Po delší době máme tu zase několik zajímavějších otřesů. Začneme sobotou 3. 9. 2022, kdy se otřásla oblast řecké Kréty. Vše začalo ve 4:13:10 světového času (6:13:10 LSEČ) na pozici 34° 48′ 36″ severní šířky a 26° 50′ 24″ východní délky, viz mapka:
hloubka byla 10 km a magnitudo 5,3. Do České republiky, přesněji do Úpice, dorazil signál ve 4:17:11,9 UTC, jak je patrné ze seismogramu
Epicentrum bylo 123 km východojihovýchodně od města Irákleion (137 000 obyvatel) a 49 km jihovýchodně od Sitie (8 700 obyvatel).
Další zajímavý otřes je z neděle, kdy v 9:42:19,7 UTC se otřásl centrální Atlantik, jmenovitě oblast Středoaltantického hřbetu, viz globus
epicentrum mělo souřadnice 0° 54′ 0″ jižní šířky a 21° 41′ 24″ západní délky. Hloubka opět 10 km. V mapce to vypadá takto:
A magnitudo 6,9. K nám do Úpice tento otřes dorazil v 9:52:30,3 UTC), zde je seismogram:
Posledním otřesem, o kterém se dnes zmíníme, je pondělní Západní Sečuán (Čína). Otřes nastal ve 4:52:21,3 UTC. Tento otřes měl magnitudo 6,6, epicentrum na pozici 29° 43′ 48″ severní šířky a 102° 13′ 48″ východní délky, viz globus
a mapka
Hloubka otřesu i zde 10 km, do ČR vlny dorazily okolo 5:02:56 UTC (stanice Ostrava), úpický seismogram je k vidění tady
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Noci se začínají prodlužovat, zejména večery zůstávají však ještě poměrně teplé. Ideální doba na pozorování oblohy.
Abychom si to však pořádně užili, musíme sledovat Měsíc. ten nám totiž svým svitem může pozorování zejména slabých objektů noční oblohy pokazit.
Měsíc:
První čtvrť 3.9.2022 ve 20:07
Toto období je vhodné pro pozorování kráterů a dalších útvarů na Měsíci. Ten je příjemně osvětlen z boku, kdy struktury na jeho povrchu hezky vyniknou. Navíc je možno jej pozorovat zvečera a dokonce i v době, kdy není ještě úplná tma. Vhodné pro děti.
Úplněk 10.9.2022 v 11:59
Měsíc je nasvícen zepředu, tedy jeho struktury příliš nevynikají, působí velmi plochým dojmem. Vyniknou však například světlé pásy pocházející z některých mladých kráterů z vyvrženého materiálu.
Poslední čtvrť 17.9.2022 ve 23:51
Měsíc svítí až ve druhé polovině noci a tak již večer můžeme sledovat slabé objekty oblohy. Při pozorování ráno Měsíc opět vykazuje příjemnou strukturu, neboť je opět osvíce z boku, ovšem z druhé strany než při první čtvrti.
Nov 25.9.2022 ve 23:54
Měsíc je na denní obloze a tak v noci vůbec neruší pozorování.
Planety:
Velké planety Sluneční soustavy jako Jupiter a Saturn jsou buď těsně po opozici a největším přiblížení k Zemi (Saturn byl v srpnu), nebo jej toto čeká v září – Nejblíže Zemi bude Jupiter 26.9. ve 4 hodiny ráno ve vzdálenosti 591,4 miliónů kilometrů. V opozici se Slunce (tedy zjednodušeně na druhé straně oblohy než je Slunce) je téhož dne, ale večer ve 22 hodin. To bude dosahovat jasnosti -2,9 mag.
Takto vypadají planety Jupiter a Saturn v dalekohledech Hvězdárny v Úpici. A nyní je ideální příležitost se na ně přijít podívat. I když to není jak snímky z kosmických sond, vidíte je “na vlastní oči”.
Planeta Merkur nebude v říjnu pozorovatelná, stejně se postupně ztrácí z ranní oblohy i Venuše ve svitu Slunce. Vedruhé půlce noci je pozorovatelná již i planeta Mars.
Slunce:
Slunce vstupuje 23.9. ve 3 hodiny ráno do znamení Vah a začíná tak astronomický podzim. Tento den se nazývá podzimní rovnodennost. Pro detaily o rovnodennostech odkazuji na Wikipedii s poměrně relevantními informacemi (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnodennost).
V souvislosti s rovnodennostmi se naskýtá možnost pozorování dalšího, u nás díky světelnému znečištění již poměrně vzácného, jevu. Je jím zodiakální světlo. To podzimní můžeme pozorovat ráno před východem Slunce, ale ještě na velmi temné obloze. Jedná se totiž o velmi slabou záři, která se nachází podél ekliptiky. Je způsobena rozptylem slunečního světla na prach v okolí ekliptikyy (https://en.wikipedia.org/wiki/Zodiacal_light).
Slabé zodiakální světlo pozorované v Argentině (slabý světlý kužel směřující od levého horního okraje ke středu snímku k Mléčné dráze).
Jarní zodiakální světlo pozorované celooblohovou komorou na Hvězdárně v Úpici. Označeno šipkou.
Aktivita Slunce roste. Jak však ukazuje následující obrázek z produkce SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels, současná situace nedává odpověď, zda se bude vývoj ubírat směrem k predikci vyšší či nižsí hodnotě sluneční aktivity v maximu, tedy v informaci, jak bude tento cyklus silný.
SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels
Meteory:
Bohužel, v září nás nečeká žádný výrazný meteorický roj, i srpnové Perseidy již nelétají. Tak snad již jen jako vzpomínka na tento letošní roj snímek z celooblohové komory Hvězdárny v Úpici v Jaroměři.
Ani očekávaná drobná sprška Aurigid 1. září ráno se alespoň v radiovém oboru výrazně neprojevila.
Pozorovatelnost Lunar-X v září 2022
V září 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky nepozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 3. září 2022 zhruba kolem 9. hodiny SELČ (tj. kolem 7. hodiny UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v září 2022 prostým okem:
V první třetině září 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze v předranních hodinách, zhruba od poloviny září 2022 se její pozorovatelnost prostým okem přesune do večerních hodin.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce září:
3. září 2017 přistáli v rámci mise Sojuz MS-04 po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici zpět na Zemi Fjodor Jurčichin, Jack Fischer a Peggy Whitsonová; šlo o misi, která měla při startu k Mezinárodní kosmické stanici na jaře 2017 na palubě pouze dva pasažéry (Fjodor Jurčichin, Jack Fischer), to bylo dáno rozhodnutím, že početnost posádky ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice bude od jara 2017 snížena ze tří na dva kosmonauty (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
5. září 2012 (4. září 2012 Pacific Daylight Time) opustila kosmická sonda Dawn, též označovaná DAWN nebo Discovery 9, oběžnou dráhu planetky Vesta (termín odpoutání se byl nakonec oproti plánu posunut kvůli závadě na sondě) a vydala se vstříc dalšímu objektu hlavního pásu planetek trpasličí planetě Ceres (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. září 2002 zemřel David Todd Wilkinson, americký kosmolog specializující se na reliktní záření; je po něm pojmenovaná kosmická sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, též označovaná Explorer 80), která toto záření zkoumala (20 let) [1a], [1a], [1b], [5]
5. září 1977 v 12:56 UTC (tj. v 8:56:01 floridského místního času) odstartovala ze Země z mysu Canaveral meziplanetární sonda Voyager 1, odstartovala o 15 dní později než její sesterská meziplanetární sonda Voyager 2; to, že Voyager 2 odstartoval dříve než Voyager 1 mělo příčinu v tom, že vyvstala potřeba odstranit na sondě Voyager 1 závady, které byly zjištěny v průběhu předstartovních prověrek; na rozdíl od Voyageru 2, který proletěl kolem Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu, navštívil Voyager 1 pouze Jupiter a Saturn; blízkým průletem kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k takovému urychlení a nasměrování Voyageru 1, že heliopauzou proletěl dříve než před ním ze Země startující Voyager 2 (25. srpna 2012 – Voyager 1; 5. listopadu 2018 – Voyager 2) (45 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. září 1857 juliánského kalendáře (17. září 1857 gregoriánského kalendáře, ten ale v Rusku tou dobou ještě nebyl používán) se narodil ruský akademik a jeden z otců principů kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (165 let) [1a], [1b], [1], [2a], [3a], [3b], [6], [6]
6. září 2012 bylo v Praze slavnostně otevřeno administrativní středisko Evropské kosmické agentury pro program Galileo (což je evropský satelitní navigační systém); ostrý provoz střediska byl ale zahájen již 3. září 2012 (10 let) [1a], [1b], [2a]
7. září 2017 byl poprvé a zatím i naposledy vynesen americký vojenský bezpilotní miniraketoplán X-37B na oběžnou dráhu Země (šlo o let OTV-5, též označovaný jako USA-277) pomocí nosné rakety Falcon 9; čtyři předchozí a jeden následující start tohoto typu miniraketoplánu (exemplářů bylo vyrobeno bylo více než jeden) proběhly s pomocí nosné rakety Atlas V; důvodem změny nosné rakety, který se ozřejmil až dodatečně, bylo, že letectvo chtělo otestovat možnost vynesení jinou raketou (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b]
8. září 1967 odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5; 11. září 1967 se jí podařilo měkce přistát na povrchu Měsíce; zkoumala složení měsíčního povrchu a pořizovala jeho snímky; jednalo se o třetí americkou sondu, která měkce přistála na Měsíci (po Surveyoru 1 a Surveyoru 3), ale již zhruba 4 měsíce před první americkou sondou, která na Měsíci měkce přistála, na Měsíci měkce přistála sovětská sonda Luna 9 (55 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. září 1892 byl americkým astronomem Edwardem Emersonem Barnardem objeven Jupiterův měsíc Amalthea; jednalo se o historicky pátý objevený Jupiterům měsíc, čtyřmi podstatně delší dobu (přibližně od doby objevu dalekohledu) známými Jupiterovými měsíci jsou Ganymedes, Europa, Io a Callisto, které objevil Galileo Galilei roku 1610 (130 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [6]
10. září 1857 se narodil americký astronom James Edward Keeler, byl například jedním z prvních, kteří při studiu galaxií využívali astrofotografii, v roce 1899 mu byla Národní akademií věd USA udělena Medaile Henryho Drapera (165 let) [1b], [1a], [2a], [3b]
12. září 2017 v 21:17 UTC se v kosmické lodi Sojuz MS-06 vydali na svůj pobyt na Mezinárodní kosmické stanici Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acabá; k Mezinárodní kosmické stanici se úspěšně připojili po zhruba 6 hodinách letu; na Zemi se úspěšně společně vrátili 28. února 2018 v 02:31 UTC (5 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b]
12. září 1997 se na oběžnou dráhu kolem Marsu úspěšně dostala americká družice Mars Global Surveyor (zkráceně MGS); ze Země startovala 7. listopadu 1996; pracovala do 2. listopadu 2006 (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 2007 úspěšně odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (též zvaná SELENE); obíhala Měsíc po dobu jednoho roku a osmi měsíců a důkladně ho mapovala a společně se svými malými subsatelity Okina a Óna prováděla i měření gravitačního a magnetického pole; poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009 (15 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. září 2017 plánovaným pádem do oblačné atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini; před zánikem provedla 22 obletů Saturnu procházejících úzkým koridorem mezi oblačností planety a prstenci (5 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
17. září 2012 přistál v Kazachstánu úspěšně návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-04M; na Zem se z Mezinárodní kosmické stanice z expedice trvající 124 dní 23 hodin 51 minut a 30 sekund (Expedice 32) vrátili Gennadij Padalka, Sergej Revin a Joseph Acabá; let na Zem trval přibližně 4 hodiny; přistáli v kazašské stepi severovýchodně od Arkalyku (10 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6]
22. září 2017 zanikla řízeným vstupem do zemské atmosféry čínská kosmická loď Tchien-čou 1 (též označovaná Tianzhou 1); letěla bez posádky a prováděla testovací připojení k čínské orbitální stanicí Tchien-kung 2 (též označovaná Tiangong-2) a odpojení se od ní a prováděla u ní testovací přečerpávání paliva (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]
22. září 1932 se narodil český astronom a kartograf Ing. Antonín Rükl, mimo jiné nositel Nušlovy ceny (udělované Českou astronomickou společností) za rok 2012 (90 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [3]
23. září 1997 ukončila činnost družice Magion 4 (jinými názvy též S2-X, Tail Subsatellite S2-X nebo Interball S2-X), jednalo se o malou umělou družici Země české výroby, studovala například magnetické a elektrické pole Země, plazmové vlny, intenzity toku vybraných nabitých částic či optické jevy ve vnější atmosféře; odstartovala na oběžnou dráhu Země z kosmodromu Pleseck 3. srpna 1995 s pomocí nosné rakety Molnija-M společně s větší družicí Interbol-1; oběžná dráha Magionu 4 byla silně eliptická s apogeem ve výšce 175 449 km (25 let) [6], [1a], [1], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
24. září 1957 se narodil Lyman Alexander Page, působí jako profesor fyziky na Princetonské univerzitě, zabývá se kosmologií a reliktním zářením, v češtině vyšla jeho kniha “Malá kniha kosmologie” (65 let) [1b], [5]
25. září 1992 odstartovala z Cape Canaveral na nosné raketě Titan III meziplanetární sonda Mars Observer, bohužel, 22. srpna 1993, tři dny před plánovaným navedením na oběžnou dráhu Marsu, došlo k úplné a neobnovitelné ztrátě spojení se sondou (30 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6]
27. září 2007 odstartovala k významným tělesům mezi Marsem a Jupiterem (zejména planetce Vesta a trpasličí planetě Ceres) sonda Dawn, též označovaná jako DAWN nebo Discovery 9 (15 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
29. září 2012 byl čínskou raketou Chang Zheng 2D (v překladu Dlouhý pochod 2D) z čínského Jiuquan Satellite Launch Center vynesen na oběžnou dráhu Země satelit určený pro pozorování Země nesoucí označení VRSS-1 (Venezuelan Remote Sensing Satellite-1), označovaný také jako Francisco Miranda nebo Miranda; model této druhé venezuelské družice před tím veřejnosti představil venezuelský prezident Hugo Chaves v přímém televizním přenosu již kolem 10. února 2012 [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6]
29. září 1977 odstartovala ze Země na nosné raketě Proton-K sovětská orbitální stanice Saljut 6; na oběžné dráze Země byla do 29. července 1982, kdy zanikla v zemské atmosféře; kromě lodí pro její stálou posádku se k ní mohly připojovat (na druhý spojovací uzel) i lodě misí návštěvních, na její palubu se v rámci návštěvní mise Sojuz 29 v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek, který v Sojuzu 29 letěl spolu s A. A. Gubarevem (45 let) [1a], [1b], [3a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. září 1962 odstartovala z amerického kosmodromu Vandenberg s pomocí nosné rakety Thor DM-21 Agena-B první umělá kanadská družice planety Země Alouette 1 (60 let) [1b], [1a], [2a], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6]
MĚSÍC
I když astronomové považují Měsíc většinou za “nepřítele”, neboť ruší jejich pozorování slabých objektů, i na něho je hezký pohled. zejména v první čtvrti. Ta v srpnu nastane 5. srpna ve 13:06 našeho času. Ideální možnost návštěvy hvězdárny s dětmi. Měsíc je pro ně opravdu vděčným objektem. Krátery jsou totiž hezky plasticky nasvíceny.
Zajímavý bude v tomto měsíci i úplněk. Ten nastává 12. srpna a zároveň bude v konjunkci s planetou Saturn.
MARS V KONJUNKCI S URANEM
Krátce po půlnoci z 1. na 2. srpna nás čeká konjunkce červené planety Mars s namodralým Uranem. Planeta Mars je velmi dobře viditelná pouhým okem. Planeta Uran je na hranici viditelnosti v dobrých pozorovacích podmínkách. Ovšem již v triedru bychom měli obě tělesa pohodlně pozorovat. Následující mapka ukazuje stav okolo 3. hodiny ranní, kdy budou obě tělesa již vysoko nad obzorem. Obě tělesa budou od sebe 1,31 stupňů.
zdroj: Stellarium
MAXIMUM METEORICKÉHO ROJE PERSEID
Slavný meteorický roj Perseid, nebo též “Slzy svatého Vavřince” byl velmi aktivní zejména ve druhé polovině 20. století. Ovšem i když jeho aktivita je v současné době slabší, přesto se očekává možnost vidět několik desítek meteorů za hodinu. Zenitová hodinový frekvence se odhaduje na 100 meteorů/hodinu.
Zenitová hodinová frekvence (angl. zenit hour rate, zkr. ZHR) představuje počet pozorovaných meteorů za ideálních pozorovacích podmínek, při poloze radiantu v zenitu, po celé obloze a jedné hodině pozorování. Ve skutečnosti tedy meteorů uvidíme méně.
Roj je tvořen 3 složkami – starou, mladší a mladou. V centru roje převládají jasné meteory, maximum frekvence slabých meteorů je plošší. Také v počátcích aktivity roje koncem července je zastoupení jasných meteorů v roji zvýšeno. Vyhodnocením materiálů z více let byl zjištěn posun maxima frekvencí slabých meteorů vůči jasným: maximum jasných meteorů nastává až o 1,5 hodiny později. Roj souvisí s kometou 109P/Swift‑Tuttle s oběžnou dobou asi 130 let, v blízkosti komety se nacházejí meteory mladých vláken. Koncem minulého století bylo možné sledovat recentně vznikající oblak projevující se od roku 1988, v letech 1991 až 1997 se projevil menšími meteorickými dešti velmi jasných meteorů s frekvencí asi 250–350 meteorů za hodinu. Konec aktivity je nejasný, některé práce udávají zřetelnou aktivitu i v půlce září (zdroj: Hvězdářská ročenka 2022).
Skutečnost, že je roj Perseid je aktivní již na konci července ukazuje tento obrázek.
Pozorovatelnost Lunar-X v srpnu 2022
V srpnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky pozorovatelné 4. srpna 2022 mezi 22. až 24. hodinou SELČ (tj. mezi 20. až 22. hodinou UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky nad západním obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu za jasného počasí
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v srpnu 2022 prostým okem:
V srpnu 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem většinou nepozorovatelná, pouze zhruba mezi 25. až 30. srpnem bude prostým okem pozorovatelná z České republiky časně ráno, většinou před východem Slunce.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce srpna:
1. srpna 2012 poprvé letěla ruská kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici s pomocí nového letového profilu, označovaného jako rychlý letový profil, trvajícího namísto pro tyto cesty do té doby obvyklých 50 hodin pouhých 6 hodin (4 oblety Země); šlo o ruskou nákladní loď Progress M-16M, let byl tedy bez posádky; poprvé 6 hodinový let k Mezinárodní kosmické stanici s lidskou posádkou proběhl v rámci mise Sojuz TMA-08M se startem ze Země 28. března 2013; v roce 2018 byl při misi Progress MS-09 poprvé u bezpilotního Progressu úspěšně užit tzv. superrychlý letový profil trvající kolem 3,5 hodiny (2 oběhy Země); konečně v roce 2020 pak dokázala doletět k Mezinárodní kosmické stanici s využitím superrychlého letového profilu první z ruských pilotovaných kosmických lodí, Sojuz MS-17 (10 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [5], [5], [5], [5], [3], [6], [6], [6]
1. srpna 1967 odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5; pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo (touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem) a pořizovala také různé snímky pro vědecké účely (bylo zmapováno 99% přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce), kromě toho nesla přístroje pro sledování meteoroidů, ionizujících záření a gravitačního pole; sonda zanikla řízeným dopadem na povrch Měsíce 1. února 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
V období mezi 2. a 11. srpnem 1972 byla zaznamenána geomagnetická bouře spojená se sluneční erupcí a výjimečně velkým výronem koronální hmoty; 4. srpna 1972 způsobila geomagnetická bouře explozi 4000 kusů námořních min v oceánu v okolí Severního Vietnamu (geomagnetická bouře související s předcházející sluneční erupcí a výronem koronální hmoty byla jako příčina explozí odhalena až dodatečně); 7. srpna 1972 byl na pozemní sluneční observatoři “Big Bear” pořízený snímek aktivní oblasti na Slunci, který bývá podle zachyceného tvaru aktivní oblasti někdy nazýván “seahorse flare” (50 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. srpna 2007 odstartovala ze Země z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station marsovská sonda Phoenix, první sonda v tehdy nové řadě malých levných sond programu Mars Scout; 25. května 2008 na Marsu úspěšně přístála a pak prováděla vědecká měření (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpna 2012 na Marsu úspěšně přistálo automatické vozítko Curiosity (10 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5]
7. srpna 2012 zaznamenaly meziplanetární sondy Pioneer 9 a Pioneer 10 svými přístroji známky silné sluneční bouře (10 let) [4]
8. srpna 1977 řízeně zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 5; prováděly se na ní tajné vojenské experimenty a snímkoval se z ní zemský povrch; dvakrát hostila lidskou posádku, ze Země byla vynesena 22. června 1976 (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
10. srpna 1972 byl z části USA a Kanady pozorovatelný jasný denní bolid; jednalo se o tečný bolid, po rozjasnění se a ztrátě části své hmoty při průletu zemskou atmosférou zas odletěl do vesmíru (50 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
11. srpna 1962 do vesmíru letěl kosmonaut Andrijan Grigorjevič Nikolajev, byl čuvašské národnosti (jedna z republik Sovětského svazu); v letech 1963 až 1980 byl manželem kosmonautky Valentiny Těreškovové; letěl jako jediný pasažér kosmické lodi Vostok 3; let byl naplánován jako skupinový, což znamenalo, že o den později vystartovala do vesmíru podobná kosmická loď, kterou byl Vostok 4, a kosmické lodi byly v rádiovém spojení a během letu se vzájemně přiblížily, nejmenší vzdálenost mezi loděmi byla kolem 6 km (60 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [6], [6], [6]
12. srpna 2007 zemřel Ralph Asher Alpher, americký teoretický fyzik, který se například podílel na teorii velkého třesku a předpovědi reliktního záření (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]
12. srpna 1962 poprvé do vesmíru letěl kosmonaut ukrajinské národnosti, byl jím Pavel Romanovič Popovič; letěl jako jediný pasažér kosmické lodi Vostok 4; let byl naplánován jako skupinový, což znamenalo, že o den dříve vystartovala do vesmíru podobná kosmická loď, kterou byl Vostok 3, a kosmické lodi byly v rádiovém spojení a během letu se vzájemně přiblížily, nejmenší vzdálenost mezi loděmi byla kolem 6 km (60 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [6], [6], [6]
12. srpna 1897 se narodil americký astronom Otto Struve; narodil se a vystudoval v Charkově na území dnešní Ukrajiny (125 let) [1a], [1b]
12. srpna 1877, v době přiblížení planet Země a Mars, objevil americký astronom Asaph Hall menší ze dvou malých Marsových měsíců, měsíc Deimos; objev uskutečnil 12. srpna 1877 kolem 07:48 UTC, což odpovídá 11. srpnu 1877 washingtonského středního času; objev uskutečnil na United States Naval Observatory in Washington, D.C. (145 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [4], [6]
14. srpna 2017 byly gravitační vlny ze splynutí dvou černých děr zaznamenány poprvé paralelně na dvou detektorech gravitačních vln a to na v Itálii umístěném detektoru Virgo a na v USA umístěném detektoru Advanced LIGO (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6]
15. srpna 1977 zachytil americký astronom Jerry R. Ehman pomocí radioteleskopu „Big Ear“ Státní univerzity v Ohio obzvláště silný radiový signál; tento signál do historie radioastronomie vešel ve známost jako “Wow! signál”, podle slov, která Jerry R. Ehman připsal na papírový výstup registrační aparatury; o původu signálu se dodnes vedou vědecké diskuse (45 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
18. srpna 1877, v době přiblížení planet Země a Mars, objevil americký astronom Asaph Hall větší ze dvou malých Marsových měsíců, měsíc Phobos; objev uskutečnil 18. srpna 1877 kolem 9:40 greenwichského středního času, to odpovídá 17. srpnu 1877 washingtonského středního času; objev uskutečnil na United States Naval Observatory in Washington, D.C. (145 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6]
19. srpna 1887 zemřel Alvan Clark, americký astronom a výrobce hvězdářských dalekohledů, jeho synové George Bassett Clark a Alvan Graham Clark byli taktéž astronomové (135 let) [1b], [1a], [1b], [1b]
20. srpna 1977 odstartoval ze Země na svou cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, odstartoval o 15 dní dříve než jeho sesterská meziplanetární sonda Voyager 1; na své dlouhé cestě vesmírem prolétl kolem planet Jupiter, Saturn, Uran a Neptun; původní jméno této sondy bylo Mariner 12 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. srpna 2017 nastalo úplné zatmění Slunce, jehož pás pozorovatelnosti se táhl, kromě jiného, přes celé Spojené státy americké od východního až k západnímu pobřeží (5 let) [3b], [6]
21. srpna 1972 odstartovala na oběžnou dráhu Země na raketě Atlas-Centaur z Cape Canaveral družice OAO-3 (Copernicus), která nesla detektor rentgenového záření a 80 cm ultrafilalový dalekohled, družice byla společným dílem USA a Velké Británie (50 let) [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6]
21. srpna 1957 provedl Sovětský svaz (po nejméně dvou neúspěšných letových testech) úspěšný letový test vojenské mezikontinentální balistické rakety R-7; tento typ rakety pak 4. října 1957 (po určitých úpravách, které spočívaly v odstranění těžké konstrukce pro upevnění bojové hlavice s termonukleární náloží a rádiového řídicího systému) vynesl pod názvem Sputnik-PS první umělou družici Země, ruský Sputnik 1 (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6]
22. až 31. srpna 1967 poprvé hostila Praha kongres Mezinárodní astronomické unie (XIII. kongres Mezinárodní astronomické unie); podruhé hostila kongres Mezinárodní astronomické unie v roce 2006; Praha je jedním z pouhých tří měst, v nichž se tato konference konala dvakrát, kromě Prahy se to povedlo pouze Římu a Sydney, víc než dvě shromáždění nemá žádné město (55 let) [6], [3]
22. srpna 1932 se narodil americký astronaut Gerald Paul Carr, v rámci mise Skylab 4 pobyl téměř 3 měsíce na dnes již neexistující americké kosmické stanici Skylab, během pobytu společně s dalšími dvěma členy posádky například přímo z kosmické stanice Skylab pozoroval Kohoutkovu kometu; zajímavostí jejich pobytu bylo také vyhlášení stávky na protest proti příliš dlouhé denní pracovní době (90 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]
25. srpna 2012 překročila meziplanetární sonda Voyager 1 heliopauzu; heliopauza je často brána jako rozhraní mezi sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem (10 let) [1a], [1b], [4]
25. srpna 2012 zemřel Neil Armstrong, člověk, který jako první vkročil na povrch Měsíce (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [5], [6]
25. srpna 1997 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta II 7920-8 vypuštěna sonda pro průzkum Slunce označovaná ACE neboli Advanced Composition Explorer (též nazývaná Explorer 71); sonda při pozorování obíhá librační bod L1 soustavy Země-Slunce a zkoumá chemické a izotopové složení hmoty pocházející ze sluneční koróny, meziplanetárního, lokálního mezihvězdného a mezigalaktického prostředí (25 let) [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
26. srpna 1942 se narodil americký astronaut s českými předky John Blaha; v letech 1989–1997 podnikl pět výprav do vesmíru, z nichž jediný pobyt delší než 14 dní byla přibližně čtyřměsíční návštěva kosmické stanice MIR na přelomu let 1996 a 1997 (80 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
27. srpna 1962 odstartovala ze Země americká meziplanetární sonda Mariner 2, první sonda, která zkoumala planetu Venuši z malé vzdálenosti, objevila například její pomalou retrográdní rotaci; kolem Venuše proletěla 14. prosince 1962 ve vzdálenosti 34 752 km od povrchu; sonda byla aktivní i v meziplanetárním prostoru, odkud vysílala například údaje o kosmickém záření či četnosti meteoroidů (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
28. srpna 2002 odstartovala z Guyanského kosmického centra na raketě Ariane 5 na geostacionární oběžnou dráhu Země meteorologická družice Meteosat-8, též MSG-1 neboli Meteosat Second Generation-1, první z druhé generace těchto družic (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 2012 byla z Cape Canaveral na oběžnou dráhu Země vynesena společně dvojice družic Van Allen Probes (VAP), původně označovaná jako Radiation Belt Storm Probes (RBSP) (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 1992 byla objevena planetka Albion, první objevené transneptunické těleso po Plutu a Charonu; toto transneptunické těleso neslo od svého objevení až do ledna roku 2018 označení QB1 (30 let) [1a], [1b], [3b]
Tak, noci se opět začínají pomalu prodlužovat, navíc bude teplo a dovolené a prázdniny.
Měsíc se na své dráze na naší obloze bude pohybovat nízko nad obzorem, takže si budeme moci pořídit třeba zajímavé fotografické scenérie s pozemskými objekty v popředí.
foto: Richard Kotrba
Zajímavým bude například úplněk. V rozmezí cca 10 hodin nastane totiž tzv. perigeum Měsíce, tedy ten se dostane na svou nejmenší vzdálenost od Země v tomto období, a zároveň nastane úplněk. Čeká nás tedy tzv. „superúplněk“, byť nebude příliš výrazný. Červencový úplněk je nazván po častých letních bouřkách „hromový“, nebo též senný, to kvůli v této době probíhající senoseči. To vše nastane 13. července.
Superúplněk, Foto Zdenek Bradon (www.bardon.cz)
4. července se asi “neohřejeme”. Slunce bude nejdále od Země v tomto roce. Ano, jistě jste postřehli ty uvozovky. Sice je Slunce nejdále od Země, ale to nehraje téměř vůbec žádnou roli. Důležitější je sklon Země vůčí ekliptice a tedy i toku slunečního záření. V létě je ke Slunci více nakloněna severní polokoule, Slunce zde tedy vystupuje během dne výše nad obzor, svítí déle a tak ohřeje více naší polokoule i atmosféry nad ní. A proto máme léto.
Na Hvězdárně v Úpici jsme pro Vás na tento den připravili pozorování “Nejmenšího Slunce roku 2022”. Mezi 16. a 18. hodinou se budete moci podívat na Slunce ve vzdálenosti větší než 152 miliónů kilometrů. Ovšem, pokud bude jasno. Pozorování je vhodné jak pro seniory, tak pro děti a i pro ostatní věkové skupiny.
Pozorovatelnost Lunar-X v červenci 2022:
V červenci 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky nepozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 6. července 2022 zhruba mezi 10. až 11. hodinou SELČ (tj. mezi 8. až 9. hodinou UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červenci 2022 prostým okem:
V první třetině července 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná až po půlnoci, v druhé a třetí třetině měsíce se její pozorovatelnost z České republiky bude posunovat do předpůlnočních a večerních hodin.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce července:
1. července 2012 se na Zem z Mezinárodní kosmické stanice v Sojuzu TMA-03M úspěšně vrátili Oleg Kononěnko, André Kuipers a Donald Pettit, let zpět na Zem trval přibližně 3,5 hodiny (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [6], [6], [6], [6]
1. července 1997 odstartoval z Cape Canaveral k misi STS-94 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; cílem letu byla realizace experimentů v laboratoři Spacelab MSL umístěné v nákladovém prostoru raketoplánu (25 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6], [6], [6]
2. července 2017 při svém historicky druhém startu selhala nejsilnější aktuálně provozovaná čínská nosná raketa CZ-5 (Changzheng 5, též označovaná Long March 5); vynášený náklad, kterým byla experimentální družice Shijian-18 (technologický a komunikační demonstrátor), byl ztracen (5 let) [1b], [1b], [2b], [5], [6], [6]
3. července 1992 odstartovala ze Země malá americká sonda SAMPEX (Solar Anomalous and Magnetospheric Particle Explorer), označovaná též SMEX 1 či Explorer 68; z polární oběžné dráhy Země studovala několik druhů částicového záření (30 let) [1b], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
4. července 2012 byl na základě dat z experimentů CERNu oznámen objev nové částice s vlastnostmi odpovídajícími bosonu, který byl teoreticky předpovězen Peterem Higgsem roku 1964 (10 let) [1a], [1b]
4. července 1997 úspěšně měkce přistála americká sonda Mars Pathfinder na povrchu Marsu, přistávací modul pak úspěšně pracoval, stejně tak i robotické vozítko (rover) Sojourner, které sonda přivezla (25 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]
4. července 1982 se z mise STS-4 úspěšně na Zem vrátil raketoplán Columbia; šlo o poslední zkušební let, další lety již byly operační tj. měly pracovní náplň jako například vypuštění družice či jiného zařízení, provádění experimentů, připojení k nějaké orbitální stanici apod., zároveň šlo o poslední let s dvěma pasažéry, další lety měly již minimálně 4 osoby (40 let) [1a], [1b], [3], [6], [6], [6]
5. července 2012 odstartovala z Guyanského kosmického centra na raketě Ariane 5 na oběžnou dráhu geostacionární meteorologická družice Meteosat-10, označovaná též MSG-3 (Meteosat Second Generation-3), třetí z druhé generace těchto družic; k jejím úkolům patří napřiklad sledování rychle se rozvíjejících meteorologických jevů jako jsou mlhy či bouřky; zároveň byla uvedenou raketou vynesena geostacionární komunikační družice EchoStar 17, označovaná též jako EchoStar XVII, Jupiter 1 či Spaceway 4 (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [3a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. července 1867 se narodil Andrew Ellicott Douglass, americký astronom, objevitel vztahu mezi letokruhy stromů a cykly sluneční činnosti (155 let) [1b], [2a], [2b]
5. července 1687 (zřejmě juliánského kalendáře) poprvé vyšlo knižně dílo Isaaca Newtona Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (335 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6], [6]
6. července 2007 dopadl v Kolumbii do osídlené oblasti u města Cali meteorit pozorovatelný předtím jako denní bolid (jas odhadem mínus 15 magnitud); tři úlomky dopadly na domy (15 let) [1b], [2b], [6], [6]
7. července 2017 byla na samostatnou oběžnou dráhu vypuštěna z modulu Kibo komplexu Mezinárodní kosmické stanice první družice státu Ghana Ghanasat-1, cubesat o rozměrech 10×10×10 cm a hmotnosti 1 kg; na palubu Mezinárodní kosmické stanice byla družice dopravena v nákladní kosmické lodi Dragon v rámci mise CRS-11 (5 let) [1b], [2b], [6], [6]
Pravděpodobně 7. července 1992 proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km) a pravděpodobně přitom došlo k jejímu rozpadu; kometa byla objevena na fotografii z 23. března 1993 a další fotografie odhalily, že se jedná o množství úlomků doprovázených prachovou stopou nikoli jedno těleso; kometa neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter; dopad jejích částí do atmosféry Jupiteru začal 16. července 1994 (30 let) [1a], [1b], [3a]
9. července 1997 bylo z Vandenberg AFB nosnou raketou Delta 7920 vyneseno na oběžnou dráhu Země pět družic Iridium, šlo o třetí várku první generace těchto satelitů zajišťujících satelitní hlasové a datové služby (25 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6]
10. července 1992 proletěla evropská vesmírná sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup; hlavním cílem sondy byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986 (30 let) [1a], [1b], [3a]
10. července 1832 se narodil v rodině astronoma a výrobce astronomických dalekohledů Alvana Clarka Alvan Graham Clark; 31. ledna 1862 fotograficky objevil při testování nového 18 palcového (45 centimetrového) objektivu dalekohledu, který jeho rodina vyrobila, hvězdného průvodce hvězdy Sirius (s využitím předpovědi německého astronoma Fridricha Bessela) dnes označovaného Sirius B, šlo o první objevenou hvězdu typu bílý trpaslík (190 let) [1b], [1b], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6]
11. července 2012 byl oznámen objev 5. měsíce obíhajícího trpasličí planetu Pluto; tento měsíc byl nalezen na snímcích Hubbleova vesmírného dalekohledu pořízených v období od 26. června do 9. července 2012 a později byl nazván Styx (10 let) [1a], [1b], [2a], [6]
11. července 1927 se narodil Theodore Harold Maiman, americký fyzik a inženýr považovaný za vynálezce prvního funkčního laseru; šlo o laser založený na iontech chrómu v syntetickém rubínovém krystalu; jeho laser poprvé emitoval koherentní záření v květnu 1960 (95 let) [1a], [1b], [2b], [6]
13. července 1762 zemřel anglický astronom James Bradley, který v roce 1727 objevil aberaci světla a v roce 1748 nutaci zemské osy (260 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [6]
14. července 1977 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 2914 vynesena japonská meteorologická geostacionární družice Himawari 1, též označovaná GMS-1 (Geostationary Meteorological Satellites 1), první z řady družic Japonské meteorologické agentury (45 let)) [1b], [1b], [6], [6], [6], [6]
14. července 1967 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Centaur vynesena sonda Surveyor 4, americká sonda, která měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a pořídit odtud fotografie; bohužel, ve výšce 10 km nad povrchem Měsíce, 2,5 minuty před plánovaným dosednutím, se spojení neočekávaně přerušilo a sonda dopadla na jeho povrch, příčiny neúspěchu se nepodařilo objasnit (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]
14. července 1847 (některé prameny uvádí 14. června 1847) dopadl u Broumova železný meteorit; nalezeny byly dva kusy, jeden kus (17,2 kg) dopadl do obydleného domu v obci Křinice, jeden kus (23,6 kg) na louku v obci Hejtmánkovice; společné oficiální jméno meteoritu je Braunau (175 let) [1a], [1b], [2b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. července 2012 odstartovala ze Země v kosmické lodi Sojuz TMA-05M tříčlenná posádka k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se úspěšně připojila po přibližně 50 hodinách letu, posádka pracovala na Mezinárodní kosmické stanici přibližně čtyři měsíce (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [3a], [3a], [6], [6], [6], [6]
17. července 1997 se zpět na Zemi vrátil (přistál na Cape Canaveral) z mise STS-94 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; posádka byla stejná jako u letu STS-83, což byl jediný případ kompletně stejné posádky v historii letů raketoplánů (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
18. července 2017 vyslalo řídicí středisko na sondu LISA Pahtfinder též označovanou SMART-2, což byl technologický demonstrátor, který měl ověřit, zda je možné pozorovat ve vesmíru na principu laserové interferometrie gravitační vlny, příkaz k ukončení její činnosti; sonda byla umístěná u libračního bodu L1 systému Slunce – Země; v dubnu 2016 (LISA Pahtfinder svou vědeckou činnost započal 8. března 2016) Evropská kosmická agentura oznámila, že takováto pozorováni budou realizovatelná (5 let) [1b], [2b], [6], [6]
18. července 1997 zemřel Eugene Merle Shoemaker, objevitel a spoluobjevitel velkého množství komet včetně komety Shoemaker-Levy 9, komety, která atypicky neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter, a jejíž úlomky dopadaly od 16. července 1994 do 22. července 1994 na tuto planetu, což se podařilo pozorovat ze Země (25 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [3a]
19. července 2017 zahájila aparatura NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) připevněná k vnějšímu povrchu Mezinárodní kosmické stanice (k venkovní plošině modulu KIBO) vědeckou část mise – měření rentgenového záření z neutronových hvězd; NICER odstartoval ze Země k Mezinárodní kosmické stanici 3. června 2017 v nehermetizované části nákladní kosmické lodi Dragon v rámci mise CRS-11 a na povrch ISS byl instalován robotickým ramenem 14. června 2017 (5 let) [1b], [1a], [5], [6], [6], [6], [6]
19. července 1967 odstartovala ze Země z Eastern Test Range na Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta E1 americká sonda Explorer 35 (též IMP-E či AIMP-2); sonda úspěšně doletěla na oběžnou dráhu Měsíce, kde se věnovala studiu plazmatu a magnetických polí (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6]
20. července 1822 se narodil Gregor Johann Mendel, moravský přírodovědec německého původu, který po vysvěcení na kněze studoval ještě matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii a který po roce 1862 kromě jiného prováděl každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni (200 let) [1a], [1b]
22. července 1987 úspěšně odstartovala ze Země z Bajkonuru mise Sojuz TM-3 k sovětské kosmické stanici Mir; na základě mezivládní dohody se Sovětským svazem přitom na stanici Mir na krátký pobyt letěl první sirský kosmonaut Muhammed Ahmad Fariz (35 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [6]
22. července 1972 úspěšně přistálo na Venuši přistávací pouzdro sovětské sondy Veněra 8; ze Země sonda odstartovala 27. března 1972 (50 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6]
22. července 1962 startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1; byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu (60 let) [1a], [1b], [3a], [4], [6]
23. července 2012 zemřela první americká astronautka a třetí žena, která letěla do vesmíru, Sally Ride(ová); ke svému prvnímu kosmickému letu se vydala na palubě raketoplánu Challenger v rámci mise STS-7 v červnu 1983 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]
23. července 2012 bylo na Slunci zaznamenáno vyjímečně mohutné vyvržení koronální hmoty (coronal mass ejection, CME); vyvržená sluneční hmota tvořená především nabitými částicemi Zemi naštěstí těsně minula; vědci NASA později spočítali, že při plném zásahu by doprovodná geomagnetická bouře byla zcela srovnatelná s takzvanou Carringtonovou událostí (10 let) [1b], [1a], [1b], [6]
23. července 1972 odstartoval ze Země na její oběžnou dráhu z kosmodromu Vandenberg satelit Landsat-1, první satelit určený k podrobnému snímkování naší planety (50 let) [1a], [1b], [3a], [4], [6], [6], [6]
V noci z 23. na 24. července 2012 byl poprvé v kosmickém prostoru otestován systém Kurs-NA, což je systém autopilotáže kosmických lodí využívaný při letech ruských kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici (například umožňuje kosmickým lodím připojit se k Mezinárodní kosmické stanici už na čtvrtém oběhu, tedy po 6 hodinách letu, a ne až po dvou dnech letu); otestování proběhlo s využitím nákladní kosmické lodi Progress M-15M, a to poté, co předtím proběhlo standardní připojení k Mezinárodní kosmické stanici, co předtím proběhlo přemístění dopraveného nákladu do Mezinárodní kosmické stanice, co předtím proběhlo přemístění nepotřebného odpadu (který společně s Progressem tradičně shoří v atmosféře Země) do Progressu a co předtím proběhlo odpojení této kosmické lodi od Mezinárodní kosmické stanice; pokus o připojení pomocí systému Kurs-NA tedy proběhl v rámci následného testovacího znovupřipojení; napoprvé nebyl test systému Kurs-NA úspěšný (před připojením byla čidly hlášena chyba), a tak uvedený Progress na určitou dobu zaparkoval v bezpečné vzdálenosti od Mezinárodní kosmické stanice; druhý pokus o automatické připojení tohoto Progressu s pomocí systému Kurs-NA proběhl v noci z 29. na 30. července 2012 a v tomto případě již byl úspěšný (10 let) [1b], [1a], [2a], [3a], [3]
24. července 1992 odstartoval ze Země z Cape Canaveral na raketě Delta II na zemskou oběžnou dráhu satelit GEOTAIL určený k výzkumu zemské magnetosféry (30 let) [1b], [3a], [4], [6], [6], [6], [6]
28. července 2017 íránská média oznámila, že země úspěšně vyzkoušela raketu Simorgh (též označovaná Safir-2), která je schopná dopravit na oběžnou dráhu ve výšce kolem 500 km družici o hmotnosti až 250 kilogramů; ke startu došlo 27. července 2017 a test byl ve skutečnosti neúspěšný kvůli závadě na druhém stupni rakety; šlo o druhý test této rakety a zároveň o první orbitální test této rakety; vypuštění rakety bylo součástí oficiálního otevření kosmického střediska/terminálu Imáma Chomejního (5 let) [1b], [1b], [1b], [1b], [2b], [2b], [6], [6], [6]
28. července 2017 odstartovala ze Země mise Sojuz MS-05; po přibližně 6 hodinovém letu (po čtyřech obězích Země) se kosmická loď s tříčlennou posádkou úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [6], [6], [6]
28. července 2012 odstartovala ze Země z ruského kosmodromu Pleseck nosná raketa Rokot-KM; vynesla 4 zařízení, vojenský komunikační satelit Kosmos 2481 (též označovaný Strela-3), civilní komunikační satelity Gonets-M 3 a Gonets-M 4 a malý výzkumný satelit MiR (zkratka z Mikhail Reshetnev, též označovaný jako Yubileyniy 2 či RS-40) (10 let) [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. července 1982 zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 6, která ze Země odstartovala 29. září 1977 (40 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6]
Kolem 30. července 2017 zahájila v prostorách bývalého vojenského letiště ve městě Pila (Velkopolské vojvodství) provoz laboratoř Lunares, která byla vybudována za pomoci Evropské kosmické agentury; v objektech laboratoře probíhají tréninkově-výzkumné mise, při kterých jsou simulovány podmínky v budoucích lunárních a marsovských základnách [2b], [6], [6]
30. července 2017 provedla soukromá japonská společnost Interstellar Technologies zabývající se vývojem raketové techniky testovací start své suborbitální rakety MOMO TF1; šlo o první start rakety soukromé japonské společnosti; start byl neúspěšný; asi 1 minutu po vzletu přestala docházet telemetrie o stavu motoru a motor rakety byl nouzově zastaven; raketa dosáhla výšky zhruba 20 km z plánovaných 100 km; raketa dopadla do Tichého oceánu asi 8 km od pobřeží severního ostrova Hokkaidó (5 let) [1b], [2b]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
