Dnešní den ještě neskončil a už tu máme dvě silná zemětřesení ze zcela odlišných lokalit.
Již v noci – 1:07:49.3 UT (2:07:49.3 SEČ) – se otřásla oblast Kypru. Na mapce
vidíme umístění epicentra. To mělo přesné souřadnice 35° 14′ 34″ severní šířky a 30° 55′ 48″ východní délky, hloubka byla stanovena na 25 km a magnitudo 6,6. Stanice Úpice ve výčtu u tohoto otřesu chybí, ale do Kašperských Hor vlny dorazily v 1:12:12.8 UT. Epicentrum bylo 118 km ZSZ od města Limassol (154 000 obyvatel) a 57 km ZSZ od Pégeii (2400 obyvatel).
Druhý otřes přišel z dalekých Aleut, přesněji Liščích ostrovů, viz globus
a mapka
a to v 11:35:47.1 UT. Epicentrum bylo na pozici 52° 46′ 12″ severní šířky a 167° 55′ 48″ západní délky, hloubka zatím 26 km a magnitudo 6.8. Tyto údaje se v době psaní článku stále upřesňují. Rovněž zde si musíme vystačit s časem z Kašperských Hor – 11:47:46,5 UT. A například pro nás známé americké Anchorage (298 000 obyvatel) se nachází 1432 km severoseverovýchodně a 154 km také na SSV leží Unalaska s 4400 obyvateli.
Oba jevy jsou krásně vidět na úpickém seismogramu z dnešního dne
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Včera (9.1.2022) večer došlo v centrálním Řecku k poměrně silnému otřesu. Ten dosáhl magnituda 5.5 a přišel z hloubky 10 km. Přesný čas začátku je 21:43:47.5 světového času (22:43:47.5 SEČ), epicentrum má souřadnice 40° 48′ 36″ severní šířky a 21° 25′ 12″ východní délky, jak můžeme také vidět na mapce
Záznam z úpického seismometru je zde
a z něj můžeme odečíst podobný čas příchodu vln do naší oblasti, jako v Dobrušce – Polomu (21:46:13.9 UT).
Otřes nastal 117 km východně od albánského Elbasanu (100 000 obyvatel) a 3 km severně od řecké Flóriny (17 600 obyvatel).
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Včera byl zase – alespoň z pohledu na seismogram – rušný den. Nejprve vidíme na tomto záznamu
několik “lokálních” otřesů z Polska, ovšem před 18. hodinou světového času se nám objevuje evidentně něco exotického. A co že to tedy je?
V 17:45:331.8 UT (na našich hodinkách tedy 19:45_31.8 zimního, středoevropského času) se otřásl západ Číny, přesněji severní část provincie Čching-chai, severovýchodní výběžek Tibetu. Por představu je zde nejprve globus
a také mapka
Otřes dosáhl magnituda 6,4, nastal v hloubce 10 km na pozici epicentra 37° 51′ 36″ severní šířky a 101° 21′ 0″ východní dělky. K nám vlny dorazily okolo 17:55:32.1 UT ( stanice Velká Javořina).
A co se týče velkých měst z blízkosti otřesu, jmenujme Wuwei (493 000 obyvatel), který leží 113 km na východojseverovýchodě a pak 103 km vzdálený Jinchang (144 000 obyv.), který najdeme severovýchodně.
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Tak zde máme první měsíc nového roku a s ním i další virtuální astronomický kroužek Hvězdárny v Úpici. Jako tradičně se podíváme do minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
Slunce:
Ano, již delší dobu roste sluneční aktivita z poměrně hlubokého a dlouhého minima. Což ostatně ukazuje i jeden z mála prosincových obrázků slunečních skvrn, který jsme mohli díky krátkému vylepšení počasí před vánocemi na hvězdárně pořídit:
Růst aktivity ostatně ukazují i grafy skvrnové aktivity z Royal Observatory of Belgium (https://wwwbis.sidc.be/silso/home):
Royal Observatory of Belgium (https://wwwbis.sidc.be/silso/home)
4. ledna nás čeká přísluní. Země bude v 7 hodin a 52 minut našeho středoevropského času na své dráze nejblíže Slunci, a to ve vzdálenosti 147 105 052 kilometrů. Paradoxní je, že je u nás v tu dobu zima. To je však jen pohed náš, neboť na jižní polokouli je naopak léto. Důvod je jednoduchý. Na střídání ročních období nemá (významný) vliv vzdálenost od Slunce, ale náklon té které polokoule ke Slunci v dané době. Ten je způsoben sklonem zemské rotační osy k rovině oběhu Země kolem Slunce. Ovšem jistý vliv ta vzdálenost přeci jen má. Obecně jsou zimy severní polokoule mírnější než zimy polokoule jižní.
U Slunce ještě zůstaneme. 20. března 2022 v 16 hodin 33 minut našeho času nás čeká jarní rovnodennost. V tento okamžik střed Slunce vstupuje do znamení Ryb. Ono se atronomicky vlastně vůbec nic neděje, důvod je spíše historický. O rovnodennostech si můžete přečíst například v zajímavém článku na Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnodennost). I když by z názvu mělo vyplynout, že den a noc jsou v tento den stejně dlouhé, díky nenulové úhlové velikosti Slunce na obloze a refrakci bude Slunce nad obzorem ve skutečnosti déle asi o 10 minut. Poněkud “přesnější rovnodennost” nastane dříve, tedy 17. března. Den bude tehdy o 40 sekund kratší než noc.
Během období kolem rovnodennosti je možné též nejlépe sledovat tzv. zodiakální světlo. Zodiakální, nebo též zvířetníkové světlo je slabá záře na noční obloze rozprostírající se podél ekliptiky ekliptiky. Nejlépe jej lze vidět v období kolem rovnodennosti (na jaře po západu a na podzim před východem Slunce), když je ekliptika skloněna k obzoru o velký úhel. Je způsobeno rozptylem slunečního světla na miniaturních částečkách meziplanetárního prachu s rozměry 0,001 až 0,1 mm nacházejících se v prachovém oblaku kolem ekliptiky, což zjistil jako první dánský astronom Theodor Brorsen.
K jeho pozorování si musíme najít místo s temnou oblohou a zejména v našich podmínkách musíme mít i kus štěstí.
21. června 2022 v 11:14 letního času nastane tzv. letní slunovrat. Na severní polokouli bude nejdelší den a bude trvat přibližně 1 hodin a 15 minut. Opět se na některé detaily můžeme podívat na Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunovrat).
A ještě nám chybí zimní slunovrat. Ten nastane 21. prosince 2022 ve 22 hodin 48 minut. K němu přidáme ještě několik inspirativních odkazů:
https://www.horydoly.cz/turiste/zimni-slunovrat-nacina-zimu-a-vraci-svetlo.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunovrat
https://www.meteogram.cz/zajimavosti/proc-se-vychod-slunce-po-slunovratu-jeste-opozduje/
4. července se bude Země nacházet v tzv. odsluní, či afeliu, tedy nejdále od Slunce. Vzdálenost bude 152,1 miliónu kilometrů, tedy přibližně o z 2,5 miliónu kilometrů více než střední vzdálenost Země – Slunce.
25. října nás čeká částečné zatmění Slunce. 13 minut po 11. hodině se do slunečního disku “zakousne” tmavý disk Msíce a začne jej překrývat. Téměř po hodině, ve 12 hodin a 10 minut nastane maximální fáze a Slunce v é době bude zakryto ze 40 procent. Poté se začne opět odkrývat a zatmění skončí ve 13 hodin a 25 minut.
zdroj: Stellarium (http://www.stellarium.org)
Poblíž bude i planeta Venuše. Díky stále velkému jasu Slunce ji ale jednoduše neuvidíme.
Meteory:
V noci z 3. na 4. ledna 2022 nás čeká nebeské divadlo v podobě částic uvolněných v dávné minulosti z vyhaslé komety 2003 EH1. Takovému jevu říkáme meteorický roj. Na noční obloze, zejména pak na té ranní, budeme moci sledovat meteory, které budou vylétat z oblasti dnes již neexistujícího souhvězdí Zedního Kvadrantu (Quadrans Muralis), které astronomové zakreslovali do map ve středověku. Toto místo se nazývá radiant a nachází se mezi souhvězdím Herkula, Pastýře a Draka. Po starém souhvězdí však tomuto bohatému roji zbylo alespoň jméno Kvadrantidy. Měsíc bude kolem novu, takže nebude rušit svým svitem, přičemž podobně dobré podmínky nastanou až za tři roky.
Na přiložených obrázcích vidíme jednak polohu radiantu, jednak průběh počtu meteorů v roce 2019 a radiový záznam jedné Kvadrantidy z téhož roku.
zdroj: Stellarium (http://www.stellarium.org)
Další významné roje nás pak čekají v noci z 22. na 23. dubna a to roj Lyrid, v noci z 5. na 6. května pak eta Aquaridy. Maximum Perseid připadá na noc z 12. na 13. srpna a v noci z pátku 21. října na sobotu 22. října 2022 se můžeme těšit na roj Orionid. V noci z 13. na 14. prosinec nás potěší Geminidy.
Výběr zajímavých výročí měsíce ledna:
1. ledna 2012 vstoupila po sondě GRAIL-A na oběžnou dráhu Měsíce i sonda GRAIL-B, sondy měřily gravitační pole Měsíce (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b], [6], [6]
1. ledna 2007 se Česká republika stala členem mezivládní organizace ESO (European Southern Observatory, Evropská jižní observatoř), tato organizace existuje paralelně vedle ESA (European Space Agency, Evropská vesmírná agentura), v které je Česká republika od 12. listopadu 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6]
1. ledna 1947 se narodil Vladimir Georgijevič Titov, ruský kosmonaut, účastník čtyř vesmírných misí (75 let) [1a], [1b], [2a]
2. ledna 1892 zemřel sir George Biddell Airy, královský astronom, který působil na greenwichské hvězdárně (130 let) [1a], [1b], [2a], [2b]
3. ledna 1877 dopadl ve Warrentonu ve státě Missouri v USA meteorit (uhlíkatý chondrit) o hmotnosti kolem 45 kg, při pádu se rozbil (145 let) [1b], [2a], [6]
4. ledna 1882 zemřel průkopník astrofotografie John William Draper, je známá například jeho fotografie Měsíce z roku 1840 (140 let) [1a], [1b]
4. ledna 1797 se narodil Wilhelm Beer, berlínský bankéř a amatérský astronom, který například sestavil první mapu Měsíce (225 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
7. ledna 1967 došlo k poslednímu spojení se sondou Surveyor 1, první americkou sondou, která měkce přistála na Měsíci, mise byla úspěšná, i když sovětská Luna 9 na Měsíci měkce přistála zhruba o čtyři měsíce dříve než Surveyor 1 (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6]
7. ledna 1942 se narodil Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c., český vědec a fyzik (80 let) [1a], [3]
8. ledna 2012 proletěla kometa C/2011 W3 (Lovejoy) nejblíže Zemi (10 let) [1b], [2b], [2b], [2b], [3], [3], [3b], [3b], [3b], [3b], [3b]
8. ledna 1942 se narodil teoretický fyzik Stephen Hawking, kromě řady vědeckých publikací a článků je autorem i populárně naučných knih pro veřejnost, v češtině vyšla například jeho Stručná historie času (80 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [3b]
8. ledna 1642 zemřel toskánský astronom, filosof a fyzik Galileo Galilei, který například objevil čtyři největší Jupiterovy měsíce a určil doby jejich oběhů, jako jeden z prvních pozoroval sluneční skvrny, vydal mnoho pojednání, ve kterých se stavěl proti představě nehybnosti Země, nebo také dokázal vylepšit návrh dalekohledu, typ dalekohledu skládající se z rozptylky coby okuláru a spojky coby objektivu bývá označován jako Galileiho dalekohled, též holandský dalekohled, užívá se například jako divadelní kukátko (380 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
8. ledna 1587 se narodil Johannes Fabricius, německý astronom, který například jako první publikoval své pozorování skvrn na Slunci, pozorování provedl zřejmě 26. února nebo 9. března 1611 dalekohledem společně se svým otcem a oba přitom měli obrovské štěstí, že nepřišli o zrak (435 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
9. ledna 1992 v rozhlasovém vysílání astronomové Aleksander Wolszczan a Dale Frail oznámili objev dvou planet obíhajících okolo pulsaru PSR 1257+12 v souhvězdí Panny, následná pozorování tyto výsledky potvrdila, a tak je jejich nález někdy považován za první vědecky prokazatelný objev exoplanet (30 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2b]
11. ledna 2007 sestřelila Čína cvičně svoji vlastní kosmickou družici, která se tou dobou pohybovala ve výšce 850 až 865 km, vzniklo přes 2300 úlomků velikosti golfového míčku a 30 000 úlomků větších než 10 mm (15 let) [1b], [1a], [1b], [2a]
11. ledna 1787 nalezl William Herschel, objevitel planety Uran, Uranovy měsíce Titania a Oberon (235 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
12. ledna 1997 odstartoval v rámci mise STS-81 směr kosmická stanice MIR raketoplán Atlantis s šesti pasažéry na palubě (25 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6],
12. ledna 1942 se narodil Michel Gustave Édouard Mayor, švýcarský astrofyzik, který mimo jiné spolu s Didierem Quelozem v roce 1995 objevil exoplanetu označovanou 51 Pegasi b, první extrasolární planetu obíhající kolem hvězdy hlavní posloupnosti (80 let) [1a], [1b], [1a], [1b]
12. ledna 1907 gregoriánského kalendáře (30. prosince 1906 juliánského kalendáře) se narodil Sergej Pavlovič Koroljov, tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti (115 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
14. ledna 2017 odstartovala ze Země z kalifornské Vandenbergovy letecké základny na nosiči Falcon 9 první várka deseti satelitů druhé generace komunikačních družic společnosti Iridium označovaných jako Iridium NEXT, družicová konstelace zajišťuje celosvětovou dostupnost datových, hlasových a dalších služeb (5 let) [1a], [1b], [3a]
14. ledna 1742 juliánského kalendáře (25. ledna 1742 gregoriánského kalendáře) zemřel Edmund Halley, anglický matematik, fyzik a astronom (280 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
15. ledna 2017 odstartovala z japonské základny Uchinoura japonská nosná raketa SS-520-4, která v hlavici nesla družici Tricom-1 o hmotnosti 3 kg, mělo se jednat o první a zároveň poslední let této velmi malé rakety, například průměr rakety byl pouhých 52 centimetrů, vzlet byl ale neúspěšný, neboť při zapalování druhého stupně došlo k závadě, start stejné rakety se stejným nákladem byl zopakován 3. února 2018 a tehdy byl start již úspěšný (5 let) [1b], [1b], [2a], [3a], [5], [5]
15. ledna 2012 zanikla asi 1200 km západně od pobřeží Chile nad Tichým oceánem neúspěšná ruská sonda Fobos-Grunt, byla plánovaná k výzkumu Marsu a jeho měsice Phobos, ale start neproběhl podle plánu a z oběžné dráhy Země se na cestu k Marsu nikdy nevydala (10 let) [1a], [1b], [3b]
16. ledna 2017 zemřel americký astronaut Eugene Andrew Cernan, člen prozatím poslední lidské expedice na povrch Měsíce Apollo 17, byl po otci slovenského a po matce českého původu (5 let) [1a], [1b], [2a], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5]
17. ledna 1997 zemřel Clyde William Tombaugh, americký astronom, objevitel trpasličí planety Pluto (25 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
19. ledna 1747 se narodil německý astronom Johann Elert Bode, který mimo jiné navrhl pojmenování planety Uran nebo během působení na postu ředitele Berlínské observatoře vydal svůj atlas Uranographia (375 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
21. ledna 1897 se narodil český astronom a první ředitel ondřejovské hvězdárny Bohumil Šternberk (125 let) [1a], [6]
21. ledna 1892 zemřel britský matematik a astronom John Couch Adams, který mimo jiné, jako jeden ze dvou na problému nezávisle pracujících matematiků, předpověděl a spočetl pozici osmé planety sluneční soustavy Neptunu (130 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [3], [3], [6], [6], [6], [6]
22. ledna 1997 přistál na Zemi v rámci mise STS-81 raketoplán Atlantis, cílem mise byl let ke kosmické stanici MIR, přičemž byl vystřídán jeden dosavadní člen posádky MIRu, kterým byl John Blaha, americký astronaut s českými předky (25 let) [1a], [1b], [1a], [2b], [6], [6]
22. ledna 1992 odstartoval ze Země v rámci mise STS-42 raketoplán Discovery, cílem mise bylo vynést mezinárodní laboratoř mikrogravitace IML-1 (30 let) [1a], [1b], [6], [6]
23. ledna 1907 se narodil Hideki Yukawa, japonský teoretický fyzik, jeho oblastí zájmu byl výzkum jaderných sil (115 let) [1a], [1b], [2a]
24. ledna 2012 ve 23:18:30 byla z kontejneru nákladní kosmické lodi Progress M-13M uvolněna družice Čibis-M, určená pro výzkum fyzikálních procesů v atmosféře během bouřek, k uvolnění družice došlo den po odpojení zmíněné nákladní kosmické lodi od Mezinárodní kosmické stanice (10 let) [1a], [1b], [2b], [3b]
24. ledna 1947 se narodil Michio Kaku, americký teoretický fyzik, futurista a popularizátor vědy, syn japonských přistěhovanců, z knih, jejichž je autorem či spoluatorem, v čestině vyšly například “Dále než Einstein”, “Paralelní světy”, “Fyzika nemožného” nebo “Hyperprostor” (75 let) [1a], [1b], [2a], [6]
25. ledna 1742 gregoriánského kalendáře (14. ledna 1742 juliánského kalendáře) zemřel Edmund Halley, anglický matematik, fyzik a astronom (280 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
26. ledna 1962 odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 3, nesoucí přistávací pouzdro, které mělo dopadnout na jeho povrch, sonda také měla měřit kosmické záření, magnetická pole a dopady mikrometeoritů, raketa však udělila sondě o trochu vyšší rychlost, než jaká byla potřeba, a Ranger 3 o tři dny později pouze proletěl kolem Měsíce ve vzdálenosti 35 793 km (60 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
27. ledna 2002 došlo u neperiodické komety C/2000 WM1 LINEAR k nečekanému zjasnění k hodnotám 4,6 až 4,8 magnitudy, zjasnění se odehrálo 5 dní po průchodu přísluním, z České republiky byla ale tato kometa pozorovatelná jen ke konci roku 2001 (20 let) [1b], [3b], [6]
27. ledna 1967 byla několika prvními státy podepsána multilaterální dohoda zkráceně označovaná “Outer Space Treaty” (česky někdy “Mezinárodní dohoda o principech činnosti států při výzkumu a využívání kosmu”), jedna z prvních mezinárodních dohod “kosmického práva” (55 let) [1a], [1b], [1a], [2a]
27. ledna 1967 během nácviku startu a nouzového opuštění kosmické lodi mise Apollo 1 došlo k požáru na palubě kosmické lodi umístěné na nosné raketě na startovací rampě a celá tříčlenná posádka, která nácvik prováděla, v interiéru kosmické lodi, z které se jí nepodařilo uniknout, zemřela (55 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]
30. ledna 2007 vybuchla při startu na mezinárodní startovací plovoucí plošině Sea Lunch 60 metrů vysoká raketa Zenit 3SL o hmotnosti 400 tun, při výbuchu byla zničena i družice NSS-8, která měla být vynesena na oběžnou dráhu Země (15 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6]
30. ledna 1992 přistál po vynesení mezinárodní laboratoře mikrogravitace IML-1 zpět na Zemi v rámci mise STS-42 raketoplán Discovery (30 let) [1a], [1b], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
