Hvězdárna v Úpici přijme zaměstnance na pozici:
Propagační a finanční referent či referentka
Požadujeme:
Samostatnost a flexibilita
Komunikační schopnosti
Úplné střední vzdělání
Práce na PC (textové editory, účetní programy)
Řidičský průkaz skupiny B
Ekonomické vzdělání výhodou
Nabízíme:
Práce v klidném a příjemném prostředí
Zaměstnanecké benefity
Nástup možný na počátku roku 2022
Svůj zájem spolu s životopisem a případně dotazy zašlete na email: belik@obsupice.cz.
Poslední měsíc v kalendářním roce a s ním i poslední virtuální astronomický kroužek roku 2021. Takže, co nás čeká …
Slunce:
Tak hned na začátku měsíce, 4. prosince, nás čeká jeden z nejzajímavějších úkazů roku. Bohužel jej uvidí nejspíše tučňáci a několik málo bohatších cestovatelů. A také nějaký ten astronom. V Antarktidě bude pozorovatelné úplné zatmění Slunce. My jej tady neuvidíme ani jako částečné, takže budeme přát kolegům astronomům hezké počasí a budeme doufat, že přivezou zajímavé snímky.
© Xavier M. Jubier, 1991-2021.
Na obrázku ze serveru autora Xavier M. Jubier (http://xjubier.free.fr/en/index_en.html) vidíme mapu Antarktidy s vyznačeným pásem totality, tedy oblastí viditelnosti úplného zatmění. V oblasti okolo pólu bývá tento pás mnohem širří než blíže k rovníku. Obrázek Slunce představuje místo s nejlepšími podmínkami.
Pro zajímavost přinášíme snímek širokoúhlým objektivem (výřez) ze zatmění Slunce 2010 v Argentině, pořízený kvůli studiu struktury zodiakálního světla v těsné blízkosti Slunce.V tomtopřípadě nastalo v Argenině, respektive na pozorovacím místě Hvězdárny v Úpici zatmění těsně nad obzorem a Slunce těsně po konci zatmění zapadlo.
Tyto pozorovací podmínky, prakticky nepřijatelné pro pozorování úplného zatmění Slunce v „klasickém“ stylu poskytují unikátní možnost pozorovat některé netradiční aspekty zatmění, jako například vnitřní i vzdálenou korónu a její přechod do „zodiakálního světla“.
Gillett, F. C.; Stein, W. A.; Ney, E. P. : Astroph. Journal, vol. 140, p.292, 1964
Title: Observations of the Solar Corona from the Limb of the Sun to the Zodiacal Light, July 20, 1963.
Authors: Gillett, F. C., Stein, W. A., & Ney, E. P.
Journal: Astrophysical Journal, vol. 140, p.292
Oba výše uvedené obrázky ukazují návaznosti v pozorování zodiakálního světla na pozorování prachové části sluneční koróny, i s pomocí pozorování z balónů. Cílem našeho experimentu bylo doplnit tato pozorování přímo s možností fotometrického navázání na pozorování koróny.
Bohužel v tuto chvíli nejsou ještě pozorování plně zpracována, zeména kvůli matematicko-technickým potížím zpracování soumrakových jevů při západu Slunce.
Podrobnější článek o zodiakálním světle naleznete na Wikipedii, spíše v její anglické verzi: https://en.wikipedia.org/wiki/Zodiacal_light.
foto: Zdenek Bardon, www.bardon.cz
Jak takové zodiakální světlo vypadá v plné kráse můžeme vidět na snímku našeho kolegy Zdenka Bardona, který jej pořídil na observatpři La Silla v Chile, v místě kde mléčná dráha “vrhá stín”.
V našich šířkách je zodiakalní světlo díky světelnému znečištění vzácnějším jevem, viditelné zejména v okolí rovnodenností, kdy ekliptika svírá s horizontem velký úhel. Zde jej vidíme na snímku z celooblohové komory na Hvězdárně v Úpici.
Asi poslední událostí letošního roku bude zimní slunovrat. Ten letos nastane 21. prosince v 16 hodin a 59 minut.
volné dílo
Astronomicky se sice nejedná o žádný významný jev, který by bylo nutno pozorovat, ale historicky se jednalo vždy o důležitý okamžik. Starým národům se v tuto dobu začal opět prodlužovat den, což byl v mnoha civilizacích důvod k oslavám. Ostatně i naše vánoce na tyto tradice navazují. Slunce v tuto chvíli vstupuje do znamení Kozoroha.
Planety:
4. prosince nás však čeká jeden u nás pozorovatelný jev. Byť je planeta Venuše velmi jasnou ozdobou večerní oblohy, toho skutečně největšího jasu dosáhne právě 4. prosince, a to v 15 hodin. Její magnituda bude -4,7.
zdroj: Stellarium
Večer je planeta po západu Slunce pozorovatelná nízko nad JZ obzorem.
Spolu s ní můžeme vidět i později zapadající Saturn a Jupiter.
zdroj: Stellarium
Mezi 6. a 9. prosincem se k Venuši připojí i úzký srpek Měsíce a bude se pohybovat na pozadí skupiny planet Venuše, Saturn a Jupiter (obraz Měsíce je 10x zvětšen).
Meteory:
V úterý 14. prosince se můžeme těšit na bohatý roj meteorů Geminid. Zejména ve druhé půlce noci budou vynikající podmínky pro jeho pozorování.Zde je ukázka záznamu meteoru roje Geminid z meteorického radaru úpické hvězdárny, pracujícího v rámci sítě Bolidozor.
A také můžeme vidět průběh hodinových počtů zachycených týmž radarem v roce 2015. Je vidět, že byla zachycena 2 téměř stejně intenzivní maxima (fialová čára).
Mateřská tělesa většiny meteorických rojů jsou komety, ale u Geminid tomu tak možná není. Předpokládá se, že pocházejí z planetky 3200 Phaethon. Je dost pravděpodobné, že ani Phaethon není obyčejným asteroidem, ale je to jádro vyhaslé komety. Ovšem některé výzkumy tento původ roje zpochybňují.
Vynikající podmínky pro pozorování nastanou 14.12. v ranních hodinách.
Výběr zajímavých výročí měsíce prosince:
1. prosince 2016 v 14:51:52 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru zásobovací kosmická loď Progress MS-04, měla na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit přibližně 2450 až 2600 kg nákladu a zásob, po oddělení zásobovací kosmické lodi od třetího stupně však došlo k explozi, trosky třetího stupně nosné rakety a trosky zásobovací kosmické lodi dopadly do vzdálenosti až 3500 km od Bajkonuru, později bylo oznámeno, že nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 byla způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz (5 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3a], [5], [5]
1. prosince 1991 v 22:34:12 UTC přistál v rámci mise STS-44 po přibližně 7 denním letu zpět na Zemi raketoplán Atlantis s 6 členy posádky, jednalo o 10. misi z 33 misí pro raketoplán Atlantis, cílem letu byla doprava a vypuštění nespecifikovaného nákladu pro americké ministerstvo obrany (30 let) [1a], [1b], [1b]
2. prosince 1971 vstoupila na oběžnou dráhu Marsu sovětská sonda Mars 3, která podobně jako sesterská sovětská sonda Mars 2 měla také vysadit na povrch Marsu přistávací pouzdro, to přistálo, ale po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
4. prosince 1996 v 06:58:07 UTC byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta II (Delta 7925) vypuštěna sonda Mars Pathfinder, který s sebou vezla malé vozítko zvané Sojourner o rozměrech 65 cm x 48 cm x 30 cm, vozítko Sojourner i povrchový modul po sedmiměsíční cestě úspěšně přistály a na povrchu Marsu úspěšně pracovali (25 let) [1a], [1b], [2a]
4. prosince 1821 se narodil Ernst Wilhelm Leberecht Tempel, původem saský astronom, objevitel či spoluobjevitel mnoha komet včetně komety 55P/Tempel-Tuttle, jejíž prach je zdrojem Leonid, meteorického roje či lidově “padajících hvězd”, které se objevují každoročně v listopadu (200 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [6]
5. prosince 2001 v 22:19:28 UTC ze Země úspěšně odstartoval v rámci mise STS-108 raketoplán Endeavour, v rámci této mise bylo zajištěno střídání dlouhodobých posádek na Mezinárodní kosmické stanici, k ní při této misi letěla její 4. dlouhodobá posádka (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b]
8. prosince 2016 zemřel John Glenn, první Američan, který v kosmické lodi letěl po oběžné dráze kolem Země (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3a], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5]
10. prosince 2006 v 01:47:35 UTC odstartoval z Cape Canaveral k misi STS-116 v rámci výstavby Mezinárodní kosmické stanice raketoplán Discovery se sedmi kosmonauty na palubě (15 let) [1a], [1b], [2a]
10. prosince 1896 zemřel švédský fyzik Alfred Nobel (125 let) [1a], [1b]
11. prosince 2011 zanikla v hustých vrstvách atmosféry nad západním Atlantikem česká družice MIMOSA (Microaccelerometric Measurements Of Satellite Acceleration), družice zanikla po více než osmiletém pobytu na oběžné dráze Země, družice nebyla zcela úspěšná, protože se po navedení na pracovní dráhu nepodařilo odaretovat hlavní přístroj satelitu – akcelerometr (10 let) [1a], [1b], [2b]
11. prosince 1911 se narodil Hsue-Shen Tsien (též psáno Qian Xuesen), “otec čínského kosmického programu” (110 let) [1b], [2b]
11. prosince 1796 zemřel Johann Daniel Titius, německý astronom a profesor na univerzitě ve Wittenbergu v Lipsku, je po něm pojmenováno Titiovo–Bodeovo pravidlo pro vzdálenosti od Slunce, v kterých se mohou vyskytovat planety (225 let) [1a], [1a], [1b], [1b]
12. prosince 1921 zemřela Henrietta Swan Leavittová, spolupracovnice Edwarda Charlese Pickeringa na hardvarské observatoři, jako první si všimla vztahu mezi svítivostí a periodou změny jasu proměnných hvězd známých jako Cefeidy a tím položila základy měření vzdáleností ve vesmíru (100 let) [1a], [1b], [3]
14. prosince 2011 zemřel ve věku téměř jednoho sta let jeden z tvůrců sovětské raketové techniky akademik Boris Jevsejevič Čertok (10 let) [1b], [2b]
14. prosince 1546 se narodil astronom Tycho Brahe (475 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b]
16. prosince 2011 prošla přísluním kometa C/2011 W3 (Lovejoy), v prosinci 2011 vzniklo mnoho jejích fotografií, z paluby Mezinárodní kosmické stanice ji 25. prosince 2011 vyfotografoval americký astronaut Daniel Burbank, byla také dobře patrná na snímcích z koronografu sondy SOHO (10 let) [1b], [2b], [2b], [2b], [3], [3], [3b], [3b], [3b], [3b]
16. prosince 1826 se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, průkopník spektroskopického studia hvězd, Slunce a komet, jmenuje se po něm například kráter na Měsíci, kometa Donati (C/1858 L1), kterou objevil v roce 1858, nebo planetka 16682 Donati (195 let) [1b], [2a], [3a], [3b]
16. prosince 1776 se narodil německý chemik, fyzik a filozof Johann Wilhelm Ritter, objevitel ultrafialového záření (245 let) [1a], [1b]
17. prosince 2001 se na Zem vrátil v rámci mise STS-108 raketoplán Endeavour, v rámci této mise bylo zajištěno střídání dlouhodobých posádek na Mezinárodní kosmické stanici, na Zemi se při misi vrátila 3. dlouhodobá posádka této kosmické stanice (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b]
17. prosince 1966 se narodil se Miloš Tichý, český astronom v současné době působící na hvězdárně Kleť, objevitel a spoluobjevitel značného počtu planetek (55 let) [1a], [1b], [2a]
18. prosince 2001 byla ukončena mise americké sondy Deep Space 1, která byla roku 1998 vyslána k planetce 9969 Braille a v rámci dodatečné mise pak také ke kometě 19P/Borrelay (20 let) [1a], [1b], [6]
18. prosince 1991 odstartovala ze Země na její oběžnou dráhu česká sonda Magion 3 určená k výzkumu zemské magnetosféry a ionosféry (30 let) [1a], [6]
18. prosince 1856 se narodil sir Joseph John Thomson, anglický fyzik, který v roce 1897 objevil elektron (165 let) [1a], [1b], [2a]
20. prosince 1996 zemřel Carl Edward Sagan, americký astronom, astrofyzik a exobiolog, spolunavrhl například pozlacenou plaketu na sondě Pioneer 10 nebo se u NASA zasadil o pořízení legendární fotografie zvané Pale Blue Dot, na které je ze sondy Voyager 1 chystající se opustit sluneční soustavu ze vzdálenosti 40,5 astronomických jednotek vyfotografována planeta Země jako malá modrá tečka (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
21. prosince 2011 odstartovala ze Země kosmická loď Sojuz TMA-03M, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice, 23. prosince proběhlo úspěšné připojení kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici, 24. prosince kolem 17:30 byl pozorovateli z Belgie, Nizozemí, Francie a Německa sledován zánik horního stupně nosné rakety v hustých vrstvách atmosféry, původní plánovaný termín startu byl 25. listopadu 2011, ale start byl odložen, aby se prošetřily příčiny zničení nákladního Progressu M-12M při neúspěšném vzletu 24. srpna 2011 (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b]
21. prosince 1966 odstartovala ze Země ruská měsíční sonda Luna 13 (55 let) [1a], [1b], [2a], [2b]
23. prosince 2016 zemřel v Houstonu ve věku 61 let bývalý americký astronaut britského původu Piers John Sellers (5 let) [1a], [1b], [2a]
23. prosince 2011 dopadly po nevydařeném startu pomocí nosné rakety Sojuz-2.1b z kosmodromu Pleseck části jedné z vojenských družic Meridian do vesnice Vagajcevo a dalších míst v oblasti Novosibirska (10 let) [2b], [2b], [2b], [2b], [6]
24. prosince 1966 měkce přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 13, úspěšně na něm pracovala do 30. prosince 1966 (55 let) [1a], [1b], [2a]
27. prosince 2006 byl nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur vynesen na oběžnou dráhu Země kosmický teleskop CoRoT určený především k hledání exoplanet (15 let) [1a], [1b], [2a], [2b]
27. prosince 1571 se narodil Johannes Kepler (450 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]
30. prosince 1906 juliánského kalendáře (12. ledna 1907 gregoriánského kalendáře) se narodil Sergej Pavlovič Koroljov, tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti (115 let) [1a], [1b]
31. prosince 2011 vstoupila sonda GRAIL-A (Gravity Recovery and Interior Laboratory) na oběžnou dráhu Měsíce, sonda GRAIL-A a stejně tak s ní společně vynesená sonda GRAIL-B měly za úkol mapovat jeho gravitační pole (10 let) [1a], [1b], [2b]
Tak máme za sebou zase poněkud vzrušující neděli. U nás se toho sice nic moc nedělo, ale v jižní Americe tomu bylo jinak.
V 5:53 místního času se otřásla zem v severním Peru. Dle jednotné časové škály tomu odpovídá 10:52:13 světového času (UT) a u nás v České republice tedy bylo 11:52:13 SEČ. Takže kromě jiného jsme si připomenuli časová pásma a jejich důsledky v praxi. My skoto obědvali, Peruánci ještě pořádně nevstali. To bylo ale probouzení. Posuďte sami:
Otřes sice přišel z hloubky 110 km, ale magnitudo 7,5! To muž je pořádné “pohoupání”. To může pobořit domy. Souřadnice epicentra jsou 4° 27′ 0″ jižní šířky a 76° 49′ 12″ západní délky. Kromě globu
si můžeme představu o poloze epicentra udělat i z mapky
K tomu pro zeměpisné nadšence ještě dodejme, že se epicentrum nacázelo 269 km východně od ekvádorského města Loja (117000 obyvatel) a 45 km severoseverovýchodně od peruánského města Barranca (5700 obyvatel). Vlnám to do české kotliny netrvalo zas tak dlouho, vždyť celou trasu zvládly za necelých 14 minut (11:05:25 UT na stanici Úpice)! Seismogram z Úpice je pak zde
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Vzhledem k tomu, že družice Starlink nebyly v poslední době příliš často vynášeny na oběžnou druhu Země, nebylo v posledních měsících mnoho příležitostí pozorovat pro mnohé již známé vláčky či řetízky těchto družic. Jako vláček či řetízek družic Starlink bývá označována řádka svítících bodů pohybující se po obloze a v této podobě bývají tyto družice vidět vždy jen několik dní, přesněji nocí, po vynesení nové sady těchto družic nosnou raketou na oběžnou dráhu Země. Před 13. listopadem 2021 byla poslední vynesenou sadou družic Starlink sada Starlink v1.15 L1 (označovaná též Starlink 2-1) vynesená 14. září 2021 v 5:50 SELČ a před ní to byly s několikaměsíčním odstupem 30. června 2021 sada Transporter-2 a 26. května 2021 sada Starlink v1-28 (označovaná též Starlink L-28). Nyní konečně budeme mít (snad, předpokladem úspěšného pozorování je obloha bez mraků) příležitost zas řetízek těchto družic na noční, v případě této sady ranní, obloze vidět, v sobotu 13. listopadu 2021 v 13:39 SEČ byla totiž úspěšně vynesena sada 53 kusů družic Starlink sady Starlink G4-1 (též označovaná jako Starlink 4-1). Bude-li jasno, je šance je vidět například v sobotu 20. listopadu 2021 mezi 6:11 až 6:18 hod SEČ, dívejte se nad jihovýchodní obzor, bohužel, ve zmíněnou dobu bude ještě nad obzorem úplňkový Měsíc, a tak družice nebudou na ranní obloze až tak výrazné, jak mohou být v bezměsíčních nocích. Pro ty, kteří ještě neviděli řetízek družic Starlink, připojujeme dva obrázky a jedno video pro představu, co máte očekávat, a pár odkazů, na kterých se o těchto družicích dozvíte více a na kterých si můžete najít, v které další dny, přesněji noci, je možné je z České republiky pozorovat (k zobrazení jejich přeletů nad Českou republikou slouží první uvedený odkaz, při jeho použití je nejdříve třeba vložit vpravo nahoře, například kliknutím do mapy České republiky, vaše pozorovací misto). Připojené obrázky i video jsou sestavené v simulačním programu Stellarium. Uvedené časy jsou v středoevropském čase. Plynutí času v animaci odpovídá reálné rychlosti plynutí času.
https://www.heavens-above.com/StarlinkLaunchPasses.aspx
https://www.elonx.cz/mise-starlink-4-1/
https://www.elonx.cz/vse-o-konstelaci-starlink/
https://www.elonx.cz/navod-jak-snadno-sledovat-druzice-konstelace-starlink-na-nocni-obloze/
foto: Petr Soukeník
6. listopadu večer se jeden z velkých sálů Kongresového centra Aldis v Hradci Králové naplnil více než 200 příznivců astronomie, cestování i autora křtěné knihy „Bačkorový astronom na cestách za tmou“ amatérského astronoma, spolupracovníka úpické hvězdárny a člena České astronomické společnosti Zdenka Bardona. V šeru ztemnělého sálu bychom tak našli chirurga, ředitele cukrovaru, technologa lihovaru, elektrikáře i okresního hygienika, stejně jako programátora a hudební virtuosku, autorovu sousedku a souseda i … ovšem, ano, … i profesionální a amatérské astronomy. Za ty profesionální jmenujme předsedu České astronomické společnosti prof. Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR a RNDr. Pavla Ambrože z téže instituce. Bylo mi velkou ctí, že jsem se za naši úpickou hvězdárnu mohl akce zúčastnit a navíc ji i celou moderovat.
foto: Petr Soukeník
Pravda, ještě 30 minut před oficiálním začátkem vypadal sál smutně. Mezi vyrovnanými řadami židlí se pohybovalo několik osob, ladících poslední detaily ozvučení a připravujících autogramiádu. Hlavou hlavního protagonisty večera a autora křtěné knihy se honily opravdu černé myšlenky. „Co když nikdo nepřijde? Odradily všechny covidová omezení …? Nemohlo výjimečně přijít při deseti stupních nad nulou náledí na silnicích? A že by nikdo nepřijel ani vlakem? …“. Ne, nestalo se nic z toho a sál se postupně naplnil. V okamžiku zahájení křestu a přednášky si nebylo už téměř kam sednout.
foto: Petr Soukeník
Ještě před vlastní přednáškou jsme se mohli seznámit a astronomickými začátky autora, počínaje prvním finančním vydáním za astronomický objektiv „Srb a Štýs“, přes působení na lidové hvězdárně v Jaroměři až po aktivity na Hvězdárně v Úpici, jejímž spolupracovníkem autor je dodnes. Ostatně, úpická hvězdárna oslavila jen dva dny poté 62 let od svého oficiálního otevření. Stejně jako astronomické tábory, zvané „Letní astronomická expedice v Úpici“, které byly a stále jsou líhní amatérských i profesionálních astronomů. Na závěr představení jsme mohli nahlédnout i na aktivity Zdenka Bardona za posledních několika let i na řadu astronomických ocenění domácích i světových institucí.
Po zdravici zástupce vydavatele Mgr. Eduarda Kočiho ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove začala smršť fotografií, videí i zvukových nahrávek doprovázených veselými historkami provázejících autora na jeho cestách za tmou, kterou potřebuje na své fotografování „teček“, jak trochu nadlehčeně nazývá svůj náročný koníček – astrofotografii.
foto: Petr Soukeník
Více jak hodinová procházka jednotlivými kapitolami knihy byla zakončena vlastním křtem. Hlavním „křestním otcem“ knihy byl matematik a astronom profesor Miloslav Druckmüller, kterému sekundovalo 8 „srdcařů“, tedy osob, které se na vzniku knihy nějakým způsobem podíleli. Křtilo se „čistou planetární substancí“ vsublimovanou do šumivého sektu.
Poté již následovala dlouhá autogramiáda, kdy řada zájemců o věnování zdála se být nekončící. Ale i ta nakonec došla ke svému poslednímu majiteli knihy a autor Zdenek Bardon přišel mezi nás. A tak jsme až do pozdních nočních hodin mohli diskutovat a diskutovat.
Akce tedy skončila a Zdenkovi zbylo posledních pár autorských výtisků. Pokud by ještě byl nějaký zájemce o podepsanou knihu, ozvěte se autorovi na zdenek.bardon@gmail.com Třeba ještě nějaká bude k mání. Ostatně, ve slabé chvilce Zdenek Bardon pronesl, že i když se dušoval, že tato byla knihou poslední, přeci jen v něm již hlodá další pokušení.
Minulý týden se zase urodilo pár zajímavých záznamů na seismografech v ČR. Pojďme se tedy společně podívat na jednotlivé výrazné jevy.
První zajímavý záznam je ze středy 10.11. V 15:45:12 světového času (16:45:12 času středoevropského) došlo k otřesu u japonských ostrovů Rjúkjú. Pro představu je zde globus:
a také mapka:
Souřadnice epicentra jsou 23° 35′ 24″ severní šířky a 126° 31′ 48″ východní délky, hloubka byla stanovena na 2 km a magnitudo dosáhlo hodnoty 6,5. Do Úpice signál dorazil v 15:57:45.5 UT, jak je patrno ze záznamu:
Další záznam je ze čtvrtka 11.11. Zde se nám otřásl Island ve 13:21:41,2 UT. Tento otřes dosáhl magnituda 5,1, epicentrum se nacházelo na pozici 63° 55′ 12″ severní šířky a 19° 45′ 0″ západní délky, viz mapka:
a také záznam:
z nějž je patrno, že k nám vlny dorazily okolo 13:26:49,1, což je přesný čas pro stanici Dobruška – Polom. Hloubka otřesu byla 10 km. Všimnout si také můžeme ranních otřesů v oblasti polského Lubinu.
A nakonec tu je neděle 14. 11. Ta nám přinesla hotovou lahůdku v podobě dvou těsně po sobě jdoucích otřesů z téměř stejného místa v jižním Íránu. První otřes nastal ve 12:07:03,8 UT na pozici 27° 42′ 36″ severní šířky a 56° 7′ 12″ východní délky. O minutu a kousek později (12:08:39 UT) přichází otřes druhý s epicentrem na 27° 43′ 48″ s.š. a 56° 9′ 0″ v.d. Prostorovou těsnost lze vidět na animaci mapek epicenter:
, zvláště když obě zemětřesení přišla z hloubky 10 km. Magnituda: 6,0 otřes první a 6,3 druhý. V České republice jsme zachytili signál kolem 12:14:29,4 UT (to dorazil signál do Kašperských Hor). Záznam z našeho úpického seismografu je zde:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikálním ústavu AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Další virtuální astronomickýkroužek je tu. Dočtete se v něm nejen o zajímavých úkazech na obloze, ale i o dění v právě uběhlém měsíci a také informace o některých astronomických objektech.
Měsíc
10. a 11. listopadu nás čeká hezké seskupení planet Jupitera, Saturna a Měsíce večer nad jižním obzorem. Budeme tak moci sledovat, o kolik se nám za den posune Měsíc po obloze na pozadí těchto dvou jasných planet.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
A u Měsíce ještě chvíli zůstaneme. V pátek 19. listopadu ráno nastává úplněk Měsíce a zároveň jeho částečné zatmění. To však budou moci pozorovat například ze Severní Ameriky, Tichého oceánu a severovýchodu Ruska. U nás bude Měsíc zapadat během vstupu do takzvané polostínové fáze a zatmění bude tedy nepozorovatelné.
zdroj: Zdenek Bardon (www.bardon.cz)
Jak takové zatmění probíhá a jeho průběh od částečné po úplnou fázi se můžete podívat na snímku Zdenka Bardona.
Zatmění Měsíce může nastat pouze v době, kdy je Měsíc v úplňku. Tehdy Měsíc, který se pohybuje na opačné oblohy než Slunce.
Slunce:
Hned 4. prosince nás čeká úplné zatmění Slunce, u nás však opět nebude pozorovatelné. A to ani jako částečné. Toto štěstí budou mít pouze tučňáci v Antarktidě, polárníci a bohatí cestovatelé za zatměními.
zdroj: Xavier M. Jubier, http://xjubier.free.fr/en/index_en.html
Jako vzpomínku můžeme uvést úplné zatmění Slunce pozorované velkou expedicí Hvězdárny v Úpici v Brazílii. Nastalo 3.11.1994 a naše výprava jej pozorovala v městečku Chapecó (pravý červený puntík na mapě). Uveřejněný snímek byl pořízen kombinací našeho pozorování a pozorování dr. Rušina z AsÚ SAV v Tatranské Lomnici. Snímky zpracoval a doprovodnou mapu i zobrazení zatmění v grafu slunečních cyklů připravil prof. Miloslav Druckmuller z VUT Brno.
Jinak se nám Slunce na konci měsíce října opět začalo probouze. Ostatně aby ne, rozsáhlé skupiny slunečních skvrn začaly produkovan silné erupce, dokonce jednu typu X. Ta vzplanula 28.10. a dokonce se očekával možný výskyt polární záře i v našich zeměpisných šířkách.Bohužel, nestalo se tak.
A tak si alespoň připoměňme, jak vypadala polární záře před osmnácti lety, jak jsme ji pozorovali z naší stanice v Jaroměři (z pozorovacího místa mezi Jaroměří a Velichovkami). Jednotlivé snímky jsou scany z barevného klasického filmu.
Planety:
Téhož dne jako nastane zatmění Slunce, tedy 4. prosince nás však již čeká událost na naší obloze. Planeta Venuše dosahuje v této době největšího lesku a bude tak na nebi velmi jasným objektem. Budeme ji moci sledovat po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem a to po několik dní před a po 4. prosinci.
zdroj: Stellarium (http://www.stellarium.org)
Ostatně, jak vypadá taková situace v reálném pohledu Vám může ukázat následující snímek z Hvězdárny v Úpici.
Výběr zajímavých výročí měsíce listopadu:
2. listopadu 2011 započalo první ze dvou spojení čínské kosmické lodi Šen-čou 8 (Shenzhou 8) a čínské orbitální stanice Tchien-kung 1 (Tiangong-1) na oběžné dráze Země, let kosmické lodi proběhl bez posádky (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b]
3. listopadu 2016 poprvé ve své historii odstartovala čínská nosná raketa CZ-5 (Changzheng 5, Long March 5), první čínská těžká raketa, na nízkou oběžnou dráhu je schopná vynést 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární úctyhodných 14 tun, při svém premiérovém startu dopravila na geostacionární dráhu experimentální družici Shijian-17, která prováděla pokusy s iontovými motory, raketa využívá jako palivo tekutý kyslík a kerosin v prvních stupních a pomocných motorech, v horních stupních pak vodík a kyslík (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [5], [6]
3. listopadu 2006 se téměř přesně po 10 letech od startu ze Země naposledy ozvala sonda Mars Global Surveyor (15 let) [1a], [1b], [2a]
3. listopadu 1966 odstartovala ze startovního komplexu 40 na Cape Canaveral nosná raketa Titan 3C, která vynesla maketu vyvíjené laboratoře vojenské orbitální stanice MOL (Manned Orbital Laboratory) a zároveň kabinu Gemini-B na oběžnou dráhu Země, projekt americké vojenské orbitální stanice byl později zrušen (55 let) [1a], [1b], [2a], [5]
4. listopadu 2011 skončil pozemní experiment Ruské akademie nazvaný Mars 500, při kterém byl v simulovaném prostředí kosmické lodi zkoumán vliv dlouhodobého pobytu malé skupiny lidí v extrémních podmínkách na jejich psychiku a zdraví (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b]
4. listopadu 1981 v 05:31:00 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru sonda Veněra 14 určená pro průzkum planety Venuše, stejně jako Veněra 13, která byla vypuštěná 5 dní před Veněrou 14, také úspěšně doletěla k Venuši a také úspěšně přistála (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
6. listopadu 2011 provedla sonda Cassini jeden ze svých těsných průletů kolem Saturnova Měsíce Enceladus, při tomto průletu poprvé prováděla radarové sledování povrchu tohoto měsíce (10 let) [1b], [2b]
6. listopadu 1966 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěna měsíční sonda Lunar Orbiter 2, sonda byla úspěšná, fotografovala některé části povrchu Měsíce z jeho oběžné dráhy (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
7. listopadu 1996 byla z LC17A na Cape Canaveral raketou Delta 7925 vypuštěna sonda Mars Global Surveyor (25 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
8. listopadu 2016 se americký astronaut Shane Kimbrough z paluby Mezinárodní kosmické stanice zúčastnil amerických prezidentských voleb, ve finále voleb porazil Donald Trump poměrem hlasů volitelů 304:227 Hillary Clintonovou (5 let) [1a], [2a]
8. listopadu 2011 odstartovala ze Země z Bajkonuru mise Phobos-Grunt, jejímž cílem bylo prozkoumat planetu Mars a její měsíc Phobos, z kterého měly být na Zemi dopraveny vzorky, součástí sondy byl také první čínský marsovský orbiter Yinghuo (též Yinghuo-1 či Jingchuo), sondě se ale nepodařilo se odpoutat z oběžné dráhy Země a později zanikla v zemské atmosféře či dopadla do oceánu (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3b], [3], [6]
8. listopadu 1936 se narodil americký astronaut a fyzik Edward George Gibson, na přelomu let 1973 a 1974 pobyl 84 dní na vesmírné stanici Skylab 1 (85 let) [1a], [1b], [5]
8. listopadu 1656 (gregoriánského kalendáře) se narodil se Edmund Halley, anglický matematik, fyzik a astronom (365 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b]
9. listopadu 1981 zemřel Frank Joseph Malina, americký vědec, raketový inženýr a vynálezce s českými předky, jeden ze zakladatelů JPL a také její ředitel v letech 1944–1946 (40 let) [1a], [1b]
10. listopadu 1966 se narodil Mark Thomas Vande Hei, americký kosmonaut (55 let) [1a], [1b], [2a]
11. listopadu 1966 odstartovali do vesmíru v rámci mise Gemini 12 astronauté James Lowel, pro kterého šlo a druhý let do vesmíru, a Buzz Aldrin, který letěl do vesmíru poprvé, astronauté testovali setkání a spojení s jiným vesmírným objektem, realizovali experimenty a provedli výstupy do volného kosmu, v rámci programu Gemini šlo o poslední misi (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
12. listopadu 1981 odstartoval ze Země v rámci mise STS-2 ke svému druhému letu raketoplán Columbia, na palubě byli astronauti Joseph H. Engle a Richard H. Truly (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [3b]
12. listopadu 1916 zemřel Percival Lowell, americký obchodník a amatérský astronom, je po něm pojmenována Lowellova observatoř v Arizoně v USA (105 let) [1a], [1b], [2a]
12. listopadu 1891 se narodil americký astronom Seth Barnes Nicholson, objevil například několik Jupiterových měsíců (130 let) [1b], [3a], [3b]
13. listopadu 2006 provedla společnost Blue Origin test prototypu balistické rakety, která nesla označení Goddard, šlo o předchůdce rakety New Shepard (15 let) [1a], [1b], [2a]
14. listopadu 2011 odstartovala ze Země z Bajkonuru trojčlenná posádka mise Sojuz TMA-22, k ISS se kosmická loď připojila 16. listopadu (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b]
14. listopadu 2011 došlo k oddělení a po přibližně 30 minutách započalo opětovné spojení čínské kosmické lodi Šen-čou 8 (Shenzhou 8) a čínské orbitální stanice Tchien-kung 1 (Tiangong-1) na oběžné dráze Země, let kosmické lodi proběhl bez posádky (10 let) [1a], [1b], [2b]
14. listopadu 1981 po 54 hodinovém letu přistál raketoplán Columbia v rámci mise STS-2, kvůli technickým problémům přistál dříve, než bylo plánováno (40 let) [1a], [1b]
14. listopadu 1971 byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9, která se tak stala se prvním umělým tělesem na oběžné dráze této planety (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
15. listopadu 1966 byl úspěšným přistáním pilotované kosmické lodi Gemini 12 ukončen program Gemini (55 let) [1a], [1b], [2a]
16. listopadu 2016 odstartovala z Guyanského kosmického centra na raketě Ariane 5ES sada čtyř družic evropského navigačního systému Galileo, počet vynesených družic systému Galileo dosáhl počtu 18 kusů (5 let) [1a], [1b], [2a]
16. listopadu 2001 byla navedena do Lagrangeova bodu L1 sonda Genesis-1, ve vesmíru v letech 2002 a 2003 sbírala částice slunečního větru, které měly být v návratovém pouzdře dopraveny na Zem, bohužel, při přistání pouzdra se správně neotevřel padák a pouzdro se při dopadu roztříštilo (20 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4]
17. listopadu 2016 odstartovala ze Země trojčlenná posádka kosmické lodi Sojuz MS-03, k ISS se připojila 19. listopadu, v případě této kosmické lodi ze Země odletěli tři kosmonauti, ale na Zem se v ní 2. června 2017 vrátili pouze dva (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3a], [6]
17. listopadu 2011 úspěšně přistála na Zemi čínská kosmická loď Šen-čou 8 (Shenzhou 8) po bezpilotním letu, při kterém se dvakrát úspěšně připojila k čínské orbitální stanici Tchien-kung 1 (Tiangong-1) (10 let) [1a], [1b], [2b], [3b]
18. listopadu 2016 přistála na Zemi s dvěma kosmonauty na palubě čínská kosmická loď Šen-čou 11 (Shenzhou 11), šlo o návrat posádky z čínské kosmické stanice Tchien-kung 2 (Tiangong 2) (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
18. listopadu 1961 odstartovala ze Země sonda Ranger 2 určená k výzkumu povrchu Měsíce, start se vydařil, ale sonda se neodpoutala z nízké oběžné dráhy Země a po dvou dnech zanikla v zemské atmosféře (60 let) [1a], [1b]
19. listopadu 2016 ve 23:42 UTC odstartovala ze Země meteorologická sonda GOES-16, původně pojmenovaná jako GOES-R (5 let) [1b], [2a], [3a]
22. listopadu 2011 úspěšně na Zemi přistála posádka mise Sojuz TMA-02M, Sergej Volkov, Michael Fossum a Satoši Furukawa se vrátili z pobytu na ISS (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b]
23. listopadu 1826 zemřel Johann Elert Bode, německý astronom, jedním z jeho astronomických objevů byla galaxie ve Velké medvědici, která je dnes nazývaná jeho jménem (195 let) [1a], [1b], [1a], [1b]
26. listopadu 2011 odstartovala ze Země z amerického Cape Canaveral k Marsu mise Mars Science Laboratory, jejíž součástí bylo úspěšné po Marsu dosud jezdící vozítko jménem Curiosity, let k Marsu trval přibližně 11 měsíců (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b], [3b], [5]
27. listopadu 1971 byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2, ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
27. listopadu 1701 (juliánského kalendáře) se narodil Anders Celsius, tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice (320 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
29. listopadu 1961 letěl na oběžnou dráhu Země v rámci ověřování bezpečnosti americké kosmické lodi pro lidskou posádku šimpanz jménem Enos, let byl kvůli technickým problémům zkrácen, šimpanz Enos přežil (60 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
