Dnes v noci, přesněji v 1 hodinu, 59 minut a 19.9 sekundy světového času (2:59:19.9 našeho času), došlo na území našeho jižního souseda k již významnému zemětřesení, které mohli pocítit tamní obyvatelé přímo ve formě drnčících oken, sklenic a slabých vibraci podlah i jiných povrchů. Toto zemětřesení dosáhlo magnituda 4.0. Epicentrum se nacházelo na pozici 47° 40´ 8″ severní šířky a 15° 53´ 24″ východní délky, hloubka byla 5 km. To znamená 16 km jihozápadně od města Ternitz (7300 obyvatel) a 66 km jihojihozápadně od většího města Favoriten (207 000 obyvatel). Lépe je to vidět na následující mapce:
Do České republiky vlny dorazily těsně po druhé hodině světového času, konkrétně do Úpice ve 2:00:07 UT. Seismogram z naší stanice je vidět zde:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Včera po devatenácté hodině došlo na hranici Kyrgyzstánu a Číny k silnému zemětřesení. Na tomto odkazu jsou podrobnosti. Záznam z našeho seismometru je zde:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Hvězdárna bude od 17.1., 12 hodin do 18.1., 20 hodin z technických důvodů uzavřena.
Výběr z meteorických rojů:
Kvadrantidy
Tyto „padající hvězdy“ budou pozorovatelné – za předpokladu jasné oblohy – nejlépe v noci ze středy 3. na čtvrtek 4. ledna 2024, nejvhodnější čas k pozorování by měl být ráno 4. ledna mezi 6. a 7. hodinou SEČ (maximum je předpovězeno na 4. ledna 2024 na 10 hodin SEČ, kdy už je v České republice po rozednění, a zároveň časový interval, kdy je hodinová četnost alespoň 1/2 hodnoty maxima, trvá u tohoto roje jen 6 až 8 hodin); hodinová zenitová frekvence je sice u tohoto roje 120 meteorů za hodinu, ale radiant je každoročně při pohledu z České republiky v první polovině noci pod obzorem nebo jen nízko nad obzorem a letos bude v druhé polovině noci pozorování znesnadňovat svit Měsíce (Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti bude při pohledu z České republiky nad obzor vycházet kolem půlnoci), takže v uvedenou noc, přesněji ráno, bude – za předpokladu jasného počasí – reálně pozorovatelných tak 25 meteorů za hodinu.
Fáze Měsíce, konjunkce Měsíce s hvězdou Spika, možnosti pozorování Měsíce v lednu ve večerních hodinách:
4.1.2024 (čtvrtek) je poslední čtvrt
11.1.2024 (čtvrtek) je nov
18.1.2024 (čtvrtek) je první čtvrt
25.1.2024 (čtvrtek) je úplněk
Dne 5. ledna 2024 v 0 hodin nastává konjunkce Měsíce se Spikou, v tomto okamžiku budou ale uvedené objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak vhodný čas k pozorování úhlového přiblížení Měsíce a Spiky bude až později po půlnoci, vhodný čas k pozorování bude mezi 2:15 až 6:45 SEČ, kolem 6:45 bude přitom nízko nad jižním obzorem zářit také jasná planeta Venuše:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost probíhá na úpické hvězdárně v lednu denně kromě nedělí a svátků vždy od 18. do 20. hodiny, pokud v rámci večerních pozorování chcete v dalekohledu vidět Měsíc, tak ten bude v tomto měsíci během večerních pozorování nad obzorem zhruba mezi 15. a 28. lednem.
Pozorovatelnost vybraných planet, konjunkce vybraných planet s Měsícem, vzájemné úhlové přiblížení Merkuru a Venuše:
Planeta Merkur bude pozorovatelná v ranních hodinách (za předpokladu jasné oblohy) nejlépe zhruba mezi 9. až 13. lednem 2024 těsně nad jihovýchodním obzorem (přibližně 8 úhlových stupňů nad ideálním obzorem), při pohledu z České republiky bude Merkur vlevo dole od jasnější planety Venuše (Merkur je v lednové největší západní elongaci 12.1.2024 v 16 hodin SEČ), ale vidět bude jen z míst s velmi dobrým výhledem k východnímu obzoru:
Planeta Venuše je na začátku ledna 2024 pozorovatelná přibližně od 5:00 SEČ do přibližně 8:00 SEČ; na konci ledna 2024 je pozorovatelná přibližně od 6:30 SEČ do přibližně 7:30 SEČ, přičemž v druhé polovině ledna je pozorovatelná již jen z míst s velmi dobrým výhledem k jihovýchodnímu obzoru. S koncem ledna 2024 její letošní pozorovatelnost očima či amatérskými prostředky končí a na další možnost jejího amatérského pozorování si budeme muset počkat až na konec prosince 2024. Dne 8. ledna 2024 ve 20 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Venuší, v této chvíli jsou objekty pod obzorem, a tak úhlové přiblížení Venuše a Měsíce můžete (i prostým okem) pozorovat 9. ledna 2024 ráno krátce kolem 7:35 SEČ, ale jen z míst s velmi dobrým výhledem k jihovýchodnímu obzoru:
Planeta Jupiter je na začátku ledna 2024 pozorovatelná přibližně od 16:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 2:00 SEČ (zapadá za západní obzor); na konci ledna 2024 je pozorovatelná přibližně od 17:30 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 24:00 SEČ (zapadá za západní obzor). Dne 18. ledna 2024 v 21 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Jupiterem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky přibližně 40 úhlových stupňů nad jihozápadním obzorem a pěkně pozorovatelné i očima (18. ledna je čtvrtek a tak úhlové přiblížení Jupiteru a Měsíce můžete pozorovat i během večerních pozorování pro veřejnost na úpické hvězdárně zdejšími hvězdářskými dalekohledy):
Planeta Saturn je na začátku ledna 2024 pozorovatelná přibližně od 17:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 20:00 SEČ (zapadá za jihozápadní obzor); na konci ledna je pozorovatelná přibližně od 17:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 18:00 SEČ (zapadá za západní obzor). V druhé polovině ledna bude už vidět jen z míst s velmi dobrým výhledem k jihozápadnímu obzoru. Dne 14. ledna 2024 ve 12 hodin je Měsíc v konjunkci se Saturnem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak jejich úhlové přiblížení můžete pozorovat večer 14. ledna 2024 krátce kolem 18. hodiny SEČ, ale jen z míst s dobrým výhledem k jihozápadnímu obzoru (objekty budou pouhých 15 stupňů nad ideálním obzorem):
Jak jsme již poznamenali výše, planetu Merkur a planetu Venuši můžeme společně pozorovat z míst s opravdu dobrým výhledem k jihovýchodnímu obzoru na ranní lednové obloze zhruba mezi 9. a 13. lednem 2024 zhruba mezi 7:00 a 7:35 SEČ těsně nad jihovýchodním obzorem (za předpokladu jasného počasí).
-poznámky: zkratka SEČ značí středoevropský čas, tedy ten, který máte v České republice na svých hodinkách; J, V, S, Z, JZ, SZ, JV, SV v obrázcích jsou zkratky světových stran, velikost koleček v obrázcích v místech Měsíce, hvězd či planet neznačí velikost objektu na obloze, ale zdánlivou hvězdnou velikost, což je něco jako jasnost objektu
Aktivita Slunce:
Aktivitu Slunce vyjádřenou číslem slunečních skrn najdete například na https://www.sidc.be. V současné době jsme stále ve fázi růstu sluneční aktivity.
Sluneční erupce třídy X2.8 vzplála na Slunci 14. prosince 2023 (družicemi pro sledování Slunce byla detekována v 17:02 UTC), byla vyhodnocena jako nejsilnější erupce tohoto cyklu sluneční aktivity. Více informací k této události najdete např.:
https://www.facebook.com/slunecnipatrola (česky)
https://www.facebook.com/obsupice/posts/pfbid0CAZUAcsWpd44PgZeSqN4WwAgU5P8fbXLYGQzy1TcwyNPCtGphEPRH48Be45xQwodl (česky)
https://spaceweather.com/ (anglicky)
https://www.solarham.net/index.htm (anglicky)
https://blogs.nasa.gov/solarcycle25/2023/12/14/sun-releases-strong-solar-flare-8/ (anglicky)
https://www.swpc.noaa.gov/news/strongest-solar-flare-solar-cycle-25 (anglicky)
Pozorovatelnost Lunar-X v lednu 2024:
V lednu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 18. ledna 2024 kolem 9:05 UT tj. kolem 10:05 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze pouhých 12 úhlových stupňů nad obzorem, v lednu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky velice špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v lednu 2024 prostým okem:
Od 1.1.2024 do zhruba 5.1.2024 je z České republiky pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 6.1.2024 do zhruba 14.1.2024 je z České republiky nepozorovatelná.
Zhruba od 15.1.2024 do 31.1.2024 je z České republiky pozorovatelná ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce ledna:
1. ledna 2019 05:33:00 UTC prolétla sonda New Horizons okolo planetky Arrokoth (těleso Kuiperova pásu); v době tohoto průletu se pro tuto planetku používalo předběžné označení „2014 MU69“ a přezdívka „Ultima Thule“; ze Země tato sonda odstartovala 19. ledna 2006 19:00:00.221 UTC; během svého letu sluneční soustavou také studovala trpasličí planetu Pluto (sonda startovala ze Země v době, kdy Pluto mělo ještě status řádné planety, do kategorie trpasličích planet bylo přeřazeno na kongresu Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze 24. srpna 2006), kolem trpasličí planety Pluto proletěla 14. července 2015 (11:49:57 UTC nebo 11:48:45 UT) (5 let) [1a], [1b], [1a], [3b], [3b], [3], [3], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. ledna 2014 vstoupila do atmosféry Země planetka, která dostala označení 2014 AA; jednalo se o blízkozemní planetku typu Apollo; její vstup do atmosféry byl zaznamenán díky ultrazvukovým detektorům (určeným ke sledování dodržování zákazu jaderných výbuchů), které zaregistrovaly její výbuch ve 3:00 UT nad Atlantickým oceánem; tato planetka byla objevena fotograficky 1. ledna 2014 Richardem Kowalskim na observatoři Mount Lemmon Survey, je tedy jednou z planetek (historicky druhou), u kterých se podařilo je fotograficky objevit (a objev zveřejnit) dříve, než vstoupily do zemské atmosféry; průměr planetky před vstupem do atmosféry byl asi 2 až 4 metry (10 let) [1b], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
2. ledna 2014 19:28 UT proletěla v relativně malé vzdálenosti od Země planetka 2013 YK48 (objevená 30. prosince 2013); nejmenší vzdálenost od Země byla 0,0399 au (5,97 miliónů km, pro srovnání Měsíc obíhá kolem Země ve vzdálenosti 0,0026 ± 0,0001 au); jednalo se o blízkozemní planetku typu Apollo (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a], [6]
2. ledna 2004 proletěla kosmická sonda jménem Stardust (též označovaná (Discovery 4) komou komety Wild 2 (celým jménem 81P/Wild 2) přičemž vysunula aerogelový sběrač prachu a provedla odběr vzorků prachu z prachového ohonu komety; dne 15. ledna 2006 se sonda přiblížila k Zemi a v 05:58 UT ve vzdálenosti 110 tisíc kilometrů od Země se oddělilo od mateřské části sondy kuželovité přistávací pouzdro; pouzdro dopadlo za využití padáků ve vojenském výcvikovém prostoru Utah Test and Training Range poblíže Salt Lake City v americkém státě Utah dne 15. ledna 2006 10:10 UT (03:10 místního času MST); před návštěvou komety Wild 2 tato sonda zkoumala planetku Annefrank, po návštěvě komety Wild 2 pak byla vyslána (pod názvem Stardust NExT) ke kometě Tempel 1 (celým jménem 9P/Tempel 1); ze Země sonda Stardust odstartovala 7. února 1999 (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. ledna 1959 16:42:21 UTC odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci; byla jí sovětská Luna 1 (první rok po svém startu byla označována jako E1 No. 4); start byl úspěšný, ale nasměrování k Měsíci nebylo dostatečně přesné a sonda proletěla ve vzdálenosti 6700 km od jeho středu (65 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. ledna 2019 02:26 UTC úspěšně měkce na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (v anglickém přepisu Chang’e 4); sonda na povrch Měsíce po svém přistání úspěšně vysadila čínské automatické lunární vozítko označované Yutu-2; ze Země odstartovala 7. prosince 2018 18:23 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [3], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. ledna 1999 20:21:10 UTC odstartovala americká planetární sonda Mars Polar Lander; k rudé planetě dorazila začátkem prosince téhož roku a mělo dojít k oddělení přistávacího modulu a dvou penetrátorů, bohužel, v té době bylo přerušeno spojení a to se již nepodařilo znovu navázat (25 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. ledna 2004 04:35 UTC měkce (pomocí kombinace padáků a nafukovacích vaků) přistálo na povrchu planety Mars americké automatické vozítko (rover) pojmenované Spirit, též označované MER-A (Mars Exploration Rover – A), dále též také označované jako MER-2 (Mars Exploration Rover 2); ze Země odstartovalo 10. června 2003 17:58:47 UTC; na Marsu pracovalo celkem 6 let; vozítko mělo své dvojče, automatické vozítko (rover) pojmenované Opportunity, které také úspěšně na Marsu přistálo a pracovalo, to dokonce 15 let (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [3b], [3], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. ledna 2014 zemřel český astronom Josip Kleczek; je autorem knihy Astronomical dictionary in six Languages a mnoha dalších astronomických knih (10 let) [1a], [1], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [3], [6]
5. ledna 1969 06:28:08 UTC odstartovala sovětská sonda Veněra 5; odstartovala ze Země v podobné době jako její sesterská sonda Veněra 6; sonda úspěšně vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 (po přibližně 4 měsících letu) a po dobu 53 minut vysílala data o složení atmosféry cílové planety a dalších vlastnostech; stejně jako u Veněry 6 ani u Veněry 5 nebyl její přistávací modul schopen přistát na povrchu Venuše (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. ledna 1978 objevil švýcarský astronom Paul Wild krátkoperiodickou kometu dnes označovanou 81P/Wild-2 nebo také zkráceně Wild 2; komou této komety dne 2. ledna 2004 proletěla kosmická sonda jménem Stardust a odebrala vzorky prachu (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. ledna 1884 zemřel Gregor Johann Mendel, moravský přírodovědec německého původu, který po vysvěcení na kněze studoval ještě matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii a který po roce 1862 kromě jiného prováděl každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni (150 let) [1a], [1b], [6]
7. ledna 2014 zaznamenaly přístroje sledující aktivitu Slunce sluneční erupci třídy X, konkrétně X1,2; související výron koronární hmoty cestující rychlostí 2400 km/s měl Zemi zasáhnout 9. ledna 2014 v 1:38 SEČ; vzhledem k tomu, že elektronika kosmických lodí při jejich pohybu na oběžné dráze kolem Země může být takovýmito událostmi rušená nebo poškozená, byl start americké rakety Antares s americkou nákladní kosmickou lodí Cygnus mířící na Mezinárodní kosmickou stanici (mise nazvaná Orbital 1, zkráceně Orb1) přeplánován ze 8. ledna 2014 na 9. ledna 2014; uvedená kosmická loď pak 9. ledna 2014 18:07:05 UTC (z Mid-Atlantic Regional Spaceport / Wallops Flight Facility v americkém státě Virginia) úspěšně odstartovala (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 2014 dosáhla evropská kosmická observatoř Gaia cílovou dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země (přechod pak ještě dokončila drobným korekčním manévrem 15. ledna 2014), v dalších dnech pak probíhalo testování aparatury a poté byla zahájena pětiletá provozní fáze mise, během které tato vesmírná observatoř zmapovala přesnou polohu asi jedné miliardy hvězd v naší Galaxii; ze Země tato vesmírná observatoř odstartovala z kosmodromu Kourou raketou Soyuz-ST-B (Soyuz-2) s horním stupněm Fregat dne 19. prosince 2013 09:12:14 UTC; jde o vesmírnou observatoř Evropské kosmické agentury (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 2014 představitelé NASA na tiskové konferenci oznámili, že Obamova administrativa v Bílém důmě souhlasila s americkou účastí v projektu Mezinárodní kosmické stanice i v letech 2020 až 2024 (s tím, že rozhodnutí musí ještě schválit Kongres a potvrdit i prezident zvolený v roce 2016); šlo již o druhou deklaraci prodloužení americké účasti na provozu Mezinárodní kosmické stanice ze strany Obamovy administrativy, předchozí deklarace Obamovy administrativy posunula přislíbenou americkou účast v roce 2010 (začátek Barackova funkčního období) z roku 2016 na rok 2020 (10 let) [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6]
8. ledna 1994 10:05:34 UTC byla z Bajkonuru vypuštěna kosmická loď Sojuz TM-18 s kosmonauty Afanasjevem, Poljakovem a Usačovem; cílem byla dnes již neexistující sovětská orbitální stanice MIR (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 1994 byla ojevena kometa 144P/Kushida (30 let) [1b], [6], [6], [7]
9. ledna 2014 18:07:05 UTC odstartovala (po mnoha odkladech z různých příčin) k svému prvnímu regulérnímu zásobovacímu letu k Mezinárodní kosmické stanici (mise byla nazvavá Orbital 1, zkráceně Orb1) americká nákladní kosmická loď Cygnus (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1994 11:50:20 UTC se kosmická loď Sojuz TM-18 úspěšně připojila k sovětské orbitální stanici Mir a tři ruští kosmonauti přestoupili do stanice; ze Země tato kosmická loď odstartovala 8. ledna 1994 10:05:34 UTC; jedním z členů posádky byl ruský kosmonaut a profesí lékař Valerij Vladimirovič Poljakov, který Mir opustil po rekordně dlouhém pobytu 22. března 1995 v kosmické lodi Sojuz TM-20 (30 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1969 05:51:52 UTC odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 6; do atmosféry Venuše vstoupila 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut; do atmosféry Venuše vstoupila v podobné době jako její sesterská sonda Veněra 5; stejně jako u Veněry 5 ani u Veněry 6 nebyl její přistávací modul schopen přistát na povrchu planety Venuše (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. ledna 2019 15:31:37 UT odstartovala americká raketa Falcon 9 ve verzi Falcon-9 v1.2 (Block 5) a úspěšně vynesla poslední sadu deseti družic Iridium NEXT, tedy druhé generace družic pro satelitní telefonování společnosti Iridium SSC (respektive nástupnické společnosti Iridium LLC a později dalších majitelů/provozovatelů); první generace družic Iridium se tak začala stávat nepotřebnou; první generace družic Iridium byla známa svými záblesky (odrazy slunečního světla od solárních panelů první generace těchto družic byly na noční obloze tak jasné, že jejich jas krátkodobě překonával jas nejjasnějších hvězd a planet), Iridia první generace (s výjimkou nefunkčních neovladatelých kusů) začala tedy být postupně naváděna do zemské atmosféry, kde zanikala, a astronomové i amatérští pozorovatelé od té doby postupně přestali záblesky družic Iridium vídat (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. ledna 2004 04:12:59 UTC byla z plovoucí plošiny Odyssey vypuštěna raketa Zenit-3SL s družicí Estrela do Sul 1 označovanou také jako Telstar 14; po oddělení od nosné rakety se správně neotevřely solární panely a podle společnosti Space Systems/Loral, která družici vyrobila, snímky družice nasvědčovaly tomu, že došlo k nějakému jejímu poškození během startu; družice nakonec pracovala po omezený čas v omezeném režimu (20 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. ledna 1934 se narodil český astronom Ing. Pavel Příhoda; například dlouhou dobu působil jako hlavní přednášející pro posluchače astronomických kursů pro zájemce o astronomii v pražském planetáriu; v letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence planetária hlavního města Prahy (od roku 1986 jako šéfredaktor) (90 let) [1a], [3], [3], [6]
14. ledna 1994 08:18:20 UTC přistála (po 196 dnech od svého startu ze Země) kosmická loď Sojuz TM-17 s kosmonauty Serebrovem a Cibiljevem; do vesmíru (k úspěšnému letu na ruskou/sovětskou stanici MIR) tato kosmická loď odstartovala s posádkou Serebrov, Cibiljev a Haigneré dne 1. července 1993 14:32:58 UTC (Francouz Jeana-Pierra Haigneré, u něhož se jednalo o první z jeho dvou letů do vesmíru, strávil na MIRu jen krátký čas, na Zem se vrátil v Sojuzu TM-16 dne 22. června 1993 06:41:50 UTC); při závěrečném odpojení Sojuzu TM-17 od MIRu měla posádka vyfotografovat dokovací systém na modulu Krystal orbitální stanice MIR, došlo však k nárazu do tohoto modulu a k jeho poškození, kosmická loď Sojuz přitom naštěstí poškozena nebyla (30 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. ledna 1969 byl objeven první optický protějšek pulsaru; optické pulsy zaznamenali Cocke, Disney a Taylor pomocí 36palcového dalekohledu na Stewardově observatoři v Arizoně, rádiové pulsy neutronové hvězdy byly zachyceny 10. listopadu 1968 Richardem V. E. Lovelacem a jeho spolupracovníky radioteleskopem Arecibo (tento rádiový zdroj byl označen jako NP 0532); opticky a rádiově byl tak ztotožněn pulsar v centru Krabí mlhoviny (55 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
16. ledna 1964 se narodil český astronom Jiří Borovička; nyní studuje převážně meteory/meteority, jejich strukturu, chemické složení nebo fyziku jejich průletu atmosférou (60 let) [1a], [3], [3], [6], [6], [6]
21. ledna 2019 proběhlo (i z České republiky mnohými lidmi sledované) úplné zatmění Měsíce; zajímavostí bylo, že mnoho astrofotografů objevilo na svých snímcích zatmělého Měsíce světlou tečku, která se ukázala být dokladem v té době proběhlého dopadu asteroidu na měsíční povrch (5 let) [3], [3]
21. ledna 2014 byla v galaxii Messier 82 (také označované Doutník či Doutníková galaxie nebo též jako NGC 3034) z observatoře Londýnské univerzity fotograficky nalezena supernova typu Ia (tyto supernovy slouží jako „standardní svíčky“); dostala označení SN 2014J; při své největší „jasnosti“ (31. ledna 2014) dosáhla 10,5 magnitudy; během jejího zjasnění se na ni zaměřilo větší množství kosmických teleskopů; tato supernova ve skutečnosti (vzhledem ke vzdálenosti a konečné rychlosti světla) vzplanula před 12 milióny let (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [5], [6]
24. ledna 1994 havarovala při startu raketa Ariane 4 (ve verzi AR 44LP při startu z Guyany); zničeny byly družice Turksat 1A a Eutelsat 2 F-5; šlo o druhý z pouhých 3 neúspěšných startů rakety Ariane 4 z celkových 116 startů (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 2004 04:54:22.7 UT (signál dorazil na Zemi – vzhledem ke konečné rychlosti světla – 05:05:26.6 UT) úspěšně přistálo na povrchu Marsu americké automatické vozítko (rover) jménem Opportunity (též označované jako Mars Exploration Rover B nebo MER-1); přistání proběhlo (stejně jako u jeho robotického dvojčete jménem Spirit a stejně jako u dalšího amerického robotického předchůdce jménem Mars Pathfinder) za použití kombinace padáku a nafukovacích vaků; ze Země rover Opportunity odstartoval 8. července 2003 03:18:15 UTC (20 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2], [2], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 1994 16:34:00 UTC odstartovaly s pomocí nosné rakety Titan 2 americká lunární družice Clementine 1 (někdy nepřesně označovaná jen jako Clementine) a zařízení označované ISA (též Clementine ISAS neboli Clementine Interstage Adapter Satellite); Clementine 1 byla první úspěšnou sondu k Měsíci od 70. let a měla po průzkumu Měsíce (průzkum Měsíce z jeho oběžné dráhy úspěšně provedla) letět zkoumat planetku Geographos, tuto část mise sonda ale kvůli poruše nesplnila; Clementine ISAS zkoumalo (než samovolně shořelo v zemské atmosféře) z vysoce eliptické oběžné dráhy kolem Země radiaci ve Van Allenových pásech (kterými proletělo) a radiaci meziplanetárního prostoru a déle také sledovalo účinky mikrometeoritů a úlomků vesmírného smetí (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. ledna 1929 se narodil český astronom a znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.; kromě jiného je po něm pojmenována jedna z planetek sluneční soustavy (95 let) [1a], [1b], [3b], [3], [3], [3], [3], [3], [6]
29. ledna 1989 byla navedena na oběžnou dráhu Marsu sovětská sonda Fobos 2; ačkoli plány této mise zůstaly nenaplněny (měla zkoumat měsíce Marsu Phobos a Deimos) pro brzkou poruchu, alespoň stihla přinést nějaké fotografie měsíce Phobos; do vesmíru odstartovala 12. července 1988 17:01:43 UT (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. ledna 1964 16:25:01 UT poprvé k orbitálním letu odstartovala raketa řady Saturn, šlo o Saturn I (do roku 1963 označovaný jako Saturn C-1, letový exemplář/let 29. ledna 1964 nesl označení SA-5); raketa při tomto letu úspěšně vynesla 17,1 tuny (9470 kg byl zvlhčený písek, zbytek byl vyhořelý druhý stupeň); startu 29. ledna 1964 předcházely čtyři suborbitální lety tohoto nosiče; za svou krátkou kariéru letěl Saturn I jen desetkrát (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. ledna 1964 15:49:09 GMT odstartovala americká sonda Ranger 6; měla dopadnout na povrch Měsíce a před dopadem podrobně snímkovat jeho povrch; třetí den od startu byly na sondě zapnuty kamery, ale kvůli zkratu nefungovaly; Ranger 6 na Měsíc dopadl, ale neposlal k Zemi žádný snímek (60 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. ledna 1894 se narodil východočeský amatérský astrofotograf, stavitel dalekohledů a brusič zrcadel pro optiku Jindřich Zeman; je po něm pojmenovaná planetka „33528 Jinzeman“ objevená 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově; jeho jméno také nese cena udělovaná v rámci fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (130 let) [1a], [1a], [3b], [3], [3], [3], [3], [6]
[7] Hvězdářská ročenka 2024, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, str. 79
Výběr z meteorických rojů:
Geminidy
Tyto „padající hvězdy“ neboli meteory bude nejvhodnější pozorovat v noci z 13. prosince (středa) na 14. prosince (čtvrtek) nebo v noci z 14. prosince (čtvrtek) na 15. prosince (pátek), v případě zatažené oblohy můžeme zkusit pozorovat i jinou noc poblíž data maxima (zhruba mezi večerem 9. prosince 2023 a ránem 19. prosince 2023, maximum roje je předpovězeno na večer 14. prosince kolem 20:00 až 21:00 SEČ); vzhledem k tomu, že radiant tohoto roje (v souhvězdí Blíženců) vrcholí v prosinci těsně po půlnoci, nejvíce meteorů budeme moci zřejmě vidět (za předpokladu jasné oblohy) v noci z 14. na 15. listopadu 2023 někdy mezi 20. hodinou večerní a 4. hodinou ranní; meteory tohoto roje jsou pomalé a často poměrně jasné; v místech v malým světelným znečištěním můžeme vidět i nad 100 meteorů za hodinu; výhodou pro pozorování bude, že nebude rušit svit Měsíce, Měsíc bude v novu 3 dny před okamžikem maxima tohoto roje a v den maxima tohoto roje zapadá jako úzký srpek ještě za večerního soumraku; mateřským tělesem tohoto roje je planetka 3200 Phaeton, Phaeton je pravděpodobně jeden ze tří hlavních fragmentů po rozpadlé kometě. Ukázku jedné Geminidy z jednoho z minulých roků vidíte (spolu s vyznačenou částí asterismu – tedy obrazce z hvězd – zvaného zimní šestiúhelník a spolu s přesvícenou oblastí, což je tehdejší záře Měsíce) na titulním obrázku tohoto příspěvku.
Ursidy
Tyto „padající hvězdy“ lze pozorovat například v noci z 21. na 22. prosince, ale bude rušit svým svitem dorůstající Měsíc; u tohoto roje můžeme vidět do 10 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat:
22. prosince 04:27 SEČ nastává na severní polokouli zimní slunovrat, jedná se o astronomický začátek zimy.
Fáze Měsíce, konjunkce Měsíce s hvězdou Spica, možnosti pozorování Měsíce v prosinci 2023 ve večerních hodinách:
5.12.2023 (úterý) je poslední čtvrt
13.12.2023 (středa) je nov
19.12.2023 (úterý) je první čtvrt
27.12.2022 (středa) je úplněk
Dne 8. prosince 2023 v 17 hodin nastává konjunkce Měsíce se Spikou, v tomto okamžiku budou ale uvedené objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak vhodný čas k pozorování úhlového přiblížení Měsíce a Spiky bude až ráno 9. prosince 2023 mezi 4:15 až 6:45 SEČ, ještě úhlově blíže Měsíci a zároveň jasnější než Spica bude v tom okamžiku planeta Venuše.
V prosinci jsou na úpické hvězdárně pozorování večerní oblohy pro veřejnost s výjimkou nedělí a období od 22. prosince do 31. prosince 2023 (kdy bude pro veřejnost zavřeno) vždy od 18. do 20. hodiny. Pozorování Měsíce bude (za předpokladu jasného počasí) v letošním prosinci v rámci těchto večerních pozorování možné zhruba od 17. prosince do 21. prosince.
Pozorovatelnost vybraných planet, konjunkce vybraných planet s Měsícem:
Planeta Merkur bude pozorovatelná ve večerních hodinách (za předpokladu jasné oblohy) 4. prosince 2023 (Merkur je ten den v největší východní elongaci) a možná jeden až dva dny před tímto datem a po tomto datu, vždy přibližně mezi 16:00 a 16:05 SEČ těsně nad západem, ale jen z míst s velmi dobrým výhledem k západnímu obzoru.
Planeta Venuše je na začátku prosince 2023 pozorovatelná přibližně od 4:00 SEČ do přibližně 7:30 SEČ; na konci prosince 2023 je pozorovatelná přibližně od 5:00 SEČ do přibližně 8:00 SEČ. Dne 9. prosince 2023 v 16 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Venuší, v této chvíli jsou objekty již pod obzorem, a tak úhlové přiblížení Venuše a Měsíce můžete (i prostým okem) pozorovat 9. prosince 2023 mezi 4. a 6. hodinou ranní, případně ještě také 10. prosince 2023 ve stejném čase. Po celý prosinec 2023 je Venuše pozorovatelná jako Jitřenka, takže ji vždy nalezneme ráno nad východním či jihovýchodním obzorem.
Planeta Jupiter je na začátku prosince pozorovatelná přibližně od 16:00 SEČ (objevuje se nad východem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 4:00 SEČ (zapadá za západní obzor); na konci prosince je pozorovatelná přibližně od 16:00 SEČ (objevuje se nad východem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 2:00 SEČ (zapadá za západní obzor). Dne 22. prosince 2023 ve 13 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Jupiterem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky na denní obloze přibližně na horizontu, a tak úhlové přiblížení Jupiteru a Měsíce můžete (i prostým okem) pozorovat mezi 16:00 SEČ 22. prosince 2023 a 1:30 SEČ 23. prosince 2023.
Planeta Saturn je na začátku prosince pozorovatelná přibližně od 16:30 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 21:45 SEČ (zapadá za jihozápadní obzor); na konci prosince je pozorovatelná přibližně od 17:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 20:00 SEČ (zapadá za západní obzor). Dne 18. prosince 2023 ve 2 hodiny je Měsíc v konjunkci se Saturnem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak jejich úhlové přiblížení můžete pozorovat v neděli 17. prosince 2023 nebo v pondělí 18. prosince 2023 v obou případech ve večerních hodinách zhruba od 16:20 SEČ do 20:00 SEČ (v druhém případě, tedy v pondělí 18. prosince 2023, můžete toto přiblížení kolem 18. hodiny pozorovat za předpokladu jasné oblohy v rámci standardní otvírací doby úpické hvězdárny v rámci pozorování pro veřejnost).
-poznámky: zkratka SEČ značí středoevropský čas, tedy ten, který máte v České republice na svých hodinkách; J, V, S, Z, JZ, SZ, JV, SV v obrázcích jsou zkratky světových stran, velikost koleček v obrázcích v místech hvězd či planet neznačí velikost objektu na obloze, ale zdánlivou hvězdnou velikost, což je něco jako jasnost objektu
Aktivita Slunce:
Aktivitu Slunce vyjádřenou číslem slunečních skrn najdete například na https://www.sidc.be. V současné době jsme stále ve fázi růstu sluneční aktivity.
Sluneční erupce třídy M9.8 (chybělo tedy málo a dosáhla by maximální třídy X) vzplála na Slunci 29. listopadu 2023 v 19h 48m UT a byla spojena s výronem koronální hmoty, který způsobil polární záře pozorované 1. prosince 2023 nejdříve nad Aljaškou a Kanadou a pak i na severu Evropy (v Evropě se stmívá – při stejné zeměpisné šířce a měříme-li v univerzálním čase – o několik hodin později než v severní Americe), v České republice (minimálně nad Úpicí do 20:00 SEČ) bylo, bohužel, 1. prosince večer zataženo. Více informací k této události najdete např.:
https://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=13516 (česky)
https://spaceweather.com/ (anglicky)
https://www.solarham.net/index.htm (anglicky)
https://www.space.com/cannibal-cme-solar-outburst-will-hit-earth-dec-1-2023-triggering-auroras (anglicky)
V pořadu Televizní noviny televize Nova ze dne 1. prosince 2023 (v čase kolem 19:50) můžete vidět krátkou reportáž na toto téma natočenou na úpické hvězdárně:
https://tv.nova.cz/porad/televizni-noviny
Pozorovatelnost Lunar-X v prosinci 2023
V prosinci 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 19. prosince 2023 kolem 18:16 UT tj. kolem 19:16 SEČ, v této době bude Měsíc při pozorování z České republiky na setmělé večerní obloze přibližně 30° nad obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v prosinci 2023 prostým okem:
Od 1.12.2023 do zhruba 7.12.2023 je z České republiky pozorovatelná ve večerních hodinách.
Zhruba od 8.12.2023 do zhruba 14.12.2023 je z České republiky nepozorovatelná.
Zhruba od 15.12.2023 do 31.12.2023 je z České republiky pozorovatelná v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce prosince (doplněno 18.12.2023):
1. prosince 2013 17:30 UT (t.j. 2. prosince v 01:30 pekingského času) odstartovala k Měsíci čínská sonda Čchang-e 3 (též Chang’e 3), která nesla čínské měsíční vozítko Jü-tchu (též Yùtù, v překladu Nefritový králík); sonda byla úspěšná a přistála 14. prosince 2013 na přivrácené straně Měsíce v severozápadní části Mare Imbrium (Moře dešťů); následující měsíční čínskou misí pak bylo vyslání sondy Čchang-e 4 s vozítkem Jü-tchu 2 (též Yùtù 2, v překladu Nefritový králík 2), která i s druhým čínským vozítkem v lednu 2019 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3a], [3a], [3a], [3a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. prosince 1993 09:27:00 UTC odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-61; hlavním cílem mise byla první oprava optiky Hubblleova vesmírného dalekohledu; po vynesení tohoto kosmického dalekohledu na oběžnou dráhu Země bylo totiž zjištěno, že hlavní zrcadlo je vybroušeno chybně; tato jeho první oprava probíhala od 2. do 13. prosince 1993 a zdařila se; zpět na Zemi se Endeavour se svojí sedmičlennou posádkou úspěšně vrátil 13. prosince 1993 05:25:33 UTC (30 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. prosince 2018 11:31 UTC odstartovala v kosmické lodi Sojuz MS-11 k Mezinárodní kosmické stanici posádka ve složení Oleg Kononěnko, David Saint-Jacques a Anne McClainová; jednalo se o první let Sojuzu po nezdařeném startu Sojuzu 10 (startoval 11. října 2018, po startu při oddělování prvního stupně raketa havarovala a kosmická loď s posádkou nouzově přistála pomocí záchranného systému); po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici všichni tři pasažéři Sojuzu MS-11 úspěšně přistáli zpět za Zemi ve své kosmické lodi 25. června 2019 02:47 UTC (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. nebo 4. prosince 1973 proletěla kosmická sonda Pioneer 10 kolem planety Jupiter; jednalo se o první průzkum této planety průletovou sondou; ze Země sonda odstartovala 3. března 1972 01:49:04 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3a], [3b], [3], [3], [3], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
Kolem 3. až 4. prosince 2018 doletěla americká kosmická sonda OSIRIS-REx k planetce Bennu (přesným názvem 101955 Bennu), což znamená, že se dostala do vzdálenosti 19 km od povrchu planetky, rychlost upravila na rychlost podobnou planetce a zahájila výzkumnou fázi svého letu; cílem mise bylo odebrat z povrchu planetky vzorek a ten dopravit v návratovém pouzdře na Zem; práce související s odběrem sonda dokončila 10. května 2021; návratové pouzdro se vzorkem úspěšně přistálo na Zemi 24. září 2023 14:52 UTC; ze Země sonda odstartovala 8. září 2016 23:05 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3], [4], [4], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
4. prosince 1998 8:35 UTC odstartoval k letu STS-88 raketoplán Endeavour s šestičlennou posádkou; hlavním cílem letu bylo vynesení prvního amerického modulu Mezinárodní kosmické stanice (modul jménem Unity) a jeho připojení k už vypuštěnému ruskému (ale USA financovanému) modulu Zarja; cíl byl úspěšně splněn; posádka se z letu úspěšně vrátila na Zem 15. prosince 1998 10:53 UTC (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. prosince 1893 zemřel švýcarský astronom Rudolf Wolf (celým jménem Johann Rudolf Wolf), po kterém je pojmenováno relativní číslo slunečních skvrn (130 let) [1b], [1b], [1a], [3], [6]
7. prosince 2018 18:23 UTC ze Země odstartovala čínská měšíční sonda Čchang-e 4 (též Chang’e 4), sonda, která nesla čínské měsíční vozítko Jü-tchu 2 (též Yùtù 2, v překladu Nefritový králík 2); úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce 3. ledna 2019 02:26 UTC (5 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. prosince 2013 03:26 UTC startovala z čínského kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center čínská nosná raketa Chang Zheng 4B (v českém přepisu Čchang-čeng 4B, v překladu Dlouhý pochod 4B, zkráceně CZ-4B), která měla do vesmíru vynést brazilskou družici CBERS-3 určenou pro snímkování Země; při startu došlo k závadě na raketě a družice byla zničena; jednalo se o první a prozatím (k datu vydání tohoto článku) i jediné selhání této nosné rakety; příčinou selhání bylo předčasné vypnutí horního stupně rakety (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
11. prosince 1998 14:21 UTC odstartovala americká planetární sonda Mars Climate Orbiter; sonda cestou k Marsu nepřesně provedla korekční manévry a následně byla ztracena po příletu k planetě v její atmosféře kvůli chybě v softwaru sondy, některé softwarové výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních (v librosekundách) a tytéž výpočty jinde v soustavě jednotek metrických (v newtonsekundách) (25 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. prosince 1863 se narodila americká astronomka Annie Jump Cannon(ová), zabývala se spektroskopií hvězd a zařazováním hvězd do spektrálních tříd (160 let) [1a], [1b], [6], [6], [8]
12. prosince 1803 se narodil James Challis, anglický fyzik a astronom; zabýval se otázkami nebeské mechaniky (220 let) [1b], [2a], [6]
13. prosince 2018 poprvé překonal miniraketoplán VSS Unity společnosti Virgin Galactic hranici 80 km nad zemských povrchem (dosáhl výšky 82 km), čímž (ale pouze podle americké armádní definice) překročil hranici kosmického prostoru; let je označován VSS Unity PF04; na palubě byli piloti společnosti Virgin Galactic; tento miniraketoplán nestartuje přímo ze zemského povrchu, ale je do určité výšky vynášen pomocí letadla; miniraketoplán je užíván zejména pro kosmickou turistiku (5 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6]
Na 14. prosince 2013 plánovala Íránská kosmická agentura start kosmické lodi s druhou (první pokus v roce 2010 byl neúspěšný) opičkou rodu makak rhesus ((latinsky Macaca mulatta, jednalo se o samečka), z balistického letu provedeného 14. prosince 2013 se opička podle tvrzení íránské agentury IRNA úspěšně a bezpečně vrátila na Zem (10 let) [1b], [1b], [2a], [6]
15. prosince 1923 se narodil Freeman Dyson, britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA; pojem Dysonova sféra je odvozen od jeho jména (100 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6]
16. prosince 1993 00:40:02 UTC odstartovala do vesmíru komunikační družice Telstar 401 společnosti AT&T Corporation, magnetická bouře související s oblakem nabitých částic původem ze Slunce, který k Zemi doletěl mezi 10. a 11. lednem 1997, zavinila výpadek proudu na této družici (30 let) [1b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. prosince 1973 06:18:00 UTC odstartovala z kosmodromu Vanderberg pomocí rakety Delta 1900 americká družice Explorer 51, též označovaná jako Atmosphere Explorer-C (zkráceně AE-C); šlo do družici pro výzkum atmosféry (50 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. prosince 1973 11:55:00 UTC odstartovala do vesmíru sovětská pilotovaná mise Sojuz 13; mise byla určena k propracování metod ručního a automatického řízení a autonomní navigace a také k vědeckému výzkumu; během více než 7 dní trvajícího letu se uskutečnilo více než 100 obletů Země a bylo získáno více než 10 000 snímků; mise byla zakončena úspěšným přístáním kabiny s dvěma sovětskými kosmonauty zpět na Zemi 26. prosince 1973 08:50 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. prosince 2013 09:12:14 UTC odstartoval (raketou Sojuz z kosmodromu Kourou) do vesmíru vesmírný teleskop Gaia; obíhá kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce-Země; jeho hlavním posláním je sestavit třírozměrnou mapu blízkého hvězdného okolí a stanovit radiální rychlosti části měřených hvězd (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3], [3], [3a], [3a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Pravděpodobně 19. prosince 1978 (někdy je uváděno také datum 15. ledna 1978) vstoupila do atmosféry a shořela americká družice Explorer 15 (označovaná též EPE-3, EPE-C, SERB-53B nebo S-3B); měla kromě jiného sledovat radiační pás po pokusném jaderném výbuchu zvaném Starfish Prime (odpálen z Johnstonova atolu v Tichém oceánu zhruba 1330 km severozápadně od Honolulu 8:46:28 UT 9. července 1962 tj. 10:46:28 pm 8. července lokálního času); během startu družice (27. října 1962 z Cape Canaveral), bohužel, selhalo zařízení pro řízení rotace, a její rotace tak zůstala po celou dobu životnosti na hodnotě 73 ot/min (45 let) [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. prosince 1963 18:49:25 GMT byla raketou Scout X-4 z amerického kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu Země úspěšně vynesena družice Explorer 19 (označovaná též jako Air Density experiment A, zkráceně AD-A, též označovaná jako ADI-1); cílem družice bylo studovat hustotu a složení zemské atmosféry (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. prosince 2018 01:42 UTC se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-09 s třemi pasažéry (Sergej V. Prokopjev, Serena Auñónová, Alexander Gerst); na Zemi tato kosmická loď úspěšně přistála 20. prosince 2018 05:02 UTC; ze Země ve stejné kosmické lodi tito astronauté odstartovali 6. června 2018 11:12 UTC (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. prosince 2013 16:42 UTC byla čínskou raketou Čchang Čeng CZ-3B/E z čínského kosmodromu Xichang vynesena bolivijská družice TKSat-1 (též označovaná Túpac Katari Satellite 1 podle hrdiny období kolonizace jižní Ameriky, který vedl povstalce na území nynější Bolívie); jedná se o stacionární telekomunikační družici (10 let) [1b], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3a], [3a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. prosince 1978 03:30 přistála na povrchu Venuše sovětská sonda Veněra 12, vysílání jí naměřených dat z povrchu planety probíhalo po dobu 110 minut; bohužel se ale (podobně jako u sesterské sondy Veněra 11) neodkryly krytky kamer; ze Země odstartovala 14. září 1978 02:25:13 UT (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. prosince 1968 12:51:00 UTC odstartovala kosmická loď Apollo 8; šlo o první let lidské posádky, při které kosmická loď opustila oběžnou dráhu Země a vydala se dál do vesmíru (v tomto připadě k obletu Měsíce); zároveň šlo historicky o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a také historicky první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou; během letu byla 24. prosince 1968 pořízena slavná fotografie lidově označovaná „východ Země nad Měsícem“ (ve skutečnosti vzhledem k vázané rotaci Měsíce při pohledu z jednoho místa měsíčního povrchu nelze pozorovat, jak vychází Země nad měsíční obzor, Země při takovém pohledu visí na jednom místě nad horizontem, vycházení Země nad měsíčním obzorem bylo z Apolla možné pozorovat jen díky pohybu/letu kosmické lodi nad měsíčním povrchem); zpět na Zem se kosmická loď s posádkou úspěšně vrátila 27. prosince 1968 15:51:42 UTC (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. prosince 1938 provedl německý chemik Otto Hahn ve spolupráci s Dr. Fritzem Strassmannem první chemický důkaz možnosti dopadem neutronů stimulovaného štěpení uranu 235; užití štěpení uranu obohaceného o izotop 235 jako zdroj energie bylo pak v SSSR spojeno s programem špionážních družic pro sledování pohybu námořních lodí označovaným jako RORSAT (jedna takováto družice, Kosmos 954, se 24. ledna 1978 (přibližně 4 měsíce po vypuštění) při neplánovaném návratu do atmosféry rozpadla nad západní Kanadou, přičemž na kanadské území dopadly části reaktoru i rozptýlené zbytky paliva), na principu štěpení uranu obohaceného o izotop 235 byla založená i atomová bomba Little Boy svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 (85 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [6]
23. nebo 24. prosince 1973 zemřel nizozemsko-americký astronom Gerard Peter Kuiper; proslavil se například tím, že 16. února 1948 objevil měsíc Uranu dnes nazývaný Miranda; také předpokládal existenci pásu vyplněného kometami a planetkami za oběžnou dráhou planety Neptun, tato oblast se nyní nazývá Kuiperův pás nebo též Edgeworthův-Kuiperův pás (50 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6]
25. prosince 1978 přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 11; vysílání jí naměřených dat z povrchu planety probíhalo po dobu 95 minut; bohužel se ale neodkryly krytky kamer (podobně jako u sesterské sondy Veněra 12); ze Země odstartovala 9. září 1978 03:25:39 UT (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. prosince 1663 zemřel italský fyzik, optik, astronom, matematik a jezuitský kněz Francesco Maria Grimaldi (370 let) [1b], [1], [3b]
[7] Časopis Tajemství vesmíru, leden-únor 2023, str. 57
[8] Časopis Tajemství Vesmíru, leden-únor 2023, str. 52
Velká kopule
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
