Na úvodním obrázku přehledu úkazů na obloze tentokrát vidíte letošní květnovou polární záři, snímek byl pořízen přímo na úpické hvězdárně 10. května 2024 v čase kolem 23 hodin 28 minut SELČ.
Meteorické roje:
V červnu ani červenci 2024 neočekáváme žádné výraznější ze severní zemské polokoule pozorovatelné meteorické roje, nejbližším výraznějším ze severní zemské polokoule pozorovatelným meteorickým rojem budou až srpnové Perseidy.
Fáze Měsíce:
30. května 2024 (čtvrtek) je poslední čtvrt
6. června 2024 (čtvrtek) je nov
14. června 2024 (pátek) je první čtvrt
22. června 2024 (sobota) je úplněk
28. června 2024 (pátek) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v červnu 2024 ve večerních hodinách:
Během června 2024 lze Měsíc během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně (ta jsou v červnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ) pozorovat nad obzorem (prostým okem či dalekohledy) zhruba od 10. června 2024 do zhruba 19. června 2024.
Vybrané konjunkce Měsíce a hvězd či Měsíce a planet:
2. června 2024 ve 23 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s Marsem, úhlové přiblížení tenkého měsíčního srpku tvaru písmene „C“ a uvedené planety můžeme pozorovat například ráno 3. června 2024 krátce kolem 4:00 SELČ nízko nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
9. června 2024 v 5 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Pollux ze souhvězí Blíženců, úhlové přiblížení tenkého měsíčního srpku písmene „D“ a hvězdy Pollux (a také hvězdy Castor) můžete pozorovat krátce předchozí večer těsně nad západním obzorem kolem 22:10 SELČ. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
16. června 2024 v 19 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Spica ze souhvězí Panny, úhlové přiblížení měsíčního srpku písmene „D“ a hvězdy Spica můžete pozorovat ten den nad jihozápadním obzorem například kolem 23:00 SELČ. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při horním a dolním okraji obrázku.
20. června 2024 ve 12 hodin SEČ nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Antares ze souhvězí Štíra, úhlové přiblížení téměř úplňkového Měsíce a hvězdy Antares můžete pozorovat 20. června 2024 mezi setměním a 24. hodinou SELČ nízko nad jižním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2024:
V červnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 14. června 2024 kolem 03:49 UT tj. 14. června 2024 kolem 05:49 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v červnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost vybraných planet v červnu 2024:
Planeta Mars je v červnu 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně vždy krátce před ránem (například kolem 3:12 SELČ) nízko nad východním obzorem.
Planeta Jupiter je v červnu 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná jen několik posledních dní měsíce krátce před ránem (například kolem 3:12 SELČ) nízko nad jihovýchodním obzorem.
Planeta Saturn je v červnu 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně vždy krátce před ránem (například kolem 3:12 SELČ) nízko nad východním obzorem.
Předpokladem je jasná obloha. Situaci (pro 30. června 2024 ráno kolem 3:12 SELČ, kdy budou vidět ráno vidět společně všechny tři uvedené planety) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku; obrázek zároveň zachycuje v té době prolétající Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), u východního obzoru se bude pohybovat směrem dolů k obzoru (více o tomto přeletu na heavens-above.com).
Deep Sky objekty:
Zajímavým objektem k pozorovaní amatérskými dalekohledy během večerní otvírací doby úpické hvězdárny je na začátku června otevřená hvězdokupa v souhvězdí Raka označovaná Messier 44 (též označovaná M44, Jesličky či Beehive Cluster). Nabízí podobnou podívanou jako známější otevřená hvězdokupa Messier 45 (též označovaná M45, Plejády či Kuřátka, která však není v tomto období večer pozorovatelná), Jesličky se sice (na začátku června) kolem půlnoci schovají za obzor, ale (na začátku června) kolem 22. hodiny SELČ jsou zhruba 23° a (na začátku června) kolem 23. hodiny SELČ jsou zhruba 14° nad ideálním obzorem. Polohu této hvězdokupy na večerní obloze (pro 1. června 2024 23:00 SELČ) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku.
Komety:
Asi nejzajímavější kometou je aktuálně kometa 13P/Olbers, kterou lze v období kolem červnového novu zkusit fotografovat přes dalekohled či pozorovat amatérským astronomickým dalekohledem. Ještě příhodnější podmínky (její výška nad obzorem na začátku astronomického soumraku) pro její fotografování a pozorování nastanou kolem letošního červencového a srpnového novu. Více o ní např. na astro.cz a thelivesky.com. Její předpokládanou polohu k 8. červnu 2024 23:00 SELČ a 30. červnu 2024 23:00 SELČ najdete na obrázcích (vytvořených v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou vždy při dolním okraji obrázku.
Druhou kometou, kterou lze zkusit fotografovat přes dalekohled či pozorovat amatérským astronomickým dalekohledem, je kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by měla ještě v následujících měsících postupně zjasňovat (až do letošního října, kdy se možná stane nejjasnější kometou letošního roku). Více o ní například na astro.cz a thelivesky.com. Její předpokládanou polohu k 30. červnu 2024 22:45 SELČ najdete na obrázku (vytvořeném v simulačním programu Stellarium) níže, úhlový rozměr zobrazené části oblohy (na šířku) a další údaje jsou při horním a dolním okraji obrázku.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červnu 2024 prostým okem:
Od 1. 6. 2024 do zhruba 25. 6. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 26. 6. 2024 do 30. 6. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních či předranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Letní slunovrat:
20. června 2024 nastává letní slunovrat, délka dne se nám začne zkracovat a délka noci prodlužovat.
Dětský den na úpické hvězdárně:
V pátek 21. června 2024 mohou všechny děti bez ohledu na očekávanou podobu vysvědčení (a samozřejmě i jejich rodiče) přijít na (trochu posunutý) „Dětský den“. Na této akci pořádané ve spolupráci s Klubem loutkářů Úpice si příchozí mohou vyzkoušet různé dovednostní i znalostní soutěže a hry, odměnou jim budou drobné ceny. A jako každoročně bude součástí programu i pozorování Slunce speciálními slunečními dalekohledy. Vstup zdarma, akce bude probíhat od 15 do 18 hodin.
Výběr zajímavých výročí měsíce června:
3. června 1974 23:09:11 UTC odstartovala z Vandenbergu americká sonda určená k výzkumu zemské atmosféry, magnetosféry a slunečního větru nazvaná Explorer 52 (jinými názvy Hawkeye 1, Hawkeye, IE D, Injun F, Injun 6, Neutral Point Explorer) (50 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. června 1964 poprvé startovala do vesmíru sovětská komunikační družice typu Molnija; uvedeného dne vypouštěný exemplář je označovaný Molnija-1 No 2 nebo Molnyja-1 (1a) nebo též Molnyja-1 2L; šlo o zkušební start; program Molnija byl programem telekomunikačních družic umístěných na eliptických oběžných drahách s oběžnou dobou 12 hodin; tento první start byl neúspěšný a družice byla při startu zničena; celkem proběhlo kolem 200 startů těchto družic; první úspěšný, také ještě zkušební start družice Molnija proběhl 22. srpna 1964 (družice nesla označení Kosmos 41); první funkční družice tohoto programu byla vypuštěna 23. dubna 1965; družice programu Molnija startovaly nejdříve z Bajkonuru, později z Plesecku (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
5. června 2019 04:06 UTC poprvé úspěšně odstartovala čínská kosmická raketa z plovoucí plošiny; raketou Chang Zheng 11 (též Long March 11 či Dlouhý pochod 11, přesněji Chang Zheng 11H, kde H označuje verzi upravenou pro start z plovoucích plošin) přitom bylo společně vyneseno 7 satelitů různého účelu (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [4], [4], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. června 1819 se narodil britský matematik a astronom John Couch Adams, který, mimo jiné, jako jeden ze dvou na problému nezávisle pracujících matematiků, předpověděl a spočetl pozici osmé planety sluneční soustavy, Neptunu (205 let) [1a], [1b], [3b], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. června 2014 proletěl ve vzdálenosti 1 250 000 km od Země asteroid 2014 HQ124 (pro srovnání výška družic na geostacionárních drahách je 35 800 km, střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km); objevený byl 23. dubna 2014, pouhých 46 dní před největším přiblížením k Zemi; průměr tohoto asteroidu se odhaduje na 400 metrů (pro srovnání průměr tunguzského meteoritu se odhaduje na 50 až 190 metrů) (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 2009 18:25 UTC tvrdě dopadla na povrch Měsíce japonská družice Kaguya (též zvaná SELENE); obíhala Měsíc po dobu jednoho roku a osmi měsíců a důkladně ho mapovala a společně se svými malými subsatelity Okina a Óna prováděla i měření gravitačního a magnetického pole; poté byla navedena k měsíčnímu povrchu; ze Země odstartovala 14. září 2007 01:31:01 UTC (15 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 1929 se narodil americký astronaut James Alton McDivitt, účastník dvou vesmírných misí doby pionýrského pronikání člověka do kosmického prostoru, letu Gemini 4 v červnu roku 1965, při kterém uskutečnil první americký výstup do otevřeného vesmírného prostoru, a letu Apollo 9 v březnu roku 1969, při kterém se společně s R. L. Schweickartem a D. R. Scottem dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce (95 let) [1a], [1b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 1844 se narodil americký astronom britského původu William Robert Brooks, který se proslavil zejména jako objevitel či spoluobjevitel mnoha komet; k těm slavným, které nesou jeho jméno, patří například v roce 2024 amatérskými dalekohledy pozorovatelná kometa 12P/Pons-Brooks, k dalším známým , které objevil nebo spoluobjevil, patří C/1911 O1, 16P/Brooks či C/1883 D1 (Brooks-Swift) (180 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
11. června 1619 spadly (podle moderního výkladu dobových zápisů, kronik či kreseb, které zaznamenaly pád tří hořících koulí či hořících křížů) do obce Odranec poblíž Žďáru nad Sázavou (a blízkého okolí) tři meteority, z nichž zřejmě dva byly tehdy nalezeny; později ale byly tyto meteority ztraceny (405 let) [1a], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 2004 spadl v Elislie (Auckland, na Novém Zélandu) do obytného domu meteorit; oficiální jméno meteoritu je Auckland; nalezený kus (propadl střechou a dopadl na gauč v obývacím pokoji) měl hmotnost přibližně 1,3 kilogramu (20 let) [1b], [2a], [6], [6]
13. června 1979 10:51 SEČ se od sovětské dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 6 odpojila kosmická loď Sojuz 32 a následně 13. června 1979 17:18 SEČ přistála její kabina na Zemi; kabina přistála bez pasažérů, naplněna byla výsledky experimentů a vzorky z aparatury, která dlouhodobě fungovala v kosmu; neobsazenost pasažéry byla dána tím, že kosmická loď Sojuz 32 překročila svoji nominální délku letu v kosmických podmínkách (90 dní); kosmonauti Ljachov a Rjumin, kteří v ní k Saljutu 6 letěli, se vrátili na Zem v Sojuzu 34 (ten přiletěl k Saljutu 6 prázdný, startoval ze Země 6. června 1979 18:12:41 UTC a k Saljutu 6 se připojil 9. června 1979) (45 let) [1a], [1a], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. června 1994 byl v kanadské provincii Quebec (a státech poblíž) pozorován denní bolid; krátce poté bylo nalezeno 20 kusů meteoritu, největší 6,5 kg; meteority dnes nesou oficiální označení St-Robert (30 let) [1b], [2a], [6]
14. června 1949 odstartovala do vesmíru opička Albert II (Makak rhesus, samec); odstartovala z americké letecké základny Holloman Air Force Base v americkém státě Nové Mexiko; šlo o balistický let, nebylo tedy dosaženo oběžné dráhy Země; Albert II jako první savec a první opice doletěl živý nad 100 km (mezinárodně uznávaná hranice kosmického prostoru); při předchozím podobném pokusu s opičkou jménem Albert I se nezdařilo opičku dopravit za hranici kosmického prostoru (při balistickém letu raketa dosáhla výšky 60 km, navíc opička Albert I zemřela zřejmě již před startem kvůli závadě na jedné z pump); Albert II nakonec nepřežil závěr svého letu, při přistání se utrhl se padák a kabina se roztříštila (75 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
17. června 1849 se narodil jihoafrický astronom William Henry Finlay; například 26. září 1886 v jihoafrické královské observatoři na Mysu Dobré naděje objevil kometu dnes označovanou 15P/Finlay, periodickou kometu s dobou oběhu kolem Slunce 6 let; jeho kometa je mateřským tělesem meteorického roje (někdy označovaného Finlayidy a neobjevujícího se každoročně) pozorovatelného pouze z jižní zemské polokoule (175 let) [1b], [1a], [3b], [6], [6], [6]
18. června 2009 21:32:00 UTC ze Země odstartovala sonda/družice určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu jménem Lunar Reconnaissance Orbiter (zkráceně LRO); jedním z důvodů potřeby podrobného zmapování měsíčního povrchu bylo najít možná místa pro přistání lidské posádky v rámci návratu lidí na Měsíc (plánovaného na 20. léta 21. století); byla dílem americké NASA; sondu/družici do kosmu vynesla raketa Atlas V; společně s ní odstartovala další lunární sonda nazvaná Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (zkráceně LCROSS) (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. června 2009 21:32:00 UTC ze Země odstartovala měsíční sonda jménem Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (zkráceně LCROSS); hlavním cílem sondy bylo zjistit, zda v trvale zastíněných kráterech poblíž jižního pólu Měsíce existuje vodní led, což proběhlo tak, že pozorovala a studovala dopad raketového urychlovacího stupně Centaur na měsíční povrch; byla dílem americké NASA; sondu do kosmu vynesla raketa Atlas V; společně s ní odstartovala další lunární sonda nazvaná Lunar Reconnaissance Orbiter (zkráceně LRO); LCROSS zanikla plánovaným tvrdým dopadem na měsíční povrch 9. října 2009 11:35:38.79 UTC, 4 minuty po dopadu stupně Centaur (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. června 1799 se narodil anglický obchodník a amatérský astronom William Lassell; objevil Neptunův měsíc Triton, Saturnův měsíc Hyperion a dva měsíce planety Uran (později nazvané Ariel a Umbriel); byl průkopníkem používání takzvané ekvatoriální montáže dalekohledu, takového sestavení dalekohledu a os umožňujících pohyb a nasměrování dalekohledu, že jedna z pohyb umožňujících na sebe kolmých os sestavy směruje na nebeský pól (obvykle na Polárku); jmenují se po něm jeden z prstenců Neptunu, jeden kráter na Měsíci, jeden kráter na Marsu a jeden asteroid (225 let) [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 2014 19:11 UTC odstartovala ze Země kazašská družice KazEOSat 2; je určena k snímkování Země; úspěšně vynesena byla z ruského vojenského kosmodromu Dombarovsky (Jasnyj) v Orenburgské oblasti ruskou/ukrajinskou raketou Dněpr (tato raketa je odvozená z těžké balistické mezikontinentální střely); vynesena byla společně s dalšími 36 družicemi (někdy se uvádí 32 družicemi), což byl v té době rekord v počtu společně vynesených družic; obdobnou snímkovací družici KazEOSat 1 vynesla evropská raketa Vega dne 30. dubna 2014 01:35:15 (10 let) [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 2004 byla na observatoři Kitt Peak v Arizoně objevena planetka Apophis; Apophis má odhadovaný průměr 350 metrů; v pátek 13. dubna 2029 planetka Apophis proletí méně než 35 tisíc km od Země (proletí ve vzdálenosti odpovídající desetině vzdálenosti Měsíce, bude Zemi blíže než družice obíhající naši planetu na geostacionární dráze) a měla by být viditelná prostým okem (ale její pohyb na pozadí hvězd bude 13. dubna 2029 pomalý) (20 let) [1a], [1b], [2], [2], [5], [5], [6], [6], [6]
21. června 2004 vykonal komerční kosmický letoun/miniraketoplán SpaceShipOne svůj první pilotovaný motorický let do výšky více než 100 km; let je označovaný 15P; pilot Mike Melwill se tak stal astronautem; následovaly ještě dva motorické pilotované lety tohoto kosmického letounu/miniraketoplánu, oba nad hranici 100 km; pak byl tento kosmický letoun/miniraketoplán výrobcem nahrazen kosmickým letounem/miniraketoplánem SpaceShipTwo (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6]
23. června 2009 úspěšně dosáhla americká měsíční sonda/družice jménem Lunar Reconnaissance Orbiter oběžné dráhy Měsíce; ze Země odstartovala 18. června 2009 21:32:00 UTC (15 let) [ [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 2019 23:25:30 UTC se pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-11 odpojila od Mezinárodní kosmické stanice a 25. června 2019 02:47 UTC tato kosmická loď s tříčlennou posádkou Kononěnko, Saint-Jacques a McClainová úspěšně přistála na Zemi; k Mezinárodní kosmické stanici tato kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 3. prosince 2018 11:31 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1929 se narodila americká astronomka Carolyn Shoemakerová; spolu se svým manželem astronomem a geologem Eugenem Merlem Shoemakerem se zabývala především hledáním nových komet a planetek (95 let) [1a], [1b], [3b], [6]
25. června 2019 06:30 UTC (08:30 SELČ) odstartovala nosná raketa Falcon Heavy americké soukromé společnosti Space-X ke svému třetímu orbitálnímu letu (zároveň svému druhému regulérnímu letu, neboť první orbitální let rakety byl testovací a nesl neužitečný náklad); let nese označení STP-2 (zkratka Space Test Program); vyneseno na tři různé orbity bylo úspěšně celkem 24 vojenských a výzkumných satelitů; šlo také o první noční start této rakety (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. června 1984 proběhl první pokus o start raketoplánu Discovery (mělo se jednat o první start do vesmíru raketoplánu Discovery), z důvodů signalizace chyb při startu byl start přesunut na následující den, start ale nakonec proběhl až při třetím pokus 30. srpna 1984 (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. června 1974 04:15:00 UTC byla nosnou raketou Proton-K z kosmodromu Bajkonur vypuštěna sovětská orbitální stanice Saljut 3; stejně jako v případě Saljutu 2 šlo o vojenskou orbitální stanici programu Almaz; na oběžné dráze Země fungovala 214 dní, během kterých se k ní vypravily dva pilotované Sojuzy, Sojuz 14 a Sojuz 15, ale pouze první z nich se k Saljutu 3 úspěšně připojil a jeho posádka na palubě Saljutu 3 po dobu 14 dní pracovala (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. června 1894 se narodil německý fyzik Hermann Oberth; teoretik kosmických letů; už někdy v roce 1923 navrhnul sestrojit dalekohled, který by byl vystřelen do vesmíru na palubě rakety; je po něm pojmenován Oberthův efekt a (tento efekt využívající) Oberthův manévr; při Oberthově manévru se zažehávají motory určitého stupně nosné rakety při nejbližším přibližení nějakému hmotnému tělesu (například planetě) a využívá se toho, že celková hybnost/hmotnost rakety/raketového stupně se úbytkem paliva mění (130 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [5], [6], [6]
26. června 1984 proběhl druhý pokus o start raketoplánu Discovery (mělo se jednat o první start do vesmíru raketoplánu Discovery), z důvodů signalizace chyb při startu byl ale start opět odložen, start nakonec proběhl až při třetím pokus 30. srpna 1984 (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 1914 se narodil se Lyman Spitzer, americký astrofyzik a teoretický fyzik; jeden z infračervených vesmírných teleskopů je pojmenovaný po něm; on sám se podílel na vývoji Hubbleova vesmírného teleskopu (110 let) [1a], [1b], [2], [2a], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 1824 se narodil britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce William Thomson, známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu; stanovil například teplotu absolutní nuly, je po něm pojmenována jednotka jedné z teplotních stupnic a je také autorem prvního a druhého termodynamického zákona (200 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6]
28. června 1904 gregoriánského kalendáře (15. června 1904 juliánského kalendáře) se narodil se Pavel Aleksandrovič Čerenkov, ruský akademik; zabýval se kosmickým zářením; je po něm pojmenováno Čerenkovovo záření, záření modré barvy, které vzniká za určitých podmínek v průhledných kapalinách či průhledných pevných látkách (120 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
28. června 1889 zemřela Maria Mitchellová, americká astronomka; dne 1. října 1847 objevila kometu C/1847 T1, nazývanou také „kometa slečny Mitchellové“ (ačkoli zpočátku se o skutečném objeviteli diskutovalo); stala se profesorkou astronomie na Vasar College, přičemž studenti se zájmem o astronomii dávali její škole často přednost před uznávanými institucemi včetně Harvardu; angažovala se v ženských hnutích; postavila se proti otroctví a vyučovala i žáky s tmavou pletí (135 let) [1a], [1b], [1b], [3], [6], [6], [6]
29. června 2004 04:00 UT byla v plovoucí rampy Odyssey mezinárodního mořského kosmodromu Sea Lunch (též Kiritimati) pomocí rakety Zenit 3SL vynesena telekomunikační družice Apstar 5 (též označovaná Telstar 18), šlo o družici hongkongské společnosti APT Satellite Holdings (formálně sídlící na Bermudských ostrovech) (20 let) [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 2009 byla (dálkovým vypnutím vysílače sondy a poté ukončením činnosti pozemní sledovací stanice) po přibližně 18 letech činnosti zakončena mise sondy Ulysses; šlo o sondu pro pozorování Slunce; od jiných slunečních sond se lišila tím, že rovina jejího oběhu byla záměrně upravena tak, aby se odchýlila od roviny oběhu Země kolem Slunce, a sonda tak mohla pozorovat i oblasti kolem pólů Slunce; sonda byla společným projektem ESA a NASA; ze Země odstartovala 6. října 1990 11:47:16 UTC pomocí raketoplánu Discovery v rámci letu STS-41 (15 let) [1a], [1b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 2004 (někdy je uváděno 1. července 2004) vstoupila meziplanetární sonda Cassini (též zvaná Cassini-Huygens) na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, svého hlavního cílového tělesa; v té době ještě byla sonda Cassini spojena s přistávacím pouzdrem Huygens, které se oddělilo 25. prosince 2004 a pak přistálo na Saturnově měsíci Titanu (mezi umístěním sondy na oběžné dráze Saturnu a uvolněním pouzdra Huygens byly provedeny ještě plánované korekční manévry, aby byla kosmická sonda udržena mimo prstence planety); ze Země sonda odstartovala 15. října 1997 08:43 UT a svoji činnost zakončila plánovaným řízeným vstupem do atmosféry Saturnu 15. září 2017 (20 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 2014 04:42 UTC úspěšně na oběžnou dráhu Země odstartovala družice SPOT 7 (společně s několika malými družicemi); šlo o francouzskou družici pro optické snímkování Země ve vysokém rozlišení (v prosinci 2014 prodanou Azerbajdžánu a dále provozovanou pod názvem Azersky); odstartovala s pomocí indické rakety PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle); fungovala do 17. března 2023 (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
30. června 1914 se narodil se Vladimir Nikolajevič Čelomej, sovětský raketový konstruktér z počátků sovětské kosmonautiky (110 let) [1a], [1b], [2a], [6]
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas); S,V, J, Z (v obrázcích) … sever, východ, jih, západ
V neděli 26. května 2024 ve 20 hodin 47 minut světového času (přesněji ve 20:47:12, pro nás 23:47:12 letního času) došlo v oblasti souostroví Tonga k silnému zemětřesení s magnitudem 6,6. Oblast nám ukazuje jednak globus:
a také mapka:
Souřadnice epicentra byly stanoveny na 19° 27′ 22″ jižní šířky a 174° 50′ 13″ západní délky. Hloubka hypocentra byla 140 km. Do České republiky vlny dorazily okolo 21:03 světového času, jak je patrno i ze záznamu úpického sesmometru:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici již skončila, pojďme si ji však připomenout.
Letošní expedice byla oproti ostatním v minulosti poněkud odlišná a speciální. Nekonala se totiž v tradičním termínu v období maxima meteorického roje Perseid, ale v červenci a to od 4. do 14. července.
Hlavním programem byl totiž Měsíc a nácvik různých situací, které by mohly astronauty na cestě k němu potkat. Vyvrcholením akce byla pak simulace přistání na měsíčním nehostinném povrchu. Mezi astronomickými přednáškami na nejrůznější, samozřejmě i „neměsíční“ témata jsme tedy absolvovali takový lehký astronautický výcvik.
Jednak jsme, snad poprvé v historii těchto expedic, cvičili vlastní fyzičku ve formě ranních rozcviček. Nacvičovali jsme také sběr měsíčních kamenů na temné straně Měsíce a další „kosmonautické“ aktivity. Dále jsme cvičili práci v týmu a komunikaci během nácviku zvládání krizových situací a vývoji měsíční sondy. Lunární vozítka nakonec běhala, ne sice po povrchu Měsíce, ale po podlaze přednáškového sálu hvězdárny.
Zahráli jsme si také na raketové inženýry, když jsme odpalovali vodní rakety, přičemž jsme zkoušeli i alternativní paliva, jako například stlačený vzduch. Měřili jsme i výšku, které rakety dosáhly. Na hranici vesmíru ve výši 100 km jsme sice nedoletěli, ale krásných 36 metrů to bylo. Vrcholem celotáborové hry bylo přistání na Měsíci za použití virtuální reality.
Vlastní astronomicko-astronautický program doplnila přednáška odborníka na kosmonautiku Milana Halouska na téma kosmických skafandrů.
Co se nočního programu týká, pozorovali jsme samozřejmě Měsíc, jak se každý den v souladu se změnou jeho fáze mění poloha terminátoru, tedy rozhraní světla a stínu na jeho povrchu. Sledovali jsme také jeho pohoří, moře a krátery, které jsme si poté zkusili sami vytvořit. Pozorovali jsme také samozřejmě i další objekty noční oblohy, planety Saturn i Jupiter, hvězdy, galaxie a mlhoviny a také noční svíticí oblaka. Dokonce jsme zahlédli i solární panely a moduly Mezinárodní vesmírné stanice ISS, když přelétala nad Evropou.
Během expedice jsme prováděli také některá měření a pozorování. Například jsme zjišťovali vlastními měřeními dobu rotace Země a pozorovali proměnné hvězdy. Měli jsme možnost sledovat i naše Slunce a podívat se na jeho povrch. Cestovali jsme modelem Sluneční soustavy a během neastronomického programu navštívili jsme východočeské Pompeje, zříceninu hradu Vizmburk, který byl, stejně jako zmíněné starořímské Pompeje, vykopán vlastně ze zapomenutých hlubin země.
Na závěr můžeme zmínit i sledování meteorologické situace, neboť ta byla důležitá pro plánování našich astronomických pozorování. Provázelo nás velké horko, a i několik bouřek si našlo cestu na úpickou hvězdárnu.
Po celé akci jsme byli dost unaveni, ale spokojeni. Takže za rok 17. až 27. července 2025.
Jako tradičně se na akci spolupodílela i výprava z hvězdárny v Prostějově. Náplní jejich práce byla nejen každodenní pomoc expedičníkům během výše zmiňovaných aktivit, ale také odborná činnost.
Vedoucí hvězdárny Rudolf Novák se věnoval především zaškolování a technické průpravě expedičníků, ale také Anny a Martiny, které se věnovaly fotografování Slunce, astrofotografii a následnému zpracování dat. Rudolf také věnoval jedno odpoledne přednášce věnované astrofotografii, v níž popsal jak technické náležitosti procesu, tak jednotlivé postprodukční procesy. Na závěr ukázal, jakých výsledků lze dosáhnout různými postupy. Neopomněl ani sekci věnovanou vývoji astrofotografie od „camery obscury“ až po současné technologie. V rámci nočních pozorování jsme pod jeho vedením pořídili také několik astrofotografií.
Zaměstnanec Jonatan Binder se věnoval především večerním pozorováním s expedičníky. Přesto si ale našel čas na organizaci ranních rozcviček pro malé kosmonauty a také seznamovacích her na začátku celé akce. Ujal se také astronomických vycházek. První z nich byla věnovaná porovnání velikostí a vzdáleností planet sluneční soustavy, druhá byla zaměřena geologicky na poznávání místních hornin, výchozů a odkryvů místního podloží. Pan Binder se také ujal dvou přednášek, jedné věnované sluneční soustavě a druhé o meziplanetární hmotě. Obě přednášky byly dětmi velmi pozitivně hodnoceny.
I Martině Krahulové se na expedici dařilo, jako astrofotograf začátečník pod vedením Rudolfa sbírala několik nocí data, především pomocí digitálního fotoaparátu na montáži, ale také astronomického dalekohledu. Tyto data poté několik dní zpracovávala do své první astrofotografie.
Podobným způsobem se pokoušela zobrazit i sluneční fotosféru. Navštívila také celou řadu přednášek, které ji profesně posunují. Pro expedičníky také připravila celovečerní program na kvízové platformě Plickers.
Na úvodním obrázku přehledu úkazů na obloze tentokrát vidíte část interiéru Návštěvnického a odborného pozorovacího astronomického centra úpické hvězdárny. Jde o část hvězdárny, která je přístupná našim návštěvníkům během denních prohlídek hvězdárny spojených s pozorováním Slunce pomocí speciálních slunečních dalekohledů.
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí:
V květnu (21. – 23. května 2024) pořádá úpická hvězdárna svůj každoroční seminář/konferenci „Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí“ (podrobnosti najdete na hvezdarnavupici.cz), fungování hvězdárny pro návštěvníky v těchto dnech ale není nijak omezeno.
Meteorické roje:
Meteorický roj éta Akvarid je aktivní od 19. dubna do 28. května. Maximum v roce 2024 připadá na noc z 5. na 6. května, radiant éta Akvarid se při pohledu z České republiky objevuje nad obzorem až ráno před rozedněním nízko nad východním obzorem, Měsíc couvající k novu se sice nachází přímo v oblasti, kde je radiant, ale jeho slabé světlo meteory nepřesvítí (Měsíc téměř v novu a Slunce vychází při pohledu z České republiky 5. května 2024 nad obzor kolem 5:45 SELČ, ideální doba pro pozorování tohoto meteorického roje bude kolem 5. hodiny ranní SELČ), mateřským objektem roje éta Akvarid je Halleyova kometa, očekávaná zenitová četnost v okamžiku maxima by měla být 10 až 50 meteorů za hodinu.
Fáze Měsíce:
1. května 2024 (úterý) je poslední čtvrt
8. května 2024 (pondělí) je nov
15. května 2024 (pondělí) je první čtvrt
23. května 2024 (středa) je úplněk
Možnosti pozorování Měsíce v květnu 2024 ve večerních hodinách:
Během května 2024 lze Měsíc během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně (ta jsou v květnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ) pozorovat nad obzorem (prostým okem či dalekohledy) zhruba od 11. května 2024 do zhruba 23. května 2024.
Pozorovatelnost vybraných planet v květnu 2024:
Merkur: Merkur není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný.
Venuše: Venuše není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelná. Nejbližší pozorovatelnost Venuše z České republiky na večerní/noční/ranní obloze nastane v září 2024, kdy bude pozorovatelná večer nad západním obzorem jako Večernice.
Mars: Mars začne být z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný kolem 23. května, pozorovatelný bude společně s planetou Saturn krátce před ránem (kolem 3:45 SELČ) těsně nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Jupiter: Jupiter není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný.
Saturn: Saturn začne být z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný kolem 23. května, pozorovatelný bude společně s planetou Mars krátce před ránem (kolem 3:45 SELČ) těsně nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Vybrané konjunkce Měsíce a hvězd či Měsíce a planet:
Dne 9. května 2024 nastává konjunkce Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. Úhlové přiblížení těchto vesmírných těles bude z České republiky pozorovatelné krátce večer kolem 21. hodiny SELČ, ale jen z míst s velmi dobrým výhledem k západnímu obzoru. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Dne 31. května 2024 v 11:00 SEČ nastává konjunkce Měsíce a planety Saturn. Úhlové přiblížení těchto vesmírných těles bude z České republiky pozorovatelné následující ráno (tj. 1. června 2024) zhruba mezi 3:10 a 4:10 SELČ nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2024:
V květnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 15. května 2024 kolem 16:14 UT tj. 15. května 2024 kolem 18:14 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze (přibližně 50 úhlových stupňů nad ideálním obzorem), v květnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v květnu 2024 prostým okem:
Od 1. 5. 2024 do zhruba 10. 5. 2024 je České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách či popůlnočních hodinách.
Zhruba od 11. 5. 2024 do zhruba 26. 5. 204 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních či večerních hodinách.
Zhruba od 27. 5. 2024 do 31. 5. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května:
2. května 1519 zemřel Leonardo da Vinci, malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér italského původu; v oblasti techniky navrhl například různé druhy létajících a válečných strojů či vylepšil jejich předcházející návrhy (505 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
4. května 1989 18:47:00 UT odstartovala s pomocí raketoplánu Atlantis (let STS-30) k Venuši sonda Magellan (anglický přepis jména Magalhães); od srpna 1990 úspěšně mapovala z oběžné dráhy Venuše její povrch pomocí rádiových vln (konkrétně pomocí tzv. SAR tj. Synthetic Aperture Radar), díky rádiovým vlnám mohla zkoumat povrch planety navzdory její neprůhledné oblačnosti; jednalo se o 4. let tohoto raketoplánu (35 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 1919 zemřel Milan Rastislav Štefánik, mimo jiné slovenský astronom a meteorolog (105 let) [1a], [1b], [1], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [6]
6. května 1744 gregoriánského kalendáře (25. dubna 1744 juliánského kalendáře) se narodil Anders Celsius; sestavil po něm nazvanou teplotní stupnici; také se zabýval studiem polárních září; v roce 1741 založil první švédskou hvězdárnu (ve městě Uppsala, svém rodišti) (280 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
8. května 1989 19:43:26 UTC přistál raketoplán Atlantis po letu STS-30 úspěšně s pětičlennou posádkou zpět na Zemi; jednalo se o 4. let tohoto raketoplánu a hlavním cílem letu bylo vypuštění vesmírné sondy Magellan určené k výzkumu Venuše (35 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. května 2009 18:01:56 UTC odstartovala mise raketoplánu Atlantis označovaná STS-125; Andrew Feustel při ní do vesmíru vzal Nerudovy Písně kosmické; hlavním cílem mise byl poslední (pátý) servisní zásah a vylepšení na Hubbleově vesmírném dalekohledu; jednalo se o 30. let tohoto raketoplánu; zpět na Zemi po této misi Atlantis úspěšně přistál 24. května 2009 (15 let) [1a], [1b], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. května 1924 se narodil anglický astronom Antony Hewish, společně s Jocelyn Bellovou se věnoval pulsarům (100 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6]
13. května 2004 absolvoval kosmický letoun/miniraketoplán SpaceShipOne úspěšně jeden ze svých pilotovaných (pilotem byl Mike Melvil) suborbitálních motorických letových testů (let označovaný 14P) přičemž dosáhl výšky 64,43 km; tento typ kosmického letounu/miniraketoplánu (vyvinutý soukromou americkou firmou Scaled Composites) absolvoval celkem 17 letových testů (z nichž při některých se neoddělil od letadla, které ho vynáší do určité výšky, a při některých šlo pouze o klouzavý let dolů), tři poslední z jeho letů byly samostatné (po oddělení od letadla) suborbitální motorické lety nad hranici 100 km; pak byl kosmický letoun/miniraketoplán nahrazen kosmickým letounem/miniraketoplánem SpaceShipTwo (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [5], [6], [6], [6], [6]
14. května 2014 01:58 UT (dle sdělení Roskosmosu) úspěšně přistál na Zemi návratový modul pilotované kosmické lodi Sojuz TMA-11M s kosmonauty Tjurinem, Wakatou a Mastracchiem na palubě; kosmonauti se vrátili z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici; ze Země tato kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 7. listopadu 2013 04:14:16 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 2009 13:12:02 UTC odstartoval raketou Ariane 5 ze Země (z kosmodromu Kourou) evropský infračervený kosmický dalekohled Herschel Space Observatory (zkráceně HSO, česky též Herschelova vesmírná observatoř, známý také pod dřívějším názvem FIRST neboli Far Infrared and Sub-millimetre Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 3,5 metru; svůj primární úkol plnil z Lagrangeova bodu L2 (přesněji řečeno obíhal Lagrangeův bod L2) systému Slunce-Země (i když během návrhu se nejdříve uvažovalo o pozorování z oběžné dráhy Země) přibližně do března 2013, kdy podle očekávání začalo docházet chladící médium (teleskop měl na začátku mise k dispozici více než 2300 litrů kapalného hélia) (15 let) [1a], [1b], [2], [2], [3], [3], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 2009 13:12:02 UTC (spolu s Herschelovou vesmírnou observatoří) odstartovala (raketou Ariane 5 z kosmodromu Kourou) ze Země sonda Planck; během své práce sonda obíhala librační bod L2 soustavy Země-Slunce; sonda studovala kosmické mikrovlnné pozadí; 3. října 2013 byly ukončeny vědecké operace prováděné sondou Planck, po 21. říjnu 2013 pak za využití zbytků paliva byla upravena dráha sondy tak, aby byla umístěna na takovou stabilní heliocentrickou dráhu, kde bude dlouhodobě daleko od soustavy Země-Měsíc (15 let) [1a], [1b], [2], [2], [3], [3], [3], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 2014 (16. května 2014 místního moskevského času) došlo po startu rakety Proton-M/Briz-M (startovala 16. května 2014 01:42 místního moskevského času) k poruše na třetím stupni a vynášená ruská komunikační družice Ekspress-AM4R byla ztracena; havárii podle závěrů ruského vyšetřování způsobila závada na ložiskové sestavě turbočerpadla motoru třetího stupně; trosky dopadly do oblasti Mandžuska (na dnešním území Číny) (10 let) [1b], [1b], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. května 1969 vstoupilo (zavěšené na padácích) do atmosféry Venuše přistávací pouzdro sovětské meziplanetární sondy Veněra 5; nebylo technologicky navrženo k dosažení povrchu planety ve funkčním stavu; pouzdro odesílalo data o složení a parametrech atmosféry po dobu 53 minut; sonda do vesmíru odstartovala 5. ledna 1969 06:28:08 UTC z Bajkonuru pomocí rakety Molniya (55 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. května 1969 vstoupilo (zavěšené na padácích) do atmosféry Venuše přistávací pouzdro sovětské meziplanetární sondy Veněra 6; nebylo technologicky navrženo k dosažení povrchu planety ve funkčním stavu; pouzdro odesílalo data o složení a parametrech atmosféry po dobu 51 minut; sonda do vesmíru odstartovala 10. ledna 1969 05:51:52 UTC z Bajkonuru pomocí rakety Molniya, jednalo se o sesterskou sondu Veněry 5 (55 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. května 1974 americká NASA (z Cape Canaveral pomocí nosné rakety Delta) úspěšně poslala do vesmíru meteorologickou družici jménem Synchronous Meteorological Satellite (zkráceně SMS-1, označovaná též SMS-A); šlo o předchůdce meteorologických družic SMS-2, GOES 1, GOES 2 a GEOS 3 úspěšně vypuštěných v letech 1975 až 1978 (50 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. května 1969 16:49:00 UTC odstartovala mise Apollo 10, poslední mise Apollo před úspěšným výsadkem amerických astronomů na povrch Měsíce; letěli 3 američtí astronauté a letěl lunární modul; na oběžné dráze kolem Měsíce se od kosmické lodi Apollo oddělil lunární modul, do kterého se předtím přemístili dva z astronautů; astronauti poté trénovali případně simulovali některé úkony, které se plánovaly realizovat při skutečném dosednutí lunárního modulu (nebo v okamžicích před dosednutím) a poté se lunární modul (bez provedení lunárního přistání, k povrchu Měsíce se astronauti v lunárním modulu jen přiblížili na vzdálenost 15 km) zase spojil s kosmickou lodí Apollo; astronauté se z této mise zpět na Zem úspěšně vrátili 26. května 1969 16:52:23 UTC (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. května 1964 se narodil Ivan Bella, slovenský pilot a kosmonaut; absolvoval jeden let do kosmu, letěl na krátkodobou misi na sovětskou/ruskou orbitální (dnes již neexistující) stanici MIR; startoval v Sojuzu TM-29 dne 20. února 1999 04:18:01.187 UTC; na Zem se vrátil v Sojuzu TM-28 dne 28. února 1999 02:14:20 UTC (60 let) [1a], [1b], [1], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1984 odstartovala z Francouzské Guyany nosná raketa Ariane 1 ; šlo o devátý z jedenácti startů nosné rakety Ariane 1; nákladem byla sonda/družice Spacenet 1 (též označovaná Spacenet F-1, Zhongxing 5, ZX 5, ChinaSat 5), šlo o komunikační družici provozovanou USA a Čínou; start byl úspěšný; pro firmu Arianespace se jednalo o první komerční zakázku (40 let) [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1934 zemřel italský fyzik Domenico Pacini, zabýval se například výzkumem kosmického záření (90 let) [1a], [1b], [5]
24. května 2019 odstartovala pomocí nosné rakety Falcon 9 první sada družic Starlink pro příjem internetu přes pro to určenou síť satelitů vyráběnou, vynášenou a provozovanou americkou společností Space-X (v tomto případě bylo vyneseno 60 družic, šlo o sadu družic testovacích); mise je někdy označovaná jako Starlink 1; této testovací sadě předcházely 2 testovací satelity zmíněné společnosti, které nesly označení Tintin A a Tintin B (též označované jako MicroSat-2a a MicroSat-2b) a byly vypuštěny jako sekundární náklad při letu Falconu 9 startujícího 22. února 2018 14:17 UTC; začala tak éra „vláčků“ či „řetízků“ družic Starlink pozorovatelných na noční obloze i prostým okem a pohybujících se po noční obloze společně v řadě za sebou (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 2014 03:05:14 UTC odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima (spolu s dalšími družicemi) japonská družice ALOS-2 (Advanced Land Observation Satellite 2, též zvaná Daichi 2); šlo o družici snímkující Zemi opticky a radarově (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 2009 15:39:05 UTC přistál zpět na Zemi raketoplán Atlantis (z mise označované STS-125); Andrew Feustel při této misi do vesmíru vzal Nerudovy Písně kosmické; hlavním cílem mise byl poslední (pátý) servisní zásah a vylepšení na Hubbleově vesmírném dalekohledu; jednalo se o 30. let tohoto raketoplánu; k této misi Atlantis odstartoval 11. května 2009 18:01:56 UTC (25 let) [1a], [1b], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 1844 gregoriánského kalendáře (12. května 1844 juliánského kalendáře) se (na území dnešního Běloruska) narodil ruský inženýr a astronom polského původu Jan Jarkowski, známý také jako Ivan Osipovich Yarkovsky, někdy v češtině psaný Jarkovskij; takzvaný Jarkovského efekt neboli též Yarkovsky–O’Keefe–Radzievskii–Paddack effect zkráceně YORP effect (proces, kdy uvolňování tepla z některých míst planetek mění rotaci a pohyb těchto planetek) je pojmenován po něm (180 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1], [3], [3], [3b], [6]
25. května 1834 se narodil australský astronom John Tebbutt, který 13. května 1861 na obloze zaznamenal kometu, která vešla do historie jako Velká kometa 1861, označovaná je též C/1861 J1 (190 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [6]
25. května 1574 zemřel Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic, matematik, astronom, astrolog a pedagog českého původu (450 let) [1a], [1b], [6]
26. května 2014 byl uskutečněn zatím poslední vzlet rakety z plovoucí raketové plošiny Sea Launch, což je původně mezinárodní mořský kosmodrom, který společně zřídily společnosti Boeing, RKK Energija, Kvaerner (později Aker Solutions), Státní konstrukční kanceláře Južnoje a společnost Južmaš; během přibližně patnáctiletého fungování byl plovoucí kosmodrom umístěn v Tichém oceánu poblíž rovníku (nebo tam před startem rakety doplul); při tomto startu byla úspěšně vynesena družice Eutelsat 3B, někdy označovaná EUTE 3B (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. května 1969 16:52:23 UTC přistáli astronauté mise Apollo 10 zpět na Zemi; odstartovali ze Země 18. května 1969 16:49:00 UTC (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. května 2009 10:34:53 UT odstartovala pilotovaná mise Sojuz TMA-15; v rámci této mise byla na Mezinárodní kosmickou stanici dopravena tříčlenná posádka; Sojuz TMA-15 se zpět na Zem se stejnou posádkou úspěšně vrátil 1. prosince 2009 07:17 UT (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. května 1999 10:49:42 UTC odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-96; cílem byla Mezinárodní kosmická stanice; pro raketoplán Discovery šlo o první let k této kosmické stanici; na palubě bylo 7 astronautů; v nákladovém prostoru raketoplánu byl také modul Spacehab, hermetizovaný válec s délkou 3 metry a průměrem 4,2 metru sloužící k provádění experimentů, nástupce podobné vesmírné laboratoře jménem Spacelab; při této misi byla vynesena pasivní družice Starshine pokrytá zrcátky (vyrobená ve spolupráci se studenty mnoha zemí); z této mise se Discovery zpět na Zem úspěšně vrátil 6. června 1999 06:02:43 UTC (25 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 2014 19:57:42 UTC odstartovala ze Země směr Mezinárodní kosmická stanice pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-13M; na palubě byli Maxim Surajev, Gregory Wiseman a Alexander Gerst; mise byla úspěšná; tento Sojuz se se stejnou posádkou vrátil zpět na Zem 10. listopadu 2014 03:58 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 1959 odstartovaly (z Cape Canaveral) pomocí americké nosné rakety Jupiter AM-18 do vesmíru opičky „Able“ (makak rhesus, z čeledi kočkodanovití) a „Miss Baker“ (kotul veverovitý neboli saimiri, jihoamerická opička z čeledi malpovitých), jednalo se o první opičky, které dosáhly kosmického prostoru (výšky 100 km) a poté se živé vrátily na Zem (65 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1a], [3b], [6], [6], [6]
29. května 1974 08:56:51 UTC úspěšně odstartovala do vesmíru sovětská sonda pro průzkum Měsíce z jeho oběžné dráhy nazvaná Luna 22 (během vývoje označovaná E8LS No. 220); na oběžnou dráhu Měsíce byla úspěšně navedena 2. června 1974; sonda na oběžné dráze úspěšně pracovala; kolem 2. září 1975 došlo k vyčerpání paliva a mise sondy byla oficiálně ukončena (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. května 1919 proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž sir Arthur Eddington pořídil na africkém ostrově Principe v Guinejském zálivu fotografie, jež posloužily jako první všeobecně uznaný důkaz platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity (105 let) [1a], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
30. května 1934 se narodil sovětský kosmonaut Aleksej (psáno též Alexej) Archipovič Leonov, absolvent dvou letů do kosmu; při svém prvním letu do vesmíru (let kosmické lodi Voschod 2 se startem z Bajkonuru 18. března 1965 07:00:00 UTC) se 18. března 1965 stal historicky prvním člověkem, který vystoupil z kosmické lodi do volného kosmického prostoru; při svém druhém letu (let Sojuzu 19 se startem z Bajkonuru 15. července 1975) se se svým spolucestujícím sovětským kosmonautem Valerijem Kubasovem zúčastnili úspěšného experimentu spojení americké a sovětské kosmické lodi za letu, tento experimentální projekt je nazýván projekt Apollo ASTP, resp. Apollo – Sojuz, v zemích východního bloku je známý spíše pod označením Sojuz-Apollo (90 let) [1a], [1a], [1a], [2a], [2a], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Těsně po půlnoci našeho letního času zasáhlo Tchajwan silné zemětřesení. Náš seismometr zaznamenal tento jev takto:
Více se lze dozvědět na stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. zde.
Rekonstrukce dalekohledu v hlavní kopuli úpické hvězdárny se chýlí ke konci. Zatím stále návštěvníci úpické hvězdárny během denních i večerních pozorování pro veřejnost pozorují spolu s průvodci pomocí přenosných dalekohledů, ale jak vidíte na úvodním obrázku totoho článku, tubusy dalekohledů jsou již osazeny zpět do vidlice. Zbývá už jen udělat nový nátěr tubusů a vidlice a nastavit software pro automatické motorické nasměrování dalekohledu na cílový objekt.
Kometa 12P/Pons-Brooks:
Je těžko odhadnutelné, že zda bude v dubnu 2024 možné kometu 12P/Pons-Brooks pozorovat z úpické hvězdárny během našich večerních pozorování pro veřejnost. Chcete-li navštívit úpickou hvězdárnu kvůli jejímu pozorování, je třeba se u nás předem telefonicky poptat na její aktuální pozorovatelnost. Nečekejte ale, že uvidíte v dalekohledu kometu tak, jak jsou obvykle komety prezentovány v tisku a na internetu, fotograficky lze zachytit více barev a detailů (většinou za předpokladu mnohonásobné expozice snímku a počítačového zpracování) než vidí lidské oko v hvězdářském dalekohledu.
Meteorické roje:
Maximum meteorického roje Lyrid v roce 2024 bude 22. dubna v 9 hodin SELČ, očekávaná zenitová četnost v okamžiku maxima by měla být 18 meteorů za hodinu, pozorování ovšem značně ruší Měsíc, který je právě v úplňku.
Od 15. dubna do 27. května jsou aktivní éta Akvaridy, jejich maximum očekáváme až v květnu v noci ze 4. na 5. května 2024, radiant tohoto roje se objeví (při pohledu z České republiky) nad obzorem se svítáním na východě, ideální čas k pozorování éta Akvarid z České republiky tedy bude kolem 5. května 2024 před 5. hodinou ranní (Měsíc v novu a Slunce vychází u nás 5. května 2024 nad obzor kolem 5:45 SELČ), očekávaná zenitová četnost v okamžiku maxima by měla být 10 až 30 meteorů za hodinu.
Zatmění Slunce z České republiky nepozorovatelné:
8. dubna 2024 se odehraje úplné zatmění Slunce pozorovatelné z některých míst Kanady, USA a Mexika; z České republiky toto zatmění není pozorovatelné ani jako částečné (z České republiky uvidíme částečné zatmění Slunce 29. 03. 2025). Podle informaci z 5. března 2024 (spaceweather.com) oproti dřívějším odhadům, bohužel, nebude pozorovatelná prostým okem z uvedeného území (takzvaný pás totality) v okamžiku úplného slunečního zatmění kometa 12P/Pons-Brooks (nedojde-li k jejímu neočekávatelnému zjasnění). Mapku pásu totality pro úplné zatmění Slunce 8. dubna 2024 a další související informace najdete na těchto odkazech:
https://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=21&month=02&year=2024
https://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=12&month=03&year=2024
https://theeclipse.company/map/2024-total-eclipse
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/deni-na-obloze-behem-roku-2024.html
https://heavens-above.com/SolarEclipse.aspx?jdmax=2460409.26284041
https://www.space.com/news/live/solar-eclipse-live-updates
https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce/zatmeni-slunce-v-letech-2021-2030.html
https://earthsky.org/tonight/12-p-comet-pons-brooks-outburst-millennium-falcon-bright-2024-eclipse/
https://starwalk.space/en/news/pons-brooks-comet-2024
Fáze měsíce:
2. dubna 2024 (úterý) je poslední čtvrt
8. dubna 2024 (pondělí) je nov
15. dubna 2024 (pondělí) je první čtvrt
24. dubna 2024 (středa) je úplněk
Možnosti pozorování Měsíce v dubnu 2024 ve večerních hodinách:
Během dubna 2024 lze Měsíc během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně (ta jsou v dubnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ) pozorovat nad obzorem (prostým okem či dalekohledy) zhruba od 12. dubna 2024 do zhruba 25. dubna 2024.
Pozorovatelnost vybraných planet v dubnu 2024:
Merkur: První pár dní v dubnu lze ještě zkusit večer po západu Slunce pozorovat těsně nad západním obzorem (okem či dalekohledem) planetu Merkur.
Venuše: Zhruba od 10. února 2024 již Venuše není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze prostým okem pozorovatelná. Nejbližší pozorovatelnost Venuše z České republiky na večerní/noční/ranní obloze nastane v září 2024, kdy bude pozorovatelná večer nad západním obzorem jako Večernice.
Mars: Mars není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v dubnu 2024 pozorovatelný, začne být z České republiky pozorovatelný na začátku května 2024 ráno před východem Slunce těsně nad východním obzorem.
Jupiter: Na začátku dubna 2024 se nad západem objevuje se setměním kolem 19:45 SELČ a zhruba po dvou hodinách zapadá za západní obzor. Na konci dubna již není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze pozorovatelný.
Saturn: Saturn není na začátku dubna 2024 z České republiky na večerní/noční/ranní obloze pozorovatelný. Na úplném konci dubna 2024 je Saturn pozorovatelný krátce ráno před východem Slunce (kolem 5. hodiny SELČ) nad východním obzorem (pouze z míst s dobrým výhledem k východnímu odzoru).
Den Země, Ovčácké slavnosti Ratibořice:
V pondělí 22. dubna slavíme Den Země. Nejbližší sobotu po Dni Země (27. dubna 2024 od 10:00 do 16:00) budete moci úpické hvězdáře se speciálními dalekohledy pro pozorování Slunce potkat na ratibořických Ovčáckých slavnostech.
Vybrané konjunkce Měsíce a hvězd:
Dne 23. 4. 2024 v 5 hodin nastává konjunkce Měsíce s hvězdou jménem Spica (ze souhvězdí Panny), úhlové přiblížení těchto dvou objektů je možné pozorovat zhruba od 22. 4. 2024 21:00 SELČ do 23. 4. 2024 4:00 SELČ. Obrázek níže, vytvořený v simulačním programu Stellarium, zachycuje večerní situaci v 22 SELČ, jak ji budeme moci vidět (pohled z České republiky nad jihovýchodní obzor za předpokladu jasné oblohy) z úpické hvězdárny při večerních pozorováních pro veřejnost (ta jsou v dubnu mimo neděle a svátky od 22 hodin do 24 hodin).
Dne 26. 4. 2024 v 21 hodin nastává konjunkce Měsíce s hvězdou jménem Antares (ze souhvězdí Štíra), v okamžiku konjunkce jsou Měsíc a Spica při pozorování z České republiky pod obzorem, úhlové přiblížení těchto dvou objektů je možné pozorovat zhruba od 27. 4 2024 0:15 SELČ do 27. 4 2024 5:00 SELČ. Obrázek níže (pohled z České republiky nad jihojihozápadní obzor za předpokladu jasné oblohy), vytvořený v simulačním programu Stellarium, zachycuje situaci 27. 4. 2024 v 5:00 SELČ.
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2024:
V dubnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 16. dubna 2024 kolem 03:41 UT tj. 16. dubna 2024 kolem 05:41 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v dubnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2024 prostým okem:
Od 1. 4. 2024 do zhruba 22. 4. 2024 je z České republiky nepozorovatelná.
Zhruba od 23. 4. 2024 do 30. 4. 2024 je pozorovatelná v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna:
2. dubna 1994 došlo na čínském kosmodromu Xichang Satellite Launch Center (XSLC) při kontrole čínské meteorologické družice Fengyun 2-01 k požáru a explozi, 1 pracovník byl zabit a 20 zraněno (30 let) [1b], [2a]
2. dubna 1964 04:15:01 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská meziplanetární sonda pro výzkum planety Venuše později nazvaná Zond 1 (též označovaná jako 3MV-1 č. 4 nebo 3MV-1 #2); sonda byla neúspěšná; z důvodu úniku ochranné atmosféry v přístrojovém úseku nefungovala správně elektronika a průlet „kolem“ Venuše proběhl nakonec 14. července 1964 ve vzdálenosti nejméně 110 000 kilometrů a tou dobou sonda již nekomunikovala; spojení s ní bylo ztraceno 14. května 1964 (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. dubna 2014 21:02:31 UTC odstartovala pomocí nosné rakety Sojuz STA z kosmodromu Kourou evropská vědecká družice pro radarové pozorování Země nazvaná Sentinel-1A; její sesterská družice Sentinel-1B odstartovala ze stejného kosmodromu stejným typem nosné rakety (společně s jinými družicemi) 25. dubna 2016 21:02 UTC (10 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. dubna 1984 13:08:00 UTC se Rákeš Šarma stal prvním a zatím jediným Indem na oběžné dráze Země a dosud je jediným indickým kosmonautem; do vesmíru se vydal společně s Jurijem Malyševem a Gennadijem Strekalovem na Sojuzu T 11 (náhradníkem Rákeše Šarmy v Sojuzu T 11 byl Ind Raviš Malhotra, který prošel stejným výcvikem); šlo o let k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici Saljut 7; let byl úspěšný; zpět na Zem se posádka vrátila v Sojuzu T 10 dne 11. dubna 1984 10:48:48 UTC (40 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 2019 11:01:34 UTC úspěšně odstartovala ruská nákladní kosmická loď Progress MS-11; 4. dubna 2019 14:25 UT se úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1984 13:58:00 UTC úspěšně odstartoval s pětičlennou posádkou z Cape Canaveral raketoplán Challenger k letu STS-41-C; šlo o pátou misi raketoplánu Challenger; celkově se jednalo o 11. let raketoplánu do vesmíru; během tohoto letu byla vypuštěna družice LDEF (Long Duration Exposure Facility, jednalo se o družici pro sledování vlivů kosmického prostoru na vystavené materiály) a dále byla zachycena (10. dubna 1984) a v nákladovém prostoru raketoplánu opravena sluneční družicová observatoř SMM (Solar Maximum Mission), při opravě šlo o výměnu vadného bloku elektroniky stabilizačních gyroskopů (40 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 1964 16:00:01.69 UTC odstartovala do vesmíru z Cape Canaveral sestava kosmické lodi Gemini 1 (v tomto testu bez lidské posádky) a dvoustupňové nosné rakety Titan 2 GLV; oddělení kosmické lodi od druhého stupně nosiče nebylo plánováno, nepočítalo se tedy ani s přistáním prázdné kosmické lodi na Zemi; oddělení prvního a druhého stupně nosné rakety proběhlo správně a letový test proběhl úspěšně (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 2014 19:06:02 UTC nebo 19:15 UT byla (podle oznámení Izraelského ministerstva obrany) pomocí nosné izraelské rakety Shavit 2 z izraelské základny Palmachim vypuštěna vojenská družice Ofek 10 (též Offeq 10 či TECSAR 2); družice je vybavena radarem SAR (Synthetic Aperture Radar), který umožňuje monitorování zemského povrchu bez ohledu na denní dobu a momentální stav oblačnosti (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 2014 15:26:27 UTC ze Země (z ruského Bajkonuru) odstartovala nákladní kosmická loď Progress M-23M; k Mezinárodní kosmické stanici se úspěšně připojila 9. dubna 2014 21:14 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1994 11:05 UTC (tj. 9. dubna 1994 07:05 a.m. EDT) ze Země (z amerického Kennedyho vesmírného střediska) úspěšně odstartoval raketoplán Endeavour s šestičlennou posádkou k letu STS-59; hlavním cílem mise byly experimenty Space Radar Laboratory (laboratoř bývá označovaná též Space Radar Laboratory One, zkráceně SRL-1); tato kosmická laboratoř sestávala z amerického radiolokátoru SIR-C a z německo-italského analogického přístroje X-SAR a byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 2019 byl v sérii šesti vědeckých článků publikovaných ve speciálním vydání časopisu The Astrophysical Journal Letters prezentován a popsán obrázek okolí černé díry vytvořený z radioteleskopických pozorování okolí supermasivní centrální černé díry v galaxii M87 (uvedená galaxie se pozemským pozorovatelům promítá do souhvězdí Panny), jednalo se o historicky první pozorování bezprostředního okolí černé díry pomocí elektromagnetického záření (i když se nesnímalo na vlnových délkách vnímatelných lidským okem); podkladová radioteleskopová pozorování byla provedena soustavou radioteleskopů rozmístěných po celé Zemi, tato síť spolupracujících radioteleskopů je souhrnně označována jako Event Horizon Telescope, zkráceně EHT (podílelo se 8 radioteleskopů); v roce 2021 byl v odborném tisku publikován vylepšený obrázek okolí této černé díry (ukazující okolí černé díry v polarizovaném světle); v květnu 2022 pak byl zveřejněn podobně získaný obrázek okolí supermasivní černé díry v centru naší Galaxie; v lednu 2024 pak byl publikován novější obrázek okolí černé díry v galaxii M87 opět vytvořený pomocí EHT (5 let) [3b], [3], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1979 17:34:34 UTC odstartovala do vesmíru pilotovaná kosmická loď Sojuz 33 a v ní sovětský kosmonaut Nikolaj Rukavišnikov a první bulharský kosmonaut Georgi Ivanov; cílem letu byla orbitální dnes již neexistující stanice Saljut 6; pro poruchu na motoru Sojuzu (porucha se objevila při přibližování k orbitální stanici, Sojuz byl v té chvíli ve vzdálenosti asi 3 km od orbitální stanice) byli nakonec nuceni po téměř dvou dnech v kosmu přistát bez uskutečnění připojení k Saljutu 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 2019 22:35 UTC odstartoval ke svému prvnímu komerčnímu letu těžkotonážní kosmický nosič označovaný Falcon Heavy soukromé americké kosmické společnosti Space X; šlo o jeho druhý orbitální let; jeho první orbitální let proběhl 6. února 2018 a byl pouze testovací (byl vynesen testovací neužitečný náklad, elektromobil Tesla); při tomto prvním komerčním letu Falconu Heavy byla vynesena komunikační družice ArabSat 6A (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 2019 proběhl neúspěšný pokus o měkké přistání na měsíčním povrchu izraelské měsíční sondy jménem Beresheet; sonda při přistávání nedokázala dostatečně zpomalit a rozbila se o měsíční povrch; ze Země sonda odstartovala (společně s jiným nákladem) 22. února 2019 1:45 UTC s pomocí nosné rakety Falcon 9 (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1984 10:50 GMT přistála v Kazachstánu kosmická loď Sojuz T-10 s posádkou Jurij Malyšev, Gennadij Strekalov a Rákeš Šarma; přiletěli ze sovětské dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 7; jednalo se o osmidenní návštěvní expedici; k Saljutu odstartovali v Sojuzu T-11 dne 3. dubna 1984 13:08:00 UTC (40 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1879 gregoriánského kalendáře (30. března 1879 juliánského kalendáře) se narodil estonsko-německý optik Bernhard Voldemar Schmidt, objevitel astronomického typu dalekohledu označovaného dnes jako Schmidtův dalekohled; tento typ dalekohledu používá primární zrcadlo sférické a před primárním zrcadlem má asférickou korekční skleněnou desku (145 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
13. dubna 1994 06:04 UTC byla z amerického kosmodromu na Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas I vypuštěna stacionární meteorologická družice GOES 8 také označovaná jako GOES-I (30 let) [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. dubna 1974 23:33:00 UT byl vypuštěn první americký komerční satelit nazvaný Westar 1; šlo o geostacionární telekomunikační družici postavenou firmou Hughes Aircraft Company pro společnost Western Union a vypuštěnou Western Unionem ve spolupráci s NASA; vynesení bylo uskutečněno raketou Delta 2914 z kosmodromu Eastern Test Range (50 let) [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. dubna 1629 se narodil holandský astronom a konstruktér časoměrných a optických přístrojů Christiaan Huygens; zkonstruoval například jeden z typů okulárů či kyvadlové hodiny (395 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
15. dubna 1984 08:12:53 UTC byla z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-U vypuštěna sovětská nákladní kosmická loď Progress 20; cílem byla sovětská dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 7; let byl úspěšný (40 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. dubna 2014 16:20 UTC byla z Bajkonuru nosnou raketou Sojuz U vypuštěna družice EgyptSat-2, jiným názvem MisrSat 2; jde o vědeckou družici pro pozorování Země (10 let) [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 2019 20:46:07 UTC odstartovala nákladní kosmická loď Cygnus k misi nazvané Cygnus NG-11 (též označovaná například jako mise CRS NG-11 či NASA CRS NG-11); cílem mise byla doprava nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici; nosnou raketou byl Antares 230 (vylepšený o některé prvky navržené po havárii zásobovací mise CRS Orb-3 z 28. října 2014); startovním kosmodromem byl Středoatlantský regionální kosmodrom (Wallops Island); loď k Mezinárodní kosmické stanici doletěla 19. dubna 2019 a byla staniční robotickou paží Canadarm2 úspěšně zachycena a připojena; bylo dopraveno 3436 kg nákladu (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. dubna 2014 kolem 04:30 UTC byla po ukončení své práce nad měsíčním povrchem deorbitována, tj. navedena k dopadu na měsíční povrch (po předchozím snížení výšky nad povrchem), americká sonda LADEE; tato sonda odstartovala do vesmíru 7. září 2013 03:27 UTC a na oběžnou dráhu Měsíce vstoupila 6. října 2013; sonda o hmotnosti přibližně 130 kg byla určena pro detailní studium velice řídké měsíční atmosféry a elektrostatického náboje prachových částic (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. dubna 2014 19:25:21 UTC odstartovala (po mnoha odkladech) k Mezinárodní kosmické stanici mise SpaceX CRS-3 (Commercial Resupply Services 3, alternativně SpX-3 nebo jednoduše CRS-3), zásobovací mise, která využila nákladní kosmickou loď Dragon společnosti Space-X (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. dubna 2004 03:19:00 UTC odstartovala z ruského Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici pilotovaná ruská kosmická loď Sojuz TMA-4; posádku tvořili Gennadij Padalka, Michael Fincke a André Kuipers; Kuipers je nizozemský astronaut Evropské kosmické agentury, který v tomto případě letěl na krátkodobou návštěvní expedici; při přistání této kosmické lodi na Zemi 24. října 2004 00:35:00 UTC tvořili posádku Padalka, Fincke a Jurij Šargin (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 2004 16:57:24 UTC byla z Vandenberg AFB vypuštěna astronomická družice Gravity Probe B (též označovaná GP-B či GP B); družice nesla stejně nazvaný experiment, jehož cílem bylo ověření de Sitterova efektu (jev obecné teorie relativity), což se zdařilo; start zajistila nosná raketa Delta 7920 (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. dubna 1969 byl pozorován bolid nazvaný Bovedy, letěl od Walesu po Severní Irsko; poblíž Belfastu v Severním Irsku (Velká Británie) byly nalezeny bolidu příslušející meteority, jeden z příslušejících meteoritů prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield (55 let) [1b], [3b], [6], [6], [6]
25. dubna 1744 zemřel Anders Celsius, švédský matematik, fyzik a astronom, autor Celsiovy teplotní stupnice (280 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1774 se narodil anglický astronom Francis Baily, úkaz při úplném zatmění Slunce označovaný jako Bailyho perly je pojmenovaný po něm (250 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
28. dubna 2014 04:25:00 UTC byla (společně s ruskou družicí Luč-5V) na oběžnou dráhu Země vynesena (z Bajkonuru raketou Proton-M/Briz-M) kazašská družice KazSat-3, jde o telekomunikační satelit (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
