Tak se nám naše matička Země zase trochu rozvášnila. A pro nás středovropany to začalo relativně blízko, v Řecku ve středu 3. 3. 2021. První opravdu výrazný otřes nastal v 10:16:08.3 UT (každý už ví, že pro nás v zimním čase je to o hodinu víc, v létě pak – snad už ne nadlouho, o dvě). Magnitudo bylo stanoveno na 6.3, hloubka 8 km a souřadnice epicentra 39° 45′ 30″ severní šířky a 22° 12′ 0″ východní délky. Úpický seismogram zachytil tento otřes v 10:18:56.7 UT.
V podstatě stejná oblast se silně otřásla ještě 3x:
11:35:57.4 UT, magnitodo 5.0, hloubka 10 km, 39° 42′ 36″ s.š. a 22° 12′ 36″ v.d.
11:45:5.5 UT (v Úpici 11:48:36.1 UT), magnitudo 5.1, hloubka 10 km, 39° 41′ 24″ s.š. a 22° 13′ 12″ v.d.
18:24:7.6 UT (Úpice 18:26:54.6), magnitudo 5.1, hloubka 14 km, 39° 43′ 18″ a 22° 4′ 48″ v.d.
Mapka nám ukazuje danou oblast:
A zde je úpický seismogram:
Ale to bylo jen rozehřívání, protože ve čtvrtek začala velkoprodukce otřesů v pro nás exotické destinaci Nový Zéland. Nejprve se otřáslo mořské dno poblíž východního pobřeží Severního ostrova, jak vidno na globu:
a lépe na mapce:
Toto zemětřesení nastalo ve 13:27:35 UT, dosáhlo magnituda 7.3, epicentrum na 37°31′ 12″ jižní šířky a 179°26′ 24″ východní délky, přišlo z hloubky 16 km. Následovala oblast ostrova Vanuatu:
a
otřes má počátek v 16:57:10.8 UT, hloubka 169 km, epicentrum 14°22′ 48″ j.š. a 177°48′ 48″ v.d, magnitudo 6.1.
A pak to začalo. “Malé” varování v 17:41:25 UT na pozici 29°36′ 0″ j.š. a 177° 48′ 0″ tentokrát už západní délky, hloubka 49 km a magnitudo “pouhých 7.4. Takto se probudila oblast u Kermadeckých ostrovů, náležících k Novému Zélandu. I zde je globus:
a mapka:
ovšem hlavní show nastalo v 19:28:35.6 UT (v Úpici zachyceno v 19:48: 27.5 UT), kdy se v hloubce 25 km na souřadnicích 19°32′ 24″ j.š. a 177°16′ 48″ z.d., jak znázorňuje i mapka:
otřáslo mořské dno s magnitudem 8.1.
Jako bonbónek se ještě stihlo projevit opět Řecko, stejná oblast jako ve středu 3.3., a to v 18:38:18.6 UT, m 5.6 a v 19:23:50 UT m 5.0.
A takto vypadá výsledný seismogram z Úpice:
Hezký, což?
No a po zbytek čtvrtka i v pátek 5.3. následuje řada dalších otřesů v novozélandské oblasti, které měly magnitudo přes 5.0. Seismogram z pátku je třeba takovýto:
Oblast se dotřásá ještě dnes. Ale myslím, že informací už bylo i tak dost, takže o zemětřeseních zase někdy příště.
Zdroje obrázků jsou:
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
European – Mediterranean Seismology Center
9. března 1997 bylo z území Ruské federace pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Expedice úpické hvězárny se ve spolupráci s Ruskou akademií věd a Astronomickým institutem v Irkutsku vypravila po Bajkalsko-amurské magistrále do městečka Yerofei Pavlovich.
Ta je lokalizována přibližně 3 dny jízdy vlakem od Irkutska směrem dále na východ nedaleko hranic s Čínou.
mapa vytvořena na základě podkladů Google maps a Xavier M. JubierNení to však městečko ledajaké. Jsou zde umístěny velké dílky a opravny vlaků Bajkalsko-amurské magistrály. I my jsme se dopravili vlakem, tedy speciálním vagonem připojeným k jedné z vakových souprav. Zde jsme měli zázemí po celou dobu cesty i pozorování zatmění, zde jsme spali, jedli i měli složeny astronomické přístroje.
Vagón byl po příjezdu do Yerofei Pavlovich odpojen a “zapakován” v klidné části nádražního areálu. Dostal dokonce i svou policejní ochranu, takže jsme nemuseli své přístroje po ustavení a nastavení před noc sklízet a hlídat.
Zima zde byla opravdu velká, přes noc klesala k -36 stupňům, ve dne vystoupala až na -20. Během zatmění klesla opět k -30, což způsobovalo nemaé problémy při pozorování, neboť se objektivy postupně samy mírně změnou teploty přeostřovaly, a to i během expozicí.
Zima byla taková, že místní pumpy na vodu (ne v každém domě byla zavedena voda) se celé dny a noci ohřívaly žhnoucím uhlím. Místní se dopravovali na bruslích a dokonce i my jsme s přiděleným autobusem využívali nejběžnější místní dopravní tepny – zamrzlé řeky.
Pozorovací stanoviště nedaleko našeho vagónu se hemžilo přístroji všech zúčastěných institucí a výprav.
Na snímcích které matematicky zpracoval prof. Druckmüller jsou kromě sluneční koróny patrné též planety Merkur a Venuše. Detailní informace o snímcích naleznete na “zatměňových” stránkách prof. Druckmüllera.
4. března 2021 po mnoha odkladech úspěšně odstartovala další sada šedesáti družic Starlink v tomto případě označovaná jako Starlink L17 nebo též Starlink v1-17. Komu se ještě nezadařilo spatřit tyto družice v podobě opravdového řetízku posunujícího se společně po obloze, má příležitost 6. března brzy ráno (a pak i několik dalších rán). Vzhledem k tomu, že 6. března brzy ráno to není ani 48 hodin od jejich vypuštění, budou ještě družice z této sady seskupené několik dní na obloze hodně natěsno k sobě (z pozemského pohledu).
Pro pozorovací místo Úpice vychází pro ráno 6. března pozorovací čas na přibližně 5:03 až 5:05, pro ráno 7. března pozorovací čas na přibližně 4:57 až 5:02, pro ráno 8. března pozorovací čas na přibližně 4:53 až 4:58, pro ráno 9. března pozorovací čas na přibližně 4:48 až 4:54, pro jiná místa v ČR může být časový rozdíl zhruba do 1 minuty, doporučujeme navštívit web https://www.heavens-above.com, kde si po zadání vašeho pozorovacího místa (klikněte na “poloha” vpravo nahoře, klikněte na své pozorovací misto v mapě, doplňte nadmořskou výšku a klikněte na “aktualizovat”) a po vybrání uvedené sady (po kliknutí na “Přelety Starlink satelitů – všechny objekty z vybraného startu”, nevšímejte si toho, že jsou zde i sady L18 a L19, poslední vypuštěná sada je aktuálně opravdu ta L17) můžete zobrazit přesné časy pro vaše pozorovací místo a navíc si můžete zobrazit i mapky oblohy s vyznačeným směrem letu (kliknutím na modře zobrazený čas u kterékoli družice z uvedené sady). Jak to celé bude vypadat pro 6. března ráno pro pozorovací místo Úpice, vidíte na úvodním doprovodném obrázku a doprovodném videu (oboje bylo vytvořeno v simulačním programu Stellarium, řetízek družic se objeví až v druhé polovině videa, ve videu odpovídá plynutí času reálné rychlosti, čas je zobrazen vpravo nahoře).
Pokud Stellarium používáte, ale tato poslední sada Starlinků se vám nezobrazuje, stáhněte a nainstalujte si nejnovější verzi a zůstávejte při jeho používání připojeni k internetu.
Nad Českou republikou by minimálně 6. března ráno neměla být žádná oblačnost, tak pozorování spíš bude komplikovat aktuální zákaz vycházení a cestování. Díky jasnosti družic kolem 2,1 až 2,3 mag by měl být úkaz pozorovatelný i z větších měst, kde pozorování noční oblohy bývá vzhledem k světelnému znečištění přeci jen složitější.
Aktualizace 6.3.2021 12:23: Doplněny obrázky vytvořené v simulačním programu Stellarium pro ráno 7.3.2021 (to, budete-li mít štěstí, můžete zároveň vidět přelet Mezinárodní kosmické stanice v té chvíli nasvícené Sluncem schovaným pod obzorem, na našem obrázku je vidět jako neoznačený jasný bod poblíž hvězdy Altair), pro ráno 8.3.2021 a pro ráno 9.3.2021, ve všech případech jsou simulace vytvořeny pro pozorovací místo Úpice, časy na obrázcích vidíte vpravo nahoře. Byl také upraven text příspěvku.
Tak jste tu, na našem webu, takže Vás asi potkala noční můra běžného člověka. Znáte to – sedíte doma, koronavirus Vás připravil o dovolenou na Seychelách, auto máte bez střechy, jíte plesnivé sýry a musíte pít jen stará vína. Prostě hrůza, kam jste až spadli na sociálním žebříčku :-). A jak tak sedíte, nemáte už co dělat, protože vše už máte udělané milionkrát, najednou Vás napadne spásná myšlenka: „Vždyť já mám v kůlně pod houní složený časostroj po dědečkovi. Tak si skočím někam před pandemii, pobudu tam místo dovolené a až se tady ten blázinec přežene, vrátím se zase zpět!“ A netrvalo to dlouho, časostroj promazán překontrolován a šup – …
…prásk, opravdu jste v době před koronavirovou krizí. Opravdu, dokonce i před několika morovými ranami. Nějak se to totiž při nastavování pomotalo a skončili jste ve 14. století. A protože jste plánovali jen takový maličký odskok, Váš nabušený počítač i tablet zůstaly v budoucnosti, dokonce Vás nenapadlo vzít si s sebou i „blbou“ kalkulačku. Jen mobil v kapse zůstal, ale bez nabíječky. No a pak taky návratová krabička. Jenže než nastane vhodná doba k návratu, musíte tu chvíli vydržet. Ale baterka v mobilu, tak ta určitě nevydrží. A ať koukáte, jak koukáte, široko daleko žádná prodejna s náhradními díly k mobilům. Všude jen trhy se zeleninou, masem, támhle na rynku kovotepecká dílna s krámkem zlatníka… počkat, tu v dáli se třpytí vodní hladina, a na ní lodě z dalekých krajin. Třeba tam budu mít štěstí? A tak jdete, až do přístavu dojdete. No baterku tam taky nemají, dokonce předstírají, že ani nevědí, o čem to mluvíte a posléze s řevem a hrůzou před Vámi utíkají.
Vzdáte tedy snahu o oživení Vašeho miláčka a přemýšlíte, co tady bez všeho nezbytného k životu, co jste nechali „doma“ asi budete dělat. A protože jste, coby běžný chudák, majitelem pouze dvacetimetrové jachty s kompletní posádkou, logické je, že to bude loď, kam zamíří Vaše kroky.
Ale než nastoupíte, napadne Vás, že k návratu do své doby budete muset vědět, kolik je hodin, jaký den a měsíc a také (případně) rok. Ale jak to zjistit, bez vší elektroniky a novin a televize …
A to ještě netušíte, že krátce po vyplutí loď ztroskotá a v záchranném člunu bude jen minimální navigační výbava. A přesto nejste ztraceni. Když budete sledovat náš miniseriál, se spoustou úkolů, které Vás mohou potkat, se dost dobře vyrovnáte, poučíte se o historii astronomie, navigaci a také kalendářních výpočtech. Ale nebojte, nebudou to (až na krátkou ukázku pro porovnání dnešního přístupu a dovednosti předků) žádné složité vzorečky, ani vysoká matematika, naším cílem totiž bude s relativně velkou přesností dostat co nejjednodušeji výsledek. K tomu nám pomůže několik (celkem tři) přístrojů. A co víc, my si je společně i sestavíme.
Na tomto místě ještě krátký odskok do současnosti – ten, koho historie nezajímá a chce hodně počítat s nejmodernější technikou při ruce (pravda, při požadavku na velkou přesnost v řádu hodin či minut se bez komplikovanějších výpočtů člověk neobejde), existují materiály, kde lze ty nejpreciznější algoritmy najít. Asi vůbec nejlepší je bezesporu kniha od nestora astronomických výpočtů, pana Jeana Meeuse s názvem Astronomical Algorithms ( dále AA, z té si časem použijeme příklad výpočtu měsíční fáze s nejvyšší přesností).
Tentýž autor napsal mnohem zjednodušenější dílko (byť přesnost tím moc neutrpěla), které AA předcházelo, a to s názvem Astronomical Formulae for Calculators ( dále AF, z té budeme používat také příklady pro porovnání, bude to taková ústřední reference pro posouzení kvality předkládaných metod).
Kdo nesežene (většina zájemců asi v knihovně) tyto tituly, může se poohlédnout po Practical Astronomy with your Calculator od Petera Duffett-Smithe (ale ta je taková nepraktická, je nutno skákat mezi kapitolami tam a zpět, aby člověk dal celý algoritmus dohromady, je na úrovni AF). Existují i další tituly, s rutinami pro počítače, ale to už bychom popřeli celý smysl seriálu. Tolik zatím k případné literatuře, leč my ji moc potřebovat nebudeme.
Náš cíl je moc nepočítat a dobrat se co nejlepšího výsledku. Bez téměř všeho. Že to nejde?
Ale jde. Ukážeme si to na řadě příkladů:
– měsíční fáze pro daný den
– výpočtu data velikonoční neděle
– převodu souřadnicových systémů
– postavení Slunce na obloze
– trvání slunečního svitu v daném dnu
– stanovení zeměpisné šířky z pozorování vybraných objektů nebeské báně
– východy a západy Slunce a vybraných hvězd
– časové korekce slunečního času
– určování výšky objektů
– a dalších běžných úloh zeměměřičů, astronomů a navigátorů, stejně jako lesníků (třeba volitelné goniometrické funkce „v kapse“ na jednom z představených přístrojů).
Vše bez elektřiny, složitých mechanismů a komplikovaných výpočtů. Bude nám k tomu stačit vyrobit si ony tři přístroje, tedy jejich funkční modely. Bude záležet jen na čtenáři, jak precizně a jak odolně si je vyrobí, nějaké tipy v textu budou. A co budeme potřebovat za dílenské vybavení? Jen
– počítačovou tiskárnu (úlitba našemu výletu do historie, koneckonců tisk uděláme před nasednutím do časostroje)
– nějaký papír pro Vaši tiskárnu
– pauzovací papír A4 (stačí dva listy)
– případně také 4 kusy kartonu, plechu či plastové / dřevěné desky asi A4 rozměrů
– precizní nůžky
– vylamovací nůž
– universální disperzní lepidlo (v případě použití kovové, nebo plastové desky také vhodné lepidlo pro lepení na takový materiál)
– dva kusy nýtu o průměru krčku 3mm a délce 4mm (většinou stačí hlavička sedlářského uzavřeného nýtu)
– 3 ks tzv. knihařského šroubu (na požádání dám buď typ na nákup nebo pošlu)
– asi 30 cm pevnější nitě
– kousek lepicí pásky
– pokud budete chtít „venkovní provedení“, pak buď 4 ks A4 laminovací kapsy (máte -li přístup k laminovačce) nebo transparentní folie pro Vaši tiskárnu, nebo nějaké igelitové pytlíky a „horký nůž“ nebo jen bezbarvý lak na papír a dřevo
Vypadá to na dlouhý seznam, ale je to na tři různé přístroje, navíc na venek a bytelně, jinak z toho něco ani potřeba nebude.
Dnes to byl jen takový úvod, docela krátké a trochu nezáživné, ale nebojte, už ve středu 10.3. se pustíme do stavby první pomůcky, která téměř upadla v zapomnění. A popovídáme si, k čemu je dobrá, ukážeme „moderní“ výpočet, výpočet jednoduchý a kombinaci jednoduchých výpočtů s užitím „kouzelného kolečka“. Tak si zatím zjistěte, co je to tzv. Juliánské denní číslo (příště si každého prozkouším 🙂 ), případně základní pojmy z teorie kalendářů, pohyb Slunce a Měsíce po obloze a za týden na viděnou.
Ano, nadpis vůbec nepřehání. V současné době koronavirové uzávěry Vás nemůžeme přivítat u nás na hvězdárně, nemůžete se podívat našimi dalekohledy a ani si neposlechnete vyprávění našich astronomů.
Abychom Vám alespoň trochu vrátili hvězdárnu do paměti, případně Vás nalákali k její navštěvě v době budoucí, přinášíme tento “průlet”. Jeho autorem je náš kolega a spolupracovník Zdenek Bardon.
Ostatně i on započal svůj astronomický život právě na naší hvězdárně a to pod vedením jejího zakladatele a prvního ředitele pana Vladimíra Mlejnka. Navštěvoval pověstné letní astronomické tábory, tzv. expedice, které se zde ostatně konají již 63 let dodnes, stále pod stejnými kopulemi.
Opět uplynul týden, školy jsou stále zavřené a tak nám nezbývá, než astronomické kroužky řešit stále dál pouze virtuálně. Ale je tu, další díl. Již osmý ze třetí serie.
Jak jsme avizovali na našem Facebooku, ve středu 3.3. nebo ve čtvrtek 4.3. večer bude možné na obloze pozorovat přiblížení Marsu k hvězdokupě Plejády. Připravili jsme krátké video (41 sekund) zachycující vzájemnou polohu Marsu, Plejád a souhvězdí Orion k 3.3.2021 20:30 středoevropského času. Video i úvodní obrázek tohoto příspěvku jsou vytvořeny s použítím simulačního programu Stellarium.
Jak již jistě víte, astronomie je nejlepší pod skutečnou oblohou. A když se nyní nemůžete pod tu oblohu a hlavně k dalekohledům například úpické hvězdárny dostat, přicházíme alespoň v trochu omezené formě my k Vám. Ať již přes webové stránky, nebo Facebook. A nebo skrze náš virtuální astronomický kroužek. A ten je teď TU.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici