Jak již informovaly sdělovací prostředky, dnes v noci – přesněji v 1:17:32,6 světového času (2:17:32,6 SEČ) – došlo v centrálním Turecku k mohutnému zemětřesení, jenž si vyžádalo přes 1000 životů, tisíce zraněných a značné materiální škody. Magnitudo tohoto otřesu bylo stanoveno na 7,8. Epicentrum leželo na pozici 37° 13′ 48″ severní šířky a 37° 1′ 12″ východní délky, hloubka 10 km. Mapka je zde
Do České republiky dorazily vlny okolo 1:22:13,9 UT, což je čas z Průhonic. Náš seismogram je zde
a z něj je jasně vidět mohutnost otřesu. A navíc v dané oblasti již bylo zaregistrováno dalších 10 otřesů, jejichž magnituda převyšují hodnotu 5, těch slabších je tam přes 20.
A přes moje ranní přání, aby se situace zklidnila, nestalo se tak. V 10:24:50,4 UT došlo v oblasti k dalšímu silnému otřesu, tentokrát magnitudo dosáhlo na 7,5. I zde byla hloubka 10 km, souřadnice epicentra jsou 38° 3′ 0″ severní šířky a 37° 15′ 0″ východní délky. A hned o 11 minut (10:35:59,3 UT) další s magnitudem 5,7 a v 10:51:31,6 ještě o desetinu magnituda víc. Mapka pro druhý silný otřes je zde:
a seismogram tady:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Komety:
Kometa C/2022 E3 (ZTF), kterou média přezdívají jako “Neandrtálská kometa”, protože její poslední návrat ke Slunci a k Zemi nastal zhruba před 47 500 roky je již za perihelem i přízemím a pomalu slábne. Navíc na počátku měsíce její viditelnost zhoršuje úplňkový Měsíc. Pozorovatelnosti nepomáhá ani špatné počasí.
Měsíc:
úplňek 5.2.
poslední čtvrť 12.2.
nov 20.2.
první čtvrť 27.2.
Obloha:
Ze zajímavých jevů na obloze jmenujme tentokrát pouze hezké seskupení Měsíce, Marse, Aldebaranu a Plejád večer nad západním obzorem.
zdroj: program Stellarium (www.stellarium.org)
Ostatní jevy tohoto měsíce nejsou příliš zajímavé a tak přinášíme již pouze tradiční viditelnosti ISS a Lunar-X a přehled výročí.
Pozorovatelnost Lunar-X v únoru 2023
V únoru 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. února 2023 zhruba kolem 16:00 hodiny SEČ (tj. kolem 15:00 UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, na denní obloze, tedy Lunar-X bude v únoru 2023 z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v únoru 2023 prostým okem
Do přibližně 4. února 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze ve večerních hodinách (většinou jen krátce nízko nad obzorem), zhruba mezi 5. a 15. únorem 2023 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. února 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce února
1. února 2003 se vzňal a rozpadl při klesání k Zemi během první části přistávacího manévru několik minut po vstupu do zemské atmosféry raketoplán Columbia; nikdo z posádky neúspěšné přistání nepřežil; na palubě bylo sedm astonautů, mezi kterými byly dvě ženy a první izraelský astronaut Ilan Ramon, který měl na palubě originál kresby čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze znázorňující pohled z Měsíce na Zem, chlapce který zahynul v plynové komoře v Osvětimi; Columbia k tomuto letu odstartovala 16. ledna 2003 15:39 UTC (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. února 1958 03:47:56 GMT (31. ledna 1958 10:48 p.m. EST) odstartovala pomocí rakety Juno-1 první americká družice Explorer 1; na rozdíl od Sputniku 1, který odstartoval 4. října 1957, nesl Explorer 1 množství vědeckých zařízení a přinesl zajímavá vědecká data, například díky měření jeho Geigerova-Müllerova počítače byly objeveny Van Allenovy radiační pásy; Explorer 1 přestal vysílat 23. května 1958 poté, co přestaly fungovat baterie; zanikl 31. března 1970, tedy více než 12 let po startu, vstupem do zemské atmosféry nad Tichým oceánem (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 2018 úspěšně odstartovala z japonské základny Uchinoura japonská nosná raketa SS-520-5, která v hlavici nesla družici Tricom-1R (též označovanou jako Tasuki) o hmotnosti 3 kg; jednalo se o druhý pokus pomocí této velmi malé rakety (například průměr rakety byl pouhých 52 centimetrů) vynést tuto družici, první pokus proběhl se stejnou družicí (Tricom-1) 15. ledna 2017, ale byl neúspěšný, neboť tehdy při zapalování druhého stupně došlo k závadě, tento druhý start byl již úspěšný (5 let) [1b], [1b], [2], [3], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [5], [5]
5. února 1843 se na obloze objevila jedna z nejjasnějších komet 19. století, kometa C/1843 D1 (tzv. Velká březnová kometa), přísluním prošla 27. února 1843, na konci února 1843 byla vidět i ve dne (180 let) [1a], [1a], [1b], [3b]
6. února 2018 poprvé ze Země (z Vandenbergovy letecké základny) odstartovala nosná raketa Falcon Heavy; nákladem (neužitečným) byl automobil Tesla Roadster; start byl úspěšný a náklad se úspěšně oddělil; oba boční stupně pak úspěšně přistály ve svislé poloze na základně, z které raketa startovala; hlavní stupeň se (kvůli nedostatku paliva pro přistání) zřítil do oceánu; mise se obvykle označuje FH Demo (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [6], [6]
6. února 1923 zemřel Edward Emerson Barnard, americký astronom a průkopník astrofotografie; například objevil (okem s použitím dalekohledu, bez použití fotografie) Jupiterův měsíc Amalthea, objevil hvězdu s tehdy největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána Barnardova hvězda (též Barnardova šipka), jako první vyfotografoval emisní mlhovinu později nazvanou Barnard’s Loop v souhvězdí Orionu nebo sestavil katalog temných mlhovin (100 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [3], [6]
7. února 2008 19:45 UTC odstartoval ze Země na raketoplánu Atlantis (šlo o let STS-122, 29. let raketoplánu Atlantis, 24. let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici, 9. let raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici) evropský modul Mezinárodní kosmické stanice jménem Columbus; vynesení i připojení k Mezinárodní kosmické stanici byly úspěšné; modul funguje jako vědecká laboratoř, zároveň s modulem Columbus byla na Mezinárodní kosmickou stanici při misi STS-122 dopravena vědecká zařízení, která pak byla namontovaná na vnější povrch modulu Columbus, bylo mezi nimi i zařízení pro sledování Slunce zvané Solar Monitoring Observatory (SMO/SOLAR); při této misi byl také vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; z mise se raketoplán úspěšně vrátil 20. února 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. února 1923 zemřel Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik; 8. listopadu 1895 při experimentech s katodovou trubicí objevil záření, které působilo na fotografickou desku podobně jako záření světelné, ale procházelo například černým papírem; objevil tak záření, jež nazval paprsky X (v českém jazyce je toto záření známé jako rentgenové nebo Röntgenovo), později bylo zjištěno, že jde o elektromagnetické záření s krátkou vlnovou délkou (100 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
11. února 2013 úspěšně ze Země na nosné raketě Atlas V 401 (AV-035) odstartovala na oběžnou dráhu Země ve výšce 705 kilometrů družice Landsat 8, dříve nazývaná Landsat Data Continuity Mission (LDCM); družice je výsledkem spolupráce NASA a U.S. Geological Survey (10 let) [1a], [1b], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 2013 14:41:46 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru na nosné raketě Sojuz-U nákladní kosmická loď Progress M-18M, šlo o historicky třetí let Progressu, při němž byl využit takzvaný rychlý letový profil, při něm je doba mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici kolem šesti hodin a k připojení dochází během 6. oběhu kolem Země (10 let) [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 1868 zemřel Jean Bernard Léon Foucault, francouzský fyzik; proslavil se pokusem s tzv. Foucaultovým kyvadlem, které umístil nejdříve u sebe doma, pak v chodbě Pařížské hvězdárny a nakonec v pařížském Pantheonu, a kterým ukázal, že Země je v důsledku své rotace neinerciální vztažná soustava; také se zabýval například měřením rychlosti světla, vynalezl gyroskop a objevil takzvané vířivé (Foucaultovy) proudy, jež jsou indukované v plošných vodičích umístěných v proměnném magnetickém poli (155 let) [1a], [1b], [6], [6]
12. února 1918 se narodil Julian Seymour Schwinger, americký fyzik; autor teorie kvantové elektrodynamiky (105 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
13. února 2018 odstartovala ze Země na nosné raketě Sojuz-2.1a nákladní kosmická loď Progress MS-08; původně mělo jít o první Progress, který při letu k Mezinárodní kosmické stanici využije takzvaný superrychlý letový profil (za tímto účelem byl Progress MS-08 jako první vybaven automatickým pilotovacím systémem Kurs NA), při něm je doba mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici kolem tří hodin (2 oběhy Země), ale poté, co byl start Progressu MS-08 (11. února 2013) na poslední chvíli zrušen, když při startu raketové motory nenaběhly, bylo u něj od superrychlého letového profilu upuštěno a k připojení k Mezinárodní kosmické stanici došlo za využití standardního letového profilu během 34. oběhu okolo Země po přibližně 2 dnech od startu (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. února 2013 ve večerních hodinách zanikl nad Českem horní stupeň nosné rakety, která vynesla na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Progress M-18M; piloti dopravních letadel oznámili středisku Řízení letového provozu pozorování “hořícího objektu”; šlo o historicky třetí let Progressu, při němž byl využit takzvaný rychlý letový profil; tento Progress ze Země odstartoval 11. února 2013 (10 let) [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1963 startoval z Cape Canaveral na nosné raketě Delta B historicky první radiokomunikační satelit s označením Syncom-1 určený k umístění na oběžné dráze Země; z důvodu chyby na elektronice během vynášení svou funkci nikdy nezačal plnit (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1898 se narodil švýcarský astronom (působící v USA na California Institute of Technology) Fritz Zwicky; studoval výbuchy supernov a spolu s německým astronomem Walterem Baade doporučoval používat supernovy jako standardní svíčky, tj. jako zdroje o známé absolutní svítivosti, tedy jako objekty, jejich vzdálenost se dá určit ze svítivosti pozorované a změřené na Zemi; také si při pozorování galaxií v kupě Coma všiml, že je zde méně svítivé hmoty, než by se dalo z pohybů galaxií očekávat, a z toho usoudil na existenci zvláštního typu hmoty, které se dnes říká temná hmota; o podstatě temné hmoty se dodnes vedou vědecké diskuse (125 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2b], [6]
15. února 2013 zazářil nad ruským Čeljabinskem velmi jasný meteor neboli bolid; těleso, které bolid způsobilo, v atmosféře vybuchlo; výbuch byl příčinou značných škod, zejména rozbil okna a jejich střepy pak způsobily zranění u oken stojícím osobám; zbytky tělesa dopadly nejméně do tří míst; jeden kus vytvořil díru v ledu v zamrzlém jezeře Čebarkul; poblíž místa díry byly nalezeny malé úlomky meteoritu a z jezera byl po nějaké době vyzvednut největší fragment o hmotnosti přes 570 kg (10 let) [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b]
15. února 2013 proletěla ve výšce 27 700 km nad zemským povrchem planetka (367943) Duende (též označovaná jako 367943 Duende nebo též známá pod předběžným označením 2012 DA14) s odhadovaným průměrem 30 metrů a předpokládanou hmotností 40 000 tun; proletěla níže, než je výška, v které jsou umístěny geostacionární družice (ty jsou nad rovníkem ve výšce 35 786 km) (10 let)
[1a], [1b], [1a], [2a], [2a]
15. února 2003 naposledy odstartovala raketa Ariane 4; při svém posledním startu vynesla družici Intelsat 907 (International Telecommunication Satellite 907); následovníkem rakety Ariane 4 se stala raketa Ariane 5, ta poprvé odstartovala 4. června 1996 (start byl ale z důvodu softwarové chyby neúspěšný, raketa krátce po startu explodovala) a je schopná nést větší užitečné zatížení (20 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. února 1858 se narodil americký astronom William Henry Pickering; například objevil měsíc Saturnu dnes zvaný Phoebe (v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve); jeho bratr Edward Charles byl také astronom (165 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [4]
16. února 1948 objevil nizozemsko-americký astronom Gérard Kuiper měsíc Uranu dnes nazývaný Miranda; velikostí se jedná o pátý největší měsíc této planety (75 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
16. února 1698 se narodil francouzský geofyzik, geodet, astronom a matematik Pierre Bouguer; věnoval se tíhovému poli Země (325 let) [1a], [1b], [2b]
17. února 1723 se narodil Tobias Mayer, německý matematik, astronom a selenograf, který vytvořil podrobné mapy Měsíce; jeho syn Johann Tobias Mayer se věnoval matematice a přírodním vědám (300 let) [1a], [1b], [1b]
18. února 1838 se narodil Ernst Waldfried Mach, rakouský filozof a fyzik; zabýval se akustikou a optikou (190 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
19. února 1998 přistál úspěšně po misi k dnes již neexistující sovětské kosmické stanici MIR zpět na Zemi Sojuz TM-26; hlavním úkolem mise bylo dopravit na stanici dva speciálně trénované kosmonauty, Anatolije Solovjova a Pavla Vinogradova, za účelem opravy části stanice (šlo o závažné problémy s napájením, které vznikly při nárazu nákladní kosmické lodi Progress M-34 do modulu Spektr 25. června 1997); třetí místo bylo při startu Sojuzu TM-26 neobsazené; Sojuz TM-26 ze Země startoval 5. srpna 1997; při zpátečním letu se vrátili oba sovětští speciálně trénovaní kosmonauté a navíc s nimi na Zemi letěl francouzský kosmonaut Léopold Eyharts (ten měl letět k Miru na Sojuzu TM-26, ale vzhledem k nedostatku elektrické energie pro pokusy, které měl na MIRu provádět, letěl k MIRu až 29. ledna 1998 v Sojuzu TM-27) (25 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. února 1473 se narodil Mikoláš Koperník, též v českém jazyce uváděný jako Mikuláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik (450 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6]
20. února 2008 zpět na Zemi přistál raketoplán Atlantis (šlo o let STS-122), při letu byl na Mezinárodní kosmickou stanici dopraven evropský modul jménem Columbus; vynesení i připojení k Mezinárodní kosmické stanici byly úspěšné; modul funguje jako vědecká laboratoř; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; ze Země k tomuto letu Atlantis odstartoval 7. února 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1968 došlo k poslednímu rádiovému kontaktu se sondou Surveyor 7, poslední sondou amerického programu Surveyor zaměřeného na poznávání povrchu Měsíce před zahájením pilotovaných letů Apollo (poslední nepilotované Apollo, Apollo 6, startovalo 4. dubna 1968); Surveyor 7 ze Země odstartoval 7. ledna 1968 06:30 UTC a měkce přistál na měsíčním povrchu 20 km od kráteru Tycho 10. ledna 1968; pořídil desetitisíce fotografií a provedl chemický rozbor tří vzorků měsíčního povrchu (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1938 zemřel George Ellery Hale, americký sluneční astronom (detekoval například, že sluneční skvrny mají nižší teplotu než okolí); pomáhal základat několik observatoří, například observatoř Yerkes (v ní se nachází největší čočkový dalekohled světa), observatoř Mount Wilson a Haleho sluneční laboratoř (85 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [6]
22. února 2018 byly v rámci mise Paz vyneseny (jako sekundární náklad) raketou Falcon 9 americké soukromé společnosti Space-X dva testovací satelity Tintin A a B; šlo o testovací předchůdce velmi známých satelitů Starlink sloužících k poskytování družicového přístupu k internetu (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. února 1923 (podle jiných údajů 22. března 1923) se narodil významný český astronom Josip Kleczek; narodil se na území tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tedy v pozdější Jugoslávii) ve smíšeném manželství; je autorem knihy Astronomical dictionary in six Languages a mnoha dalších astronomických knih (100 let) [1a], [1], [3b], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
24. února 1968 vyšel v časopisu Nature článek popisující objev prvního pulsaru; objevili ho Jocelyn Bellová Burnellová a Antony Hewish z Univerzity v Cambridgi poté, co si 6. srpna 1967 Jocelyn Bellová Burnellová všimla na záznamu radioteleskopu zvláštního pulsujícího radiového signálu; vzhledem k tomu, že nebylo známo, že by vesmírné objekty mohly vydávat pravidelné rádiové pulsy, označili tehdy svůj nález nejdříve zkratkou LGM (z anglického Little Green Men neboli malí zelení mužíčci) (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6]
25. února 2013 bylo na indické raketě PSLV-CA C20 vyneseno 7 satelitů včetně první kanadské vojenské družice nazvané Sapphire, která je zaměřená na sledování provozu na zemské orbitě včetně sledování kosmického smetí, a včetně kanadské družice NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite), která je určena pro sledování okolozemního prostoru, detekci asteroidů a sledování objektů na geocentrických drahách (10 let) [1b], [1b], [2a], [2], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 1998 07:07 UTC odstartovala do vesmíru za pomoci rakety Pegasus XL (raketa vypouštěná uvolněním z podvěsu letícího letadla) družice Student Nitric Oxide Explorer (též označovaná jako SNOE, STEDI 1 nebo Explorer 72); šlo o studenskou družici postavenou a provozovanou Universitou of Colorado (za pomoci organizace NASA) (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
27. února 1978 se narodil francouzský letecký pilot a astronaut Thomas Pesquet (45 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
28. února 2018 02:31 UTC úspěšně přistála (po pobytu u Mezinárodní kosmické stanice) ruská kosmická loď Sojuz MS-06 s třemi pasažéry na palubě; přistála se stejnou posádkou s jakou 12. září 2017 21:17:02 UTC z Bajkonuru odstartovala; posádku tvořili Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acabá (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
Po třech letech se nám konečně doba umoudřila a můžeme opět zorganizovat tradiční seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí.
V letošním roce proběhne v termínu 2. – 4. května 2023 v pevnostním městě Josefov, jež je součástí města Jaroměř.
Přihlásit se můžete elektronicky na https://1url.cz/hrIyo, případně můžete vyplnit textovou přihlášku a zaslat ji elektronicky na adresu belik@obsupice.cz. Přihlášku zašlete prosím do 20. února 2023.
Další informace získáte na mailu belik@obsupice.cz.
Informace o předchozích seminářích naleznete na http://www.obsupice.cz/new/_odborna.php?akce=seminare.
Sborníky z předchozích let pak naleznete na http://www.cbks.cz/prispevky.htm.
65. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici je opět tady.
V době od 11. do 20. srpna 2023 se tedy bude konat toto tradiční soustředění, které je určeno mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních.
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie, od úplných základů až po vědecké práce a náročnější témata, jako kosmologie nebo černé díry, podle zájmu. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější můžou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů a astronomická praktika, jako například měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování Slunce a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
I když je “astronomický” program obsáhlý, program akce samozřejmě nabízí i spoustu volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou, nebo hraním různých, i neastronomických her. Nabídka her venkovních obsahuje takové klasiky jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal / nohejbal. Dále různé házedla a jiné létající hračky, nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou.
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm už zmíněné hřiště, “lesíky” i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů “okolního světa”. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru.
Ostatně, co se dělo v posledních letech se můžete podívat zde:
Ta první “expedice” se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického Perseid. Tak tomu bude i letos.
Přihlásit a informovat se můžete zde: https://expa.astronomy.cz/cs/blog/.
Měsíc leden bývá často ve znameni spíše oblačné oblohy, ale bude mu v každém případě dominovat meteorický roj Kvadrantid. Jeho maximum nastane 4. ledna o 5. hodině ranní. Jeho zenitová hodinová frekvence dosahuje více než 100 meteorů za hodinu, můžeme předpokládat, že pokud bude jasné počasí, můžeme prakticky spatřit i několik desítek meteorů za hodinu. Maximum bývá poměrně ostré (trvá typicky 6 hodin), takže noc z 3. na 4. ledna bude na pozorování ideální. Ovšem Měsíc bude 3 dny před úplňkem, takže uvidíme pouze ty jasnější kousky. Mateřským tělesem tohoto roje je pravděpodobně poněkud netypicky asteroid 2003 EH.
Ostré maximum roje Kvadrantid 2019
4. ledna bude také naše Země, paradoxně v zimě, v přísluní, tedy nejblíže ke Slunci během roku. V 17 hodin bude Země od Slunce vzdálena “pouhých” 147,1 miliónů kilometrů.
Kometa C/2022 E3 ZTF, označovaná také jako C/2022 E3 (ZTF), dosáhne 12. ledna 2023 přísluní ve vzdálenosti 1,11 astronomické jednotky, o dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky, bude pozorovatelná triedrem, možná i prostým okem (z míst bez světelného znečištění), pozorovatelná bude zřejmě nejlépe kolem 24. ledna 2023 a nejvýše nad obzorem bude v těch dnech k ránu před začátkem svítání.
Informace o této kometě, včetně fotografií, naleznete například zde: https://www.astro-novinky.eu/index.php/kometa-ztf/.
Pozorovatelnost Lunar-X v lednu 2023
V lednu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 29. ledna 2023 zhruba kolem 01:37 hodiny SEČ (tj. kolem 00:37 UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, pod obzorem, tedy Lunar-X bude v lednu 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v lednu 2023 prostým okem
Do přibližně 6. ledna 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze v ranních hodinách, zhruba mezi 7. a 15. lednem 2023 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. ledna 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce ledna
2. ledna 1968 zemřel Cuno Hoffmeister, německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu; zabýval se například proměnnými hvězdami, kterých objevil více než 10 000, nebo také hledáním komet a planetek; jedna z jím objevených planetek je pojmenována jeho křestním jménem (55 let) [1b], [1], [3], [3]
3. nebo 4. ledna 1958 zanikla první umělá družice Země, Sputnik 1; po 1440 obletech Země samovolně vstoupila do zemské atmosféry a shořela; ze Země odstartovala 4. října 1957, vydržela tedy na zemské oběžné dráze 3 měsíce (65 let) [1a], [1b], [1a], [2], [3], [3b], [5]
4. ledna 1643 gregoriánského kalendáře (25. prosince 1642 juliánského kalendáře) se narodil Isaac Newton; zabýval se astronomií, alchymií, matematikou a dalšími obory; je znám například svými třemi pohybovými zákony (Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce) nebo vyhotovením zrcadlového dalekohledu (380 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a]
5. ledna 2003 v 11:16 UTC po letu trvajícím 18 hodin a 36 minut přistála zpět na Zemi v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko v pořadí čtvrtá čínská bezpilotní kosmická loď Šen-čou 4 (též Shenzhou 4); na palubě byly dvě figuríny; další čínskou kosmickou lodí vyslanou na zemskou orbitu již byla loď pilotovaná (tj. obsazená astronautem) a byla jí Šen-čou 5; ze Země Šen-čou 4 odstartovala 29. prosince 2002 (20 let) [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1998 odstartovala ze Země americká měsíční kosmická sonda Lunar Prospektor (též označovaná Discovery 3); z oběžné dráhy Měsíce hledala na jeho povrchu známky přítomnosti zmrzlé vody ve vnitřních částech kráterů, kam nedopadá sluneční světlo; také například zkoumala gravitační pole Měsíce a zkoumala magnetické vlastnosti měsíčního povrchu; sonda zanikla řízeným tvrdým dopadem na povrch Měsíce 31. července 1999 (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1968 odstartoval z Cape Canaveral na raketě Atlas Centaur měsíční lander Surveyor 7, poslední sonda amerického programu zaměřeného na poznávání povrchu Měsíce před zahájením pilotovaných letů Apollo (poslední nepilotované Apollo, Apollo 6, startovalo 4. dubna 1968); lander byl úspěšný, měkce přistál 10. ledna 1968 na měsíčním povrchu 20 km od kráteru Tycho, pořídil desetitisíce fotografií a provedl chemický rozbor tří vzorků měsíčního povrchu; poslední rádiový kontakt s ním byl uskutečněn 21. února 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1943 zemřel Nikola Tesla, konstruktér elektrických přístrojů a zařízení (80 let) [1a], [1b], [6], [6]
8. ledna 1973 odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21, sonda, která na povrch Měsíce dopravila druhý sovětský lunochod, Lunochod 2; sonda měkce přístála na měsíčním povrchu v kráteru Le Monnier 15. ledna 1973, den poté sjel lunochod na měsíční povrch, úspěšně pak pracoval 4,5 měsíce (50 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 1868 se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson; například se podílel na organizaci výpravy na ostrov Sobral v Brazílii, která měla fotografovat sluneční zatmění 29. května 1919 za účelem prokázání nebo vyvrácení Einsteinovy obecné teorie relativity, druhé paralelně probíhající výpravy za tímto zatměním (na ostrov Principe u afrického pobřeží) se zúčastnil Arthur Eddington, který pak po nějaké době předložil fotografie Einsteinovu teorii podporující (155 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1a], [3b], [6], [6]
9. ledna 2013 došlo k zatím poslednímu “blízkému” průletu planetky Apophis kolem planety Země; Apophis proletěla ve vzdálenosti 0,09666 AU (tj. přibližně 14,5 miliónu km); další “blízký” průlet se očekává 13. dubna 2029, kdy by měla minout Zemi ve vzdálenosti výrazně menší, a to 0,000254128 AU (tj. přibližně 38 tisíc km) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [6]
10. ledna 1978 odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27 s dvoučlennou posádkou; vzhledem k tomu, že tato orbitální stanice byla jako první vybavena dvěma stykovacími uzly a na jednom již byl připojen Sojuz 26, vznikl 11. ledna připojením Sojuzu 27 poprvé na oběžné dráze Země komplex tří umělých těles (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1573 se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius; v roce 1614 publikoval Marius svou práci Mundus Iovialis popisující planetu Jupiter a její měsíce, které pojmenoval dodnes používanými jmény; přitom prohlásil, že objevil čtyři měsíce této planety o několik dní dříve než Galileo, rozpoutal tak spor s Galileem; Simon Marius také prohlašoval, že je objevitelem galaxie v souhvězdí Andromedy, ta však byla známa již středověkým arabským astronomům (450 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
11. ledna 2018 ve 23:18 UT (12. ledna 2018 v 7:18 pekingského času) vzlétla ze startovní rampy LC2 kosmodromu Xichang Satellite Launch Center čínská nosná raketa Long March-3B/YZ-1 (CZ-3B/YZ-1), která na základní oběžnou dráhu dopravila dvě další družice čínského navigačního systému Beidou; jeden z bočních stupňů rakety CZ-3B po startu dopadl velmi blízko hranice neevakuované obydlené oblasti či do ní (5 let) [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. ledna 1993 odstartoval raketoplán Endeavour s pětičlennou posádkou ke svému třetímu letu, letu STS-54; hlavním cílem letu bylo vypuštění satelitu TDRS-F, též označovaného TDRS-6, což se podařilo; z mise se posádka v pořádku vrátila 19. ledna 1993 13:37:47 UTC (tj. 08:37:47 EST) (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. ledna 2008 proletěla americká kosmická sonda MESSENGER (též označovaná jako Discovery 8) poprvé kolem svého hlavního cílového tělesa, planety Merkur (přibližně 200 km nad jeho povrchem); následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety, kde strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému pádu na povrch Merkuru; ze Země sonda odstartovala 3. srpna 2004 (15 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. ledna 2003 15:39 UTC se ke svému (vzhledem k následné havárii během přistávání tragickému a poslednímu) letu vydal raketoplán Columbia; na palubě bylo sedm astronautů, mezi kterými byly dvě ženy a první izraelský astronaut Ilan Ramon, který měl s sebou originál kresby čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze znázorňující pohled z Měsíce na Zem, chlapce, který zahynul v plynové komoře v Osvětimi; raketoplán se při návratu 1. února 2003 vzňal a rozpadl během první části přistávacího manévru asi v 13:59:32 UTC, tj. několik minut po vstupu do zemské atmosféry; nikdo z posádky neúspěšné přistání nepřežil (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. ledna 1978 11:24 UTC přistála zpět na Zemi kosmická loď Sojuz 26; šlo o Sojuz, který se jako první úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6; při přistání na palubě byli Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov, zatímco při startu 10. prosince 1977 01:18 UTC na palubě byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. ledna 1978 poprvé odstartovala sovětská nákladní kosmická loď Progress; šlo o Progress 1; kosmické lodě Progress jsou odvozeny ze sovětské kosmické lodi Sojuz; vezla náklad na dnes již neexistující sovětskou kosmickou stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu (45 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu; dnes tuto hvězdárnu tvoří mnoho kopulí a dalších budov a zařízení a spravuje ji Astronomický ústav Akademie věd České republiky (125 let) [1a], [1b], [3]
22. ledna 1998 startovala izraelská družice Země nesoucí označení Ofek 4 (též Ofeq 4, Offek 4 či ‘Ofeq-4); mělo jít o snímkovací družici, ale start byl neúspěšný (25 let) [1a], [1b], [6], [6]
22. ledna 1968 22:48:09 UTC odstartovala nosná raketa Saturn IB s kosmickou lodí Apollo 5, což bylo předposlední Apollo, které bylo nepilotované (tedy let bez posádky); cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru; test byl úspěšný; po provedení testů bylo Apollo 5 nasměrováno do zemské atmosféry, kde zaniklo (55 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. nebo 23. ledna 2003 byl zachycen poslední signál ze sondy Pioneer 10 (též označované Pioneer F), která byla v té době 12 miliard kilometrů od Země; sonda byla určená k průzkumu planety Jupiter a vnějších oblastí sluneční soustavy; byla úspěšná, ze Země sonda odstartovala 2. nebo 3. března 1972; letí vesmírem směrem do souhvězdí Býka k hvězdě Aldebaran (20 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. ledna 1998 v 02:48 UTC (22. ledna 1998 9:48:15 p.m. EST) se uskutečnil start mise STS-89 raketoplánu Endeavour se sedmičlennou posádkou; cílem mise bylo připojení k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici MIR, vystřídán byl také jeden člen posádky MIRu; na Zem se z tohoto letu raketoplán úspěšně vrátil 31. ledna 1998 v 22:35 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. ledna 1978 došlo k dopadu některých částí sovětské družice Kosmos 954 na území Kanady; šlo o družici pro radiolokační průzkum oceánů; byla na jaderný pohon (využívající jaderný reaktor na obohacený uran); na území Kanady dopadlo kromě trosek včetně drobných částí reaktoru i několik kilogramů velmi radioaktivního jaderného paliva; ze Země družice odstartovala 18. září 1977 (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 2018 absolvovala jinak úspěšná evropská raketa Ariane 5 jeden ze svých pouze částečně úspěšných startů, když družice SES-14/GOLD a
Al Yah 3 (též označovaná AL YAH 3) byly vyneseny, ale nebyly uvolněny na plánovaných dráhách; minimálně SES-14/GOLD po uvolnění dosáhla vhodné (geostacionární) dráhy vlastními motory, byť za výrazně vyšší spotřeby svého paliva, než jaká by byla při plánovaném oddělení; příčinou anomálie byly zřejmě špatné vstupní údaje pro řídící systém rakety; ze svých do konce roku 2022 115 realizovaných startů raketa Ariane zaznamenala 110 úspěchů, 3 částečné úspěchy a 2 neúspěchy, v což jsou započítány 3 testovací lety, z nichž 1 byl úspěšný, 1 částečně úspěšný a 1 neúspěšný (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 1983 21:17 UTC byla z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii vypuštěna družicová infračervená observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satellite), společná práce NASA, Nizozemí a Spojeného Království; tato kosmická observatoř má průměr objektivu 570 mm a sekundární zrcadlo odráží paprsky na soustavu celkově 70 detektorů, ze kterých 8 pracuje ve viditelné části spektra a ostatní v infračervené, optika je typu Ritchey-Chretien, celý dalekohled je chlazen tekutým héliem; tato kosmická observatoř je stále v kosmickém prostoru, ale její činnost byla po 21. listopadu 1983 postupně během přibližně dvou dnů ukončena vzhledem k spotřebovanému chladícímu médiu (40 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. ledna 1978 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska vesmírná observatoř IUE (International Ultraviolet Explorer, též IUE-1, Explorer 57 nebo SAS-D); šlo o mezinárodní projekt; jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření; sonda byla úspěšná a místo očekávaných 3 roků nakonec pracovala 18 let (45 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. ledna 1918 se narodil český astronom Antonín Mrkos, objevitel a spoluobjevitel mnoha asteroidů a komet, pracoval na observatořích na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, později na hvězdárně na Kleti (105 let) [1a], [1b], [3b]
28. ledna 2013 Íránská vesmírná agentura oznámila, že Írán provedl letový test své rakety (pravděpodobně šlo pouze balistický let), při kterém byla vynesena kapsle označovaná Pishgam, v které byla umístěna opička (zřejmě makak); let zřejmě proběhl přímo 28. ledna 2013 a nejspíše byla použita nosná raketa Kavoshgar Type C nebo nosná raketa Safir; jednalo se o jeden z letů v rámci programu Kavoshgar, jímž se země údajně chystá na let svého člověka do vesmíru; 31. ledna 2013 Íránská vesmírná agentura zveřejnila z letu video a oznámila, že opička let přežila (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [6]
29. ledna 1998 16:33:42 UTC odstartovala pilotovaná loď Sojuz TM-27; šlo o let k sovětské orbitální stanici MIR; posádka Sojuzu byla tříčlenná; byl vystřídán jeden člen posádky MIRu, na Zem se Sojuz TM-27 úspěšně vrátil 25. srpna 1998 05:24:44 UTC (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. ledna 2013 se poprvé (po mnoha odkladech) podařilo úspěšně vynést družici pomocí jihokorejské rakety (i když vytvořené ve spolupráci s Ruskem, první stupeň je převzatý z ruské rakety Angara, druhý je korejský); šlo o třetí start jihokorejské rakety KSLV (Korea Space Launch Vehicle, také nazývané Naro-1); při prvním pokusu (roku 2009) o vynesení družice touto raketou se vynášená družice nedostala na oběžnou dráhu a při druhém pokusu (roku 2010) byla raketa ztracena 137 sekund po startu; do vesmíru se podařilo dostat družici STSAT-2C, což byl technologický demonstrátor (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3b], [6], [6], [6], [6]
31. ledna 1968 nebo 1. února 1968 dopadla vzhledem k vyčerpání pohonných látek sonda Lunar Orbiter 5, umělá družice Měsíce vyslaná agenturou NASA, řízeně na povrch Měsíce; ze Země sonda odstartovala 1. srpna 1967 a z oběžné dráhy Měsíce (ve výšce 96 až 1489 km) fotografovala jeho povrch, řada snímků zachycovala místa uvažovaná pro připravované přistání astronautů v rámci programu Apollo (55 let) [1a], [1a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
