Srpen je zrádný měsíc. Je sice stále ještě teplo a to dokonce v v noci. Ve druhé půlce měsíce nás však zejména při nočním pozorování, krátce před východem Slunce mohou postihnou i jemňounce namrzlé lístky trávy. Zejména, je-li celou noc jasno. Proto doporučujeme k červené baterce a zápisníku přibalit při výpravě za krásami noční oblohy i teplé oblečení.
Řekneme si něco málo o objektech na našem snímku.
Vidíme zde oblast souhvězdí Andromedy, Trojúhelníka a části Ryb. Zvýrazmili jsme zde 3 objekty, které bychom mohli vidět pouhým okem. S galaxií v Andromedě (M31) asi až tak velký problém není. S jasností 3,44 mag je dobře vidět, dokonce i z míst s mírným světelným znečištěním oblohy. Její krása však vynikne zejména na fotografii.
S galaxií M33 to bude již horší. Ta už vyžaduje opravdu temnou oblohu a jistou zkušenost v pozorování (jasnost 5,72 mag). A podobně na to bude i otevřená hvězdokupa NGC752 s jasností 5,7 mag.
V galaxii M31 jsme vyznašili ještě 2 její satelitní galaxie M32 a M110. Ty opravdu okem neuvidíme, neboť jejich jasnosti jsou 8,08 a 8,07 mag. Na snímku je ale rozlišíme.
Meteory
Největším astronomickým hitem měsíce je meteorický roj Perseid. I když jeho aktivita každým rokem trochu slábne, přesto se jedná o jeden z neaktivnějších a určitě nejznámnějších meteorických rojů. Zdrojem prachových částeček tohoto roje je periodická kometa 109P/Swift–Tuttle, která obíhá Slunce jednou za 133 let. Poslední průchod přísluním nastal v prosinci 1992. V té době také byl meteorický roj nejbohatší. Nyní, se vzdalováním se komety od Slunce se Země na své dráze každoročně potkává s postupně řídnoucím prachovým závojem pomalu se rozpadající komety. více informací o kometě naleznete například zde.
Meteorický roj Perseid, zvaný též již od středověku “Slzy svatého Vavřince”, má několik “výhod”. Jednak je pozorovatelný o prázninách, kdy je mnoho lidí dosti pozdě venku a mohou i náhodně jasné meteory tohoto roje pozorovat. Je, jak jsem si již řekli, poměrně intenzivní a byl velmi intenzivní v nedávné době. Některé jeho meteory jsou velmi jasné a tak neuniknou naší pozornosti. Více podrobností o tomto meteorickém roji naleznete například zde.
Vzhledem k tomu, že maximum tohoto roje, který je vpodstatě pozorovatelný celý měsíc srpen (největší počty bývají právě okolo maxima), nastává okolo 12. srpna, máme ještě čas se na pozorování tohoto jevu připravit.
Určitě nejjednodušší, ale asi na zážitky nejhezčí je pozorování pouhýma očima z lehátka či zakloněné sedačky, kdy pozorujeme víceméně libovolnou část oblohy, nejlépe však přibližně v azimutu tak 50-90 stupňů od radiantu, tedy od souhvězdí Persea. Zde bývají totiž meteory nejlépe pozorovatelné, protože je vidíme většinou v “nejjasnější” části jejich dráhy. Vhodné je také pozorování přímo v zenitu.
Polkud bychom si chtěli zachovat trvalejší vzpomínku, můžeme si zkusit meteor a jeho dráhu, spolu s určením času přeletu, zachytit kresbou do mapy oblohy. Ovšem nejpřesnější způsob záznamu je fotografie. Ani to není úplně složitý způsob, pro úspěšné zachycení meteoru je však potřeba jistá dávka štěstí, zkušeností a trpělivosti.
Všechny výše uvedené “metody” jsou vpodstatě velmi “ořezané” regulerní pozorovací metody tak, aby potěcha oka byla prvořadým cílem. Pokud byste si je chteli vyzkoušet podrobněji, ozvete se přímo na naši hvězdárnu, nejlepe na mail belik@obsupice.cz.
Nyni si podrobněji popíšeme úplně jednoduché totografování meteorů. I když kuvíme o jednoduchém fotografování, úplně snadné to také není. Co budeme potřebovat:
– fotoaparát s možností manuálního ovládání zaostřední, clony, citlivosti a s možností delších expozic (třeba i 30 sekund)
– paměťovou kartu dostatečné kapacity
– časovač pro nastavení expozic (některé fotoaparáty mají tuto funkci zabudovánu), případně ruční dálkovou spoušť (velmi nepohodlné)
– pevný stativ, nebo jiné vhodné zařízení pro namíření a umístění fotoaparátu
– počítač pro následné zpracování snímků
– alternativně vytápění objektivu nebo zařízení pro ofukování objektivu
Způsobů snímání meteorů je hodně, můžeme chtít mít prokreslené i popředí (například stromy, cesta, pole, …), nebo chceme zachytit pouze meteory a podobně. My si vybereme tu nejjednodušší formu – prsté fotografování meteorů.
Předně – výběr fotoaparátu a jeho nastavení. Zde se budeme často lišit typ od typu, ale v každém případě platí: nastavíme citlivost (ISO) na co nejvyššímíru, kdy ještě sneseme šum, který zvýšení ISO přináší. Tedy typicky 800, 1600, 3200 nebo i více, máme-li opravdu dobrý fotoaparát. Čím vyšší ISO, tím vyšší pravděpodobnost že meteor zaychytíme. Expozii musíme vyzkoušet tak, aby sebyl přeexponovaný, tedy aby na něm byly vidět hvězdy. U obzoru a v okolí Měsíce, pokud je na obloze, případně na přecházející oblačnostu dochází k přeexpozici části snímlu.
Na časovači nastavíme reřim kontinuálního snímání s danou expozicí (tu můžeme během noci upravit). Zde můžeme využít externí časovač, ovšem jeho ovládání se liší dle typu.Příliš krátké expozice často zahltí brzy paměťovou kartu a prohlížení jednotlivých snímků je opravdu úmorné. Proto i s ohledem na tuto skutečnost musíme volit kombinaci ISO – expozice. Fotografujeme samozrejmně na plně otevřený objektiv, tedy co nejmenší clona. Ideálně 1,8-2,8. Objektiv pravděpodobně zvolíme s co nejširším úhlem záběru, můžeme-li volit. Ideální je fotografovat do formátu snímku raw, ale pro mnoho účelů, ač to mnozí neuslyší rádi, si vystačíme i s snímkem jpg. Ovšem přijdeme o některé dodatečné úpravy snímku. Ovšem výhodou je více snímků na kartě.
Nyní již fotaparát namíříme na vhodné místo na obloze a začněme fotografovat. Ideálně celou noc. Místo snímání se voli cca 50° od radiantu, kde jsou stopy meteorů většinou nejdelší. Zenit bývá často dobrou volbou. Fotoaparát umístíme na stativ, nebo paralaktickou montáž (ta sleduje hvězdy). V případě nutnosti jsme odzkoušeli i prosté položení fotoaparátu na stůl, kapotu auta či podložený kamenem, ale jsou to řešení opravdu krajní.
Často budeme muset vyřešit i rosení objektivu během noci. Ideální je ohřev speciálními objímkami na objektiv, často pomůže i občasné ofouknutí například bateriovým ofukovačem určeným pro grilování.
O zpracování snímků si řekneme jindy.
Slunce
Jak jsme již psali v minulých dílech, Slunce se probouzí k životu a jeho skvrnová i erupční aktivita je stále výraznější. Některé aktuální obrázky můžete sledovat i na našem facebooku (https://www.facebook.com/obsupice/), ovšem pokud jej nemáte přinášíme alespoň několik obrázků.
Co na jednotlivých snímcích můžete spatřit si můžete přečíst v článku na našem webu o pozorování Slunce potrolním dalekohledem Hvězdárny v Úpici.
Fotografujeme oblohu mobilem …. (?)
2. srpna 1991 odstartoval ze Země v rámci mise STS-43 raketoplán Atlantis. Šlo o 9. start z 33 startů tohoto raketoplánu (30 let). [1a], [1a], [1b], [1b]
3. srpna 1596 objevil německý pastor, teolog, kartograf a amatérský astronom David Fabricius první periodickou proměnnou hvězdu Mira (425 let). [1a], [1b], [2]
Mezi 4. a 6. srpnem 1181 byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopei. Jednalo se o supernovu později označenou SN 1181 a patří mezi osm zaznamenaných supernov, které zazářily v naší Galaxii a které byly pozorovatelné pouhým okem (840 let). [3a]
5. srpna 2011 v 16:25:00 UTC odstartovala ze Země sonda Juno, jejímž hlavním cílem se stalo zkoumání planety Jupiter a jejích měsíců (10 let). [1a], [1b], [4]
6. srpna 1961 odstartoval v rámci mise Vostok 2 do vesmíru druhý člověk na světě, ruský kosmonaut German Titov (60 let). [1a], [1b], [3a], [3b]
7. srpna 1976 byla americká sonda Viking 2 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Mars (45 let). [1b], [2]
7. srpna 1971 úspěšně přistála na Zemi posádka mise Apollo 15 (50 let). [1a], [1b]
9. srpna 2006 zemřel americký fyzik James Alfred Van Allen (15 let). [1a], [1b], [2]
9. srpna 1976 v 15:04:12 UTC odstartovala ze Země sonda Luna 24 s cílem odebrat na povrchu Měsíce vzorky měsíčního regolitu a dopravit je na Zemi (45 let). [1a], [1b], [3a], [3b]
10. srpna 1966 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vynesena sonda Lunar Orbiter 1 (55 let). [1a], [1b], [2], [3a], [3b]
10. srpna 2016 provedla sonda Cassini jeden ze svých průletů v blízkosti Saturnova měsíce Titan (5 let). [2]
10. srpna 2001 startoval raketoplán Discovery na misi STS-105 (20 let). [1a], [1b]
11. srpna 1991 přistál raketoplán Atlantis v rámci mise STS-43 (30 let). [1a], [1a], [1b], [1b]
17. srpna 1996 odstarovala z kosmodromu Bajkonur na raketě Sojuz U/Sojuz FG tříčlenná posádka k vesmírné stanici MIR (25 let). [1a], [2]
17. srpna 1966 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta E1/Delta DSV 3E1 vypuštěna meziplanetární sonda Pioneer 7, byla určená k průzkumu meziplanetárního prostoru (55 let). [1a], [1b], [2], [3a], [3b]
18. srpna 1946 se narodil sovětský kosmonaut Valerij Aleksandrovič Romanov (75 let). [2]
19. srpna 1946 se narodil americký astronaut a administrátor NASA Charles F. Bolden (75 let). [1a], [2]
19. srpna 1646 (juliánského kalendáře) se narodil anglický astronom John Flamsteed (375 let). [1a], [1b], [2], [3a], [3b]
20. srpna 2001 zemřel britský matematik a astronom Fred Hoyle (20 let). [1a], [1b], [3b]
22. srpna 1976 přistálo návratové pouzdro sondy Luna 24 se vzorky měsíčního regolitu na Zemi (45 let). [1a], [1b], [2]
23. srpna 1966 pořídila americká sonda Lunar Orbiter 1 první snímek Země z oběžné dráhy kolem Měsíce (55 let). [1b], [2]
23. srpna 1956 se narodil americký astronaut David Alexander Wolf (65 let).[1a], [1b], [2]
23. srpna 1806 zemřel francouzský fyzik Charles-Augustin de Coulomb (215 let). [1a], [1b], [2]
23. srpna 1961 odstartovala ze Země sonda Ranger 1 určená k průzkumu Měsíce, bohužel, nepodařilo se jí se odpoutat z oběžné dráhy Země (60 let). [1a], [1b]
24. srpna 2006 Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém astronomickém kongresu v Praze přijala novou definici planety, tím Pluto vyloučila z kategorie planet a přeřadila ho do nově vytvořené kategorie trpasličích planet (15 let). [2], [3a], [3b]
24. srpna 1966 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11 (55 let). [3a], [3b]
25. nebo 26. srpna 1981 prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu (40 let). [1a], [1b], [3a], [3b], [4]
27. srpna 2016 ve 12:51 UTC provedla sonda Juno těsný průlet u planety Jupiter a to ve výšce přibližně 4200 km nad Jupiterovými mraky, následovala série dalších těsných průletů (5 let). [2]
29. srpna 2016 skončil experiment HI-SEAS, při němž šest dobrovolníků z USA, Francie a Německa strávilo 366 dní v podmínkách imitujících let na Mars (5 let). [2]
29. srpna 1996 byla z kosmodromu Pleseck s využitím nosné rakety Molnija vynesena na protáhnou oběžnou dráhu v horní ionosféře Země družice Magion-5 (25 let). [1a], [2]
30. srpna 1961 zanikla neúspěšná sonda Ranger 1 v zemské atmosféře (60 let). [1a], [1b]
zdroj: Wikipedia
O minulém víkendu se nám zase trochu “oklepala” naše milá planeta Země. Na sobotním sesmogramu
každého jistě zaujme otřes, který k nám přišel okolo 2:22 UT (4 hodiny 22 minuty letního času). Jedná se o zemětřesení v Tádžikistánu, viz
globus a také mapka
Zemětřesení začalo ve 2:14:43,2 UT, magnitudo dosáhlo hodnoty 5,9 a pozice epicentra, které je na mapce vyznačeno hvězdičkou, byla 38° 59′ 24″ severní šířky a 70° 42′ 0″ východní délky. A nachází se 171 km jihovýchodně od města Khujand (144 000 obyvatel) či 30 km východně od města Gharmči 28 km stejným směrem od Raštu (10 700 obyv.).
V neděli se nám zase pro změnu ozvala severní Itálie a její moře. Dopoledne, v 1056:21 UT se otřáslo mořské dno Jadranu, jak je vidět na této mapce:
epicentrum mělo souřadnice 44° 30′ 36″ severní šířky a 12° 46′ 12″ východní délky. Hlobka také 10 km, magnitudo 4,2. 53 km jižně leží Rimini se 118 000 obyvateli, 46 km západojihozápadně pak Ravenna s 80 800 obyvateli. Seismogram je zde:
a do České republiky vlny dorazily okolo 10:57:43,5 UT (podélné vlny na stanici Průhonice) či zajímavější Ostrava v 10:57:55,6 UT rovněž podélné vlny a v 10:59:11,7 UT i vlny příčné.
Zdrojem materiálů k článku je jako vždy Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i, dále Evropská středomořská seismická služba a Hvězdárna v Úpici.
Hvězdárna v Úpici od 12. července otevírá (téměř) ve standardním režimu
Konečně otevíráme hvězdárnu i pro večerní pozorování, ovšem s určitými nezbytnými úpravami a opatřeními.
Vzhledem ke stále platícím epidemiologickým opatřením a ke specifickým podmínkám nočních pozorování v malých prostorech astronomické kopule budou až do odvolání večerní pozorování na objednání.
Objednávat se můžete telefonicky na čísle 499 882 289, nebo e-mailem na hvezdarna@obsupice.cz. Objednávku považujte za dokončenou vždy až po výslovném potvrzení pracovníkem hvězdárny. Objednávat je možné se na termíny 18:00, 18:30, 19:00 a 19:30 a to vždy pro skupinky do dvou osob, v případě rodiny či uzavřené skupiny do 10 osob. Pozorování Slunce přes den je možné bez objednání (kromě větších skupin, ty je potřeba stejně jako exkurze objednávat dopředu) vyjma soboty a neděle, kdy je nutno se objednat na dopolední pozorování, a to v časech 10:00, 10:30, 11:00 a 11:30.
Při návštěvě hvězdárny (i v případě návštěvy objednané) vyčkejte po zazvonění u brány příchodu pracovníka hvězdárny a omluvte případné delší čekání způsobené ztíženým provozem pozorování.
Objednávejte se s dostatečním předstihem vždy ve všední dny od 10 do 18 hodin. I tak prosím počítejte s tím, že Vámi zvolený termín nemusí být volný a návštěva bez objednání představuje riziko, že se k pozorování oblohy nedostanete.
Vzhledem k opatřením Ministerstva zdravotnictví je každý návštěvník případně organizátor větší skupiny povinen na požádání, případně na žádost kontrolních orgánů, předložit některé z požadovaných potvrzení (PCR test ne starší 72 hodin, Antigen test ne starší 24 hodin, potvrzení o očkování se lhůtou nad 14 dní po druhé dávce (v případě dvoudávkového očkování), prodělání onemocnění COVID-19 ne starší 180 dní, případně další). Dále žádný z účastníků nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění COVID-19. Účastník zároveň souhlasí s případným bezkontaktním měřením teploty.
Ve vnitřních prostorách hvězdárny používejte k ochraně svých dýchacích cest aktuálně doporučené respirátory či roušky.
Akce noc “Noc na hvězdárně” je až do odvolání zrušena.
Upozorňujeme, že opatření se mohou v souvislosti s nařízeními vlády měnit.
Dnešní virtuální kroužek zahájíme ještě upoutávkou na Letní astronomickou expedici v Úpici – astronomické soustředění určené pro žáky druhého stupně základních škol a pro středoškoláky.
Letní astronomická expedice se koná již více než 60 let. První se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Během let se ve vedení expedice vystřídalo několik vedoucích či skupin vedoucích, měnilo se i zaměření od akce zejména pro členy astronomických kroužků a zácvikové pozorovací meteorické „expedice“ až po pobyty s různorodými astronomickými pozorováními. Vzhledem k tomu, že se pojetí akce v posledních několika letech začalo vzdalovat původní myšlence celé „Letní astronomické expedice“, vrátili jsme se po odchodu poslední skupiny vedoucích k jejímu opětovnému naplnění. Cílem akce, určené zejména pro členy astronomických kroužků a mladých zájemců o astronomii, je seznámení s metodami pozorování jevů na naší denní i noční obloze. A to jak s metodami moderními, tak historickými. Součástí je i základní zpracování napozorovaných dat. Samozřejmně, vzhledem k tomu, že se akce koná během letních prázdnin, je součástí i odpočinek a typická prázdninová zábava.
Něco více se o této akci dozvědět můžete na stránce této akci věnované, kde naleznete i odkaz pro vyplnění přihlášky.
Jistou zajímavostí tohoto letního měsíce s převážně vysokými teplotami je fakt, že se naše Země nachází v tzv. odsluní (afeliu), tedy nejdále od Slunce na své dráze kolem něho. Bude v tento den ve vzdálenosti 152,1 miliónů kilometrů.
Jak je vidět, vzdálenost Slunce od Země není tím hlavním důvodem střídání ročních období. Hlavní příčinou je náklon zemské osy vůči oběžné dráze Země. V létě je totiž severní polokoule ke Slunci přikloněna a tak na ní dopadá sluneční záření pod větším úhlem a více ji tak ohřívá.
This file is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic license. Zdroj: (https://cs.wikipedia.org/wiki/Perih%C3%A9lium).
Ještě Vám z meteorologického hlediska přinášíme několik fotografií ze dne, kdy se Jižní Moravou přehnalo tornádo. Nad naší stanicí v Jaroměři bylo mnohem pokojněji, objevila se dokonce po dešti i duha.
Ovšem na druhé straně nebe byla k vidění podivně žlutá obloha.
I když naše stanice samozřejmě neměří na jižní Moravě, můžeme si ukázat několik jevů provázejících bouřky.
Máme zde zaznamenány 3 bouřky. První krátce po půlnoci, tedy vlastně již 24.6. ráno, projevila se jednak prudkým deštěm (červená čára spodního grafu) a prudkým nárazem větru 65 km/h. Zároveň došlo ke kratinkému nárůstu barometrického tlaku (červená čára horního grafu) během tzv. “húlavy”. Ta představuje silný nárazový vítr, který vzniká na výrazném rozhraní mezi teplým vzduchem v okolí bouřky a studeným vzduchem vytékajícím z bouřky.
Totéž se opakovalo při bouři 24. června večer, která nebyla u nás již tak intenzivní, srážky byly podstatně nižší a též vítr dosahoval v húlavě nižších hodnot. Též nárůst tlaku byl nižší. Třetí bouře prošla hned 25. června ráno a tlakový nárůst byl vyšší, rychlost větru i srážky nižší.
Téhož dne před polednem přišla téměř obyčejná přeháňka, související s bouřkou nad Úpici. Srážky sice vysoké, ovšem nárůst tlaku i vítr téměř bezvýznamný.
Pokud se budete chtít o počasí dozvědět více, můžeme doporučit například tento web (https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/index.html) Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Naše Slunce nebylo sice v posledních dnech příliš aktivní co se týká slunečních erupcí, ovšem na jeho povrchu (ve fotosféře) a v dalších vrstvách jeho tělesa bylo vidět mnoho zajímavého.
Na téměř kompletní řadě pozorování (kvůli počasí chybí 22. červen) můžeme na jednotlivých denních snímcích sledovat rotaci Slunce díky skvrně na severní polokouli. Tato víceméně symetrická skvrna jednak nevyvíjela žádnou erupční aktivitu, jednak i její vlastní vývoj byl minimální.
Slunce se vyznačuje zajímavou vlastností, neznámou u pevných těles, jako je například Země. Jeho rotace je tzv. diferenciální. To znamená, že na rovníku rotuje rychleji (jedna otočka zde trvá cca 25 dní), zatímco u pólů se otáčí mnohem pomaleji (jednou za cca 35 dní). Z této rotace a vlastnostem magnetického pole v plazmě pak vyplývají mnohé události, které se na Slunci dějí.
13. července nás čeká zvečera konjunkce, tedy blízké přiblížení planet Venuše a Mars. Budeme moci pozorovat zvečera, vpodstatě ještě na téměř ještě “denní” obloze po západu Slunce nízko nad ZSZ obzorem. Tomuto přiblížení bude ještě asistovat úzký srpek Měsíce.
Další planetární setkání, tedy spolu s Měsícem, nás čeká mezi 24. a 26. červencem. Měsíc se bude pohybovat poblíž velkých a jasných planet Jupiter a Saturn.
30. července nás čeká maximum meteorického roje δ Aquarid s předpokládanou zenitovou frekvencí 25 meteorů/hodinu. Roj je aktivní od 12.7. do 23.8.
Pokud jsme již u meteorů, můžeme se podívat ještě na zajímavé pozorování radiových meteorů. 22. června 2021 zachytily obě radiové meteorické stanice Hvězdárny v Úpici 2 neočekávaná maxima meteorické aktivity na radiových frekvencích. Obě tyto maxima nastala během dne, první okolo 11. hodiny našeho času, druhé okolo 16. hodiny. Tyto maxima zachytily i další stanice meteorické sítě Bolidozor, do které jsou obě naše stanice zapojeny. Kalendář IMO žádný roj na toto období nepředpovídá. Díky rozdílné citlivosti obou stanic odhadujeme, že během prvního maxima převažovaly radiově slabší meteory, během druhého maxima pak meteory radiově jasnější.
Noční oblohu nám také zdobí planety. Okolo půlnoci a později nás čeká dobrá viditelnost planet Jupiter a Saturn. Již malým triedrem můžeme okolo planety Jupiter sledovat až 4 “hvězdičky” v rovině Jupiterova rovníku. Ty představují tzv. Galileovské Měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto. V současné době známe 79 pojmenovaných měsíců, z nich je 47 menších než 10 kilometrů. Galileovské měsíce jsou 4 největší.
Oběžné dráhy měsíců Io, Europy a Ganymeda vykazují dráhovou rezonanci, tedy na každé čtyři oběhy Io kolem planety tuto oběhne Europa přesně dvakrát a Ganymed jednou.
Jak byste viděli planetu Jupiter dalekohledy na Hvězdárně v Úpici si můžete představit podle následujícího obrázku. Včetně Jupiterových měsíců a stínu jednoho z nich na povrchu planety.
Planetu Saturn můžeme samozřejmně také pozorovat triedrem, ovšem na rozlišení prstenců bude potřeba triedr silnější a i v něm planetu uvidíme podobně jako Galileo Galilei, tedy jako mírně protaženou.
Dalekohledem Hvězdárny v Úpici jej můžeme spatřit asi takto.
Svá pozorování oblohy Galileo Galilei publikoval 13. března 1610 v díle Sidereus Nuncius, tedy Hvězdný posel.
zdroj: *IC6.G1333.610s, Houghton Library, Harvard University
Mimo těchto planet uvidíme i zvečera planety Venuše a Mars, ráno pak Merkura.
Nad východním obzorem se nám pomalu začínají ukazovat dva zajímavé objekty. Jedná se o dvě galaxie patřící do tzv. Místní skupiny galaxií. Ta větší je galaxie M31 v Andromedě, ta menší M33 v Trojúhelníku.
O galaxii M31 si můžete několik informací nalézt například v článku věnovaném vítězné fotografii Martina Myslivce ze září 2007 ze soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Galaxii v Andromedě (M31) naleznete i pouhým okem, pokud tedy budete alespoň trochu mimo zářící město, pro spatření galaxie M33 již budete potřebovat tmu a dobrý zrak. Již v triedru však je zejména galaxie M31 velmi dobře viditelná, obě jsou však krásné zejména na fotografiích.
Pro zajímavost přinášíme snímek obou objektů pořízený během Letní astronomické expedice v Úpici 80 mm objektivem. Pokud byste obě galaxie nenalezli, na dalším snímku jsme jejich polohu vyznačili.
Na následujícím obrázku uvidíte oblohu (ze 17. června), kde najdete vyznačeny planety Jupiter a Saturn (v červenci jsou již výše nad obzorem a lépe pozorovatelné). Také jsme zvýraznili nejjasnější hvězdy, které uvidíte většinou jako první po setmění (tedy vyjma planet). Jsou to Altair z Orla, Deneb z Labutě a Vega z Lyry, celému seskupení těchto 3 hvězd se také říká “Letní trojúhelník”. Navic jsme ještě vyznačili Polárku, tedy směr k severu a nebeskému pólu.
Aby Vás nerušila kresba pohled na oblohu a dovedli si pohled lépe představit, přinášíme ještě tentýž snímek bez popisků.
2. července 1906 se narodil Hans Albrecht Bethe, německo-americký nukleární fyzik a astrofyzik (115 let) [1a], [2]
3. července 2006 v 18:37:55 UTC z Cape Canaveral odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici raketoplán Discovery s nákladním modulem Leonardo (15 let) [1a], [2]
3. července 2016 byla na jihozápadě Číny položením posledního trojúhelníkového segmentu dokončena stavba v současné době největšího pozemního radioteleskopu FAST (5 let) [1a], [1b], [2]
5. července 2016 kolem 3:53 UTC vstoupila americká kosmická sonda Juno na oběžnou dráhu planety Jupiter (5 let) [1b], [2]
6. července 1976 ve 12:08:45 UTC odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21 s dvěma kosmonauty na palubě (45 let) [1a], [3]
7. července 1816 se narodil Johann Rudolf Wolf, švýcarský astronom a matematik, po kterém je pojmenováno Wolfovo číslo slunečních skvrn (205 let) [1a], [2]
8. června 2011 v 15:29:04 UTC odstartoval raketoplán Atlantis ke svému poslednímu letu a zároveň poslednímu letu raketoplánů schopných dosáhnout oběžné dráhy Země v dosavadní historii, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (10 let) [1a]
10. července 2016 udělala sonda Juno první své snímky pořízené na oběžné dráze planety Jupiter (5 let) [2]
10. července 1856 se narodil Nikola Tesla, srbsko-americký strojní inženýr, vynálezce a fyzik (165 let) [1a], [2]
12. července 1976 zemřel astronom Josef Klepešta, spoluzakladatel České astronomické společnosti (45 let) [1a], [2]
16. července 2011 v 04:47 UTC se sonda Dawn usadila na oběžné dráze planetky Vesta (10 let) [1b]
16. července 1746 se narodil Giuseppe Piazzi, objevitel trpasličí planety Ceres (275 let) [1b], [2]
18. července 1921 se narodil americký astronaut John Glenn (100 let) [1a], [3]
18. července 1906 se narodil Ira H. Abbott, americký aerodynamik, který pracoval v NASA (115 let) [1b], [2]
19. července 1846 se narodil americký astronom Edward Charles Pickering, bratr Williama Henryho Pickeringa, též astronoma (175 let) [1a], [2]
20. července 1976 v 11:53:06 UTC dosedl přistávácí modul sondy Viking 1 na povrch planety Mars (45 let) [1a], [2], [3]
20. července 1866 zemřel německý matematik Bernhard Riemann (155 let) [1a], [2]
21. července 2011 v 09:57 UTC přistál raketoplán Atlantis, čímž skončila éra raketoplánů schopných dosáhnout oběžné dráhy Země v dosavadní historii (10 let) [1a]
22. července 1826 Giuseppe Piazzi zemřel (195 let) [1b]
25. července 2016 přibližně v 10:00 UTC sonda Cassini provedla jeden ze svých těsných průletů v blízkosti Saturnova měsíce Titan (5 let) [1b], [2]
26. července 1971 odstartovala k Měsíci posádka mise Apollo 15 (50 let) [1a], [3]
30. července 1971 v 22:16:29 UTC přistála na povrchu Měsíce dvoučlenná posádka mise Apollo 15, šlo o devátý pilotovaný let v programu Apollo, let byl čtvrtým letem, při němž lidé přistáli na Měsíci, a prvním, při němž posádka na povrchu Měsíce použila lehký elektromobil LRV neboli Lunar Roving Vehicle (50 let) [1a], [3]
Vzhledem k nemožnosti zabezpečit pozorování částečného zatmění Slunce pro větší počet návštěvníků z důvodu hygienických opatření v souvislosti se stávající epidemiologickou situací, je hvězdárna dnes, 10. června uzavřena. Protože však vás nechceme ochudit o pozorování dnešního částečného zatmění Slunce, připravili jsme pro vás přímý přenos úkazu.
Na této stránce naleznete aktuální snímek Slunce v čáře HAlfa, snímky jsou aktualizovány v minutovém intervalu. Pokud z nějakého důvodu nedojde k automatické aktualizaci obrázku, prosíme, použijte funkci “obnovit” či “načíst znovu” ve vašem webovém prohlížeči (ve Windows zpravidla klávesa F5). Čas uváděný u snímků je v UTC (Universal Time Coordinated).
Přenos jsme již ukončili, kolem 12:30 SELČ se obloha v Úpici zatáhla, kolem 13:05 SELČ začalo v Úpici pršet.
Vzhledem k nemožnosti zabezpečit pozorování částečného zatmění Slunce pro větší počet návštěvníků z důvodu hygienických opatření v souvislosti se stávající epidemiologickou situací, bude hvězdárna 10. června uzavřena.
V případě jasného počasí budeme samozřejmě pořizovat snímky zatmění a přibližovat je Vám prostřednictvím našeho webu a FB.
Předem děkujeme za pochopení stávající situace.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
