Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na vás domácí počítač. V tomto (prvním) dílu si povíme něco o instalaci, nastavení pozorovacího místa a představíme si základní ovládací prvky.
Simulační software Stellarium pro zobrazení objektů pozorovatelných na obloze se stal mezi astronomy velmi oblíbený z více důvodů. Díky své široké paletě verzí se s ním může seznámit skoro každý. Existuje verze pro 32 bitový i 64 bitový operační systém Windows (zdarma), je dostupná verze i pro Linux a Mac OS, je nabízena také verze pro Android, která je placená. Software bravurně zvládá zobrazení denní či noční oblohy, dokáže simulovat pohled nejen z planety Země, ale i z různých míst ve vesmíru, je aktualizovatelný o nově objevované vesmírné objekty typu komet a planetek. Zobrazuje lety umělých družic Země. A v neposlední řadě také umožňuje motorické navádění připojené montáže dalekohledu. Existuje i on-line verze (na adrese https://stellarium-web.org/). Začněme instalací pro operační systém Windows. Na českou mutaci stránek výrobce se dostanete z odkazu https://stellarium.org/cs/. Zde si můžete zkontrolovat, zda váš počítač splňuje minimální hardwarové požadavky a pro stažení si zde v horní části obrazovky kliknutím na ikonku Windows 32 bit nebo Windows 64 bit zvolíte verzi Windows počítače, na který chcete Stellarium nainstalovat, a následně kliknutím na “uložit soubor” si do vámi vybraného umístění uložíte exe soubor. Po dokončení stažení (velikost pro Win 64 bit je kolem 259 MB) si stažený exe soubor spustíte (například dvojklikem) a tím se spustí instalace. Na jejím začátku musíte odsouhlasit, že program provede změny počítači, přičemž si můžete zobrazit certifikát vydavatele, zvolíte jazyk použitý během instalace, asi češtinu, dále, pokud souhlasíte s licenční smlouvou, která je v angličtině, překliknete “nesouhlasím” na “souhlasím” a kliknete na “další”, dále odsouhlasíte, kam se má program nainstalovat, dále odsouhlasíte vytvoření zástupce v nabídce Start, odsouhlasíte vytvoření zástupce na ploše pro všechny uživatele a spustíte finální instalaci klikem na “instalovat”. Po finální (méně než jednominutové) instalaci už jen kliknete na “dokončit”. Po instalaci můžete spustit nainstalovaný program přes zástupce na ploše, který vám během instalace přibyl (ikonka s obrázkem Měsíce a hvězd a názvem Stellarium), nebo ze seznamu programů (tam vám přibude složka Stellarium a v ní se program spouští kliknutím na Stellarium, případně kliknutím na Stellarium angle-mode nebo Stellarium mesa-mode, pokud používáte nějaký starý typ grafické karty nebo máte zastaralé ovladače grafické karty). Vypínání programu se pak provede najetím kurzoru myši na dolní okraj obrazovky a kliknutím na ikonku vypnutí ve spodní vysunovací liště (popsaná “Ukončit [CTRL+Q]”), nebo uvedenou klávesovou zkratkou. Výchozí podobu spuštěného programu pro den a pro noc (se zadaným pozorovacím místem Úpice, popsáno níže) vidíte na přiložených obrázcích.
Při spuštění Stellaria si program převezme datum a čas z počítače, je tedy vhodné být alespoň občas online a mít ve Windows zapnutou synchronizaci počítačového času s časem z internetu. Při prvním spuštění se vám může naskytnout pohled na oblohu z pozorovacího místa Paříž. První, co byste tedy měli před jakoukoli prací v programu udělat, je zadání a uložení vašeho pozorovacího místa. Kromě pevně umístěných ikonek v horním pravém rohu obrazovky (i ty ale můžete skrýt podle postupu v 3. dílu tohoto seriálu) má program ještě vyjížděcí pás ikonek pod dolním okrajem a za levým okrajem obrazovky (vysunovací lišty). Pro nastavení pozorovacího místa najeďte v dolní polovině obrazovky úplně na levý okraj obrazovky a v liště ikonek, která se objeví, klikněte na první ikonku shora (popsaná “Poloha [F5]”), pokud máte u počítače klávesnici se samostatnými klávesami F1 až F12, můžete stisknout uvedenou klávesu F5. V tomto dialogovém okně vložíte vaše pozorovací místo (zeměpisnou šířku, délku a nadmořskou výšku a do jméno/město napíšete vaše vlastní označení lokality pozorovacího místa například Sokolov, observatory Novak). Kliknutím na “Přidat do seznamu” se vámi zadaná lokalita přidá do nabízených lokalit (takto si můžete vložit do seznamu více pozorovacích míst, pokud chcete mít k dispozici pohledy na oblohu z více přesně definovaných bodů na Zemi nebo i mimo Zemi). Kliknutím na “Použít současnou polohu jako výchozi/Use current location as default” si polohu uložíte jako výchozí a při každém novém spuštění programu se zobrazí pohled z tohoto předvoleného pozorovacího místa. Jakmile jste si výchozí pozorovací místo nastavili, měl by se vám vždy při spuštění Stellaria zobrazit aktuální pohled na oblohu z vašeho pozorovacího místa směrem k jižnímu obzoru. Ve výchozím nastavení je zapnuto zobrazení krajiny, zapnuto zobrazení zkratek světových stran (J, Z, V, S, v poslední verzi programu i JV, JZ, SV, SZ), zapnut vliv atmosféry, zapnuto zobrazení názvů planet, zapnuto zobrazení radiantů meteorických rojů, zapnuto zobrazení umělých družic, zapnuto reálné plynutí času a zapnuty ještě některé další pro amatérské pozorovatele již méně důležité funkce (o uživatelských změnách výchozího nastavení si povíme v druhém, třetím a čtvrtém dílu tohoto seriálu). Základem použití programu je posun směru pohledu. Ten můžete provést buď šipkami na vaší klávesnici nebo pomocí myši tak, že na některém místě obrazovky (oblohy) stisknete levé tlačítko myši a, aniž byste ho pustili, popojedete myší doleva, doprava, nahoru nebo dolů. Máte-li pouze touchpad, uděláte na něm dvojklik, na jehož konci necháte prst na touchpadu, a popojedete doleva, doprava, nahoru nebo dolů. Váš pohled lze také přibližovat nebo oddalovat a to stiknutím kláves “pg up” (Page Up, přiblížení, funguje též “CTRL+šipka nahoru”) a “pg dn” (Page Down, oddálení, funguje též “CRTL+šipka dolů”) nebo kolečkem myši. Jak přiblížit či oddálit pohled o konkrétní násobek výchozího přiblížení či se vrátit k výchozí velikosti zorného pole si ukážeme v třetím dílu tohoto seriálu.
Po zapamatování výše uvedených kroků byste již měli být schopni porovnat aktuální pohled na oblohu s jeho simulací v počítačovém programu Stellarium a podle popisků na objektech zjistit, co jsou nejjasnější objekty, které v noci na obloze vidíte. Podrobnější popis se vám zobrazí (v levém horním rohu obrazovky), když si na nějaký objekt na obloze (obrazovce) kliknete myší. Zdají-li se vám zobrazené podrobné informace o objektu příliš obsáhlé, můžete počet o objektu zobrazovaných informací snížit v “Nastavení [F2]” v levé vysunovací liště v podnabídce (oušku) “Informace” zrušením příslušného zatržení. Kliknutím na ikonku “Zaměřit na vybraný objekt [mezerník]” si pak můžete označený objekt přemístit do středu zorného pole (obrazovky). Pokud máte notebook, ještě než s ním vyjdete ven z domu porovnávat reálnou oblohu s tou ve Stellariu, je vhodné si v programu zobrazení přepnout do nočního módu (ikonka v dolní vysunovací liště popsaná “Noční režim [CTRL+N]”, obsah okna programu Stellarium zčervená (přiložený obrázek), nechte přitom okno programu přes celou obrazovku) a snížit jas obrazovky na co nejmenší ještě použitelnou hodnotu (oboje zlepší pozorovací schopnosti oka za tmy). V příštím (druhém) dílu seriálu si ukážeme, jak si zobrazit oblohu pro konkrétní datum v minulosti (pokud si chcete jednoduše dohledat, co jste to vlastně na obloze viděli) či budoucnosti (pokud si chcete jednoduše naplánovat, co, kde a v kolik hodin budete moci teprve pozorovat). Vybrané ikonky programu – dolní vysunovací lišta: Spojnice souhvězdí [C] … zobrazí spojnice mezi hvězdami v souhvězdích, ve starších verzích programu jako Tvary souhvězdí [C] Názvy souhvězdí [V] … zobrazí názvy souhvězdí, ve starších verzích programu jako Popisy souhvězdí [V] Kresby souhvězdí [R] … zobrazí obrázky souhvězdí Hranice souhvězdí [B] … zobrazí hranice souhvězdí (nezobrazena ve výchozím nastavení) Rovníková síť [E] … zobrazí síť ekvatoriálních souřadnic, ve starších verzích programu jako Ekvatoriální mřížka [E] Obzorníková síť [Z] … zobrazí síť zenitových souřadnic, ve starších verzích programu jako Mřížka azimutů [Z] Povrch [G] … zobrazí na obzoru stromy a budovy nebo jiný předvolený obzor, ve starších verzích programu jako Horizont [G] Světové strany [Q] … zobrazí při obzoru červeně zkratky světových stran Atmosféra [A] … zahrne do simulace vliv zemské atmosféry Objekty vzdáleného vesmíru [D] … Vyznačí objekty hlubokého vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy) včetně jejich pojmenování (při dostatečném nazoomování), ve starších verzích programu jako Objekty hlubokého vesmíru [D] Popisky planet [Alt+P] … zobrazí názvy planet a jejích měsíců, ve starších verzích programu jako Názvy planet [Alt+P] Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M] … přepíná zobrazení u horního okraje obrazovky zenit/u horního okraje obrazovky Polárka, ve starších verzích programu jako Přepnout mezi ekvatoriální a azimutální montáží [Ctrl+M] Zaměřit na vybraný objekt [mezerník] … umístí označený objekt do středu obrazovky a během plynutí času ho tam udržuje Noční režim [Ctrl+N] … obsah okna programu Stellarium zčervená Režim celá obrazovka [F11] … přepíná zobrazení celoobrazovkové/v okně Měření úhlů [CTRL+A] … umožňuje pomocí myši měřit úhlové vzdálnosti (nezobrazena ve výchozím nastavení) Exoplanety [Alt+P] … zobrazí exoplanety, ve starších verzích programu jako Zobrazit exoplanety [Alt+P] Meteorické roje [CTRL+Shift+M] … zobrazí radianty k nastavenému datu aktivních meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Toggle meteor showers [CTRL+Shift+M] Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M] … zobrazí okno vyhledávání meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Show search dialog [CTRL+Alt+M] Okulárové zobrazení [CTRL+O] … prezentuje označený objekt v okulárovém zobrazení (nezobrazena ve výchozím nastavení v novějších verzích programu) Družice [CTRL+Z] … zobrazí/skryje umělé družice Země, ve starších verzích programu jako Popisy satelitů [CTRL+Z] Zpomalit čas [J] … zpomalí simulovaný běh času Nastavit normální rychlost času [K] … zastaví simulovaný běh času/spustí simulovaný běh času reálnou rychlostí Nastavit čas nad teď [8] … nastaví simulovaný den a čas na aktuální hodnotu Zrychlit čas [L] … zrychlí simulovaný běh času Ukončit [CTRL+Q] … ukončí program Stellarium Vybrané ikonky programu – levá vysunovací lišta: Okno nápovědy [F1] … nabídne zobrazení klávesových zkratek, info o verzi programu, log soubor apod. Astronomické výpočty [F10] … nabídne souřadnice planet, výpočet efemerid apod., ve starších verzích programu jako Astronomical calculation window [F10] Nastavení [F2] … umožňuje nastavení jazyka uživatelského rozhraní programu, nastavení jazyka u pojmenovávání objektů, aktivaci zásuvných modulů a další (nastavení především pro uživatelské rozhraní) Vyhledávání [F3] … umožňuje vyhledávat prvky oblohy a nastavit parametry jejich vyhledávání Nastavení oblohy a zobrazení [F4] … umožňuje podrobné nastavení (nastavení především pro prvky oblohy), ve starších verzích programu jako Nastavení oblohy a pohledu [F4] Datum/čas [F5] … nastavení data a času pro simulaci Poloha [F6] … umožňuje zvolit pozorovací místo a uložit ho jako výchozí při startu programu |
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici