Včera, ve středu 16.3. 2022 došlo u východního pobřeží japonského ostrova Honšú ke dvěma po sobě jdoucím zemětřesením. Časový odstup je 2 minuty 5 sekund.
První otřes nastal ve 14:34:27,5 světového času, epicentrum mělo souřadnice 37° 42′ 0″ severní šířky a 141° 40′ 48″ východní délky. Hloubka byla stanovena na 60 km a magnitudo dosáhlo hodnoty 6,4.Mapka je k vidění zde:
Do České republiky vlny dorazily ve 14:46:26,4 UT (Ostrava – Krásné Pole).
Ten druhý – silnější – přišel ve 14:36:32,4 UT a do naší republiky vlny dorazily ve 14:48:42,1 UT, což je čas, stanovený Evropskou seismickou sítí pro stanici Průhonice. Souřadnice jsou tentokrát 37° 43′ 48″ severní šířky a 141° 37′ 12″ východní délky, hloubka 49 km a magnitudo dokonce 7,3. A mapka zde:
No ano, jsou vlastně pro běžné oko stejné, ale stačí malinký trik a už je vidět rozdíl:
A protože dle našich předků všechno chodí ve trojicích, v noci přišel třetí otřes, tentokrát v jižním Íránu.
Zem se tam otřásla ve 23:15:45,1 UT, k nám do Úpice zvěst dorazila ve 23:22:59,5 UT, souřadnice 26° 59′ 24″ severní šířky a 54° 36′ 0″ východní délky, hloubka 10 km a magnitudo 5,8. Pro úplnost mapka:
A zbývá ještě seismogram z naší stanice:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Měsíc březen bude na zajímavé astronomické jevy poměrně chudý. Tou asi nejdůležitější událostí bude vlastně konec zimy a začátek jara. Astronomicky tento jev nazýváme jarní rovnodennost, pro nás tedy začátek astronomického jara. Tento okamžik nastane letos 20. března v 16 hodin a 33 minut, kdy Slunce vstupuje do znamení Berana.
Naše hvězdárna pro tuto událost připravila program v rámci tzv. Keltského telegrafu již tradiční akci. 19. března v 19 hodin a 30 minut bude jak na Hvězdárně v Úpici, tak na rozhledně Žaltman, která je ostatně z hvězdárny vidět, “zažehnut” oheň keltského telegrafu.
V případě jasného počasí bude také možno na hvězdárně pozorovat objekty noční oblohy a pokud nebude pršet, bude možno si zde (nikoliv na Žaltmanu) mezi 19 a 20 hodinou opéct přinesené buřtíky.
Více se o pozadí Keltského telegrafu můžete dozvědět na webu organizátorů (https://www.keltskytelegraf.cz/). Zde naleznete i mapu dalších stanovišť.
Další akcí Hvězdárny v Úpici v měsíci březnu bude Den hvězdáren a planetárií, který pořádáme spolu s Asociací hvězdáren a planetárií. Bude se konat po celý den 11. března a na hvězdárně budete moci pozorovat oblohu, povídat si s našimi astronomy a prohlédnout si astronomické přístroje. Děti budou moci shlédnout naše nové astronomické pohádky. Takže 11. března mezi 10 a 22 hodinou.
A nyní již k obloze:
Měsíc
10. března je v první čtvrti, což bývá nejvhodnější období k jeho pozorování. Není nutno se soustředit přímo na tento datum, několik dní před a po je též dobrou volbou.
Jinak 2.3. je nov, 18.3. úplněk a 25.3. poslední čtvrť.
Planety
Z planet není pozorovatelný Merkur a Jupiter. Obě se pohybují úhlově příliš blízko Slunce. Jupiter je dokonce 5.3. v konjunkci se Sluncem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Planeta Venuše bude pozorovatelná zrána před východem Slunce nad JV obzorem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Ještě níže nad JV obzorem uvidíme ráno Mars je však mnohem slabší a nebude prakticky bez dalekohledu vidět na již světlé obloze.
Stejně jako Jupiter nebude prakticky pozorovatelný Saturn ani Neptun. Planeta Uran se pak nachází vysoko nad západním obzorem zvečera.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Výběr zajímavých výročí měsíce března:
1. března 2002 odstartovala ze Země na její oběžnou dráhu družice Envisat, k jejímž úkolům patřilo například sledování ozónu či odparu vody (20 let) [1b]
1. března 2002 odstartoval ze Země v rámci mise STS-109 se sedmi pasažéry na palubě raketoplán Columbia, šlo o 4. servisní misi k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, raketoplán se z této mise úspěšně vrátil na Zem 12.3.2002 a byl to poslední úspěšný let Columbie, další její let necelý rok poté, mise STS-107, skončil 1. února 2003 havárií během návratu na Zemi (20 let) [1a], [1a], [1b], [6]
1. března 1982 měkce dosedl na povrch Venuše přistávací modul ruské sondy Veněra 13, předával data z povrchu 127 minut, pořídil barevné fotografie povrchu a provedl analýzy povrchu planety (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [6]
1. března 1912 se narodil akademik Boris Jevsejevič Čertok, který od roku 1974 působil jako zástupce vedoucího projektanta v ruském výrobním kosmickém středisku RKK Eněrgija (110 let) [1b], [2a]
2. nebo 3. března 1972 odstartovala do vesmíru sonda Pioneer 10 určená k průzkumu planety Jupiter a vnějších oblastí sluneční soustavy (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [4]
5. března 1982 měkce dosedl na povrch Venuše přistávací modul ruské sondy Veněra 14, předával data z povrchu 57 minut, stejně jako přistávací modul Veněry 13 i přistávací modul Veněry 14 pořídil barevné fotografie povrchu, kromě toho například také nahrál a odeslal první záznam zvuku z povrchu jiné planety (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [3]
5. března 1827 zemřel Pierre-Simon markýz de Laplace, francouzský astronom, fyzik a matematik, je například autorem teorie o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny (195 let) [1a], [1b], [2b]
6. března 1937 se narodila Valentina Vladimirovna Těreškovová, první žena, která letěla do vesmíru (85 let) [1a], [1b], [2b]
6. března 1787 se narodil Josef von Fraunhofer, německý fyzik, který objevil ohyb světla a spektrální čáry (235 let) [1a], [1b], [2b]
7. března 2012 byly vlivem výronu koronální hmoty ze Slunce dočasně oslepeny některé pozorovací přístroje na sondě Venus Express v té době se pohybující na oběžné dráze Venuše (10 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6]
7. března 1837 se narodil Henry Draper, americký lékař a astronom, na přelomu let 1839 a 1840 jako první vyfotografoval Měsíc za použití teleskopu (185 let) [1a], [1b], [2b]
7. března 1792 se narodil John Herschel, syn slavného astronoma Williama Herschela, John Herschel například navrhl jména některých měsíců Saturnu a Uranu nebo objevil schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií (230 let) [1a], [1b], [3a]
8. března 1967 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta C vynesena na nízkou oběžnou dráhu Země družice OSO 3 neboli Orbiting Solar Observatory 3, jedním z jejích úkolů bylo sledování Slunce v oblasti UV a rentgenového záření (55 let) [1b], [2b]
10. března 1977 objevila skupina astronomů v Kuiperově letadlové observatoři (Kuiper Airborne Observatory) při zákrytu hvězdy Uranem poprvé prstence této planety (45 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [6]
12. března 1972 zemřel ruský astronom Vasiliy Grigorievich Fesenkov, který se například zabýval teorií vzniku sluneční soustavy či navštívil a studoval místa dopadů některých velkých meteoritů (50 let) [1b]
16. března 1927 se narodil se Vladimir Michajlovič Komarov, sovětský kosmonaut, zahynul při přistávání návratového modulu kosmické lodi Sojuz 1, prvním letu kosmické lodi typu Sojuz (95 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
17. března 2002 byly z ruského kosmodromu Pleseck pomocí rakety Rokot vypuštěny 2 satelity projektu GRACE (Gravity Recovery A Climate Experiment), společného projektu NASA a německého German Aerospace Center, zabývaly se podrobným měřením gravitačního pole Země (20 let) [1a], [1b], [3a], [6]
17. března 1992 odstartovala z Bajkonuru k ruské orbitální stanici Mir pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-14, na palubě byla 3 členná posádka – A. S. Viktorenko a A. J. Kaleri, kteří na Miru zůstali na přibližně půlroční pobyt, a Klaus-Dietrich Flade ze Spolkové republiky Německo, který se 25. března 1992 vrátil na Zemi v Sojuzu TM-13, jednalo se o první let k Miru po rozpadu Sovětského svazu (30 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [6]
21. března 1762 zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille, za svého života například katalogizoval jižní oblohu (260 let) [1a], [1b], [3a]
22. března 1997 se nacházela kometa C/1995 O1 (Hale–Bopp) z celého roku nejblíže Zemi, kometa byla pouhým okem na noční obloze viditelná více než rok, přísluním prošla 1. dubna 1997, mnoho jejích fotografií se stalo snímkem dne soutěže APOD (Astronomy Picture of the Day), fotografické soutěže pod záštitou NASA (25 let) [1a], [1b], [4], [4], [6]
22. března 1982 odstartoval ke své třetí misi (mise STS-3) raketoplán Columbia, šlo o testovací let s dvěma pasažéry na palubě, během letu bylo provedeno na palubě raketoplánu několik experimentů, na Zem se z této mise raketoplán úspěšně vrátil 30. března 1982 (40 let) [1a], [1b], [3a], [6]
22. až 24. března 2012 dosáhla své nejvyšší “jasnosti” (hvězdné velikosti 12,7) supernova SN 2012aw, pozorovatelná byla v galaxii M95 v souhvězdí Lva (10 let) [1a], [1b], [3a]
23. března 1837 se narodil se Richard Anthony Proctor, anglický astronom, který roku 1867 vydal jednu z prvních map Marsu (185 let) [1b], [2b], [6]
V noci z 23. března na 24. března 2012 se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela preventivně přemístit do lodí Sojuz kvůli blízkému průletu částice kosmického smetí, ve vzdálenosti 14,8 km od Mezinárodní kosmické stanice proletěl fragment vzniklý při srážce družic Iridium 33 a Kosmos 2251 roku 2009, fragment byl zjištěn teprve 23. března 2012, a nebylo tak možné provést úhybný manévr (10 let) [1a], [1b], [2a]
24. března 1992 odstartoval k misi STS-45 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketoplán Atlantis, na palubě byla sedmičlenná posádka včetně prvního belgického kosmonauta Dirka B. Frimouta, během úspěšného letu byly provedeny vědecké experimenty se zaměřením například na studium zemské atmosféry a slunečního záření (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]
25. března 2002 odstartovala k automatickému bezpilotnímu letu čínská kosmická loď Šen-čou 3, na palubě byla figurína se senzory, během letu proběhla různá měření a experimenty, loď úspěšně přistála zpět na Zemi 1. dubna 2002 (20 let) [1a], [1b], [6]
25. března 1992 přistál zpět na Zemi Sojuz TM-13, z orbitální stanice Mir se přitom z přibližně 10 měsíčního pobytu vrátil Sergej Krikaljov, z přibližně 6 měsíčního pobytu se vrátil Alexandr Volkov a z několikadenního návštěvního pobytu se vrátil německý kosmonaut Klaus-Dietrich Flade (30 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [6]
27. března 1972 odstartovala ze Země k Venuši sovětská sonda Veněra 8, 22. července 1972 přistál na povrchu Venuše její přistávací modul, proběhla měření složení atmosféry, teploty, větru, dohlednosti a složení hornin na povrchu (50 let) [1a], [1b], [3a], [6]
28. března 1802 objevil německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers planetku Pallas, druhý největší objekt hlavního pásu planetek (220 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a]
29. března 1807 objevil německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers planetku Vesta, třetí největší objekt hlavního pásu planetek (215 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3a]
30. března 2017 ve 22:27 UT (31. března 2017 00:27 SELČ) byl poprvé při startu úspěšně použit k vynesení nákladu na oběžnou dráhu Země již použitý (letěný) první stupeň rakety Falcon 9, nákladem byla lucemburská telekomunikační družice SES-10 vyrobená společností Boeing Satellite Systems, byl použit první stupeň rakety, který předtím úspěšně přistál 8. dubna 2016 na autonomní přistávací plošině ASDS v Atlantském oceánu po vynesení jedné ze zásobovacích lodí Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (5 let) [1a], [1b], [2b]
30. března 1957 se narodil Ian Keith Shelton, kanadský astronom, spolu s Oscarem Duhaldem objevil na Las Campanas Observatory v Chile supernovu SN 1987A (65 let) [1b], [1b], [2b]
31. března 1997 zemřel americký astrofyzik a teoretický fyzik Lyman Spitzer, po kterém je pojmenovaný jeden z vesmírných dalekohledů (25 let) [1a], [1b], [2b]
31. března 1987 byl z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Proton-K vynesen modul Kvant 1 ruské orbitální stanice Mir, při následném připojování modulu k Miru musela posádka Miru, kosmonauté Jurij Romaněnko a Alexandr Lavejkin, neplánovaně vystoupit do otevřeného vesmírného prostoru a, aby mohl modul správně dosednout, odstranit textilní vak, který se do míst připojení omylem dostal (35 let) [1a], [1b], [2b]
31. března 1727 zemřel Sir Isaac Newton, zabýval se astronomií, alchymií, matematikou a dalšími obory, je znám například svými třemi pohybovými zákony (Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce) nebo vyhotovením zrcadlového dalekohledu (195 let) [1a], [1a], [1b]
V průběhu středy 9.2. a čtvrtka 10.2. došlo v jižní Evropě k třem výraznějším otřesům.
První dva jsou ze severní Itálie, epicentra jsou velce blízko u sebe. První nastal v 18:55:12,7 světového času (UT), epicentrum je vidět na této mapce:
a souřadnice jsou 44° 46′ 48″ severní šířky a 10° 43′ 12″ východní délky, druhý přišel ve 20:00:57 UT, mapka je zde:
a souřadnice velmi podobné – 44° 47′ 24″ s.š. a 10° 45′ 0″ v.d.
Dřívější otřes přišel z hloubky 7 km a magnitudo dosáhlo hodnoty 4.2, italská Modena (158 000 obyvatel) leží 22 km VJV, ten pozdější byl 6 km hloboko, magnitudo 4,3 a Modena je 21 km jihovýchodně.
Do Úpice signály dorazily v těchto časech:
18:56:49.5 UT podélná vlna P, 18:56:50.8 UT podélná povrchová vlna Pn
20:02:34.0 P a 20:02:34.9 Pn, seismogram je tu:
Dnešní otřes je pak z Bosny – Hercegoviny, nastal ve 14:17: 55.9 UT, přišel z hloubky 10 km, epicentrum leželo na pozici 44° 40′ 12″ severní šířky a 18° 32′ 24″ východní délky, magnitudo 4,1 a mapka je zde:
Otřes nastal v místě 18 km severozápadně od města Tuzla (142 000 obyvatel) a 6 km jihovýchodně os Srebreniku (6 700 obyvatel). A v Úpici jsme tento otřes zaregistrovali ve 14:19:25.8 UT ( P vlna) a 14:19:26.6 UT (Pn vlna),ak je vidět na seismogramu zde:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Maximum jasnosti planety Venuše na ranní obloze (-4.6 mag) nastane 12.2. večer, ale již teď, pokud počasí dovolí, ji můžete před východem Slunce sledovat.
zdroj: Stellarim (www.stellarium.org)
Přikládáme Vám jednak mapku z programu Stellarium, jednak pohled z naší celooblohové kamery (bylo po dešti).
Pro zajímavost ještě přikládáme jeden snímek ze západu Venuše večer z doby před mnoha lety snímaný z naší hvězdárny (titulní obrázek).
Vzhledem ke skutečnosti, že astronomicé kroužky již běží a doufejme budou běžet bez omezení, změníme pravidelné “Virtuální astronomické kroužky” na přehledy nejzajímavějších úkazů na obloze v tom kterém měsíci.
Tak hned 1. února v 6:46 SEČ nastává nov. Měsíc je na denní obloze u Slunce a my se v noci můžeme těšit na tmavé noci.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Celou situaci jsme namodelovali v programu Stellarium. Měsíc opravdu “není” vidět. Nedaleko Slunce se nalézá též planeta Saturn. Přesná konjunkce Slunce – Saturn nastane 4. 2. ve 20 hodin SEČ.
Další konjunkce, tentokrát Měsíce s Jupiterem nás čeká 3. února v 1 hodinu SEČ. My budeme moci obě tělesa s trochou štěstí pozorovat 3. února večer po západu Slunce. Měsíc bude velmi mladý a bude vidět jako úzký srpeček.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Jak takový srpeček (při západu) vypadá se můžete podívat na snímku našeho kolegy.
V únoru také dosáhne Venuše svého největšího lesku s jasností – 4,6 mag 12. února. To bude pozorovatelná na ranní obloze.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
To bude poblíž vidět i planeta Mars a velmi nízko nad obzorem Merkur (ten bude 16.2. v největší západní elongaci 26° od Slunce).
Z komet bude v únoru pozorovatelná zejmén kometa 19P/Borrelly, kterou v roce 1904 objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly. Jedná se o poměrně aktivní kometu, kterou navštívila sonda Deep Space 1, která prozkoumala její jádro. To má tvar podobný burskému oříšku. Maxima jasnosti okolo 9 mag dosáhla v lednu, ale podobné jasnosti bude dosahovat i v únoru. Nachází se v souhvězdí Ryb.
autor: Hvězdářská ročenka (hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – www.observatory.cz
Poměrně jasnou kometu C/2019 L3 (ATLAS) nalezneme s jasností 10 mag v Blížencích. Kometa k nám přilétá poprvé z Oortova oblaku, po průletu vnitřní částí Sluneční soustavy se její dráha změní na hyperbolickou a po průchodu přísluním Sluneční soustavu definitivně opustí.
autor: Hvězdářská ročenka (hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – www.observatory.cz
Výběr zajímavých výročí měsíce února:
2. února 1907 zemřel ruský vědec Dmitrij Ivanovič Mendělejev, který nejen sestavil tehdy známé chemické prvky na základě chemických vlastností a hmotností do tabulky, z které se postupně vyvinula dnes používaná periodická tabulka prvků, ale zabýval se například i meteorologií či kalendáři (115 let) [1a], [1b], [1a], [1b]
2. nebo 3. února 1977 vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4 a tím zanikla (45 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
3. února 2012 byla v Íránu na oběžnou dráhu Země vypuštěna pomocí rakety Safir-1B družice Navid Elm-o-Sana’t, kolem 12. února družice pořídila svoje první snímky povrchu Země (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [3a]
4. nebo 5. února 1967 odstartovala ze Země na raketě Atlas Agena D měsíční sonda Lunar Orbiter 3, úkol, kterým bylo snímkování povrchu Měsíce, zejména oblastí vhodných pro plánované přistání kosmonautů v rámci programu Apollo, splnila, i když snímkování bylo předčasně ukončeno pro technickou závadu (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
5. února 1987 odstartovala ze Země na raketě Sojuz U2 k sovětské orbitální stanici MIR v kosmické lodi Sojuz TM-2 dvoučlenná posádka, let byl úspěšný (35 let) [1b], [2b]
5. února 1977 (6. února místního času) dopadl na zemský povrch v kanadské provincii Alberta v blízkosti městečka Innisfree meteorit později nazvaný Innisfree, díky snímkům kanadské bolidové sítě MORP se stal třetím z takzvaných “meteoritů s rodokmenem”, jako jasný bolid ho zaznamenala nad mraky i posádka letounu společnosti Air Canada (45 let) [1b], [3b], [6]
5. února 2002 odstartovala ze Země vesmírná sonda RHESSI (Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager, též Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager, též HESSI, též Explorer 81), sonda NASA určená k průzkumu slunečních erupcí (20 let) [1a], [1b]
6. února 1612 zemřel Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom, byl jedním ze zakladatelů současného gregoriánského kalendáře (410 let) [1a], [1b]
7. února 1977 odstartovala ze Země k sovětské orbitální stanici Saljut 5 na raketě Sojuz FG pilotovaná kosmická loď Sojuz 24 s dvěma pasažéry na palubě, připojení bylo úspěšné, po 17 dnech pobytu ve vesmíru se posádka vrátila v pořádku zpět na Zemi (45 let) [1a], [1b], [2b]
10. února 1997 odstartovala z kosmodromu Bajkonur k ruské kosmické stanici Mir pomocí nosné rakety Sojuz-U pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-25, hlavním cílem mise byla výměna části posádky (25 let) [1a], [1b], [2b]
11. února 2017 se krátkoperiodická kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, perioda oběhu 5,25 roku, zatím naposledy přiblížila Zemi, proletěla od ní ve vzdálenosti 12 444 000 km (5 let) [1a], [1b], [2b], [6]
11. února 1997 odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery k misi STS-82, šlo o druhou servisní misi k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu (25 let) [1a], [1b], [2b]
12. února 1997 byl nosnou raketou M-V z japonské základny Kagoshima vypuštěn vesmírný radioteleskop Haruka, označovaný též jako HALCA, VSOP nebo MUSES-B, úspěšně fungoval do roku 2005 (25 let) [1b], [2b]
12. února 1947 dopadl v pohoří Sichote-Alin na jihovýchodu Ruska železný meteorit, již v atmosféře se rozpadl na mnoho částí, v atmosféře zářil více než Slunce, odhaduje se, že na Zemi dopadly desítky tun materiálu (75 let) [1a], [1b], [2b], [3b]
13. února 2012 z kosmodromu Kourou poprvé do vesmíru odstartovala raketa Vega, při premiérovém startu úspěšně vynesla více jak 20 družic několika různých států (10 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
13. února 1997 zemřel Robert Herman, americký fyzik, který se zabýval teorií big bangu a reliktním zářením (25 let) [1a], [1b]
13. února 1852 se narodil dánsko-irský astronom John Dreyer, tvůrce významných katalogů – NGC katalogu mlhovin a hvězdokup, IC katalogu a druhého IC katalogu (170 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
14. února 1972 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20, která na něm pak úspěšně přistála, den po přistání z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, ten 25. února přistál v Kazachstánu, šlo v historii o druhou automatickou sondu, která dopravila na Zem vzorky povrchu Měsíce, první byla v roce 1970 Luna 16 a ještě předtím byly dopraveny vzorky povrchu Měsíce v rámci amerických pilotovaných misí Apollo (50 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3b]
14. února 1947 se narodil první vietnamský kosmonaut Phạm Tuân, v roce 1980 navštívil společně se sovětskými kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem sovětskou orbitální stanici Saljut 6 (75 let) [1a], [1b], [2a]
18. února 1957 zemřel Henry Norris Russell, který například dopracoval Hertzsprungův-Russellův diagram do konečné podoby, stanovil chemické složení Slunce nebo zkoumal dvojhvězdy (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b]
19. února 2017 odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise CRS-10 na raketě Falcon 9 zásobovací kosmická loď Dragon nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty, loď se pak po přibližně měsíci úspěšně vrátila na Zem (5 let) [1a], [1b], [2b], [5], [6], [6], [6]
19. února 1937 se narodil Klim Ivanovič Čurjumov, ukrajinský astronom, ředitel planetária v Kijevě a spoluobjevitel komet 67P/Churyumov-Gerasimenko(vá) a C/1986 N1 (Churyumov-Solodovnikov) (85 let) [1a], [1b], [2b]
20. února 1972 se narodil Anton Nikolajevič Škaplerov, člen tří dlouhodobých expedic na Mezinárodní kosmické stanici (50 let) [1a], [1b]
20. února 1962 odstartovala ze Země z Cape Canaveral mise Mercury-Atlas 6 (MA-6) s kabinou pojmenovanou Friendship 7, mise měla jediného člena posádky, kterým byl John Herschel Glenn, Jr., šlo o třetí pilotovanou kosmickou loď USA a první americkou pilotovanou výpravu na orbitální dráhu Země, John Glenn při této misi absolvoval tři oblety Země (60 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5]
21. února 2007 dopadl v indickém Mahadevpuru meteorit, jehož jedna část o hmotnosti 3,4 kg dopadla do obývacího pokoje (15 let) [1b], [2b]
22. února 2017 byla při startu zásobovací kosmické lodi Progress MS-05 k Mezinárodní kosmické stanici naposledy použita jako nosič raketa Sojuz-U, nejpoužívanější verze Sojuzu, zároveň i vůbec nejpoužívanější kosmická raketa na světě, 24. února se kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně připojila (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [6]
22. února 1857 se narodil Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik, který dokázal existenci elektromagnetických vln (165 let) [1a], [1b], [2b]
23. února 1997 došlo na palubě orbitální stanice Mir v systému regenerace vzduchu k požáru, uhašen byl za 90 sekund (25 let) [1a], [1b], [2b]
kolem 23. února 1987 začala být na nočním nebi především z jižní polokoule Země pozorovatelná supernova označená následně jako SN 1987A, v květnu 1987 dosáhla její hvězdná velikost hodnoty 3 mag, šlo o poslední okem pozorovatelnou supernovu 20. století, zazářila v blízké trpasličí galaxii nazvané Velké Magellanovo mračno, k samotnému vzplanutí supernovy došlo mnohem dříve, neboť vzdálenost Velkého Magellanova oblaku je kolem 170 000 světelných let (35 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [3]
26. února 2017 získala čínská družice TanSat (též označovaná CarbonSat) vypuštěná v prosinci 2016 a na oběžné dráze uvedená do provozu v lednu 2017 první sérii dat z pozorování rozložení a množství oxidu uhličitého a kyslíku v zemské atmosféře, družice je také vybavena pro pozorování slunečním zářením stimulované fluorescence chlorofylu (5 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
26. února 1987 byla na Cape Canaveral raketou Delta 3924 vypuštěna meteorologická družice GOES 7 (35 let) [1b], [2b]
27. února 1897 se narodil Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom, zabýval se výzkumem planet a Slunce (125 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
29. února 1992 byla založena Národní kosmická agentura Ukrajiny (NKAU), též označovaná Ukrajinská kosmická agentura (SSAU) (30 let) [1], [1a], [2a]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
foto: Richard Kotrba