Včera večer, přesněji ve 20:54:35,9 světového času (tedy 22:54:35,9 LSEČ) došlo v centrálním Afghánistánu k ničivému zemětřesení, které si dle agenturních zpráv vyžádalo kolem 200 obětí. Epicentrum mělo souřadnice 33° 7′ 48″ severní šířky a 69° 39′ 48″ východní délky, viz mapka:
Hloubka dle posledních analýz je 10 km a magnitudo dosáhlo hodnoty (zatím poslední údaj, původně se udávalo 6,1) 5,9. Otřes byl 64 km jihovýchodně od města Gardez (103 000 obyvatel). Denní seismogram z naší stanice je zde:
. A jak se signál šířil naší oblastí? Na stanici Ostaš dorazily vlny ve 21:02:32,1 UT, do Chvalče vr 21:02:32,9 a do Úpice ve 21:02:33 UT.
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Měsíc červen je z hlediska noční astronomie dosti nepříznivý. Teploty bývají sice příznivé, ovšem tma nastává až velmi pozdě a obloha se dá pozorovat vlastně tak po 22. hodině a o 4. hodině ráno už začíná pomalu svítat. V oblastech nad 48° 34′ zeměpisné šířky (tedy vlastně u nás) Slunce okolo letního slunovratu neklesá víc než 18° pod horizont, večerní astronomický soumrak tak splývá s ranním a astronomická noc tak nenastává. V Česku trvá toto období přibližně čtyři týdny.
User:Wmc824, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0
V každém případě se můžeme těšit z oblohy denní. Slunce je silně aktivní, což můžeme vidět i z jeho chování v minulém měsíci. Dopředu sice ještě nevidíme, ale můžeme předpokládat, že zvyšující se aktivita bude i nadále pokračovat.
4. května zachytil teleskop Hvězdárny v Úpici hezkou erupci. Časy vyznačené na grafu toku záření z družice GOES korespondují s jednotlivými obrázky na dalším kompozitním snímku.
3. května pak radiový přijímač SID zachytil nádhernou velmi intenzivní erupci třídy X1.
Samozřejmostí se pomalu stávají i mohutné protuberace, dosahující výšek přes 150 000 km nad slunečním povrchem.
Mohutné skupiny slunečních skvrn také dosahují úctyhodných rozměrů, jak se můžete přesvědčit i na následujícím obrázku v bílém světle s vkomponovanou rozměrovou škálou.
A opět jedna erupce (jasný bílý útvar ve velké skupině slunečních skvrn) nad středem slunečního disku.
U Slunce ještě chvíli zůstaneme. 21. června v 11 hodin a 14 minut nastává letní slunovrat, což je začátek astronomického léta. Slunce vstupuje do znamení Raka.
U Měsíce si přibližme základní údaje pro tento měsíc:
2.6. je v odzemí (406 211 km)
7.6. je v první čtvrti
14.6. je v úplňku
15.6. je v přízemí (357 428 km)
21.6. je v poslední čtvrti
29.6. je v novu a zároveň opět v odzemí (406 581 km)
Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2022
V červnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky pozorovatelné dne 6. června 2022 zhruba kolem 23. hodiny SELČ (tj. kolem 21. hodiny UT).
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu za jasného počasí
Planety se nám schovávají spíše na ranní obloze a asi nejzajímavější bude seskupení planet Merkur (patrně nepozorovatelný těsně nad obzorem), Venuše, Mars, Jupiter a Saturn spolu s Měsícem před východem Slunce nad východním obzorem.
Večerní z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety Mezinárodní kosmické stanice skončily 31. května 2022, po většinu června 2022 je tedy Mezinárodní kosmická stanice z České republiky prostým okem nepozorovatelná, ke konci června 2022 začnou ranní z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety této kosmické stanice.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
2. června 2017 se v kosmické lodi Sojuz MS-03 z Mezinárodní kosmické stanice zpět na Zemi vrátili Oleg Novickij a Thomas Pesquet; při startu této kosmické lodi ze Země byla jejich spolucestující Peggy Whitsonová, ta se však s nimi nevracela a zůstala ještě na Mezinárodní kosmické stanici, kosmonauti Oleg Novickij a Thomas Pesquet po přistání oznámili, že modul se po dosednutí na Zem převrátil a byl tažen padákem z místa dopadu, oba byli krátce po přistání evakuováni z kabiny lodi a podstoupili první lékařská vyšetření (5 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [5], [6]
4. června 2002 bylo objeveno transneptunické těleso jménem Quaoar; obíhá kolem Slunce v Kuiperově pásu; bylo objeveno na fotografiích pořízených na Observatoři Palomar a nález byl veřejně oznámen 7. října 2002 na setkání Americké astronomické společnosti; těleso je kandidátem na zařazení mezi trpasličí planety; obíhá po téměř kruhové dráze kolem Slunce ve vzdálenosti přibližně 41,6 až 44,9 astronomické jednotky; vzhledem k excentricitě dráhy trpasličí planety Pluto může být Quaoar v některých okamžicích ke Slunci blíže, než je v některých okamžicích od Slunce vzdálené Pluto (20 let) [1a], [1b]
4. června 1967 se narodil se Robert Shane Kimbrough, americký inženýr a od 2004 astronaut NASA; třikrát pobýval na Mezinárodní kosmické stanici, naposledy tam letěl v dubnu 2021 jako velitel mise Crew-2, tato mise byla zajišťovaná soukromou americkou společností Space-X a byli při ní na dobu přibližně půl roku kosmickou lodí Crew Dragon na Mezinárodní kosmickou stanici dopraveni 4 astronauté (55 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6]
5. června 2017 podruhé ve své historii odstartovala těžká indická raketa GSLV Mk.3 schopná vynést na přechodovou dráhu k dráze geostacionární čtyřtunovou družici, poprvé ve své historii byla tato raketa použita k dopravě družice na oběžnou dráhu Země, raketa odstartovala úspěšně a satelit GSAT-19 se od horního stupně úspěšně oddělil, horní stupeň indického nosiče ale dosáhl neplánovaně mírně jiné dráhy, než jaká byla původně vypočtena (5 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [5]
5. června 2002 odstartoval v rámci mise STS-111 raketoplán Endeavour, v rámci této mise byla vystřídána dlouhodobá posádka Mezinárodní kosmické stanice a byly na ni dopraveny zásoby a některé části vybavení (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
6. června 2012 bylo zatím naposledy možné z některých míst na Zemi pozorovat přechod planety Venuše před slunečním kotoučem (byl pozorovatelný i z České republiky, i když ne v celém rozsahu), nejbližší ze Země pozorovatelný přechod Venuše přes sluneční disk se odehraje v prosinci 2117, nejbližší přechod Venuše přes sluneční disk pozorovatelný z Evropy se odehraje v roce 2125 (10 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6]
6. června 1932 se narodil David Randolph Scott, americký astronaut, účastník a velitel mise Apollo 15, mise, která jako čtvrtá úspěšně dopravila lidi na povrch Měsíce; sedmý člověk v historii, který se prošel po jeho povrchu (90 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
7. června 1992 byla nosnou raketou Delta II (Delta 6920) vynesena družice Extreme Ultraviolet Explorer (též EUVE, též Explorer 67), americká vědecká družice, která úspěšně mapovala oblohu v extrémní ultrafialové oblasti vlnových délek 7 až 76 nm, aktivní život sondy byl ukončen v průběhu ledna 2001, později zanikla neřízeným vstupem do atmosféry (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
7. června 1862 se narodil fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard, zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí; politicky se stavěl na stranu nacismu a antisemitismu (60 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6], [6]
8. června 2007 v 23:38 UTC odstartoval z LC39A Cape Canaveral k misi STS 117 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem tohoto letu (k Mezinárodní kosmické stanici) byla doprava a montáž dalšího pravobočního dílu příčného příhradového nosníku a příslušných fotovoltaických panelů; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. června 1937 se narodil se Bruce McCandless, americký elektroinženýr, pilot US Navy a v letech 1966-90 astronaut NASA (85 let) [1a], [1b], [2b]
9. června 1897 zemřel Alvan Graham Clark, americký astronom a konstruktér dalekohledů; 31. ledna 1862 fotograficky objevil při testování nového 18 palcového (45 centimetrového) dalekohledu, který jeho rodina vyrobila, hvězdného průvodce hvězdy Sirius (s využitím předpovědi německého astronoma Fridricha Bessela) dnes označovaného Sirius B, šlo o první objevenou hvězdu typu bílý trpaslík (125 let) [1b], [1b], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6], [6]
9. června 1812 se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle, který poprvé spatřil planetu Neptun na pozici matematicky předem vypočtené; spatřil ji v noci z 23. na 24. září 1846; výpočet pro jeho hledání mu poskytl francouzský astronom Urbain Le Verrier; Galle s nalezením Neptunu těsně předběhl britské astronomy, kteří měli ve stejné době k dispozici předpovědi britského matematika a astronoma Johna Couche Adamse (210 let) [1a], [1a], [1a], [3a], [3b], [3], [3], [6], [6], [6], [6]
10. června 2007 byla ze základny Palmachim poblíž Tel Avivu nosnou raketou Shavit 1 na retrogárdní oběžnou dráhu vypuštěna izraelská vojenská fotoprůzkumná družice Offeq 7 (též označovaná Ofeq 7 či Ofek 7), první snímky zemského povrchu pořídila 14. června 2007 (15 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6], [6]
10. června 1997 odstartovala ze Země z kosmodromu Xichang nosnou raketou CZ-3 na geostacionární dráhu čínská meteorologická družice Fengyun 2A (25 let) [1b], [1b], [2b], [6], [6]
10. června 1927 se narodil Eugene Newman Parker, americký astrofyzik; NASA v r. 2017 pojmenovala jednu ze svých slunečních sond jeho jménem (95 let) [1a], [1b], [2b], [6]
11. června 1867 se narodil francouzský fyzik Maurice Paul Auguste Charles Fabry; byl například spolutvůrcem metod, z nichž se postupně do roku 1898 vyvinul Fabry-Pérotův interferometr, nebo dokázal Dopplerův princip v laboratorních podmínkách (155 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2b]
12. června 1967 odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 4; sonda byla úspěšná a do atmosféry planety vstoupila 18. října 1967; data o atmosféře Venuše její přistávací pouzdro vysílalo do té doby, než bylo velkým tlakem zničeno asi 25 km nad povrchem; šlo o historicky první sondu, která doletěla k jiné planetě a úspěšně studovala její atmosféru (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3a], [3b], [6], [6]
13. června 2012 byla na geocentrickou dráhu Země vyslána družice NuSTAR (NASA’s Nuclear Spectroscopic Telescope Array, označovaná též SMEX-11 či Explorer-93) nesoucí rentgenový teleskop, družice byla vynesena pomocí rakety Pegasus XL startující z podvěsu letounu; první snímky v uvedené oblasti spektra dalekohled pořídil 28. června 2012 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [4], [4], [6], [6], [6], [6]
14. června 2017 v 09:20 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici nákladní loď Progress MS-06, let i připojení k Mezinárodní kosmické stanici proběhly bez větších komplikací, ale po startu odhozené urychlovací boční stupně způsobily v místě dopadu na Zem rozsáhlý požár s dvěma oběťmi na životech mezi osobami zajišťujícími práce spojené s vyhledáváním a sběrem částí rakety; zástupci Roskosmosu a kazašských úřadů se po události nakonec dohodli na provádění úkonů předcházejících opakování podobné události (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b], [5]
14. června 1967 odstartovala z kosmického střediska Eastern Test Range na Floridě za pomoci rakety Atlas Agena D 2L k Venuši sonda Mariner 5; byla postavena jako záloha Marineru 4, ten byl ale při svém letu k Marsu úspěšný, Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši; při průletu kolem planety 19. října 1967 ve vzdálenosti asi 3990 km sonda ověřila měření Veněry 4 v tom ohledu, že atmosféra je hodně horká a hustší, než se čekalo (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [6], [6], [6]
15. června 1917 zemřel norský vědec, fyzik a vynálezce Kristian Olaf Bernhard Birkeland, objevitel podstaty vzniku polárních září (105 let) [1a], [1b], [2b]
16. června 2012 odstartovala ze Země z Jiuquan LA-4/SLS-1 k čínské vesmírné stanici Tchien-kung 1 (též označovaná Tiangong-1 nebo Nebeský palác-1) čínská kosmická loď Šen-čou 9 (též označovaná Shenzhou 9 nebo Božská loď 9); šlo o druhý ze tří letů k této orbitální stanici během její existence na oběžné dráze Země a o první pilotovaný čínský let (tedy let s lidskou posádkou) k této historicky první čínské orbitální stanici; úspěšné připojení ke stanici proběhlo v automatickém režimu 18. června 2012 a téhož dne astronauté přestoupili do kosmické stanice, 24. června 2012 bylo provedeno ještě odpojení a připojení za ručního řízení (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [3a], [5], [6]
16. června 1977 úspěšně odstartoval z Cape Canaveral na nosné raketě Delta 2914 geostacionární meteorologický satelit GOES 2 známý také jako GOES-B; satelit v pozdějších letech fungoval také jako komunikační (45 let) [1b], [2b], [4], [6], [6]
17. června 1967 startovala do vesmíru z kosmodromu Bajkonur na raketě Molnija meziplanetární sonda při startu pojmenovaná Kosmos 167, sesterská sonda meziplanetární sondy Veněra 4 (sovětské sondy často startovaly v párech s odstupem několika dní od sebe); bohužel, selhal 4. stupeň nosné rakety a sonda zanikla v atmosféře Země 25. června 1967 (55 let) [1a], [1b], [1b], [2b]
19. června 2002 se zpět na Zemi z mise STS-111 vrátil raketoplán Endeavour, v rámci této mise byla vystřídána dlouhodobá posádka Mezinárodní kosmické stanice a byly na ni dopraveny zásoby a některé části vybavení (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
21. června 1897 gregoriánského kalendáře (6. června 1987 juliánského kalendáře) se narodil Jurij Vasiljevič Kondratjuk, vlastním jménem Aleksandr Ignatyevich Shargei, ukrajinský a sovětský inženýr a matematik, průkopník sovětské raketové techniky (125 let) [1b], [1], [2b]
22. června 2007 se zpět na Zemi vrátil z mise STS 117 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem tohoto letu (k Mezinárodní kosmické stanici) byla doprava a montáž dalšího pravobočního dílu příčného příhradového nosníku a příslušných fotovoltaických panelů; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
23. června 2017 odstartovala ze Země indická nosná raketa PSLV v konfiguraci PSLV-XL (PSLV-C38); na oběžnou dráhu Země úspěšně vynesla družici Cartosat-2 (Cartosat-2E) a také více jak 20 dalších družic včetně malého českého umělého satelitu VZLUSAT-1 (historicky druhý čistě český satelit, první čistě český satelit na oběžné dráze Země byla Mimosa) a malého slovenského satelitu SkCube (první čistě slovenský satelit) (5 let) [1b], [1a], [1a], [1a], [2b], [2b], [2b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6]
23. června 2017 odstartovala na oběžnou dráhu Země pomocí rakety Falcon 9 FT bulharská telekomunikační geostacionární družice BulgariaSat-1; mise byla úspěšná; předpokládaná doba, po kterou má družice zajišťovat telekomunikační služby, je 15 let (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [6], [6], [6], [6]
24. června 1982 odstartoval do vesmíru první francouzský kosmonaut Jean-Loup Chrétien; letěl v Sojuzu T-6 společně s V. A. Džanibekovem a A. S. Ivančenkovem; 25. června 1982 se jejich kosmická loď úspěšně připojila k sovětské orbitální stanici Saljut 7 a kosmonauté společně s její základní posádkou A. Berezovým a V. Lebeděvem prováděli předem naplánované vědecké experimenty (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [6], [6]
25. června 2017 odstartovala na oběžnou dráhu Země druhá várka družic Iridium NEXT, které slouží k satelitnímu poskytování hlasových a datových služeb; družice Iridium NEXT jsou vynášeny raketami Falcon 9 soukromé americké kosmické společnosti Space-X, jsou vynášeny (až na jednu výjimku) po 10 kusech najednou (5 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [5], [6], [6]
25. června 1997 nákladní kosmická loď Progress M-34 podstoupila nezdařený pokus o znovuspojení s kosmickou stanicí Mir, který vedl k trvalé dehermetizaci modulu Spektr této kosmické stanice (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
25. června 1992 odstartoval ze Země v rámci mise STS-50 raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě; cílem letu bylo provádění vědeckých experimentů během letu v laboratoř Spacelab USML-1, která byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
27. června 1997 proletěla americká kosmická sonda jménem NEAR Shoemaker ve vzdálenosti 1212 km od planetky Mathylde a při tomto přiblížení udělala 144 snímků, pak byla nasměrována k planetce Eros (25 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [6]
27. června 1982 odstartoval do vesmíru k misi STS-4 raketoplán Columbia; šlo o poslední zkušební let (další lety již byly operační tj. měly pracovní náplň jako například vypuštění družice či jiného zařízení, provádění experimentů, připojení k nějaké orbitální stanici apod.) a zároveň poslední let s dvěma pasažéry (další lety měly již minimálně 4 pasažéry); na Zem se z tohoto letu Columbia úspěšně vrátila 4. července 1982 (40 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
27. června 1937 se narodil Joseph Percival Allen, americký fyzik a v letech 1967-85 astronaut; během kariéry astronauta úspěšně absolvoval dva kosmické lety raketoplánem (85 let) [1a], [1b], [2b], [6]
27. června 1767 se narodil Alexis Bouvard, francouzský astronom; ředitel pařížské observatoře; na základě rozdílů mezi vypočtenými a pozorovanými parametry dráhy planety Uran došel k domněnce, že musí existovat osmá planeta, která je odpovědná za nepravidelnosti v oběžné dráze Uranu; pozici předpovězené planety (Neptunu) pak na základě Bouvardových pozorování vypočetli po jeho smrti nezávisle na sobě John Couch Adams a Urbain Le Verrier (255 let) [1a], [1b], [2b]
28. června 1912 se narodil Carl Friedrich von Weizsäcker, německý fyzik, astronom a filozof; bratr Richarda von Weizsäckera, prezidenta Spolkové republiky Německo 1984 až 1994; zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd; na začátku druhé světové války, v roce 1939, začal v nacistickém Německu pracovat na projektu německé jaderné bomby (110 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]
29. června 2012 v Číně v autonomní oblasti Vnitřního Mongolsko v poušti Gobi přistála kosmická loď Šen-čou 9 (též označovaná Shenzhou 9), kosmická loď s tříčlennou posádkou strávila ve vesmíru přibližně 13 dní, z toho několik dní byla připojená na historicky první čínskou orbitální stanici Tchien-kung 1 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [5], [6]
Program expedice je připraven tak, aby se účastníci seznámili s jednoduchými i složitými, historickými i moderními metodami pozorování oblohy. Vlastní pozorovaní jsou doplněny kurzy a přednáškami, astronomickými pokusy, ale i zábavou a sportem.
Předpokádaná cena akce (včetně 4 jídel denně a pitného režimu) je 4000 Kč. Bude ještě upřesněno.
I když definitivní program bude záviset jednak na aktuální situaci, jednak na počasí a jevech na obloze, určitě se můžete těšit na:
– seznámení se s oblohou (naučíte se pozorovatelná souhvězdí i hlavní objekty, které zde můžete nalézt)
– pozorování a fotografování meteorů (termín expedice pokrývá okamžik maxima populárního meteorického roje Perseid)
– pozorování a fotografování velkých planet Jupiter a Saturn
– na konci expedice pozorování a fotografie Měsíce
– pozorování proměnných hvězd
– pozorování a fotografování hvězdokup, mlhovin, galaxií, dvojhvězd a podobně
– astronomické přednášky, kurzy, pokusy
– sportovní hry, táborák
Přihlásit se můžete vyplněním elektronické přihlášky:
Slunce
Slunce stále zvyšuje svou aktivitu. Předpokládáme, že tak bude činit i v květnu 2022. K tomu nás vede situace, jaká se na Slunci vyskytovala v měsíci dubnu.
Duben, zejména jeho druhá polovina, se pyšnil Sluncem pokrytým krásnými velkými skupinami slunečních skvrn a protuberancemi. Jako příklad uveďme obrázky z 22. dubna.
A jak jsou vlastně takové protuberance velké? Do snímku pořízeného na úpické hvězdárně jsme vkomponovali škálu vzdáleností od Slunce (aplikace LUSOL 3). Ihned na první pohled vidíme, že dnešní protuberance, které jsou průměrné velikosti, dosahují výšek mírně přesahujících 50 000 kilometrů nad slunečním povrchem (rovníkový průměr Země je 12 756 km). Naše Země by se tedy do výšky takové protuberance vešla 4x.
Měsíc
Měsíc nám hned na začátku května připraví hezkou podívanou. 2. května po západu Slunce bude poblíž otevřené hvězdokupy Plejády a planety Merkur v souhvězdí Býka. Úkaz však bude pozorovatelný pouze v oblastech s nerušeným výhledem k západu, neboť dostatečná tma k jeho pozorování bude až v době, kdy budou všechna tato tělesa nízko nad obzorem. K jeho sledování bude vhodný triedr spíše než velký dalekohled.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
9. května bude Měsíc v první čtvrti, tedy jako písmenko D na večerní obloze. Nalezneme jej poblíž hvězdy Regulus, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Lva.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Úplné zatmění Měsíce 16. května bude v celém průběhu viditelné ze Severní a Jižní Ameriky a Atlantického oceánu. U nás uvidíme jen částečnou fázi zatmění nízko nad obzorem v ranních hodinách. Měsíc u nás (15. poledník a 50. severní rovnoběžka) zapadá v 5:15 SELČ, úplná fáze zatmění začíná v 5:28 SELČ.
zdroj: Thousand Year Canon of Lunar Eclipses, Fred Espenak
Stav krátce po začátku zatmění a krátce před západem Měsíce:
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Meteory
V měsíci květnu nás čekají hned 2 zajímavé meteorické roje.
Jednak roj eta Aquarid, který je pozůstatkem asi nejznámnější komety Halleyovy (1P/Halley). Druhý roj spojený s touto kometou jsou říjnové Orionidy. Kometa byla u Slunce naposledy v roce 1986 a další průchod přísluním nastane v roce 2061. Zde se můžeme podívat na slabou eta Aquaridu, pořízenou celooblohovou kamerou Hvězdárny v Úpici, která je umístěna v Jaroměři.
Vlastní předpovězené maximum nastává v noci z 5. na 6. května s maximálním ZHR (zenitový přepočtený počet) 50 meteorů/hodinu. Vzhledem k tomu, že roj vychází nad obzor až v druhé polovině noci a nepříliš vysoko, bude počet pozorovatelných meteorů nižší.
Roj má ploché maximum trvající spíše dny než hodiny a vláknitou strukturu. Například v roce 2020 zachytil meteorický radar Hvězdárny v Úpici maximum 3. května dopoledne mohutnější než předpovězené 6. května.
Druhým rojem tohoto měsíce jsou tau Herkulidy, jejichž maximum nastává 31. května v 6 hodin ráno. Podle některých předpovědí je možno očekávat spršku tohoto nepravidelného roje. Souvisí s kometou 73P/Schwassmann‑Wachmann 3. Roj τ‑Herkulid byl aktivní v roce 1930, v současné době jsou jeho frekvence velmi nízké, méně než 1 meteor za hodinu. V roce 2006 byla zaznamenána silná radarová aktivita, vizuální nikoliv. Další spršky jsou předpovězeny na rok 2022 a 2049.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2022:
V květnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) pro většinu pozorovatelů z České republiky nepozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 8. května 2022 zhruba mezi 11. až 12. hodinou SELČ (tj. mezi 9. až 10. hodinou UT) a v této chvíli bude Měsíc na denní obloze a navíc jen pár stupňů nad ideálním obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu
Vybrané z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety Mezinárodní kosmické stanice během května 2022:
Mezi 1. květnem a 13. květnem je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná v určitých okamžicích mezi půlnocí a ránem, mezi 14. květnem a koncem května se pak pozorovací časy postupně posunují i před půlnoc a do večerních hodin. Z termínů na začátku května by mohly být hezké například přelety:
1. května mezi 4:56 až 5:05 SELČ (na již hodně světlé ranní obloze můžete z míst s opravdu dobrým výhledem k východu pozorovat ve stejném okamžiku i konjunkci Jupiteru s Venuší)
2. května mezi 4:11 až 4:16 SELČ
3. května mezi 3:24 až 3:28 SELČ
4. května mezi 4:10 až 4:17 SELČ
5. května mezi 3:23 až 3:28 SELČ (na obloze se Mezinárodní kosmická stanice při tomto přeletu objeví – vylétne ze zemského stínu – poblíž hvězdy Arcturus ze souhvězdí Pastýře)
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; platí k datu vydání článku – predikce se mohou změnit; lokalizace na obloze a zde uvedené časy platí pro pozorování z Úpice a okolí; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května:
2. až 10. května 1922 se v Římě konal I. kongres Mezinárodní astronomické unie, na tomto kongresu se jejím členem stalo mimo jiné Československo; založena byla přibližně o tři roky dříve sedmi státy, proto se někdy kongres z roku 1922 označuje jako 2. mítink Mezinárodní astronomické unie (100 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
4. května 2002 odstartovala ze Země raketa Delta 2 s družicí Aqua; tato družice studovala vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země (20 let) [1b], [3a], [3b], [4]
4. května 1967 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěna sonda Lunar Orbiter 4 (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
5. května 1997 odstartovaly na oběžnou dráhu Země první čtyři satelity první generace komunikační sítě Iridium, která pak umožňovala satelitní hlasové a datové služby; síť byla zrealizována za použití 66 satelitů; od ledna 2017 začaly být satelity první generace nahrazovány druhou generací označovanou Iridium NEXT (25 let) [1a], [1b], [2b]
5. května 1967 byla z Vanderbergovy letecké základny vypuštěna sonda Ariel 3 určená k průzkumu zemské atmosféry, byla to historicky první družice navržená a vyrobena ve Spojeném království (55 let) [1a], [1b], [2b]
6. května 1872 se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter, k tématům jeho prací patřily napřiklad obecná teorie relativity a kosmologie (150 let) [1a], [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
7. května 1992 odstartoval na svoji první misi (mise STS-49) raketoplán Endeavour; tento raketoplán byl postaven jako náhrada havarovaného raketoplánu Challenger; na palubě byla sedmičlenná posádka; posádka měla vyzkoušet některé metodické postupy spojené s montáží dílů příhradové konstrukce, jež se pak měla v pozdější době stát páteří stálé mezinárodní družicové stanice Freedom; také se posádka měla pokusit zachytit a opravit družici Intelsat-6 s výrobním číslem F-3 (umístit na ní nový urychlovací stupeň, který byl za tímto účelem v nákladovém prostoru raketoplánu), družice se totiž po svém startu ze Země nedostala na správnou oběžnou dráhu; zachycení, oprava i opětovné uvolnění se povedlo, raketoplán Endeavour se z tohoto letu na Zemi úspěšně vrátil 16. května 1992 (30 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
7. května 1617 zemřel německý pastor, teolog, kartograf a amatérský astronom David Fabricius; objevil například první proměnnou hvězdu, objevil ji na základě řady pozorování započatých 3. srpna roku 1596, hvězda dostala jméno Mira a nachází se v souhvězdí Velryby (405 let) [1a], [1a], [1b], [1b]
10. května 2012 vypustila Čína na přibližně kruhovou heliosynchronní polární dráhu s pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 4B (též Chang Zheng 4B či Long March 4B) z kosmodromu Taiyuan špionážní fotografickou družici Yaogan 14 (10 let) [1a], [1b], [3a], [6]
13. května 1942 se narodil sovětský kosmonaut Vladimir Alexandrovič Džanibekov (80 let) [1a], [1b], [6]
15. května 2012 odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici ruská kosmická loď Sojuz TMA-04M, po tehdy obvyklém dvoudenní letu tam dopravila tři členy Expedice 31, kterými byli Gennadij Padalka, Sergej Revin a Joseph Acabá (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [6]
15. května 2007 byla dokončena kompletace real-time detektoru nízkoenergetických slunečních elektronových neutrin zvaného Borexino; první data byla získána 16. května 2007; detektor je umístěn v Itálii v podzemí pod pohořím Gran Sasso (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
15. května 2002 počtvrté ve své historii úspěšně odstartovala nosná raketa Dlouhý pochod 4B (též Chang Zheng 4B či Long March 4B); na heliosynchronní oběžnou dráhu Země vynesla meteorologickou družici Fengyun 1D a družici pro výzkum oceánů HaiYang-1A (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b]
15. května 1997 odstartoval k misi STS-84 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; k cílům letu patřily doprava vody a zásob na orbitální stanici Mir, vystřídání jednoho z astronautů na Miru a provádění experimentů (25 let) [1a], [1b], [2b], [6]
15. května 1857 se narodila se Williamina Paton Fleming(ová), americká astronomka skotského původu, pracovala jako služebná v domě profesora Edwarda Charlese Pickeringa a vykonávala administrativní práce na observatoři Harvardovy univerzity; stala se jednou ze zakládajících členek Harvard Computers, výhradně ženské skupiny počtářek najatých Pickeringem; vyvinula systém pro klasifikaci hvězd podle relativního množství vodíku; jejím nejvýznamnějším objevem bylo, když v roce 1888 zjistila na fotogrammetrické desce vyvořené astronomem Williamem H. Pickeringem, bratrem E. C. Pickeringa, mlhovinu Koňská hlava (165 let) [1a], [1b], [2b]
17. května 1967 se narodil Joseph Michael Acabá, americký hydrogeolog a od roku 2006 astronaut NASA; třikrát letěl k Mezinárodní kosmické stanici, v roce 2009 v raketoplánu Discovery v rámci mise STS-119, v roce 2012 v Sojuzu TMA-04M a v roce 2017 v Sojuzu MS-06 (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2b], [6], [6], [6], [6]
18. května 2007 zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes, spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů (15 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
18. května 1967 byla na Vandenberg AFB nosnou raketou Scout A vypuštěna družice Transit O-13 (tj. Oskar-13), jedna z družic systému Transit, (někdy také NAVSAT); systém například umožnoval plavidlům a letadlům zjistit svoji polohu; systém byl také využíván v hydrografickém a geodetickém výzkumu (55 let) [1a], [1b], [1b]
20. května 1947 zemřel fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard, zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí; politicky se stavěl na stranu nacismu a antisemitismu (75 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
20. května 1927 se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc, v bývalém Českoskovensku je znám například díky návrhu tzv. Šolcova zrcátka, což je malé duté sférické zrcátko umožňující pozorování slunečních skvrn (bez dalekohledu) promítnutím obrazu Slunce na vhodně umístěnou a vhodně vzdálenou bílou plochu; zrcátko mívá průměr kolem 30 mm a ohniskovou vzdálenost kolem 3,5 metru (95 let) [1a], [3b], [6]
22. května 2012 ze Země odstartovala k testovacímu letu COTS-2 (Commercial Orbital Transportation Services – 2, mise je též označovaná COTS Demo 2, NASA COTS Demo 2+ či SpaceX Demo Flight 2) k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X; šlo o druhý testovací let tohoto typu nákladní kosmické lodi na oběžnou dráhu Země a první testovací let tohoto typu nákladní kosmické lodi, při kterém se loď připojila k Mezinárodní kosmické stanici; let, připojení k Mezinárodní kosmické stanici i pozdější návrat na Zemi byly úspěšné; na palubě kosmické lodi byly oblečení, potraviny, voda a různé další vybavení (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6]
24. května 1967 byla na Vandenberg AFB nosnou raketou Thor Delta E1 vypuštěna družice Explorer 34 (též označovaná jako IMP-F), patřila do série Explorerů označovaných IMP (Interplanetary Monitoring Platform), což byly družice pro studium meziplanetárního plazmatu a meziplanetárních magnetických polí; tyto družice pak v dobách programu Apollo fungovaly jako síť včasného varování před slunečními erupcemi, které by mohly ohrozit kosmické lodi s lidskou posádkou (55 let) [1a], [1b], [2b]
24. května 1962 odstartoval ze Země z Floridy z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station pomocí nosné rakety Atlas LV-3B v rámci mise Mercury-Atlas 7 (MA-7) v kabině pojmenované Aurora 7 astronaut Malcolm Scott Carpenter; jednalo se o druhý americký pilotovaný let po orbitální dráze Země; let trval přibližně 5 hodin; loď udělala 3 oblety Země a pak přistála na hladině Atlantiku, i když 350 km od plánované oblasti (60 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [6]
25. května 2017 provedla americká raketová firma Rocket Labs na svém kosmodromu na poloostrově Mahia na novozélandském Severním ostrově první letový test své rakety Elektron, i když raketa pravděpodobně doletěla do výšky považovanou za hranici vesmíru, na oběžnou dráhu Země se raketa nedostala, a tak se test považuje spíše za neúspěšný (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b]
27. května 1607 pozoroval Johannes Kepler se svým přítelem Karlem Bacháčkem z Neuměřic v Praze v době, kdy se měla planeta Merkur vyskytovat v konjunkci se Sluncem a poblíž uzlu své dráhy, malou skvrnku na slunečním kotouči (pozoroval pomocí improvizované projekce Slunce, přičemž využil drobnou díru v šindelové střeše a list papíru); až po čtyřech letech zjistil, že nepozoroval přechod Merkuru přes sluneční kotouč, jak se domníval, ale pozoroval sluneční skvrnu (415 let) [7]
30. května 2017 provedly USA úspěšné cvičné sestřelení vlastní mezikontinentální balistické rakety za letu v prostoru mimo atmosféru; mezikontinentální balistická raketa (cvičný cíl) startovala z Reagan Test Site na atolu Kwajalein (Marshallovy ostrovy, Tichý oceán), balistická střela, která ji zasáhla, startovala z Vandenbergovy letecké základny (Kalifornie, USA) (5 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [1b], [2b]
31. května 2012 se zpět na Zemi z prvního svého letu k Mezinárodní kosmické stanici (mise COTS-2, Commercial Orbital Transportation Services – 2, mise je též označovaná COTS Demo 2, NASA COTS Demo 2+ či SpaceX Demo Flight 2) úspěšně vrátila nákladní kosmická loď Dragon, přičemž se na padácích snesla na plánované místo na hladině Tichého oceánu; let od Mezinárodní kosmické stanice na Zem trval necelých 8 hodin (10 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6]
31. května 1912 se narodil americký fyzik německého původu Martin Schwarzschild, syn známého německého astrofyzika Karla Schwarzschilda; zabýval se například studiem Slunce a počítačovým modelováním vývoje Slunce a hvězd (110 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
[7] Zdeněk Horský: Kepler v Praze, nakladatelství Mladá fronta, Praha 1980, str. 176-177
Včera, ve středu 27.4.2022, se v 18:53:25,4 světového času (20:53:25,4 letního času) otřásla opět nám známá, seismicky aktivní oblast okolo Lubinu. Epicentrum leželo na souřadnicích 51° 34′ 48″ severní šířky a 16° 12′ 36″ východní délky. Mapka pro představu je zde:
Hloubka 2 km a magnitudo 4,5. Do Úpice dorazila podélná vlna (tzv. primární – P) v 18:53:46,4 UT a příčná – sekundární – v 18:54:02,1 UT, jak je vidět i na úpickém seismogramu
Epicentrum bylo 41 km severně od Legnici (106 000 obyvatel) a 13 km jihovýchodně od Glogowa (67 300 obyvatel).
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
