Na úvodním obrázku přehledu úkazů na obloze tentokrát vidíte letošní květnovou polární záři, snímek byl pořízen přímo na úpické hvězdárně 10. května 2024 v čase kolem 23 hodin 28 minut SELČ.
Meteorické roje:
V červnu ani červenci 2024 neočekáváme žádné výraznější ze severní zemské polokoule pozorovatelné meteorické roje, nejbližším výraznějším ze severní zemské polokoule pozorovatelným meteorickým rojem budou až srpnové Perseidy.
Fáze Měsíce:
30. května 2024 (čtvrtek) je poslední čtvrt
6. června 2024 (čtvrtek) je nov
14. června 2024 (pátek) je první čtvrt
22. června 2024 (sobota) je úplněk
28. června 2024 (pátek) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v červnu 2024 ve večerních hodinách:
Během června 2024 lze Měsíc během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně (ta jsou v červnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ) pozorovat nad obzorem (prostým okem či dalekohledy) zhruba od 10. června 2024 do zhruba 19. června 2024.
Vybrané konjunkce Měsíce a hvězd či Měsíce a planet:
2. června 2024 ve 23 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s Marsem, úhlové přiblížení tenkého měsíčního srpku tvaru písmene “C” a uvedené planety můžeme pozorovat například ráno 3. června 2024 krátce kolem 4:00 SELČ nízko nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
9. června 2024 v 5 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Pollux ze souhvězí Blíženců, úhlové přiblížení tenkého měsíčního srpku písmene “D” a hvězdy Pollux (a také hvězdy Castor) můžete pozorovat krátce předchozí večer těsně nad západním obzorem kolem 22:10 SELČ. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
16. června 2024 v 19 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Spica ze souhvězí Panny, úhlové přiblížení měsíčního srpku písmene “D” a hvězdy Spica můžete pozorovat ten den nad jihozápadním obzorem například kolem 23:00 SELČ. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při horním a dolním okraji obrázku.
20. června 2024 ve 12 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Antares ze souhvězí Štíra, úhlové přiblížení téměř úplňkového Měsíce a hvězdy Antares můžete pozorovat 20. června 2024 mezi setměním a 24. hodinou SELČ nízko nad jižním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2024:
V červnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 14. června 2024 kolem 03:49 UT tj. 14. června 2024 kolem 05:49 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v červnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost vybraných planet v červnu 2024:
Planeta Mars je v červnu 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně vždy krátce před ránem (například kolem 3:12 SELČ) nízko nad východním obzorem.
Planeta Jupiter je v červnu 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná jen několik posledních dní měsíce krátce před ránem (například kolem 3:12 SELČ) nízko nad jihovýchodním obzorem.
Planeta Saturn je v červnu 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně vždy krátce před ránem (například kolem 3:12 SELČ) nízko nad východním obzorem.
Předpokladem je jasná obloha. Situaci (pro 30. června 2024 ráno kolem 3:12 SELČ, kdy budou vidět ráno vidět společně všechny tři uvedené planety) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku; obrázek zároveň zachycuje v té době prolétající Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), u východního obzoru se bude pohybovat směrem dolů k obzoru (více o tomto přeletu na heavens-above.com).
Deep Sky objekty:
Zajímavým objektem k pozorovaní amatérskými dalekohledy během večerní otvírací doby úpické hvězdárny je na začátku června otevřená hvězdokupa v souhvězdí Raka označovaná Messier 44 (též označovaná M44, Jesličky či Beehive Cluster). Nabízí podobnou podívanou jako známější otevřená hvězdokupa Messier 45 (též označovaná M45, Plejády či Kuřátka, která však není v tomto období večer pozorovatelná), Jesličky se sice (na začátku června) kolem půlnoci schovají za obzor, ale (na začátku června) kolem 22. hodiny SELČ jsou zhruba 23° a (na začátku června) kolem 23. hodiny SELČ jsou zhruba 14° nad ideálním obzorem. Polohu této hvězdokupy na večerní obloze (pro 1. června 2024 23:00 SELČ) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
Komety:
Asi nejzajímavější kometou je aktuálně kometa 13P/Olbers, kterou lze v období kolem červnového novu zkusit fotografovat přes dalekohled či pozorovat amatérským astronomickým dalekohledem. Ještě příhodnější podmínky (její výška nad obzorem na začátku astronomického soumraku) pro její fotografování a pozorování nastanou kolem letošního červencového a srpnového novu. Více o ní např. na astro.cz a thelivesky.com. Její předpokládanou polohu k 8. červnu 2024 23:00 SELČ a 30. červnu 2024 23:00 SELČ najdete na obrázcích (vytvořených v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou vždy při dolním okraji obrázku.
Druhou kometou, kterou lze zkusit fotografovat přes dalekohled či pozorovat amatérským astronomickým dalekohledem, je kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by měla ještě v následujících měsících postupně zjasňovat (až do letošního října, kdy se možná stane nejjasnější kometou letošního roku). Více o ní například na astro.cz a thelivesky.com. Její předpokládanou polohu k 30. červnu 2024 22:45 SELČ najdete na obrázku (vytvořeném v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při horním a dolním okraji obrázku.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červnu 2024 prostým okem:
Od 1. 6. 2024 do zhruba 25. 6. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 26. 6. 2024 do 30. 6. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních či předranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Letní slunovrat:
20. června 2024 nastává letní slunovrat, délka dne se nám začne zkracovat a délka noci prodlužovat.
Dětský den na úpické hvězdárně:
V pátek 21. června 2024 mohou všechny děti bez ohledu na očekávanou podobu vysvědčení (a samozřejmě i jejich rodiče) přijít na (trochu posunutý) “Dětský den”. Na této akci pořádané ve spolupráci s Klubem loutkářů Úpice si příchozí mohou vyzkoušet různé dovednostní i znalostní soutěže a hry, odměnou jim budou drobné ceny. A jako každoročně bude součástí programu i pozorování Slunce speciálními slunečními dalekohledy. Vstup zdarma, akce bude probíhat od 15 do 18 hodin.
Výběr zajímavých výročí měsíce června:
3. června 1974 23:09:11 UTC odstartovala z Vandenbergu americká sonda určená k výzkumu zemské atmosféry, magnetosféry a slunečního větru nazvaná Explorer 52 (jinými názvy Hawkeye 1, Hawkeye, IE D, Injun F, Injun 6, Neutral Point Explorer) (50 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. června 1964 poprvé startovala do vesmíru sovětská komunikační družice typu Molnija; uvedeného dne vypouštěný exemplář je označovaný Molnija-1 No 2 nebo Molnyja-1 (1a) nebo též Molnyja-1 2L; šlo o zkušební start; program Molnija byl programem telekomunikačních družic umístěných na eliptických oběžných drahách s oběžnou dobou 12 hodin; tento první start byl neúspěšný a družice byla při startu zničena; celkem proběhlo kolem 200 startů těchto družic; první úspěšný, také ještě zkušební start družice Molnija proběhl 22. srpna 1964 (družice nesla označení Kosmos 41); první funkční družice tohoto programu byla vypuštěna 23. dubna 1965; družice programu Molnija startovaly nejdříve z Bajkonuru, později z Plesecku (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
5. června 2019 04:06 UTC poprvé úspěšně odstartovala čínská kosmická raketa z plovoucí plošiny; raketou Chang Zheng 11 (též Long March 11 či Dlouhý pochod 11, přesněji Chang Zheng 11H, kde H označuje verzi upravenou pro start z plovoucích plošin) přitom bylo společně vyneseno 7 satelitů různého účelu (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [4], [4], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. června 1819 se narodil britský matematik a astronom John Couch Adams, který, mimo jiné, jako jeden ze dvou na problému nezávisle pracujících matematiků, předpověděl a spočetl pozici osmé planety sluneční soustavy, Neptunu (205 let) [1a], [1b], [3b], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. června 2014 proletěl ve vzdálenosti 1 250 000 km od Země asteroid 2014 HQ124 (pro srovnání výška družic na geostacionárních drahách je 35 800 km, střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km); objevený byl 23. dubna 2014, pouhých 46 dní před největším přiblížením k Zemi; průměr tohoto asteroidu se odhaduje na 400 metrů (pro srovnání průměr tunguzského meteoritu se odhaduje na 50 až 190 metrů) (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 2009 18:25 UTC tvrdě dopadla na povrch Měsíce japonská družice Kaguya (též zvaná SELENE); obíhala Měsíc po dobu jednoho roku a osmi měsíců a důkladně ho mapovala a společně se svými malými subsatelity Okina a Óna prováděla i měření gravitačního a magnetického pole; poté byla navedena k měsíčnímu povrchu; ze Země odstartovala 14. září 2007 01:31:01 UTC (15 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 1929 se narodil americký astronaut James Alton McDivitt, účastník dvou vesmírných misí doby pionýrského pronikání člověka do kosmického prostoru, letu Gemini 4 v červnu roku 1965, při kterém uskutečnil první americký výstup do otevřeného vesmírného prostoru, a letu Apollo 9 v březnu roku 1969, při kterém se společně s R. L. Schweickartem a D. R. Scottem dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce (95 let) [1a], [1b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 1844 se narodil americký astronom britského původu William Robert Brooks, který se proslavil zejména jako objevitel či spoluobjevitel mnoha komet; k těm slavným, které nesou jeho jméno, patří například v roce 2024 amatérskými dalekohledy pozorovatelná kometa 12P/Pons-Brooks, k dalším známým , které objevil nebo spoluobjevil, patří C/1911 O1, 16P/Brooks či C/1883 D1 (Brooks-Swift) (180 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
11. června 1619 spadly (podle moderního výkladu dobových zápisů, kronik či kreseb, které zaznamenaly pád tří hořících koulí či hořících křížů) do obce Odranec poblíž Žďáru nad Sázavou (a blízkého okolí) tři meteority, z nichž zřejmě dva byly tehdy nalezeny; později ale byly tyto meteority ztraceny (405 let) [1a], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 2004 spadl v Elislie (Auckland, na Novém Zélandu) do obytného domu meteorit; oficiální jméno meteoritu je Auckland; nalezený kus (propadl střechou a dopadl na gauč v obývacím pokoji) měl hmotnost přibližně 1,3 kilogramu (20 let) [1b], [2a], [6], [6]
13. června 1979 10:51 SEČ se od sovětské dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 6 odpojila kosmická loď Sojuz 32 a následně 13. června 1979 17:18 SEČ přistála její kabina na Zemi; kabina přistála bez pasažérů, naplněna byla výsledky experimentů a vzorky z aparatury, která dlouhodobě fungovala v kosmu; neobsazenost pasažéry byla dána tím, že kosmická loď Sojuz 32 překročila svoji nominální délku letu v kosmických podmínkách (90 dní); kosmonauti Ljachov a Rjumin, kteří v ní k Saljutu 6 letěli, se vrátili na Zem v Sojuzu 34 (ten přiletěl k Saljutu 6 prázdný, startoval ze Země 6. června 1979 18:12:41 UTC a k Saljutu 6 se připojil 9. června 1979) (45 let) [1a], [1a], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. června 1994 byl v kanadské provincii Quebec (a státech poblíž) pozorován denní bolid; krátce poté bylo nalezeno 20 kusů meteoritu, největší 6,5 kg; meteority dnes nesou oficiální označení St-Robert (30 let) [1b], [2a], [6]
14. června 1949 odstartovala do vesmíru opička Albert II (Makak rhesus, samec); odstartovala z americké letecké základny Holloman Air Force Base v americkém státě Nové Mexiko; šlo o balistický let, nebylo tedy dosaženo oběžné dráhy Země; Albert II jako první savec a první opice doletěl živý nad 100 km (mezinárodně uznávaná hranice kosmického prostoru); při předchozím podobném pokusu s opičkou jménem Albert I se nezdařilo opičku dopravit za hranici kosmického prostoru (při balistickém letu raketa dosáhla výšky 60 km, navíc opička Albert I zemřela zřejmě již před startem kvůli závadě na jedné z pump); Albert II nakonec nepřežil závěr svého letu, při přistání se utrhl se padák a kabina se roztříštila (75 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
17. června 1849 se narodil jihoafrický astronom William Henry Finlay; například 26. září 1886 v jihoafrické královské observatoři na Mysu Dobré naděje objevil kometu dnes označovanou 15P/Finlay, periodickou kometu s dobou oběhu kolem Slunce 6 let; jeho kometa je mateřským tělesem meteorického roje (někdy označovaného Finlayidy a neobjevujícího se každoročně) pozorovatelného pouze z jižní zemské polokoule (175 let) [1b], [1a], [3b], [6], [6], [6]
18. června 2009 21:32:00 UTC ze Země odstartovala sonda/družice určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu jménem Lunar Reconnaissance Orbiter (zkráceně LRO); jedním z důvodů potřeby podrobného zmapování měsíčního povrchu bylo najít možná místa pro přistání lidské posádky v rámci návratu lidí na Měsíc (plánovaného na 20. léta 21. století); byla dílem americké NASA; sondu/družici do kosmu vynesla raketa Atlas V; společně s ní odstartovala další lunární sonda nazvaná Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (zkráceně LCROSS) (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. června 2009 21:32:00 UTC ze Země odstartovala měsíční sonda jménem Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (zkráceně LCROSS); hlavním cílem sondy bylo zjistit, zda v trvale zastíněných kráterech poblíž jižního pólu Měsíce existuje vodní led, což proběhlo tak, že pozorovala a studovala dopad raketového urychlovacího stupně Centaur na měsíční povrch; byla dílem americké NASA; sondu do kosmu vynesla raketa Atlas V; společně s ní odstartovala další lunární sonda nazvaná Lunar Reconnaissance Orbiter (zkráceně LRO); LCROSS zanikla plánovaným tvrdým dopadem na měsíční povrch 9. října 2009 11:35:38.79 UTC, 4 minuty po dopadu stupně Centaur (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. června 1799 se narodil anglický obchodník a amatérský astronom William Lassell; objevil Neptunův měsíc Triton, Saturnův měsíc Hyperion a dva měsíce planety Uran (později nazvané Ariel a Umbriel); byl průkopníkem používání takzvané ekvatoriální montáže dalekohledu, takového sestavení dalekohledu a os umožňujících pohyb a nasměrování dalekohledu, že jedna z pohyb umožňujících na sebe kolmých os sestavy směruje na nebeský pól (obvykle na Polárku); jmenují se po něm jeden z prstenců Neptunu, jeden kráter na Měsíci, jeden kráter na Marsu a jeden asteroid (225 let) [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 2014 19:11 UTC odstartovala ze Země kazašská družice KazEOSat 2; je určena k snímkování Země; úspěšně vynesena byla z ruského vojenského kosmodromu Dombarovsky (Jasnyj) v Orenburgské oblasti ruskou/ukrajinskou raketou Dněpr (tato raketa je odvozená z těžké balistické mezikontinentální střely); vynesena byla společně s dalšími 36 družicemi (někdy se uvádí 32 družicemi), což byl v té době rekord v počtu společně vynesených družic; obdobnou snímkovací družici KazEOSat 1 vynesla evropská raketa Vega dne 30. dubna 2014 01:35:15 (10 let) [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 2004 byla na observatoři Kitt Peak v Arizoně objevena planetka Apophis; Apophis má odhadovaný průměr 350 metrů; v pátek 13. dubna 2029 planetka Apophis proletí méně než 35 tisíc km od Země (proletí ve vzdálenosti odpovídající desetině vzdálenosti Měsíce, bude Zemi blíže než družice obíhající naši planetu na geostacionární dráze) a měla by být viditelná prostým okem (ale její pohyb na pozadí hvězd bude 13. dubna 2029 pomalý) (20 let) [1a], [1b], [2], [2], [5], [5], [6], [6], [6]
21. června 2004 vykonal komerční kosmický letoun/miniraketoplán SpaceShipOne svůj první pilotovaný motorický let do výšky více než 100 km; let je označovaný 15P; pilot Mike Melwill se tak stal astronautem; následovaly ještě dva motorické pilotované lety tohoto kosmického letounu/miniraketoplánu, oba nad hranici 100 km; pak byl tento kosmický letoun/miniraketoplán výrobcem nahrazen kosmickým letounem/miniraketoplánem SpaceShipTwo (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6]
23. června 2009 úspěšně dosáhla americká měsíční sonda/družice jménem Lunar Reconnaissance Orbiter oběžné dráhy Měsíce; ze Země odstartovala 18. června 2009 21:32:00 UTC (15 let) [ [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 2019 23:25:30 UTC se pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-11 odpojila od Mezinárodní kosmické stanice a 25. června 2019 02:47 UTC tato kosmická loď s tříčlennou posádkou Kononěnko, Saint-Jacques a McClainová úspěšně přistála na Zemi; k Mezinárodní kosmické stanici tato kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 3. prosince 2018 11:31 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1929 se narodila americká astronomka Carolyn Shoemakerová; spolu se svým manželem astronomem a geologem Eugenem Merlem Shoemakerem se zabývala především hledáním nových komet a planetek (95 let) [1a], [1b], [3b], [6]
25. června 2019 06:30 UTC (08:30 SELČ) odstartovala nosná raketa Falcon Heavy americké soukromé společnosti Space-X ke svému třetímu orbitálnímu letu (zároveň svému druhému regulérnímu letu, neboť první orbitální let rakety byl testovací a nesl neužitečný náklad); let nese označení STP-2 (zkratka Space Test Program); vyneseno na tři různé orbity bylo úspěšně celkem 24 vojenských a výzkumných satelitů; šlo také o první noční start této rakety (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. června 1984 proběhl první pokus o start raketoplánu Discovery (mělo se jednat o první start do vesmíru raketoplánu Discovery), z důvodů signalizace chyb při startu byl start přesunut na následující den, start ale nakonec proběhl až při třetím pokus 30. srpna 1984 (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. června 1974 04:15:00 UTC byla nosnou raketou Proton-K z kosmodromu Bajkonur vypuštěna sovětská orbitální stanice Saljut 3; stejně jako v případě Saljutu 2 šlo o vojenskou orbitální stanici programu Almaz; na oběžné dráze Země fungovala 214 dní, během kterých se k ní vypravily dva pilotované Sojuzy, Sojuz 14 a Sojuz 15, ale pouze první z nich se k Saljutu 3 úspěšně připojil a jeho posádka na palubě Saljutu 3 po dobu 14 dní pracovala (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. června 1894 se narodil německý fyzik Hermann Oberth; teoretik kosmických letů; už někdy v roce 1923 navrhnul sestrojit dalekohled, který by byl vystřelen do vesmíru na palubě rakety; je po něm pojmenován Oberthův efekt a (tento efekt využívající) Oberthův manévr; při Oberthově manévru se zažehávají motory určitého stupně nosné rakety při nejbližším přibližení nějakému hmotnému tělesu (například planetě) a využívá se toho, že celková hybnost/hmotnost rakety/raketového stupně se úbytkem paliva mění (130 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [5], [6], [6]
26. června 1984 proběhl druhý pokus o start raketoplánu Discovery (mělo se jednat o první start do vesmíru raketoplánu Discovery), z důvodů signalizace chyb při startu byl ale start opět odložen, start nakonec proběhl až při třetím pokus 30. srpna 1984 (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 1914 se narodil se Lyman Spitzer, americký astrofyzik a teoretický fyzik; jeden z infračervených vesmírných teleskopů je pojmenovaný po něm; on sám se podílel na vývoji Hubbleova vesmírného teleskopu (110 let) [1a], [1b], [2], [2a], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 1824 se narodil britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce William Thomson, známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu; stanovil například teplotu absolutní nuly, je po něm pojmenována jednotka jedné z teplotních stupnic a je také autorem prvního a druhého termodynamického zákona (200 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6]
28. června 1904 gregoriánského kalendáře (15. června 1904 juliánského kalendáře) se narodil se Pavel Aleksandrovič Čerenkov, ruský akademik; zabýval se kosmickým zářením; je po něm pojmenováno Čerenkovovo záření, záření modré barvy, které vzniká za určitých podmínek v průhledných kapalinách či průhledných pevných látkách (120 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
28. června 1889 zemřela Maria Mitchellová, americká astronomka; dne 1. října 1847 objevila kometu C/1847 T1, nazývanou také “kometa slečny Mitchellové” (ačkoli zpočátku se o skutečném objeviteli diskutovalo); stala se profesorkou astronomie na Vasar College, přičemž studenti se zájmem o astronomii dávali její škole často přednost před uznávanými institucemi včetně Harvardu; angažovala se v ženských hnutích; postavila se proti otroctví a vyučovala i žáky s tmavou pletí (135 let) [1a], [1b], [1b], [3], [6], [6], [6]
29. června 2004 04:00 UT byla v plovoucí rampy Odyssey mezinárodního mořského kosmodromu Sea Lunch (též Kiritimati) pomocí rakety Zenit 3SL vynesena telekomunikační družice Apstar 5 (též označovaná Telstar 18), šlo o družici hongkongské společnosti APT Satellite Holdings (formálně sídlící na Bermudských ostrovech) (20 let) [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 2009 byla (dálkovým vypnutím vysílače sondy a poté ukončením činnosti pozemní sledovací stanice) po přibližně 18 letech činnosti zakončena mise sondy Ulysses; šlo o sondu pro pozorování Slunce; od jiných slunečních sond se lišila tím, že rovina jejího oběhu byla záměrně upravena tak, aby se odchýlila od roviny oběhu Země kolem Slunce, a sonda tak mohla pozorovat i oblasti kolem pólů Slunce; sonda byla společným projektem ESA a NASA; ze Země odstartovala 6. října 1990 11:47:16 UTC pomocí raketoplánu Discovery v rámci letu STS-41 (15 let) [1a], [1b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 2004 (někdy je uváděno 1. července 2004) vstoupila meziplanetární sonda Cassini (též zvaná Cassini-Huygens) na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, svého hlavního cílového tělesa; v té době ještě byla sonda Cassini spojena s přistávacím pouzdrem Huygens, které se oddělilo 25. prosince 2004 a pak přistálo na Saturnově měsíci Titanu (mezi umístěním sondy na oběžné dráze Saturnu a uvolněním pouzdra Huygens byly provedeny ještě plánované korekční manévry, aby byla kosmická sonda udržena mimo prstence planety); ze Země sonda odstartovala 15. října 1997 08:43 UT a svoji činnost zakončila plánovaným řízeným vstupem do atmosféry Saturnu 15. září 2017 (20 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 2014 04:42 UTC úspěšně na oběžnou dráhu Země odstartovala družice SPOT 7 (společně s několika malými družicemi); šlo o francouzskou družici pro optické snímkování Země ve vysokém rozlišení (v prosinci 2014 prodanou Azerbajdžánu a dále provozovanou pod názvem Azersky); odstartovala s pomocí indické rakety PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle); fungovala do 17. března 2023 (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
30. června 1914 se narodil se Vladimir Nikolajevič Čelomej, sovětský raketový konstruktér z počátků sovětské kosmonautiky (110 let) [1a], [1b], [2a], [6]
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas); S,V, J, Z (v obrázcích) … sever, východ, jih, západ
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici