V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Cena zůstává stejná, jako minulý rok – 4000.-
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie – od úplných základů až po náročnější témata, jako jsou kosmologie nebo černé díry, alespoň zevrubně. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější mohou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů či astronomická praktika – jako měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování denní hvězdy a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
I když je odborný program obsáhlý, celá akce samozřejmě nabízí i dostatek volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou nebo hraním různých her. Jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal/nohejbal. Dále různá házedla a jiné létající hračky nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou. A také rakety…
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm již zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy, která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru. A pokud dokážete být potichu, překvapí vás množství fauny, kterou zde potkáte. Zejména sojky jsou ve dne vděčným objektem našeho zájmu.
Ostatně, co se dělo v posledních letech naleznete zde.
Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
A opět je tu další měsíc, již pomalu jarní březen. Již se těšíme na teplo, ale vzpomeňme na pranostiku “březen, za kamna vlezem”. Tak uvidime.
Planety
Hned 2. března nás čeká přiblížení, neboli konjunkce, planet Jupitera a Venuše. Bude je na večerní obloze oddělovat úhlová vzdálenost 0,49 stupně, tedy o něco více než Měsíc v úplňku. Nesmíme čekat však moc dlouho, neboť planety zapadají nedlouho po západu Slunce.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
24. března se opět planeta Venuše potká s úzkým srpkem Měsíce. Budou od sebe necelý stupeň a i tato skupinka zapadne poměrně brzy. Nedaleko bude i planeta Uran, tu však očima asi neuvidíme, byť je na hranici viditelnosti očima.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Slunce
Aktivita Slunce stále roste, zdá se že dokonce více, než předvídaly dřívější predikce.
zdroj: Royal observatory of Belgium (https://www.astro.oma.be)
Dne 20. března ve 22 hodin a 24 minut vstupuje Slunce do znamení Berana a začíná astronomické jaro.
Pozorovatelnost Lunar-X v březnu 2023
V březnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 29. března 2023 kolem 5:00 UT tj. kolem 7:00 SELČ a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, na denní obloze, tedy Lunar-X bude v březnu 2023 z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v březnu 2023 prostým okem
Do přibližně 10.3.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze v ranních hodinách, zhruba mezi 11.3.2023 a 15.3.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná, zhruba od 16.3.2023 do 3.4.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná na noční obloze prostým okem pouze ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce března
1. března 2018 odstartovala na zemskou orbitu na nosné raketě Atlas V 541 americká družice GOES-17 (dříve označovaná jako GOES-S), jde o geostacionární meteorologickou družici (5 let) [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
1. března 2013 15:10 UTC započal startem ze Země historicky čtvrtý orbitální let nákladní kosmické lodi Dragon společnosti Space-X (mise SpaceX CRS-2); tomuto letu tohoto typu kosmické lodi předcházely dva bezpilotní orbitální lety testovací (první bez připojení k Mezinárodní kosmické stanici a druhý s připojením k Mezinárodní kosmické stanici) a jeden regulérní zásobovací bezpilotní let (s připojením k Mezinárodní kosmické stanici); z mise SpaceX CRS-2 se kosmická loď vrátila na Zemi přistáním na padácích na hladinu Tichého oceánu 26. března 2013 16:34 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6]
2. března 1978 odstartoval v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 k sovětské vesmírné stanici Saljut 6 společně se sovětským kosmonautem Vladimírem Gubarevem první československý kosmonaut Vladimír Remek (Remek byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA); na kosmické stanici se setkali s posádkou, která přiletěla Sojuzem 26, sovětskými kosmonauty Romaněnkem a Grečkem, kteří byli na Saljutu 6 na přibližně tříměsíčním pobytu; na Zem se Remek a Gubarev úspěšně vrátili 10. března 1978 (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. března 1968 odstartovala automatická bezpilotní kosmická loď Zond 4 (odvozená od kosmických lodí Sojuz); program Zond byl sovětský program kosmických průletových sond k planetám sluneční soustavy a od mise Zond 4 bezpilotních kosmických lodí vysílaných do vesmíru v rámci testování techniky k předpokládanému budoucímu obletu Měsíce; při návratu k Zemi se ukázalo, že by kosmická loď Zond 4 mohla (oproti plánu) dopadnout či vstoupit do atmosféry jinde než nad územím Sovětského svazu, a tak byla úmyslně zničena dálkovým povelem a jeji zbytky zřejmě zanikly v zemské atmosféře přibližně mezi 4. až 10. březnem 1968 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. března 1933 (numerologové by měli radost:-) se narodil Steven Weinberg, americký teoretický fyzik, který zasvětil život kvantové teorii pole; pracovně působil například v Berkeley, Harvardu nebo MIT; v češtině vyšla například jeho kniha První tři minuty (v originále The First three minutes, v originále vydáno 1977) (90 let) [1a], [1b], [6], [6]
5. března 1958 18:27:57 GMT nebo 18:27:59 GMT startovala ze Země americká kosmická sonda Explorer 2, druhá americká sonda programu Explorer; v té době (v době, která byla úplným počátkem dobývání vesmíru) se ale USA snažilo o vyslání kosmických sond či umělých družic Země také v rámci programu Vanguard; sonda byla vybavena, podobně jako její úspěšná předchůdkyně sonda Explorer 1, například Geiger-Müllerovým počítačem, teploměrem nebo detektorem dopadů mikrometeoritů; start byl ale neúspěšný, nosná raketa Juno 1 nedosáhla oběžné dráhy kvůli chybě činnosti motoru čtvrtého (tedy posledního zažehávaného) stupně (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. března 2003 byl americkými astronomy objeven asteroid označovaný jako (196256) 2003 EH1; tento asteroid je často považován za mateřské tělěso meteorického roje Kvadrantid, roje aktivního každoročně v první polovině ledna (20 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
7. března 1958 se narodil americký astronom Alan Hale; například v roce 1997 objevil známou jasnou kometu dnes označovanou C/1995 O1 (Hale-Bopp), která byla v roce 1997 viditelná na noční obloze prostým okem i z České republiky; nezávisle na něm byla objevena také Thomasem Boppem (65 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]
7. března 1693 se narodil anglický astronom James Bradley, který v roce 1727 objevil aberaci světla a v roce 1748 nutaci zemské osy (330 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [3b], [6]
mezi 4. až 10. březnem 1968 zanikla (zřejmě v atmosféře Země po záměrné destrukci spuštěné dálkovým povelem) bezpilotní kosmická loď Zond 4 (odvozená od kosmických lodí Sojuz); program Zond byl sovětský program kosmických průletových sond k planetám sluneční soustavy a a od mise Zond 4 bezpilotních kosmických lodí vysílaných do vesmíru v rámci testování techniky k předpokládanému budoucímu obletu Měsíce; ze Země odstartovala 2. března 1968 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. března 2008 poprvé odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď typu ATV; tyto automatické kosmické lodě byly vyráběny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu a vynášeny evropskými raketami Ariane; tento konkrétní exemplář nesl označení ATV-1 Jules Verne; po splnění úkolu plánovaně zanikla v zemské atmosféře 29. září 2008; loď typu ATV letěla k Mezinárodní kosmické stanici celkem 5x, poslední exemplář letěl 29. července 2014 a nesl označení ATV-5 Georges Lemaître; let všech lodí ATV byl úspěšný (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. března 1978 přistál úspěšně zpět na Zemi návratový modul Sojuzu 28, na palubě byli Vladimír Gubarev a první československý kosmonaut Vladimír Remek; ze Země odstartovali 2. března 1978 a několik dní pobyli na sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. března 1628 se narodil Constantijn Huygens Jr., starší bratr slavnějšího Christiaana Huygense; sám či spolu s bratrem vyrobil několik dalekohledů a jiných astronomických přístrojů (395 let) [1b], [1a]
11. března 2008 06:28:14 UTC odstartoval ze Země raketoplán Endeavour se sedmičlennou posádkou k misi STS-123, hlavním cílem letu byla doprava první části laboratoře Kibó na Mezinárodní kosmickou stanici; z této mise se Endeavour úspěšně vrátil 27. března 2008 00:40:41 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 1963 se narodil první brazilský kosmonaut Marcos Cesar Pontes; jeho jediný kosmický let, 10. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2006, trval necelých deset dní (70 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]
12. března 1923 se narodil americký astronaut Walter Marty Schirra, Jr., zúčastnil se tří kosmických misí, Mercury-Atlas 8 (3. října 1962), Gemini 6A (15. prosince 1965 – 16. prosince 1965) a Apollo 7 (11. října 1968 – 22. října 1968); vzhledem k tomu, že při misi Apollo 7 (poslední pilotovaná mise Apollo, při které ještě kosmická loď nebyla nasměrována k obletu Měsíce nebo k přistání na něm) při vzájemných rozhovorech členů posádky i při komunikaci s pozemním personálem probíhaly menší hádky, NASA Shirru ani žádného dalšího člena posádky Apollo 7 nevybrala do hlavních posádek dalších misí Apollo; další zajímavostí je, že absolvoval let do kosmu na třech různých typech kosmických lodí (Mercury, Gemini, Apollo) (100 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6]
14. března 2018 zemřel teoretický fyzik Stephen Hawking, kromě řady vědeckých publikací a článků je autorem i populárně naučných knih pro veřejnost; v češtině vyšla například jeho Stručná historie času (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3], [3], [3b], [6], [6], [6]
14. března 1963 se narodil španělský kosmonaut Pedro Francisco Duque; zúčastnil se dvou výprav do kosmického prostoru, letu STS-95 raketoplánu Discovery roku 1998 a návštěvnické mise na Mezinárodní kosmickou stanici (s dopravou Sojuzem TMA-3 tam a Sojuzem TMA-2 zpět), kde pobyl několik dní roku 2003 (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
14. března 1928 se narodil americký astronaut Frank Frederick Borman, účastník dvou kosmických misí, mise Gemini 7 (4. prosinec 1965 – 18. prosinec 1965) a mise Apollo 8 (21. prosinec 1968 – 27. prosinec 1968) (95 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
15. března 1713 se narodil francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille (někdy psaný také jako Nicolase Louis de La Caille); zabýval se například pozorováním a katalogizací jižní oblohy z observatoře, kterou vybudoval na jihu Afriky poblíž Mysu Dobré naděje (310 let) [1a], [1b], [3], [3b], [6]
16. března 2013 03:06 UTC úspěšně přistál přistávací modul kosmické lodi Sojuz TMA-06M s třemi pasažery; šlo let k Mezinárodní kosmické stanici; tato kosmická loď (s jinou posádkou) ze Země odstartovala 23. října 2012 10:51:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2], [2], [5], [5], [6]
16. března 1978 přistál úspěšně zpět na Zemi přistávací modul mise Sojuz 27; na palubě při přistání byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, zatímco při startu tvořili posádku Sojuzu 27 Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov; šlo o let k sovětské dnes již neexistující orbitální stanici Saljut 6, kde připojením na druhý volný připojovací uzel (na jednom připojovacím uzlu již byla kosmická loď Sojuz 26) byl vytvořen historicky první komplex tří spojených umělých kosmických těles; ze Země Sojuz 27 odstartoval 10. ledna 1978 12:26:00 UTC (45 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 2013 03:06 UTC (16. března lokálního času) úspěšně (severovýchodně od města Arkalyk v Kazachstánu) přistál návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-06M s kosmonauty Olegem Novickim, Jevgenijem Tarelkinem a Kevinem Fordem na palubě; tato kosmická loď (se stejnou posádkou) odstartovala ze Země 23. října 2012 10:51:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 1958 odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Vanguard 1, historicky čtvrtá úspěšná umělá družice Země a zároveň historicky druhá americká úspěšná umělá družice Země (po sovětském Sputniku 1, sovětském Sputniku 2 a americkém Exploreru 1); byla to historicky první umělá družice Země se solárními články; mise/nosná raketa je někdy označována Vanguard TV-4 (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 1853 zemřel rakouský fyzik a matematik Christian Doppler (též česky označovaný jako Kristián Doppler či Kristian Doppler); po něm pojmenováný Dopplerův jev je efekt, kdy frekvence (například vlnová délka světla) vydávaná pohybujícím se objektem (například hvězdou) se pro pozorovatele zkracuje, přibližuje-li se objekt k pozorovateli, či prodlužuje, vzdaluje-li se objekt od pozorovatele; jevu se využívá napřiklad při spektroskopickém studiu dvojhvězd či spektroskopickém hledání exoplanet (170 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]
21. března 2018 17:44 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Sojuz MS-08; posádku tvořili Oleg Artemyev, Andrew Jay Feustel a Richard Robert Arnold; Andrew Jay Feustel, jehož manželka má české předky, si mezi svými osobními věcmi vzal na palubu figurku Krtečka, postavičky z československých večerníčků, a vzal ho do vesmíru již podruhé (v tomto případě šlo o jiný, menší exemplář); vzal si také kopii obrazu Měsíční krajina od Petra Ginze, dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi; na Zem se tento Sojuz se stejnou posádkou úspěšně vrátil 4. října 2018 11:45 UTC (5 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6]
21. března 2013 Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila mapu reliktního záření, která souvisela s druhým zveřejněným balíkem výsledků měření evropského kosmického teleskopu Planck; z těchto měření byl zároveň odvozen nový odhad stáří vesmíru 13,8 miliardy let (předchozí odhad byl 13,7 miliardy let) (10 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
24. března 1993 byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9; kometa byla objevena na fotografii z 23. března 1993 a další fotografie odhalily, že se jedná o množství úlomků doprovázených prachovou stopou nikoli jedno těleso; kometa neobíhala Slunce ale planetu Jupiteru (na jeho oběžné dráze byla zřejmě zachycena 20 až 30 let před jejím objevem); Jupiter tuto kometu roztrhal (pravděpodobně 7. července 1992 při průletu ve vzdálenosti asi 21 tisíc km) na nejméně 21 kusů a ty postupně dopadaly počínaje 16. červencem 1994 do Jupiterovy oblačné atmosféry; tuto unikátní srážku se podařilo pozorovat z vesmíru i ze Země a kometární jádra zanechala v atmosféře planety poměrně výrazné skvrny (30 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2], [3], [3b], [6]
24. března 1893 se narodil německý astronom Walter Baade; od roku 1931 působil v USA; například se mu podařílo jako prvnímu rozlišit jednotlivé hvězdy v centrálních oblastech galaxie M31 v Andromedě; spolu s Fritzem Zwickym přišli s myšlenkou, že supernova může vytvořit neutronovou hvězdu; byl také objevitelem deseti planetek (130 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5]
25. března 1928 se narodil americký astronaut James Arthur Lovell, Jr. (zvaný často Jim Lovell); letěl 4x do vesmíru, z toho 2x k Měsíci, ale ani jednou se po Měsíci neprošel (Apollo 8 ještě nemělo naplánováno přistání na Měsíci a Apollo 13 se kvůli problémům na palubě muselo přistání na povrchu Měsíce vzdát) (95 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
25. března 1538 se narodil Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom, jeden z osmi členů komise sestavené papežem Řehořem XIII. kvůli reformě kalendáře (485 let) [1a], [1b], [3b]
26. března 2013 se nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X úspěšně po misi CRS-2 (druhý regulérní zásobovací let lodi Dragon soukromé americké společnosti Space-X k Mezinárodní kosmické stanici, přičemž exemplářů nákladní lodi Dragon je více než jeden) vrátila zpět na Zem; přistála na padácích na hladinu Tichého oceánu i s nákladem, který se plánoval takto dopravit z Mezinárodní kosmické stanice na Zem (byly to například výsledky vědeckých experimentů); na tuto misi uvedená kosmická loď odstartovala 1. března 2013; k Mezinárodní kosmické stanici byla připojena (za pomoci robotického ramene) 3. března 2013 (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3a], [3a], [5], [6]
26. března 1958 odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Explorer 3; šlo o druhou úspěšnou americkou umělou družici Země z amerického programu Explorer (po úspěšném Exploreru 1 a neúspěšném Exploreru 2, který se kvůli chybě motoru nedostal na oběžnou dráhu Země); družice zkoumala kosmické záření (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 2008 00:40:41 UTC se z letu STS-123 zpět na Zemi úspěšně vrátil raketoplán Endeavour se sedmi pasažéry na palubě, hlavním cílem letu byla doprava první části laboratoře Kibó na Mezinárodní kosmickou stanici, ze Země k tomuto letu Endavour odstartoval 11. března 2008 06:28:14 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 1968 zemřel při rutinním tréninkovém letu na letounu MiG-15UTI první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
28. března 2013 20:43 UTC odstarovala k Mezinárodní kosmické stanici z Bajkonuru pomocí nosné rakety Sojuz-FG ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-08M (u NASA označovaná také jako Soyuz 34 nebo Soyuz 34S); na palubě byli Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Christopher Cassidy; let byl úspěšný; šlo o první pilotovanou loď k Mezinárodní kosmické stanici, která využila rychlý letový profil trvající 6 hodin místo do té doby obvyklých dvou dnů (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Hvězdárna v Úpici má co nabídnout i školám a školkám. Nabízíme Vám nejen informace o Sluneční soustavě či vzdáleném vesmíru, ale i specializované programy, astronomické a fyzikální pokusy a samozřejmě pozorování oblohy.
Kromě jednorázových akcí a programů nabízíme i akce typu Noc na hvězdárně s možností přespání ve vlastních stanech s využitím areálu hvězdárny včetně sociálního zázemí, kuchyňky, ohniště, sportovního vyžití a wifi. Možno využít i pro školní výlety.
Podrobné informace naleznete buď na stránkách hvězdárny www.obsupice.cz, nebo přímo na odkazech:
Nabídka programů: http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=652
Seznámení s možnostmi areálu: http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=654
Základní školy mohou do 30.10.2023 využít pro podporu svých aktivit dotačního programu Královéhradeckého kraje, který částečně přispívá na dopravu žáků do kulturních a vzdělávacích institucí kraje. Mezi tyto instituce patří i Hvězdárna v Úpici. Uvedený dotační program je realizován skrze místní akční skupiny, v území ORP Trutnov kontaktujte MAS Království – Jestřebí hory, o.p.s. Kontakty jsou zde.
V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Cena zůstává stejná, jako minulý rok – 4000.-
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie – od úplných základů až po náročnější témata, jako jsou kosmologie nebo černé díry, alespoň zevrubně. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější mohou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů či astronomická praktika – jako měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování denní hvězdy a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
když je odborný program obsáhlý, celá akce samozřejmě nabízí i dostatek volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou nebo hraním různých her. Jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal/nohejbal. Dále různá házedla a jiné létající hračky nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou. A také rakety…
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm již zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy, která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru. A pokud dokážete být potichu, překvapí vás množství fauny, kterou zde potkáte. Zejména sojky jsou ve dne vděčným objektem našeho zájmu.
Ostatně, co se dělo v posledních letech naleznete zde.
Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
