Tento díl virtuálního astronomického kroužku zahájíme Sluncem.
11. května se na něm nacházely krásné protuberance. Hezké a jednoduché informace o protuberancích můžete nalézt například v rozhovoru vedeném s Macieiem Zapiorem z Astronomického ústavu AVČR.
Protuberance jsou “oblaka” plynu nad slunečním povrchem. Při pohledu shora na protuberanci v pozadí se slunečním povrchem ji uvidíme jako tmavé vlákno – filament. Protuberance dosahují výšek až 50000 km nad slunečním povrchem. Plyn v protuberancích je podstatně chladnější než sluneční povrch a je až 300 krát hustší než okolní plyn ve sluneční atmosféře. Souvisejí se slunečním magnetickým polem a jsou tímto polem udržovány v oblastech s různou magnetickou polaritou.
Na snímku výše uvedeném snímku jak protuberanci, tak filament vyznačili. Je jich tam ale více a s touto nápovědou je jistě najdete.
Sluneční protuberance je možno pozorovat buď při úplných slunečních zatměních, nebo přes speciální filtry propouštějící pouze úzké spektrální pásmo v oblasti spektrální čáry H-alfa.
autor: Hvězdárna v Úpici, Miloslav Druckmuller, NASA/ESA
O pozorování Slunce v optických oborech se můžete dozvědět více i na následujícím videu:
Video bylo vytvořeno u příležitosti noci vědců v roce 2020.
Pro srovnání velikosti jevů, o kterých se na Slunci bavíme si stačí uvědomit, že celá Země má průměr “pouhých” 12 758 km. Pro ještě lepší srovnání přikládáme následující obrázek.
Autor: Original uploader was Power at cs.wikipedia – Počestěná verze plakátu IAU/NASA (http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Planets2006.jpg), Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3878926
Měsíc bude 19. května ve 21: 12 našeho času v první čtvrti. Ve tvaru písmene D se bude promítat “na hruď” souhvězdí Lva (na přiloženém obrázku je Měsíc asi 8,5x zvětšen). Poblíž bude nejjasnější hvězda souhvězdí Lva Regulus.
zdroj: Stellarium
A hned o 4 dny později zvečera nalezneme Měsíc (na obrázku opět Měsíc zvětšen) poblíž nejjasnější hvězdy souhvězdí Panny Spica.
zdroj: Stellarium
Družice Starlinks, které budou určeny k šíření internetu po světě poněkud dost začínají rušit noční oblohu. Pokud se o nich budete chtít dozvědět více, může Vám být startovacím článkem povídání o poslední vypuštěné dávce těchto družic. Pod tímto článkem na našem webu pak naleznete další zajímavé odkazy.
Přelet skupiny družic Starlink nad celooblohovou kamerou Hvězdárny v Úpici umístěné v Jaroměři. Podrobnější popis naleznete na facebooku Hvězdárny v Úpici.
To samé, ale ve formě videa.
V uplynulém týdnu jsme ve středu 12. května v odpoledních hodinách zaznamenali první letošní bouřky. První začala nad Úpicí v 16:00 letního času a skončila okolo 17:00, tah od jihovýchodu na severozápad, blízkost 1s a maximální náraz větru o rychlosti 7 m/s přišel v 16:05 ze severu. Druhá význačná část přecházejícího systému pak udeřila v 19:00 LSEČ a skončila ve 21:30, tah opět z jihovýchodu na severozápad, blízkost 2s a náraz nastal ve 21:30, rychlost 5 m/s a severozápadní směr.
Celý přechod jádra systému lze shlédnout na animaci snímků z viditelného kanálu družic MSG :
zdroj: www.chmi.cz
a v infračerveném světle:
zdroj: www.chmi.cz
Počasí 17.5. – 2316.5. 2021 oblast Úpice a okolí
V tomto týdnu bude převážně polojasno až oblačno, s ranními přeháňkami, v sobotu a neděli postupně zataženo a bez dešťových srážek. V pondělí 17.5. možnost bouřek. Po celý týden denní maxima okolo 12°C, vítr převážně jihozápadní, a v neděli se změní na severovýchodní, rychlost do 7 m/s.
V světě seismickém se nám „urodilo“ 5 zajímavých zemětřesení. Pojďme se na ně podívat:
První je z oblasti Indického oceánu, severovýchodně od ostrovů Mauricius a Reunion, jak lze vidět na globu:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
A také na mapce oblasti:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Došlo k němu ve středu 12. 5. 2021 ve 14:05:16.8 světového času (16:05:16.8 LSEČ) na pozici 17° 18′ 36″ jižní šířky a 66° 27′ 48″ východní délky v hloubce 10 km. Magnitudo dosáhlo hodnoty 6.7. V Úpici byl zachycen ve 14:17:41.1 UT.
Druhý otřes nebyl sice tak exotický, ale zato “na pohled děsivý”. Došlo k němu v Polsku, nám dobře známé – téměř domácké lokaci, souhrnně označované jako “Lubin”, i když většina těchto otřesů není z bezprostředního okolí města Lubin. V tomto případě je tím známým centrem pro nás město Legnica (106000 obyvatel), od které byl otřes 41 km severoseverovýchodně a dalším městem pak Glogów (68 500 obyvatel), ten je 10 km jihozápadně. Čas otřesu 14:42:22.1 UT, epicentrum na 51° 34′ 48″ severní šířky a 16° 9′ 0″ východní délky, hloubka 10 km a magnitudo 3.9. A my jej zachytili ve 14:42:41,1 UT, v Dobrušce – Polomu ve 14:42:43,9 UT). Podrobnější pohled nabízí opět mapka oblasti:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Záznam obou zemětřesení ze stanice v Úpici:
A hned druhý den, ve čtvrtek 13. 5. 2021 v noci, přesně ve 23:58:16.7 světového času se otřáslo mořské dno poblíž východního pobřeží japonského ostrova Honšú. Pozice epicentra je 37° 46‘ 48“ severní šířky a 141° 40‘ 48“ východní délky, hloubka 55 km a magnitudo 6,0. K nám do Úpice vlny dorazily okolo 0:11 UT. Nejbližší významná města jsou Ishinomaki (117000 obyvatel), které leží 78 km severozápadně a Sendai s 1063000 obyvateli, to najdeme 89 km západoseverozápadně. Obligátní globus je zde:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Mapka je zde:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Další otřes je z pátku 14. 5. 2021, čas 4:04:01 UT, oblast indonéské Papui:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Epicentrum nastalo na souřadnicích 1° 44‘ 24“ jižní šířky a 138° 31‘ 48“ východní délky, hloubka 13 km a magnitudo 4.0. V Úpici byly vlny okolo 4:14 UT.
Poslední otřes je opět páteční, tentokrát v 6:33:08 UT, opět Indonésie, oblast ostrona Nias, epicentrum na 0° 9‘ 36“ severní šířky a 96° 39‘ 0“ východní délky. Hloubka 10 km a magnitudo 6,6. Otřes nastal 322 km jihozápadně od města Padangsidempuan (100000 obyvatel) a 268 km jihojihozápadně od Singkilu (46800 obyvatel). V České republice byly tyto vlny zaregistrovány okolo 6:45:31,5 UT na stanici Moravský Krumlov. Časy ostatních stanic naší národní seismické sítě jsou velmi podobné.
A jak tedy tyto záznamy vypadaly? No takto:
17. května 218 byl zaznamenán sedmý zaznamenaný průlet Halleyho komety kolem Slunce
17. května 1999 byl spuštěn projekt SETI@home
18. května 1910 prošla Země ohonem Halleyovy komety
18. května 1969 odstartovala kosmická loď Apollo 10
20. května 1978 odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer 12
22. května 1960 nastalo Velké chilské zemětřesení, které dosáhlo 9,5 stupně Richterovy stupnice a bylo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením
23. května 1576 dostal Tycho Brahe od Frederika II. ostrov Hveen, na kterém vybudoval observatoř Uranienborg
A máme tu další pěkný úlovek na našem seismogramu. Včera odpoledne náš seismometr zachytil dvě “hezká zemětřesení”.
První je z oblasti Indického oceánu, severovýchodně od ostrovů jmenovitě mezi Mauricius a Reunion, jak lze vidět s globu
a také mapky oblasti
. Došlo k němu ve 14:05:16.8 světového času (16:05:16.8 LSEČ) na pozici 17° 18′ 36″ jižní šířky a 66° 27′ 48″ východní délky v hloubce 10 km. Magnitudo dosáhlo hodnoty 6.7. V Úpici byl zachycen ve 14:17:41.1 UT.
Druhý otřes nebyl sice tak exotický, ale zato “na pohled děsivý”. Došlo k němu v Polsku, nám dobře známé – téměř domácké lokaci, souhrnně označované jako “Lubin”, i když většina těchto otřesů není z bezprostředního okolí města Lubin. V tomto případě je tím známým centrem pro nás město Legnica (106000 obyvatel), od které byl otřes 41 km severoseverovýchodně a dalším městem pak Glogów (68 500 obyvatel), ten je 10 km jihozápadně. Čas otřesu 14:42:22.1 UT, epicentrum na 51° 34′ 48″ severní šířky a 16° 9′ 0″ východní délky, hloubka 10 km a magnitudo 3.9. A my jej zachytili ve 14:42:41,1 UT, v Dobrušce – Polomu ve 14:42:43,9 UT). Podrobnější pohled nabízí opět mapka oblasti.
Ještě několik typů pro astroláby
V dnešním díle si ukážeme ještě několik sólových úloh pro planisférický astroláb. Některé konkrétně, jiné jen zmíníme a necháme prostor pro soukromé vzdělávání každému chtivému čtenáři.
Co tedy naše astroláby ještě umí? No spoustu věcí. Už jsme si například říkali, že stínové čtverce z historického hlediska souvisí se stanovováním časů modliteb. Tohle zrovna my řešit nebudeme, ale třeba v manuálu k projektu Astrolabe Generator je několik příkladů, které mohou osvětlit tuto část úloh.
Dalším, zatím neřešeným typem, jsou časoměrné úlohy, zvláště pak otázky kolem „nerovnoměrných hodin“. Co to je? Nalistujte si díl 5, tam v závěru je zmíněna nerovnoměrná délka hodin podle dne v roce. Tedy hodin dle Slunce. A protože v řadě úloh v dalších dílech budeme používat i sluneční hodiny či se opírat o čas sluneční, měli bychom si o tom ještě popovídat. V 5. dílu je uvedena časová rovnice a analema na slunečních hodinách. Astroláb má tuto možnost také, takže mnohdy stačí u sebe mít jen astroláb.
14. Použití časové rovnice je na astrolábu jednoduché – na zadní straně nastavím pomocí alhidády požadované datum koncem s výškovou stupnicí a druhý konec alhidády, označený „časová rovnice“ mi průsečíkem s křivkou analemy rovnou ukazuje opravu v minutách.
15. Kolik nerovnoměrných hodin je dle Slunce doopravdy dne 9.8. ve 14:15?
Zde využijeme na zadní straně astrolábu síť obloukových křivek v horní části středového obrazce. Lze použít také síť „nerovnoměrných hodin“ na straně přední, ale na zadní je to jednodušší. Tedy postupujeme takto:
nejprve si za zadní straně zjistíme ekliptikální délku Slunce dne 9.8. To je už rutina, tedy rychle dostáváme 137° (nebo 17° Lva),
to nastavíme proti polední čáře na straně přední. Odečteme výšku Slunce (průsečík ekliptikální kružnice a výškových kružnic. Zde dostáváme 56°,
na zadní straně alhidádu koncem „výška“ nastavíme na hodnotu 56 výškové stupnice (druhá obvodová) a odečteme hodnotu průsečíku alhidády a kružnice 6 nerovnoměrných hodin (18°),
nyní na přední straně zarovnáme 137° ekliptikální kružnici s časem 14:15 a opět odečteme výšku nad obzorem (46°),
nastavíme alhidádu na hodnotu 46°a nyní hledáme průsečík nerovnoměrných hodin s údajem 18° . Vychází nám 4:00, tedy 16:00.
16. Od kdy do kdy a jak minimálně dlouho bude Slunce mezi jarní a podzimní rovnodenností 30° nad obzorem?
Tak toto je jednoduchý úkol. Jarní rovnodennost je ekliptikální délka 0° , podzimní 180° , takže nejprve nastavíme 0° ekliptikální kružnice proti 30° výšky, pravítko zarovnáme na průsečík a odečítáme čas 9:25. Stejně 180° na straně západní a odečítám 14:25. Minimální délka 5 hodin, do letního slunovratu časy postupují od sebe, po slunovratu se vrací k sobě.
17. Kde bude Jupiter 9.8. ve 20:00 SEČ?
Tak tady už musíme sáhnout po dalších pomůckách. Planety a Měsíc se totiž pohybují po obloze jinak, hlavně vůči ekliptice. Takže musíme znát obecné souřadnice daného objektu vůči hvězdné obloze. K tomu ním slouží tzv, efemeridy, což jsou tabulky rektascenze a deklinace daného tělesa pro každý den (nejlépe). Lze nalézt třeba v Námořním almanachu či pro většínu suchozemských čtenářů mnohem dostupnější (i cenově) Hvězdářské ročence. V ní pro datum 9. srpna najdeme u Jupitera rektascenzi 22 hodin 5 minut a deklinaci -13° 2‘, tedy -13° .
A jdeme na to: Ekliptikální délku Slunce pro 9.8. (137°) nastavíme proti 20 hodinám.
Nyní najedu ukazatelem na hodnotu rektascenze 22 h 5 minut. Tedy najdu na ekliptikální kružnici 0° (jarní bod) a protože se rektascenze počítá přes západ, musím takto odpočítat 22 h 5 minut. To odpovídá 1 hodině a 55 minutám navíc k „času jarního bodu“. Proti deklinaci -13° odečtu, že Jupiter bude mít výšku asi 12° nad obzorem a bude ležet asi 27° východně k jihu, tedy na jihojihovýchodě.
Tak pro dnešek zase vše, těším se na příště, kdy si zkusíme zase „složitější“ úlohy. Třeba se dvěma námi postavenými přístroji.
V tomto týdnu mají všichni, kteří mají rádi astronomické zajímavosti, možnost pozorovat planetu Merkur. Je totiž v druhé letošní východní elongaci a zhruba do konce týdne bude večer (nejlépe mezi 21:20 až 21:35) nad západním obzorem pozorovatelný i prostým okem. V pondělí 10. května bylo v Úpici hezky, a tak jsme pořídili několik snímků, z kterých jsme sestavili krátkou animaci. Odstup snímků je 1 minuta a první byl pořízen kolem 21:23 SELČ.
Pokud jste v některém z nedávných dní pozorovali před rozedněním hvězdnou oblohu a dokázali na ní rozpoznat planety Saturn a Jupiter, tak Merkur by nyní byl hodnotou svojí jasnosti mezi jasnostmi těchto dvou planet, zároveň má Merkur nyní jasnost vyšší než jakou má nyní Mars, což se můžete i přesvědčit, neboť Mars byste měli při pozorování Merkuru na večerní obloze také vidět.
Doprovodný snímek přibližně odpovídá tomu, co můžete pozorovat okem.
V podobném čase, v jakém začíná být večer nyní vidět Merkur, se zároveň přibližně nad ním objevuje jasná hvězda Capella a vlevo nahoře od Merkuru ve stejném čase začínají být vidět hvězdy Castor a Pollux. Pod těmito dvěma hvězdami byste, ještě než se vám Merkur schová za obzor, měli být schopní (opět prostým okem) spatřit zmíněnou načervenalou planetu Mars.
Pokud náhodou budete Merkur vyhlížet ve čtvrtek večer (a pokud bude jasno), máte šanci spatřit poblíž něho i tenoučký srpek Měsíce.
Při všech pozorováních Merkuru v tomto týdnu bude třeba mít výhled k západnímu obzoru nekrytý stromy, kopci či vysokými budovami.
Připojené obrázky jsou: snímek pořízený 10.5.2021 kolem 21:23 hod SELČ (Canon EOS 350D + Canon Zoom 28-80 mm) a 2 obrázky sestavené v simulačním programu Stellarium (pro úterý 11.5.2021 pro 21:20 hod SELČ a pro čtvrtek 13.5.2021 pro 21:30 hod SELČ).
Jelikož by alespoň nad částí České republiky měla být v noci z 10. na 11.5.2021 a v noci z 11. na 12.5.2021 jasná obloha, přinášíme časy viditelných přeletů družic Starlink o těchto dvou nocích.
Poslední tři (k 10.5.2021) na oběžnou dráhu umístěné sady těchto družic (určených pro poskytovaní přístupu k vysokorychlostnímu internetu prostřednictvím satelitů) jsou sady označené jako L24, L25 a L27 (sada L27 tentokrát svým startem předběhla start sady L26, s jejímž startem se předběžně počítá 16.5.2021 00:58 hod SELČ). Zejména u sady L27 můžete (za předpokladu jasné oblohy) očekávát, že opět budete mít možnost v noci družice Starlink pozorovat v podobě vláčku či řetízku svítících bodů putujícího po hvězdné obloze.
Připojujeme pár informací pro ty, kteří o družicích Starlink ještě neslyšeli. Jde o družice vyráběné, na oběžnou dráhu Země dopravované a provozované soukromou americkou společností Space-X. Jsou vynášeny (povětšinou) po 60 kusech najednou a po úspěšném oddělení od nosné rakety jsou vždy zhruba 10 dní na noční obloze vidět jako řetízek či vláček svítících bodů pohybujících se za sebou (za předpokladu jasné oblohy) na pozadí hvězd. Družice vypadají na noční obloze zajímavě, pro profesionální astronomy však jejich přítomnost na oběžné dráze Země představuje velkou komplikaci při fotografování noční oblohy. Vzniklo tedy již několik iniciativ, které se snaží dosáhnout toho, aby v budoucnu byly podobné komerční aktivity soukromých společností mezinárodními dohodami omezeny.
Vynesením sady L26 by měla být dokončena první fáze vynášení družic Starlink*, v plánu jsou ale již další fáze vynášení družic Starlink (s jinými finálními výškami oběhu) a v plánu jsou i družice stejných či podobných funkcí od jiných společností.
Časové údaje pro z ČR viditelné přelety (jsou v letním středoevropském čase a platí pro pozorovací místo Úpice, z jiných míst ČR mohou být časové rozdíly zhruba do 1 minuty):
“Starlink L24” 10.5.2021…21:55 až 22:15 hod
“Starlink L24” 10.5.2021…23:31 až 23:47 hod
“Starlink L24” 11.5.2021…22:16 až 22:37 hod
“Starlink L24” 11./12.5.2021…23:51 až 00:08 hod (jen nízko nad obzorem)
“Starlink L25” 10./11.5.2021…žádný z ČR viditelný přelet
“Starlink L25” 11./12.5.2021…žádný z ČR viditelný přelet
“Starlink L27” 11.5.2021…02:50 až 02:51 hod (jen nízko nad obzorem)
“Starlink L27” 11.5.2021…04:20 až 04:25 hod
“Starlink L27” 12.5.2021…02:47 až 02:49 hod (jen nízko nad obzorem)
“Starlink L27” 12.5.2021…04:17 až 04:23 hod
Viditelné přelety sady L24 i sady L27 pokračují i v dalších dnech, přesné okamžiky viditelných přeletů si pro vaše konkrétní pozorovací místo můžete vygenerovat online na níže uvedeném odkazu heavens-above.com.
Doprovodné obrázky (pohled k východoseverovýchodnímu obzoru a severnímu obzoru) byly vytvořeny v simulačním programu Stellarium a reprezentují let některých družic sady L24 dne 10.5.2021 v 21:58 hod.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/mise-starlink-v1-24/
https://www.elonx.cz/mise-starlink-v1-25/
https://www.elonx.cz/mise-starlink-v1-26/
https://www.elonx.cz/mise-starlink-v1-27/
https://www.heavens-above.com/StarlinkLaunchPasses.aspx
*Aktualizace 3.6.2021: Nyní se (viz např. https://kosmonautix.cz/2021/05/zive-a-cesky-falcon-opet-vynasi-starlinky/) uvádí jako poslední sada spadající do první fáze vynášení družic Starlink většinou sada L28.
Opět pokračujeme dalším, tentokrát III. dílem Virtuálního astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici. Bude věnován týdnu od 10. do 16. května 2021.
Měsíc bude v tomto týdnu v období okolo novu. Ten nastane 11. května ve 20:59 SELČ. Měsíc se tedy okolo 12. května začne objevovat na večerní obloze a postupně se jeho viditelnost bude zlepšovat. Od 12. do 15. května se posune od Venuše přes Merkura až po Mars a postupně bude “tloustnout”.
Nov představuje vlastně fázi Měsíce, kdy se tento pohybuje na obloze v blízkosti Slunce a jeho přivrácená strana není osvětlena Sluncem. Takže ji nemůžeme pozorovat.
Opravdu je tomu ale tak?
Existují výjiměčné případy, kdy při vhodné geometrii drah Měsíce kolem Země a Země kolem Slunce dojde k tzv. přesné konjunkci Měsíce a Slunce, tedy Měsíc se dostane “před” sluneční disk a dojde k úplnému zatmění Slunce. A v těchto případech je možno speciálními matematickými postupy z fotografií zatmění získat i obraz Měsíce, který je nasvětlován sice slunečním světlem, ale odraženým od naší Země.
To ostatně můžete vidět i na snímku zatmění Slunce pořízeném výpravou Hvězdárny v Úpici a matematicky zpracovaném prof. Miloslavem Druckmüllerem.
Ostatně, o některých výpravách úpické hvězdárny za pozorováním úplných zatmění Slunce se můžete dočíst na stránkách hvězdárny věnovaných zatměním Slunce.
V minulém týdnu se na Slunci děly věci již dlouho nevídané.
O putování Měsíce večerní oblohou jsme se již zmínili. Na mapce vidíme, že zvečera již začínají být vidět i letní souhvězdí Labutě, Lyry a podobně.
Ranní oblohu budou zdobit planety Jupiter a Saturn, letní souhvězdí již budou téměř v zenitu. Nad jihem opět bude vidět výrazně centrální část naší Galaxie.
Zaměříme se tentokrát na hvězdu Vega ze souhvězdí Lyry.
Autor: Kvap – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6341790
Vega, označovaná též α Lyrae je nejjasnější hvězdou souhvězdí Lyry. Nachází ve vzdálenosti 25,3 světelných let od Slunce a je pátou nejjasnější hvězdou noční oblohy a po Arcturu ze souhvězdí Pastýře druhou nejjasnější hvězdou severní nebeské polokoule.Pokud by se vám zdálo, že hvězda Sirius ze souhvězdí Velkého psa je jasnější, tak to je pravda, ovšem Sirius, byť je u nás viditelný, patří se svou zápornou deklinací jíž na jižní nebeskou polokouli. Pokud bychom tedy uvažovali od nás viditelné hvězdy, tak je Vega třetí co do jasnosti.
Přibližně 12 tisíc před naším letopočtem se Vega nacházela poblíž severního nebeského pólu a znovu se u něho bude nacházet okolo roku 14 tisíc našeho letopočtu. Vega byla po Slunci první hvězdou, která byla vyfotografována a bylo pořízeno její spektrum.
Její stáří odhadujeme na 450milionů let. Je 2 krát hmotnější a velmi rychle rotuje rychlostí 236 km/s na rovníku.
V souhvězdí Lyry, jehož je nejjasnější hvězdou, nalezneme hezkou a fotogenickou planetární mlhovinu M57.
Tu si můžete vychutnat například na snímku našeho spolupracovníka a Foto ambassadora ESO Zdenka Bardona.
V květnu přichází druhá letošní maximální východní elongace (22°), která nastává 17. 5. v 7 h SEČ.Ale samozřejmně již na konci tohoto týdne bude Merkur na večerní obloze pozorovatelný.
zdroj: Stellarium
Hledat jej můžeme po západu Slunce na západní obloze. Je dobré vybrat si pozorovací místo s dalekým výhledem k západu.
Níže Merkurem uvidíme ještě planetu Venuši a hvězdu Aldebaran z Býka. Jasnost Merkura se pohybuje okolu 0 mag a pomalu slábne. Nejlepší období jeho pozorovatelnosti je 60 až 90 minut po západu Slunce.
I když tento týden není meteorům příliš nakloněn, můžeme se podívat na záznam z radiového přijímače Hvězdárny v Úpici, zapojeného do sítě Bolidozor.
Na záznamu hodinových počtů, které naše stanice ukazuje v rámci pozorovacího serveru RMOB, je vidět, že maximum stávalo v dopoledních hodinách (červeně a žlutě vybarvené čtverečky).
A takto vypadá záznam jednoho z pozorovaných meteorů.
Všechna tato pozorování, tedy radiová i fotografická, si budou moci mladí zájemci o astronomii, účastníci Letní astronomické expedice v Úpici, vyzkoušet. A nejen to, máme připraveny i pomůcky pro pozorování meteorů metodami z druhé poloviny 20. století. Tak, jak se prostě pozorovalo “dříve”.
Ostatně, o expedici je možno se více dozvědět na webu Hvězdárny v Úpici v sekci “Letní astronomická expedice”, kde pod odkazem Expedice 2021 naleznete i způsob jak se přihlásit.
Družice na obloze vypadají občas podobně jako meteory. Většinou však letí pomaleji a mají delší dráhu po obloze. I když některé v současné době, díky odrazným vrstvám na svém povrchu, případně solárním panelům, vrhají k Zemi světelná “prasátka”, mnohdy s meteory zaměnitelná.
Dnes přinášíme jednak záznam z přeletů nově vypuštěné várky družic Starlink (více v článku o těchto družicích na našem facebooku), jednak jasný přelet kosmické stanice ISS.
Snímek a video z celooblohové kamery Hvězdárny v Úpici umístěné v Jaroměři zachytila přelety ze 7. 5. 2021 (07.5.2021 21:10 hod až 21:24 hod a 07.5.2021 22:43 hod až 22:57 hod).
Tento obrázek a video přinášejí přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS ze dne 8. května ve 2:50 ráno, kdy dosáhla jasnosti až -3,8 mag, tedy asi jako Venuš v největším lesku.
Počasí 10.5. – 16.5. 2021 oblast Úpice a okolí
V tomto týdnu bude pokračovat proměnlivé jarní počasí.
V pondělí 10.5. jasno s nejvyššími denními teplotami kolem 20 stupňů. Vát bude mírný jihovýchodní vítr do 7 m/s, nad ránem s nárazy do 20 m/s..
V úterý 11. 5. nás čeká zvětšená oblačnost, kolem 17 večer slabé přeháňky. Nejvyšší denní teploty mezi také kolem 20 stupňů. Vítr stále kolem 7 m/s, v noci na středu s nárazy kolem 20 m/s.
Středa 12. 5. oblačno, odpoledne a večer s přeháňkami. Nejvyšší denní teploty kolem 17°C. Vítr jižní až jihovýchodní kolem 2 m/s.
Ve čtvrtek 13. 5. nás bude čekat zatažená obloha s deštěm. Nejvyšší teploty 11°C, vítr západní kolem 7 m/s bude postupně zeslabovat.
Pátek 14. 5. bude podobný, jen se nám poněkud oteplí na 13 stupňů a vítr zeslábne na 1 m/s. Jeho směr bude západní.
Sobota 15.5. převážně zataženo. Denní maxima kolem 15° C , Jihozápadní až západní vítr do 3 m/s. Se bude ve večerních hodinách postupně stáčet k severu až severovýchodu.
Neděle 16.5. polojasnoaž jasno, okolo 20°C a mírný proměnlivý vítr do 4 m/s.
Máme za sebou měsíc duben. Ten je charakterizován těmito údaji:
průměrná teplota vzduchu – 1,76 °C
minimální teplota – 4 °C (26.4)
maximum 18,5 (1.4.)
průměrná vlhkost vzduchu 92,3%
úhrn srážek 45,7 mm/m2
úhrn svitu 330,3 hodinách
maximální denní svit 11,2 h (27.4.)
vítr převážně severozápadní o průměrné rychlosti 2 m/s, náraz 21 m/s
Další vybrané parametry jsou dostupné v následující tabulce:
10. května 1971 byla vypuštěna sovětská planetární sonda Kosmos 419, která se měla pokusit o přistání na Marsu
11. května 1864 schválil Český zemský sněm návrh na soustavný přírodovědný výzkum Čech v čele s J. E. Purkyněm
11. května 1871 zemřel britský astronom, matematik, chemik a průkopník fotografie, syn Williama Herschela John Herschel, (* 7. března 1792)
11. května 1916 zemřel německý fyzik a astronom Karl Schwarzschild, (* 9. října 1873)
11. května 1956 zemřel americký astronom Walter Sydney Adams, (* 20. prosince 1876)
12. května 1910 zemřel anglický astronom William Huggins, (* 7. února 1824)
14. května 1973 byla vypuštěna první vesmírná stanice USA Skylab
15. května 1618 potvrdil Johannes Kepler svůj objev třetího zákona planetárního pohybu
15. května 1720 se narodil slovenský astronom Maximilián Hell, († 14.4. 1792)
Dneska bych si chtěl hrát se souřadnicemi!
Tak tedy ano. Dnes si ukážeme něco málo práce, kdy budeme pracovat s různými souřadnými systémy. Hlavně ekliptikálními (ekliptikální délka l a šířka b), rovníkovými 2. druhu (rektascenze a a deklinace d) a obzorníkovými (azimut A a výška nad obzorem h).
Ale nebude to jen o tomto. Takže pozor, řešíme rovnou úlohy. Minule jsme vyřešili šest příkladů, tedy
7. Změřte výšku Vegy dne 9.5. 2021 ve 20 hodin letního času. Nyní určete, v kolik hodin bude o tento úhel na východ před kulminací
Pro tento úkol musíme nejprve nacvičit zaměření hvězdy. Astroláb otočíme na zadní stranu, zavěsíme jej za očko a takto pomocí záměrných hran alhidády zaměříme hvězdu, v tomto případě Vegu ze souhvězdí Lyry. Pokud budeme měřit dobře, musíme být mezi 10 ° a 11°. Takže zadní deka by měla být po měření v tomto stavu:
Dále si zjistíme ekliptikální délku pro 9.5. To dává, jak už určitě každý snadno ověří, 49°.
A teď jdeme na přední stranu. Zde natočíme síť tak, aby Vega byla na azimutální kružnici východní 10°. To je kousek vlevo od polední čáry. Pravítko nastavíme na 49° a na časové stupnici čteme 3 hodiny 15 minut, a protože máme letní čas, hodinu přičteme. Výsledek by měl vypadat takto:
8. Určete astrolábem rektascenzi a deklinaci Arktura dne 9.5. 2021, znáte -li jeho výšku nad obzorem ve 20:00 LSEČ.
Tak už víme, jak změřit výšku pomocí alhidády, to bylo v minulém úkolu. Víme, že ekliptikální délka je téměř 49.75°, výška nám vyšla 33°.
Nyní na přední straně astrolábu nastavíme Arktura na azimutální kružnici 33° vlevo (stále stoupá ke kulminaci). Srovnáme pravítko na hvězdu a na deklinační stupnici čteme 19°. Rektascenzi pak určíme pootočením pravítka na pozici 0° ekliptikální délky a na hodinové škále čteme 0 hodin a 57 minut. Po vynásobení 15 (ale nejprve nutno převést na stupně a jeho desetiny) pak dostáváme ekvivalentní tvar 14° 15´ . Pokud pro kontrolu (abychom demonstrovali užitečnost přístroje) nahlédneme do astromap, dostaneme hodnoty a = 14° 16‘ 39“ a d= 19° 5‘ 39“. To není vůbec špatné. Takto vypadá astroláb v závěru práce:
9. Převeďte do rovníkových souřadnic 2.druhu bod o ekliptikálních souřadnicích 60°délky a 30° šířky.
A tady přichází ke slovu universální astroláb. Konečně se dočkal. Takže pravítko nastavíme zároveň s obzorem. Pak nastavíme brachiolus proti „poledníku“ s hodnotou 60 na pravítku a zároveň 30 na výškové kružnici. Takže takto:
A teď, pokud máte přístroj správně seřízen a opatrným pohybem pravítkem se točí celá ukazatelová soustava, pootočíme pravítkem tak, aby se krylo s rovníkem, to je ta červená čára s vyznačenými znameními. A čteme na konci brachiolu hodnoty rektascenze na poledníkové síti je 48 výšková síť nám určuje 49°deklinace. Viz
Výpočtem můžeme ověřit, že je to přesně 48° 28‘ 47“ a 49° 12‘ 54“. A vzorečky na to nejsou zase tak hezké (i ldyž jsou i mnohem ošklivější), pro ilustraci:
sin (d) = sin (b) * cos (e) + cos (b) * sin (l)
cos (a) = cos (b) * cos (l) / cos (d).
No a teď necháme astroúlohy žít vlastním životem a ukážeme si užití astrolábu k jiným, „přízemnějším“ úlohám. Dnes si představíme něco ze zadní desky, a to sice část, kterou jme v popisku nazvali stínové čtverce. Název mají podle primárního určení, a to je výpočet délky stínu vertikálního gnómonu (část Umbra Recta) či horizontálního gnómonu (Umbra Versa). Spočítáme-li, na kolik dílků je stupnice dělena, dostaneme výšku (délku) gnómonu ve stopách. Nejpoužívanější jsou 7, 9, 10 a 12. A kromě mnoha jiných užití se tyto délky stínů užívaly pro stanovení okamžiků významných modliteb. Například 7 odpovídá muslimskému dni a základnímu dni křesťanskému.
A jak se to používá? No zaměřím Slunce alhidádou a ta mi protne stupnici stínového čtverce. A čtu délku. Například:
10. Jak dlouhý stín vrhne svislý gnómon 10 stop vysoký, jestliže má Slunce výšku 57°?
Jednoduše ověříme, že to dává 6,5 stopy.
11. A jak dlouhý stín ukáže vodorovný gnómon při výšce Slunce 25°?
Tentokrát čteme na druhé(obrácené, Versa) stupnici 5 stop.
Ale tyto čtverce se dají využít i jinak. Ony totiž slouží jako násobící (Recta) či dělící (Versa) koeficienty pro výškoměr. Raději prakticky:
12. Mám strom, jsem od něj 10 metrů daleko, jak je ten strom vysoký?
Změřím pomocí alhidády z 10 metrů, pod jakým úhlem vidím špičku stromu.
Je to stejné, jako u zaměřování hvězd. Nyní mne ale nezajímá hodnota úhlu, ale kde se mi protne alhidáda s vybraným stínovým čtvercem. Na obrázku je 12‘ čtverec.
Protože průsečík je v oblasti Recta na hodnotě 4, dostávám 4 /12 = 3 a Recta znamená násobení, tedy 10 (vzdálenost) * 3 = 30 m.
13. A když jsem od věže 200 m, jak ta je vysoká?
Tak opět ze vzdálenosti 200 m zaměřím vrchol věže.
A dostávám na Versa stupnici 3. takže 3 / 12 = 4.
Ale versa znamená dělení, tedy 200 / 4 = 50 m.
Nějaké dotazy?
Ach ano, na obrázcích je to bez jednotek, ale vtip je v tom, že na jednotkách nezáleží. Takže kroky, metry, yardy, stopy … dle libosti.
A taky je to v obou případech špatně, protože já měřím ve výšce očí, ne u země, takže prostě špatně. Je to na nic! NE, není, pochopitelně se přičte ona výška, tedy cca o 15 cm méně, než měřím já. A je to.
Tak pro dnešek zase vše, těším se na příště. Zadní strana astrolábu nabízí, nebo může nabízet daleko víc.
Týden uběhl jako voda a máme tu další vydání Virtuálního astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici.
To se začíná (opět) probouzet k jakési aktivitě a tak se třeba s uvolněním epidemiologických opatření opět budete moci v kopuli úpické hvězdárny podívat třeba na sluneční skvrny.
Tato rozsáhlá skupina, respektive 3 kupiny, slunečních skvrn byla fotografována na Hvězdárně v Úpici 27. dubna dopoledne. Jedná se o aktivní oblasti AR 2818, 2820 a 2821, které ukazují poměrně komplikované skvrnové struktury.
To, že byla tato skupina aktivní i v oblasti slunečních erupcí ukazuje záznam z 22. dubna, který byl pořízen na naší stanici umístěné v Jaroměři. Ta sleduje nepřímo sluneční aktivitu díky změnám v odrazivých vlastnostech atmosferické vrstvy ionosféry, která je závislá právě na sluneční aktivitě. Jednotlivé zaznamenané erupce jsou označeny šipkami.
Ostatně, o tom, co je možno pozorovat na úpické hvězdárně slunečním patrolním dalekohledem se můžete dočíst v našem článku na webu hvězdárny.
O pozorování v radiovém oboru pak pojednává další článek věnovaný právě radiovým pozorováním.
Ostatně, když už jsme u těch pozorováních, která se provádějí na úpické hvězdárně, můžete se o nich více dozvědět na další stránce webu úpické hvězdárny.
Pro zajímavost přinášíme hezké snímky z 28. dubna 2021.
I v tomto týdnu se můžeme těšit na zvýšenou možnost spatření přeletu “padající hvězdy”, jak se meteorům lidově sice nesprávně, ale hezky říká. Ve skutečnosti se jedná o malá tělíska, převážně pocházející z komet či planetek, která se setkávají se zemskou atmosférou do které vlétají vysokou rychlostí, zahřejí se a začnou sublimovat, zářit a vytvářet i ionizovanou stopu.
6. května okolo 4 hodiny ráno nastává maximum meteorického roje eta Akvarid. Původem tohoto roje je slavná kometa Halleyova. Roj je viditelný každoročně přibližně od 20. dubna do 20. května s maximem aktivity přibližně 6. května. Roj nemá ostré maximum, to se spíše podobá zvýšené intenzitě trvající přibližně jeden týden okolo 6. května.
Do zemské atmosféry vstupují meteory tohoto roje rychlostí přibližně 65 km/s. Sledovat jejich aktivitu můžete například na webových stránkách organizace IMO (International Meteor Organization), nebo také na serveru projektu RMOB.
Pozorování z Hvězdárny v Úpici pak na stránce radiových pozorování meteorů. Tato pozorování naleznete i na výše zmíněném serveru RMOB.
Pozorování jasných meteorů – bolidů:
I když pojem bolid “oficiálně” neexistuje, tedy Mezinárodní astronomická unie nemá pro tento termín oficiální definici, považujeme za bolid meteor jasnější než zhruba −3 až -4 magnitudy. Jejich pozorování, i náhodné, může v případě nedostaku jiných informací, například kvůli špatnému počasí na bolidových stanicích, přinést cenné informace a někdy může pomoci například i s nalezením meteoritu, etdy zbytku, který případně dopadl na zem.
V případě pozorování takového jevu je potřeba co nejpřesněji určit čas přeletu a jeho dráhu na obloze. Například podle hvězd či v návaznosti na výrazné prvky krajiny. I z takového pozorování lze při znalosti místa pozorování zrekonstruovat polohu na nebi. Samozřejmně je potřeba se pokusit určit i jasnost, napřiklad podle jasných hvězd či třeba Měsíce. A dále je dobré poznamenat si další jevy, jako je například kouřová stopa, výbuchy na dráze, rozpad či zvukové efekty.
Svá pozorování pak můžete nahlásit pomocí tzv. “bolidového formuláře”, a to buď na Astronomický ústav AVČR, nebo do sítě Bolidozor, nebo nejlépe pomocí obou. Oba formuláře jsou interaktivní a dovedou vás k výsledku, který může přinést i vědecký výsledek.
Jako příklad velmi jasného bolidu, bohužel však velmi nízko nad obzorem přinášíme snímek z 19. listopadu 2020 fotografovaný celooblohovou kamerou úpické hvězdárny umístěnou v Jaroměři.
Ještě jasnější pak zachytila bolidová kamera u Dánského 1,54 m dalekohledu na nejvyšším bodě observatoře ESO na La Silla v Chile. Mimochodem, tento dalekohled rekonstruovala a nový řídící systém mu dodala firma Projectsoft z Hradce Králové a pracují na něm i čeští astronomové z Astronomického ústavu AVČR. Více si o tomto bolidu a jeho pozorování přečtete na facebooku Zdenka Bardona v tomto příspěvku.
Zajímavý je též pohled na noční oblohu. Zvečera zaujme nad západním obzorem planeta Mars v souhvězdí Blíženců. Poznáme ji poměrně bezpečně zejména podle načervenalé barvy. Jasností budou pak obloze vévodit jasné hvězdy Vega, Arcturus, Procyon a Capella. Z nich nejslabší Procyon má 0,4 mag, nejjasnější vega 0 mag.
zdroj: Stellarium (http://stellarium.org/cs/)
Na ranní obloze pak budeme moci nad jihovýchodem spatřit obří plynné planety Jupiter a Saturn.
zdroj: Stellarium (http://stellarium.org/cs/)
Nad ránem se též začne ukazovat nad jihem centrální část Mléčné dráhy a její nejjasnější části v souhvězdí Střelce, Štítu a Štíra.
Pro její pozorování je však vhodné najít si stanoviště daleko od světelných zdrojů. Ostatně můžeme si učinit porovnání ze 2 snímků. První byl pořízen ještě před úplným setměním, navíc při ještě rozsvícených světlech na Hvězdárně v Úpici (nebyl původně určen ke snímání Mléčné dráhy).
Mléčná dráha je na něm vidět velmi slabě. Druhý snímek pořídil Zdenek Bardon během excelentně temné fotografické noci nízko nad stromy na Šumavě, v oblastí téměř úplné tmy.
autor: Zdenek Bardon
3. května ve 21:50 našeho času nastává poslední čtvrť. Měsíc se nachází na ranní a dopolední obloze a tak nebude příliš rušit zejména večerní pozorování oblohy.
Počasí 3.5. – 9.5. 2021 oblast Úpice a okolí
V tomto týdnu bude pokračovat proměnlivé jarní počasí.
V pondělí 3.5. převážně polojasno s nejvyššími denními teplotami kolem 10 stupňů, chladněji bude na horách. Vát bude mírný severozápaní vítr do 3 m/s.
V úterý 4. 5. nás čeká zvětšená oblačnost, večer nejprve přeháňky, později déšť. Nejvyšší denní teploty mezi 11 – 13 stupni. Vítr se změní na západní do 4 m/s.
Středa 5. 5. začne deštivě, v časných dopoledních hodinách se pravděpodobně začne zčásti protrhávat oblačnost, ale srážky by měly přetrvávat po celý den. Nejvyšší denní teploty kolem 8° C. Vítr jihozápadní 4 – 5 m/s.
Ve čtvrtek 6. 5. nás bude čekat zatažená obloha, večer i s přeháňkou či deštěm. Nejvyšší teploty 17°C, vítr jihozápadní zesílí na 9 – 10 m/s, v nárazech místy až 20 m/s.
Pátek 7. 5. bude podobný, jen se nám ochladí na 8 – 9 stupňů a vítr zeslábne na 3 – 4 m/s. Jeho směr bude kolísat mezi západním a jihozápadním.
Sobota 8.5. bude o něco teplejší s denními maximy kolem 12° C , zataženo, zvečera pak přeháňky a protrhávání oblačnosti. Severozápadní vítr 4 – 5 m/s.
Neděle 9.5. polojasno, okolo 14°C a mírný proměnlivý vítr do 4 m/s.
V uplynulém týdnu jsme na stanici Úpice nezaznamenali žádné „meteoperličky“ ani dramatické změny počasí, přetrvává spíše teplejší režim jen s minimem srážek. V příštím dílu přineseme stručnou charakteristiku měsíce dubna.
Ostatně, aktuální meteorologickou situaci můžete sledovat i na záznamech měření počasí jednak přímo na Hvězdárně v Úpici, kde měří stanice Českého hydrometeorologického ústavu, jednak na naší pobočné stanici v Jaroměři (celooblohová kamera, záznam sluneční aktivity, meteory), kde funguje stanice, ovšem pouze amatérská.
Přehledy z těchto stanic naleznete zde, data CHMU z dalších stanic pak na speciální stránce CHMU.
Seismická aktivita byla trochu dramatičtější, pojďme se na ni ve stručnosti podívat. Kdo se o tyto záležitosti zajímá, najde podrobnosti na stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Tedy při prohlížení denních seismogramů z Úpice nás určitě zaujme. Všechny záznamy pocházejí ze seismografu Seismického oddělení GFU AVČR, který je umístěn na Hvězdárně v Úpici.
a) sobota 24.4.
0:23:35.6 UT Fidži, 18° 52′ 36“ j.š. 176° 15′ 0“ z.d. 279 km m 6.5
9:30:52.0 UT Rakousko 47° 48′ 36“ s.š. 16° 15′ 0“ v.d. 7 km m 3.2
okolo 18 UT zlomová prasklina u Arabského poloostrova
b) neděle 25. 4.
22:28:1.1 UT Fidži 21° 41′ 24“ j.š. 177° 11′ 24“ z.d. 242 km m 6.5
c) úterý 27.4.
16:33:33.5 UT Kermadekovy ostrovy (Nový Zéland) 29° 7′ 12“ j.š. 176° 50’24“ z.d. 10 km m 5.9
d) středa 28.4.
2:21:25.6 UT Assam, Indie 26° 46′ 12“ s.š. 92° 25′ 48“ v.d. 34 km m 6.0
23:34:41.7 UT Polsko 51° 17′ 24“ s.š. 16° 5′ 24“ v.d. 1 km m 3.9
e) čtvrtek 29. 4.
4:08:44.8 UT Severní Mariana (Mikronésie, USA) 18° 25′ 18“ s.š. 145° 39′ 0“ v.d. 190 km m 5.5
okolo 5 hodiny ráno 2x Polsko
okolo 7 hodiny 2x Kermadekovy ostrovy
Více se o této seismické stanici dozvíte opět na stránkách úpické hvězdárny v sekci seismických měření.
3. května 1494 Kryštof Kolumbus poprvé uviděl zemi, budoucí Jamajku
3. května 1715 nastalo úelkové zatmění Slunce viditelné v severní Evropě a severní Asii. Jeho viditelnost vypočítal Edmond Halley s přesností na 4 minuty
4. května 1919 zahynul při přistání letadla Milan Rastislav Štefánik, slovenský politik, generál francouzské armády a astronom
5. května 1494 Kryštof Kolumbus na Jamajce přistál
5. května 1961 se Alan Bartlett Shepard stal prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trval pouhých 15 minut, což byl méně než jeden úplný oblet Země
5. května 1979 vesmírná sonda Voyager 1 proletěla v těsné blízkosti planety Jupiter
8. května 1991 spadl tzv. Benešovský bolid s jasností -19,5 mag. Jeho část byla nalezena v dubnu 2011
9. května 1946 byla otevřena Zoologická zahrada Dvůr Králové, kde během léta naši zaměstnanic ve vybraných dnech ukazují návštěvníkům Slunce i noční oblohu
9. května 1965 dopadl sovětská sonda Luna 5 dopadla na Měsíc
9. května 2003 byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C)
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
Foto: Hvězdárna v Úpici
zdroj: Stellarium
Autor: Kuiper Airborne Observatory, C141 aircraft April 8/9, 1986, New Zealand Expedition – http://www.nasa.gov/centers/ames/multimedia/images/2005/comets1.html, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=894395