesmírná agentura JAXA (20 let) [1a], [1b], [2a], [3b]
2. října 1853 zemřel François Jean Dominique Arago, francouzský matematik, fyzik a astronom; účastnil se zeměměřických prací, když se v letech 1792 až 1808 uskutečnilo druhé francouzské měření rozměrů Země (byla měřena délka části zemského oblouku mezi francouzským městem Dunkerque a španělskou Barcelonou) za účelem standardizování nové jednotky délky později nazvané metr; s použitím krystalu živce objevil polarizaci světla odrazem a zaznamenal, že sluneční světlo je při zemském povrchu částečně polarizováno odrazem na zemské atmosféře; objevil magnetické účinky elektrického proudu; zasloužil se o objev planety Neptun tím, že vyzval Urbaina Le Verriera k matematickému řešení poruch v pohybu Uranu s předpokladem, že dál než Uran se pohybuje tou dobou ještě hypotetická planeta (180 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [6], [6]
3. října 2013 byly ukončeny vědecké operace prováděné sondou Planck, po 21. říjnu 2013 pak za využití zbytků paliva byla upravena dráha sondy tak, aby byla umístěna na takovou stabilní heliocentrickou dráhu, kde bude dlouhodobě daleko od soustavy Země-Měsíc; během své práce sonda obíhala librační bod L2 soustavy Země-Slunce; sonda studovala kosmické mikrovlnné pozadí; vypuštěna do vesmíru byla 14. května 2009 v 13:12:02 UTC raketou Ariane 5 z kosmodromu Kourou (10 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [3], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. října 2018 11:44:38.3 UTC (tj. 07:45 EDT, tj. 17:45 lokálního času místa přistání) se přistáním na Zemi (do oblasti stepí Kazachstánu) od Mezinárodní kosmické stanice úspěšně vrátila kosmická loď Sojuz MS-08; posádku tvořili Oleg Artemyev, Andrew Jay Feustel a Richard Robert Arnold; Andrew Jay Feustel, jehož manželka má české předky, si mezi svými osobními věcmi vzal do vesmíru figurku Krtečka, postavičky z československých večerníčků (vzal ho do vesmíru již podruhé, v tomto případě šlo o jiný, menší exemplář) a vzal s sebou si také kopii obrazu Měsíční krajina od Petra Ginze (dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi); ze Země tento Sojuz se stejnou posádkou odstartoval 21. března 2018 17:44 UTC (5 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [3b], [3], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. října 2013 vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce sonda LADEE; tato americká sonda odstartovala do vesmíru 7. září 2013 03:27 UTC; sonda o hmotnosti přibližně 130 kg byla určena pro detailní studium velice řídké měsíční atmosféry a elektrostatického náboje prachových částic z oběžné dráhy kolem Měsíce; 18. dubna 2014 kolem 04:30 UTC byla po ukončení své práce deorbitována (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. října 1873 se narodil Ejnar Hertzsprung (psáno též Herzsprung), dánský chemik a později astronom, jeden z autorů grafického schématu závislosti absolutní hvězdné velikosti na spektrální třídě (či povrchové teplotě) hvězd, schéma později dostalo název Hertzsprungův–Russellův diagram; Ejnar Hertzsprung byl mimo jiné také objevitelem dvou planetek, ředitelem observatoře v nizozemském Leidenu a významně se podílel na práci dnes již nefungující observatoře v jihoafrickém Johannesburgu (150 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b] [2a], [3b], [3b], [6], [6], [6]
10. října 2013 zemřel americký astronaut Scott Carpenter (celým jménem Malcolm Scott Carpenter); účastník jednomístné mise Mercury-Atlas 7 (kosmická loď nesla označení Aurora 7), při které se 24. května 1962 (start 12:45:16 UTC, přistání 17:41:21 UTC) jako druhý Američan dostal na oběžnou dráhu Země; zároveň byl čtvrtým člověkem, který se dostal na oběžnou dráhu Země; k tomuto letu byl přidělen krátce před startem poté, co jeden z lékařů nedovolil na misi Mercury-Atlas 7 letěl Donaldu Slaytonovi kvůli jeho malé srdeční arytmii; Scott Carpenter byl také náhradníkem prvního Američana na oběžné dráze Země Johna Glenna (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [3], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. října 1983 byla na oběžnou dráhu planety Venuše navedena sovětská sonda Veněra 15 a začala podrobně dálkově prozkoumávat povrch planety; její sesterská sonda Veněra 16 odstartovala 7. června 1983 a taktéž úspěšně doletěla k Venuši a úspěšně ji studovala; ze Země Veněra 15 odstartovala 2. června 1983 02:38:39 UTC (40 let) [1a], [1b], [1a], [3b], [3b], [3a], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. října 2018 došlo po startu pilotované mise Sojuz MS-10 (start byl 08:40 UTC), která měla na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit astronauty A. Ovčinina a N. Haguea, k technickým problémům (k selhání urychlovacího stupně, neočekávané chování kosmického nosiče bylo zjištěno několik minut po startu); kosmická loď nedosáhla oběžné dráhy a přistávací modul kosmické lodi s astronauty po zásahu záchranného systému nouzově přistál zpět na Zemi přibližně 19 minut po startu; přistávací modul úspěšně na padácích dosedl 20 km západně od kazachstánského města Jezkazgan a astronauti přežili nouzové přistání bez zranění (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. října 1983 byla objevena planetka Phaeton, správněji označovaná jako 3200 Phaethon nebo (3200) Phaeton, mateřské těleso meteorického roje Geminidy; planetka byla nalezena Simonem F. Greenem a Johnem K. Daviesem na snímcích družice Infrared Astronomical Satellite (zkráceně IRAS) (40 let) [1b], [1a], [2a]
11. října 1968 odstartovala ze Země mise Apollo 7, poslední pilotovaná mise Apollo, při které ještě kosmická loď nebyla nasměrována k obletu Měsíce nebo k přistání na něm; návratová kabina této mise přistála úspěšně zpět na Zemi 22. října 1968; vzhledem k tomu, že při misi Apollo 7 při vzájemných rozhovorech členů posádky i při komunikaci s pozemním personálem probíhaly menší hádky, NASA žádného člena posádky Apollo 7 nevybrala do hlavních posádek dalších misí (25 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. října 1958 startovala raketa Thor s první družicí/sondou NASA k Měsíci; šlo o druhý opět neúspěšný start družice/sondy s označením Pioneer 1; tento start bývá označován COSPAR 1958-007B; družice/sonda neobdržela od nosné rakety potřebnou rychlost (letěla jen po balistické dráze) a zanikla dva dny po startu nad Tichým oceánem (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. října 1758 se narodil německý lékař, fyzik a astronom Wilhelm Olbers; objevil například planetky (2) Pallas a (4) Vesta; jeho jméno nese také takzvaný Olbersův paradox, otázka proč i v noci nesvítí celá obloha jasným světlem, když v každém směru bychom vlastně mohli vidět nějakou vzdálenou hvězdu; existuje i planetka na jeho počest pojmenovaná Olbersia (265 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]
13. října 1773 objevil Charles Messier galaxii, která je dnes označovaná jako Messier 51 (nebo též M51 nebo Vírová galaxie), tato galaxie má svého průvodce, kterým je galaxie označovaná NGC 5195, obě galaxie se gravitačně ovlivňují; na obloze galaxii nalezneme v souhvězdí Honících psů a k jejímu nalezení při dobrých pozorovacích podmínkách stačí triedr; M51 byla první galaxií u níž byla rozpoznána spirální struktura, svým velkým zrcadlovým dalekohledem její spirální podobu odhalil již v polovině 19. století irský astronom Lord Rosse, v současnosti lze pozorovat její spirální strukturu při dobrých pozorovacích podmínkách dalekohledem o průměru 150 mm (250 let) [1a], [1b], [3], [6]
14. října 1988 byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sovětská sonda Veněra 16; sonda ze Země odstartovala 7. června 1983 02:32 UTC; jednalo se o sesterskou radarovou misi sondy Veněra 15; obě sondy byly úspěšné a mapovaly planetu Venuši z její oběžné dráhy (35 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. října 2003 01:00:03 UTC poprvé odstartoval čínský kosmonaut/tajkonaut v čínské kosmické lodi do vesmiru; byl jím Jang Li-wej (v angličtině psáno např. Yang Liwei) a na oběžnou dráhu Země letěl jako jediný člen posádky kosmické lodi Šen-čou 5 (v angličtině psáno např. Shenzhou 5); let trval necelý jeden den; Čína se tak stala třetí zemí, která byla schopná dopravit úspěšně svého občana do vesmíru pomocí své rakety; o události byl v roce 2006 natočen americko-singapuský film (20 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. října 1963 poprvé letěla do vesmíru kočka, letěla na francouzské raketě Véronique AG-1 (jedna z úprav německých raket V-2, které za druhé světové války dopadaly na Londýn); šlo o balistický let z Alžírské Sahary; let trval 10 minut a 32 sekund a raketa dosáhla výšky 152 km; kočka (samička) jménem Félicette měla v hlavě implantovány elektrody, které měřily impulzy v mozku, a další elektrody měla v těle; kočka let přežila; byla utracena v roce 1964, několik týdnů po letu, aby výzkumníci mohli provést její pitvu (60 let) [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. října 2008 17:47:23 UTC odstartovala ze Země z kosmodromu Kwajalein (nalézá se na atolu Kwajalein na Marshalových ostrovech v Tichém oceánu asi 3 800 km jihozápadně od havajského Honolulu) s pomocí rakety Pegasus XL (vypouštěné za letu z podvěsu z upraveného letounu Lockheed L-1011) družice agentury NASA nazvaná IBEX (Interstellar Boundary Explorer, též zvaná Explorer 91 či SMEX-10); družice je na eliptické (vysoce výstředné) oběžné dráze kolem Země; družice vzdáleně zkoumá charakteristiky prostředí na okraji sluneční soustavy na pomezí heliosféry a mezihvězdného média (15 let) [1a], [1b], [1a], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. října 2018 01:45 UTC odstartovala ze Země (z kosmodromu Kourou) na raketě Ariane 5 mise BepiColombo; má zkoumat planetu Merkur; mise je společným dílem Evropské kosmické agentury a Japonské kosmické agentury; sonda před usazením se na oběžné dráze Merkuru 6x kolem Merkuru proletí/proletěla a při průletech bude provádět/provedla gravitační manévry (gravitační manévry provedla i při jednom průletu kolem Země a dvou průletech kolem Venuše); na oběžné dráze Merkuru se má usadit 5. prosince 2025 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. října 1963 se narodila druhá kanadská kosmonautka Julie Payette(ová); do vesmíru letěla dvakrát, v obou případech v americkém raketoplánu na krátkodobý pobyt na Mezinárodní kosmickou stanici; první kanadskou kosmonautkou se v roce 1992 stala Roberta Lynn Bondarová, která do vesmíru odstartovala v rámci mise raketoplánu Discovery STS-42, kdy cílem mise bylo vynést mezinárodní laboratoř mikrogravitace IML-1 (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
21. října 2013 byla ukončena mise družice GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer, též označovaná jako Earth Explorer 1), družice, která měla za úkol velmi přesně zmapovat gravitační pole Země; na oběžnou dráhu Země byla vypuštěna 17. března 2009 ruskou raketou Rokot z ruského kosmodromu Pleseck; k jejímu zániku v zemské atmosféře došlo 11. listopadu 2013; provozovala ji Evropská kosmická agentura (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. října 2008 odstartovala ze Země první indická umělá družice Měsíce Čandraján-1 (v anglickém přepisu Chandrayaan-1), jejím úkolem bylo z měsíční oběžné dráhy snímkovat měsíční povrch ve viditelné, rentgenové, infračervené a gama části spektra (což se dařilo do 28. srpna 2009, kdy řídící středisko ztratilo se sondou spojení) a vyslat na měsíční povrch výsadkový automatický modul (což se povedlo 14. listopadu, kdy modul na povrch úspěšně dopadl) (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. října 2013 kolem 16:15 UT vstoupila po pobytu u Mezinárodní kosmické stanice do zemské atmosféry (a zanikla nad Tichým oceánem východně od Nového Zélandu) v rámci mise Cygnus Orb D1 nákladní kosmická loď Cygnus; na palubě lodi bylo asi 1300 kg odpadu a nepotřebného materiálu z Mezinárodní kosmické stanice; zánikem lodi byla dovršena demonstrační mise lodi Cygnus (se startem ze Země 18. září 2013 14:58:02); k prvnímu regulérnímu zásobovacímu letu k Mezinárodní kosmické stanici pak nákladní kosmická loď Cygnus úspěšně odstartovala 9. ledna 2014 18:07:05 UTC (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. října 1913 byla německým astronomem Ernstem Zinnerem znovuobjevena kometa 21P/Giacobini–Zinner; poprvé byla pozorována francouzským astronomem Michelem Giacobinim 20. prosince 1900; z České republiky byla pozorovatelná s použitím již malých dalekohledů například v říjnu 2018; přísluním v roce 2018 prošla 10. září 2018; je mateřským tělesem meteorického roje Drakonidy (slabý roj projevující se každoročně od 6. do 10. října) (110 let) [1b], [1a], [1a], [3b], [3]
24. října 1998 12:08 UTC odstartovala ze Země z mysu Canaveral kosmická sonda agentury NASA nazvaná Deep Space 1; primárním úkolem bylo otestovat dvanáct nových technologií, sekundárními cíli sondy pak byly výzkum planetky 9969 Braille (sonda kolem ní proletěla 29. července 1999 ve vzdálenosti 15 km) a výzkum komety 19P/Borelly (sonda kolem ní proletěla 22. září 2001 ve vzdálenosti 2 200 km) (25 let) [1a], [1b], [3a], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. října 1978 odstartovala do vesmíru první československá družice Magion-1 (45 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. října 1963 došlo v Sovětském svazu na kosmodromu Bajkonur přesně tři roky po tzv. Nedělinově havárii k další explozi rakety umístěné na odpalovací rampě; šlo o nosnou raketu R-9; při explozi zemřelo 7 poblíž se vyskytujících lidí (60 let) [1a], [1b], [2a]
26. října 1973 02:26:03 UTC odstartovala (s pomocí nosné rakety Thor-Delta 1604 z Cape Canaveral na Floridě) americká družice Explorer 50 (též označovaná jako IMP-J či IMP-8); z oběžné dráhy Země zkoumala zemskou magnetosféru a různé druhy záření (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. října 1968 08:34 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru jednomístná pilotovaná kosmická loď Sojuz 3; byla to první pilotovaná loď Sojuz po nehodě Sojuzu 1 (při které zahynul kosmonaut Vladimir Komarov) a zároveň historicky 9. úspěšný sovětský orbitální let (po šesti pilotovaných kosmických lodích typu Vostok a dvou pilotovaných kosmických lodích typu Voschod); v plánu bylo přiblížení a spojení s nepilotovanou lodí Sojuz 2, která byla vypuštěna o den dříve, kosmickým lodím se podařilo přiblížení na vzdálenost menší než jeden metr, ale ke spojení obou kosmických lodí nakonec nedošlo; po necelých čtyřech dnech letu přistála kabina lodi Sojuz 3 s kosmonautem na palubě na padácích zpět na Zemi (55 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. října 2013 08:55 UTC se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila nákladní kosmická loď ATV-4, následně 2. listopadu 2013 12:04 UTC vstoupila do zemské atmosféry a plánovaně v jejích horních vrstvách shořela; do vesmíru tato kosmická loď odstartovala (s pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou) 5. června 2013 21:52:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. října 1998 19:19:34 UTC proběhl start raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95; na palubě bylo 7 astronautů; zajímavostí této mise bylo, že mezi nimi byl také první Američan, který oblétl Zemi, tedy John Glenn, při letu STS-95 mu bylo 77 let; při tomto letu se také do vesmíru podíval poprvé astronaut Španělska, kterým byl Pedro Duque; během letu byly vypuštěny družice PANSAT a Spartan 201-5 a probíhaly mikrogravitační experimenty a pozorování (včetně farmaceutických) v laboratoři Spacehab-12; na Zem se raketoplán Discovery z tohoto letu úspěšně vrátil 7. listopadu 1998 17:03:31 UTC (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. října 1783 zemřel Jean Baptiste Le Rond d’Alembert (někdy zkráceně uváděný jako Jean Baptist d’Alembert), francouzský matematik a fyzik, osvícenský filosof, člen francouzské, berlínské a petrohradské akademie věd; mimo jiné se zabýval matematickým popisem kmitání struny či pohyby Země a Měsíce v rámci nebeské mechaniky (240 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6]
31. října 2003 byla poprvé pozorována trpasličí planeta Eris (na potrvzení její existence se čekalo až do 8. ledna 2005, kdy proběhlo její pozorování prostřednictvím dalekohledu o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory na Havajských ostrovech, někdy je tedy jako datum objevu uváděn 8. leden 2005); nejdříve dostala provizorní označení Xena; nějakou dobu se z měření předpokládalo, že její průměr je větší než průměr Pluta, což bylo později vyvráceno (aktuálně se má za to, že Eris je druhá největší trpasličí planeta) (20 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici