Jak už jste jistě zaslechli ve zprávách, v časných ranních hodinách zasáhlo Mexiko silné zemětřesení, při kterém zahynul jeden člověk. I ten, kdo denně na seismogramy nekouká, se při takové příležitosti na nějaký z národní seismické sítě rád podívá. A na tom (nejen) našem, úpickém, jsou patrné hned dva výraznější záznamy. Ten první odpovídá právě Mexiku. Otřes nastal dnes, 8.9.2021 v 1:47:46.5 UT (3:47:46.5 LSEČ), pro mexičany tedy díky časovému posunu bylo ještě úterý v noci. Epicentrum otřesu se nacházelo na pozici 16° 58′ 48″ severní šířky a 99° 46′ 12″ západní délky. Lépe je to vidět na globu
a mapce
Hloubka 10 km a magnitudo dosáhlo hodnoty 7,0. A pouhých 21 km jihozápadně leží vyhlášené letovisko Acapulco s 673 000 obyvateli. Proto také panika na místě dosahovala velkých rozměrů. Vlny do ČR dorazily okolo 2:01 UT.
Ten druhý otřes, který můžeme na seismogramu
vidět po páté hodině ranní, je pak z Tádžikistánu. Ten byl slabší, přesto již dosti silný na to, aby mohl zanechat v krajině výraznější stopy. Magnitudo bylo stanoveno na hodnotu 5,5, hloubka 10 km a epicentrum 38° 9′ 36″ severní šířky a 73° 9′ 0″ východní délky, opět pro představu globus zde
a mapka tu
Začátek otřesu byl 5:20:02 UT a do naší republiky vlny dorazily okolo 5:28 UT.
A opět máme po prázdninách a mnohdy i po dovolených. Ovšem nad hlavou se nám stále dějí věci …. O některých se můžete dočíst v našem příspěvku, který je nejen virtuálním astronomickým kroužkem, ale i malým průvodcem dění nad našimi hlavami.
Meteory:
A začneme hned “dramaticky”… 1. září nás čeká maximum meteorického roje Aurigid. I když je jejich “zenitový hodinový počet” odhadován na 10 meteorů/hodinu (což už není vůbec špatné samo o sobě), je očekávána možná sprška až 100 meteorů za hodinu. Okolo 5. hodiny ranní (našeho času). Tak uvidíme.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Meteory tohoto roje budou zdánlivě vylétat ze souhvězdí Vozky (Auriga). Nedaleko v Blížencích budeme moci pozorovat zároveň Měsíc, ten však bude jakou úzký srpek a tak by neměl pozorování výrazně rušit.
Když už jsme u těch meteorů, vraťme se ještě k srpnovým Perseidám. Pokud jste měli tu možnost a třeba i náhodně jste je na svých procházkách večerní a noční přírodou, nebo i ze zahrady či dokonce cíleně pozorovali, a vydrželi jste i několik dní po jejich maximu 12-13. srpna, zjistili jste, že nejvíce jich létalo 14. srpna ráno. S tímto “maximem”, přesahujícím maximum předpovězené téměř nikdo ani z astronomické komunity nepočítal a můžeme jej dát na vrub prašnému vláknu uvolněnému z mateřské komety při některém z předchozích přiblížení ke Slunci.
Předchozí obrázek ukazuje den 14.8.2021 (časy v UT) z pozorování radaru Hvězdárny v Úpici. A jak vypadá radiový záznam meteoru pořízený na Hvězdárně v Úpici, je vidět na dalším obrázku.
Tyto snímky představují dvě Perseidy tak, jak je pozorujeme v různých úhlových vzdálenostech od radiantu, tedy místa odkud meteory zdánlivě vylétají. První snímek byl pořízen ve velké vzdálenosti od radiantu a meteor je zobrazen dlouhý. Druhý snímek pak představuje obraz meteoru poblíž radiantu a je krátký. Oba meteory jsou označeny šipkou, radiant je pak mírně vlevo od obrazu meteoru na spodním obrázku.
Z podkladů serveru IMO (www.imo.net) pak můžeme vidět (obrázek výše) záznam tohoto pozorovaného maxima z vizuálních pozorovaní získaných od pozorovatelů po celém světě.
Jak vypadá záznam z vizuálního pozorování meteorů, můžete vidět na přiloženém protokolu pořízeném během letního astronomického soustředění mládeže Astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici.
Slunce:
Mírně dramatická situace začíná být už i na Slunci. Na dvou následujících obrázcích vidíte záznam slunečních erupcí z 28. a 29. srpna, které pořídil tzv. SID monitor, který nepřímo registruje sluneční aktivitu. Mohutné erupce jsou na záznamech zvýrazněny, bohužel ta největší intenzity M4,7 není na našem záznamu zobrazena, neboť Slunce u nás v té době teprve vycházelo. Přinášíme i portréty těchto aktivních skupin slunečních skvrn, ovšem již z 28. srpna, neboť od té doby u nás bylo kvůli oblačnosti přímé pozorování nemožné. Přinášíme tedy obraz v tzv. bílém světle, kde můžeme vidět zejména sluneční skvrny (žlutý obraz). Obrázek v červeném světle H-alfa představuje pohled do tzv. chromosféry, kde se odehrávají například právě sluneční erupce. Jak záznamy erupcí tak snímky byly pořízeny na Hvězdárně v Úpici buď přímo, nebo na naší stanici v Jaroměři.
Poslední obrázek představuje poslední stav vývoje tzv. Mezinárodního čísla slunečních skvrn. Graf byl pořízen produkcí “Sunspot Index and Long-term Solar Observations”. Podrobnosti o tomto projektu i o problematice vývoje slunečních skvrn naleznete např. na tomto serveru: https://wwwbis.sidc.be/silso/home.
(SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels)
Se Sluncem souvisí ještě jedna zajímavá událost. Tou je podzimní rovnodennost. Ta nastává 22.9. ve 21 hodin a 21 minut letního času a Slunce v tu chvíli vstupuje do znamení Vah. Pojmy rovnodenností a slunovratů jsou velmi často v souznění s kalendářními systémy dávných civilizací a našich předků vúbec, a tak jsou mnohdy využívány archeology. Nějaké zajímavé informace a odkazy k tomuto tématu naleznete například na serveru Archeologie a historie.
Měsíc:
I když někteří astronomové považují “Měsíc” za nepřítele – svým svitem totiž ruší pozorování slabých objektů na obloze – přesto je pohled na něho zajímavý.
7.9 nastává nov a Měsíc je na obloze poblíž Slunce a není pozorovatelný.
13.9. se nachází v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze v podobě písmene D. To je také vhodná doba k jeho pozorování, neboť bočním osvětlením se plasticky vykreslí krátery a další útvary na jeho povrchu.
21.9. nastává úplněk a Měsíc svítí celou noc. Pohled na něho je poněkud plochý, neboť je nasvícen přímo “zepředu”. Hezky vyniknou zejména tzv. měsíční moře.
29.9. nastává poslední čvrt a Měsíc se pomalu přes ranní oblohu přesouvá na oblohu denní. Je ve tvaru písmene C.
Během své pouti oblohou se bude potkávat také s jasnými planetami a hvězdami. Vyberme z nich například:
5.9. konjunkce s hvězdou Regulus (alfa Leo)
9.9. konjunkce se Spikou (alfa Vir)
10.9. konjunkce s Venuší
13.9. konjunkce s Antaresem (alfa Sco)
17.9. konjunkce se Saturnem
18.9. konjunkce s Jupiterem
26.9. konjunkce s Aldebaranem (alfa Tau)
Jako příklad uvádíme mapku pro 17.9. večer a seskupení Měsíc – Jupiter – Saturn.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
v noci z 31.8. na 1.9.2016 startovala z čínského kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 4C, která měla na oběžnou dráhu vynést družici Gaofen 10, start byl neúspěšný, selhala nosná raketa (5 let) [1a], [1b], [3a], [5]
1.9.2016 ve 13:07 UT explodovala na startovním komplexu 40 na Cape Canaveral dva dny před plánovaným startem nosná raketa Falcon 9, která měla v hlavici družici Amos 6, jejíž hodnota se odhadovala na minimálně 200 miliónů dolarů, Amos 6 byla zničena, stejně tak nosná raketa, poškozena byla také startovací rampa (5 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [3], [3a], [5]
1.9.1886 pořídil Eugene von Gothard první fotografii prstencové mlhoviny M57 (135 let) [1b], [2a]
2.9.1971 v 02:54 UTC odstartovala z Bajkonuru nosná raketa Proton-K/D se sondou Luna 18, té se ale nezdařilo plánované měkké přistání a na povrch Měsíce se pouze zřítila (50 let) [1a], [1b], [3c], [3b]
3.9.2006 dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1, při této misi ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon (15 let) [1a], [1b], [3c], [3b]
3.9.1976 dosedl na povrch Marsu v oblasti Utopia Planitia přistávací modul americké sondy Viking 2 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b]
5.9.2016 předala americká sonda Juno na Zemi první snímky a další data z těsného průletu kolem planety Jupiter (data a snímky byly pořízeny v období od 25. do 29. srpna), sonda 27. srpna proletěla ve vzdálenosti asi 4200 km od horních vrstev oblačné pokrývky Jupitera (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
6. 9.1811 se narodil James Melville Gilliss, americký astronom a námořní důstojník (210 let) [1b]
7.9.2016 v 01:13 UTC úspěšně přistál na Zemi návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-20M s třemi kosmonauty, kteří se tak vrátili z Mezinárodní kosmické stanice (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
8.9.2016 v 23:05 UT (9.9.2016 v 00:05 SEČ) odstartovala ze startovního komplexu 41 na Cape Canaveral AFS nosná raketa Atlas 5 (411), která vynesla na základní dráhu sondu OSIRIS-REx, jejímž hlavním úkolem je doprava vzorku regolitu z planetky Bennu, samotný odběr vzorku byl pak proveden 20. října 2020 (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
9.9.2006 v 15:14:55 UTC odstartoval z Cape Canaveral se šesti kosmonauty na palubě raketoplán Atlantis k letu STS 115, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (15 let) [1a], [1b], [2a]
10.9.2011 v 13:08:52.775 UTC odstartovala ze Země vesmírná mise GRAIL, v jejímž průběhu byly na oběžné dráze Měsíce umístěny dvě malé sondy pro výzkum jeho gravitačního pole (10 let) [1a], [1b], [2b]
12.9.1966 ve 14:42:26 UTC odstartovala ze Země z Cape Canaveral předposlední mise programu Gemini, mise Gemini 11, na palubě byli Charles Conrad a Richard Gordon (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
12.9.1966 bylo z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěno cílové těleso pro Gemini 11, označované jako Agena TV-11 (COSPAR 1966-080A), ke kterému se loď Gemini 11 pak několikrát připojila (55 let) [1a], [2a]
12.9.1966 se narodila americká podnikatelka, původem íránka, účastnice kosmického letu lodi Sojuz TMA-9 Anúše Ansárí (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a]
12.9.1906 se narodil A. M. Makarov, sovětský organizátor výroby raketové a kosmické techniky (115 let) [1b], [2a]
13.9.2016 byl oznámen nález meteoritu, který je označován jako “Gancedo” podle obce v Argentině, která se nachází poblíž místa nálezu, hmotnost meteoritu dosahuje přibližně 30 tun (5 let) [1a], [2a]
15.9.2016 ve 14:04 UT odstartovala z čínského kosmodromu Jiuquan nosná raketa CZ-2F, která na základní oběžnou dráhu Země vynesla v pořadí druhou čínskou orbitální stanici Tiangong-2, na zemské orbitě obíhala do 19. července 2019, zhruba 1 měsíc byla obydlena dvěma čínskými kosmonauty (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
15.9.1976 v 09:48:30 UTC odstartovala na oběžnou Země kosmická loď Sojuz 22, s dvěma kosmonauty provedla 127 oběhů Země, byly fotografovány některé části zemského povrchu, mimo fotografování se posádka věnovala experimentům biologického výzkumu (45 let) [1a], [1b], [2a]
15.9.1976 13:59:35 UTC posádka mise Gemini 11 úspěšně přistála v Tichém oceánu (45 let) [1a], [1b], [2a]
16.9.2011 v 03:59:39 UTC úspěšně přistála v kazašské stepi trojčlenná posádka mise Sojuz TMA-21, vrátila se z přibližně 164 dní dlouhého pobytu v kosmickém prostoru, z čehož přibližně 162 dní kosmonauti pobývali na Mezinárodní kosmické stanici (10 let) [1a], [1b], [2b], [3b]
16.9.1996 odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Atlantis k misi STS-79, následně se připojil ke stanici Mir (25 let) [1a], [1b], [2a]
16.9.1736 zemřel Gabriel Daniel Fahrenheit, německý fyzik, který sestrojil rtuťový teploměr (185 let) [1a], [1b], [2a]
17.9.1956 byl v Německu uveden do provozu radioteleskop Stockert Radio Telescope (65 let) [1b], [2a]
17.9.1826 se narodil Georg Friedrich Bernhard Riemann, německý matematik (195 let) [1a], [1b], [2a]
18.9.2006 odstartovala ze Země z Bajkonuru pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-9, na palubu Mezinárodní kosmické stanice dopravila 3 kosmonauty, mezi nimiž byla vesmírná turistka původem íránka Anúše Ansárí (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a]
18.9.1896 zemřel Armand Hippolyte Louis Fizeau, francouzský fyzik, který jako první změřil úhlové průměry hvězd (125 let) [1a], [1b], [2a]
20.9.1966 odstartovala ze Země měsíční sonda Surveyor 2 (55 let) [1a]
20.9.1576 zemřel Geronimo Cardano, italský matematik, lékař, astrolog a filozof (445 let) [1a], [1b], [2a]
21.9.2011 zemřel v nemocnici Arizonské univerzity ve věku 65 let ředitel Laboratoře pro výzkum Měsíce a planet Michael Julian Drake, který 38 let působil na Arizonské univerzitě, zúčastnil se projektů řady meziplanetárních misí, včetně OSIRIS-REx (10 let) [1b], [2b]
22.9.2006 byly ze základny Kagoshima nosnou raketou M-V vypuštěny družice Hinode, Hitsat a SSSat. Hinode (označovaná také jako Solar-B) je chronologicky třetí japonská sonda určená k výzkumu Slunce (15 let) [1b], [2a], [3a], [3b], [5]
22.9.2001 proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly (20 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
23.9.1966 havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání (55 let) [1a], [3a], [3b]
23.9.1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun (175 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]
25.9.2016 byl v Číně uveden do provozu aktuálně největší pozemní radioteleskop FAST (5 let) [1a], [1b], [2a]
27.9.2016 přibližně ve 12:00 UT provedla sonda Cassini jeden ze svých blízkých průletů u Saturnova měsíce Titan (5 let) [1b], [2a]
27.9.1976 se narodil italský pilot a astronaut Luca Parmitano (45 let) [1a], [1b], [2a]
27.9.1966 se narodila Stephanie Diana Wilson(ová), členka týmu astronutů NASA (55 let) [1a], [1b], [2a]
27.9.1966 se narodil Alberto Conti, italský astrofyzik (55 let) [1b], [2a]
28.9.1971 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 19 (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]
29.9.2011 v 13:16 UTC (21 hodin 16 minut 0 sekund místního času) byla z čínského kosmického střediska Jiuquan na severozápadě Číny úspěšně vypuštěna kosmická loď Tiangong-1 (10 let) [1a], [1b], [2a]
30.9.2016 v 10:39 UT řízeně dopadla sonda Rosetta na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, čímž zanikla (5 let) [1a], [1b], [2a]
Vzhledem ke stále platným epidemiologickým opatřením a k zajištění
Vašeho komfortu prosíme účastníky akce „Večery s dorůstající Měsícem“
pořádané na Hvězdárně v Úpici v rámci „Týdne pěstounství
Královéhradeckého kraje 2021“, aby se na akci na hvězdárně
objednávali.
Objednávat se můžete telefonicky na čísle 499 882 289, nebo e-mailem
na hvezdarna@obsupice.cz. Objednávku považujte za dokončenou vždy až
po výslovném potvrzení pracovníkem hvězdárny. Objednávat je možné se
na termíny 13.-19.9.2021 na časy 19:00, 19:30, 20:00 a 20:30 a to vždy
pro skupinky do dvou osob, v případě rodiny či uzavřené skupiny do 10
osob.
Při návštěvě hvězdárny (i v případě návštěvy objednané) vyčkejte po
zazvonění u brány příchodu pracovníka hvězdárny a omluvte případné
delší čekání způsobené ztíženým provozem pozorování.
Objednávejte se s dostatečným předstihem alespoň 2 dnů vždy ve všední
dny od 10 do 18 hodin. I tak, prosím, počítejte s tím, že Vámi zvolený
termín nemusí být volný a budete si vybírat termín náhradní a návštěva
bez objednání představuje riziko, že se k pozorování oblohy případně k
náhradnímu programu v případě špatného počasí nedostanete.
V pravidelném sobotním dopoledním pořadu Cyklotoulky na druhém programu České televize (reprízovaném vždy v neděli po poledni na ČT Sport) jste 28. a v repríze 29. srpna 2021 mohli vidět Úpici, okolní obce, různé místní turistické cíle a také i úpickou hvězdárnu. Díl Cyklotoulek zahrnující Úpici se jmenuje Kladské pomezí a můžete si ho přehrát z videoarchívu České televize (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10414424499-cyklotoulky/221471292050035/). Doprovodné fotografie jsou z natáčení, které proběhlo na úpické hvězdárně ve středu 12. května 2021 odpoledne. A klidně někdy na kole na návštěvu hvězdárny přijeďte i Vy.
Vzhledem ke stále platícím epidemiologickým opatřením a ke specifickým podmínkám nočních pozorování v malých prostorech astronomické kopule budou až do odvolání večerní pozorování na objednání.
Objednávat se můžete telefonicky na čísle 499 882 289, nebo e-mailem na hvezdarna@obsupice.cz. Objednávku považujte za dokončenou vždy až po výslovném potvrzení pracovníkem hvězdárny. Objednávat je možné se na termíny 18:00, 18:30, 19:00 a 19:30) a to vždy pro skupinky do dvou osob, v případě rodiny či uzavřené skupiny do 10 osob. Pozorování Slunce přes den je možné bez objednání (kromě větších skupin, ty je potřeba stejně jako exkurze objednávat dopředu) vyjma soboty a neděle, kdy je nutno se objednat na dopolední pozorování, a to v časech 10:00, 10:30, 11:00 a 11:30.
Při návštěvě hvězdárny (i v případě návštěvy objednané) vyčkejte po zazvonění u brány příchodu pracovníka hvězdárny a omluvte případné delší čekání způsobené ztíženým provozem pozorování.
Objednávejte se s dostatečním předstihem vždy ve všední dny od 10 do 18 hodin. I tak prosím počítejte s tím, že Vámi zvolený termín nemusí být volný a návštěva bez objednání představuje riziko, že se k pozorování oblohy nedostanete.
Vzhledem k opatřením Ministerstva zdravotnictví je každý návštěvník případně organizátor větší skupiny povinen na požádání, případně na žádost kontrolních orgánů, předložit některé z požadovaných potvrzení (PCR test ne starší 72 hodin, Antigen test ne starší 24 hodin, potvrzení o očkování se lhůtou nad 14 dní po druhé dávce (v případě dvoudávkového očkování), prodělání onemocnění COVID-19 ne starší 180 dní, případně další). Dále žádný z účastníků nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění COVID-19. Účastník zároveň souhlasí s případným bezkontaktním měřením teploty.
Ve vnitřních prostorách hvězdárny používejte k ochraně svých dýchacích cest aktuálně doporučené respirátory či roušky.
Akce noc “Noc na hvězdárně” je až do odvolání zrušena.
Upozorňujeme, že opatření se mohou v souvislosti s nařízeními vlády měnit.
Tak zase máme na seismografech rušno. Pojďme se podívat, co můžeme nalézt na našich záznamech od středy 11.8. až do včerejška.
Ve středu 11.8.. v 17:46:14 UT (19:46:14 letního času, dále už každý může připočítávat ty dvě hodiny sám) se otřáslo moře u Filipín, viz globus:
a mapka
Otřes přišel z hloubky 58 km, dosáhl magnituda 7,1 a souřadnice epicentra jsou 6° 34′ 48″ severní šířky a 126° 47′ 24″ východní délky. Záznam je vidět na úpickém seismogramu takto:
Hned druhý den, čtvrtek 12.8., nastala série otřesů v oblasti Jižních Sadwichových ostrovů.
Nejsilnější byl ten první, s časem 18:32:54.7 UT, epicentrum 57° 37′ 12″ jižní šířky a 25° 23′ 24″ západní délky. Magnitudo 7,5 a hloubka 60 km. Mapka je tady:
Další dva pak čekaly jen hodinu a kousek , tedy 19:43:42.9 UT (59° 48′ 36″ j.š., 26° 26′ 24″ z.d., 10 km a m 5,8) a 19:44:48.2 UT (59° 56′ 24″ j.š., 26° 18′ 36″ z.d., 10 km a m 6,2). Celkový pohled ma seismogram je tu:
V pátek 13. byl relativní klid, ale hned v sobotu to zase začalo být zajímavé. Nevěříte, tak pohleďte:
No ano, to je na první pohled jasné, že jde o relativně blízké, velmi silné zemětřesení, jsou vidět krásně obě vlny. Nebo nééé? Správně, NE! Při jen troše pozornosti je vidět, že středy rozkmitů nejsou stejné, tedy časový odstup je příliš velký (přes 30 minut), a to jasně značí dvě vzdálená zemětřesení, kdy pozdější otřes svou amplitudou záznamu překrývá ten dřívější. A tak můžeme hned rozluštit, na co se to ve skutečnosti díváme. První otřes je z Aljašky, nastal v 11:57:42.4 UT, epicentrum mělo pozici 58° 19′ 15″ s.š. a 157° 42′ 36″ z.d., jak můžeme vidět na globu
a mapce
Hypocentrum se nacházelo 10 km hluboko a magnitudo stanoveno na hodnotu 7. Do České republiky vlny dorazily okolo 12:09:20 UT (stanice Kašperské Hory).
Druhý otřes je z Haiti, tedy ze střední Ameriky, jak každý ví. Proto globus jen pro pořádek,
a raději pohleďme na mapku oblasti
Zde vidíme , že jsme stále na západní polokouli a také na té severní, takže souřadnice jsou jasně definované, konkrétně 18° 21′ 36″ s.š. a 73° 28′ 48″ z.d., hloubka 10 km, magnitudo 7,2. A otřes nastal ve 12:29:9.6 UT, v naší republice jsme jej zachytili okolo 12:40:47 UT (čas ze stanice Kašperské Hory, ta byla použita k vyhodnocování daného otřesu, proto je přesný čas k dispozici).
A jedeme dál, hned zrána v neděli 15. 8. ve 3:20:45.6 UT se nám Haiti otřáslo znovu, jen kousek od prvního otřesu. Proto je zde už jen mapka
Tento otřes přišel také z hloubky 10 km a souřadnice epicentra velmi podobné, přesněji 18° 21′ 0″ s.š. a 74° 3′ 36″ z.d., magnitudo 5,8. Stanice Dobruška zachytila tento otřes ve 3:32:35 UT, naše stanice bude na tom podobně.
Téhož dne, v 10:41:11.6 UT se nám otřáslo pohoří Hindú – Kuš, část na afghánské straně, globus zde
a také mapka
I zde je hloubka 10 km, epicentrum 37° 25′ 48″ s.š. a 70° 10′ 48″ v.d., magnitudo 5,2. Naše stanice zachytila toto zemětřesení v 10:48:48.9 UT, záznam si můžeme prohlédnout tady:
A jdeme do finále, pondělí 16.8. bylo po víkendu plné síly, takže hned po “dopoledním kafíčku” přináší otřes opět z Jižních Sandwichových ostrovů. Čas 11:10:3 UT, epicentrum má pozici 58° 26′ 24″ j.š. a 23° 27′ 0″ z.d. (tedy šířkou uprostřed a délkou o kousek východněji než ty čtvrteční), viz
zase hloubka 10 km a magnitudo 6,9. V ČR máme vlny okolo 11:28 UT.
A po pár hodinách klidu, když už všechno podle světového času šlo spát, zatřásla nám matka Příroda se sousedy, tedy s Rakouskem. Tento otřes přišel ve 21:15:39 UT, i zde je už standardní hloubka 10 km, epicentrum 47°28′ 12″ s.š. a 12° 3′ 0″ v.d. Magnitudo 4,1. Mapka je zde
a seismogram zase zde
Ale to ještě není konec, protože doslova těsně před světovou půlnocí, ve 23:58:55.8 UT, se otřáslo také Chorvatsko. Hloubka zůstáva i zde 10 km, epicentrum 45° 25′ 48″ s.š. a 16° 16′ 12″ v.d., mapka nám dá lepší obrázek
a magnitudo dosáhlo hodnoty 4,7. Stanice Velká Javorina zachytila tento otřes ve 23:59:52.1 UT, tedy necelých 8 sekund před půlnocí, takže vzhledem k zeměpisným rozdílům má Úpice tento jev už na seismogramu úterním, viz
Uf, tak to byl zase výčet, jen napsat to byla fuška, a to jsem nemusel tou planetou Zemí opravdu třást. To by asi tento článek nevznikl. Takže u dalších rozborů zase někdy na viděnou.
Zdroje k článku jsou stále stejné, tedy
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
