Dnes, 9. listopadu 2023, proběhne v dopoledních hodinách zákryt Venuše Měsícem. Protože nebude možné tento zajímavý úkaz pozorovat pouhým okem (kvůli přesvícení oblohy svitem Slunce), pokusíme se pro vás zajistit v případě dobrého počasí (téměř) přímý přenos úkazu.
Měsíc, který se nachází pouze několik málo dnů před novem, začne zakrývat Venuši svojí osvětlenou stranou krátce před 11. hodinou SEČ, vlastní „západ“ kotoučku Venuše za měsíční disk bude trvat cca 1 minutu. Poté bude Venuše několik desítek minut ukryta za Měsícem, aby cca v 12:13 během jedné minuty z jeho zákrytu vystoupila, tentokrát na neosvícené straně Měsíce.
Venuše bude ve fázi cca 58%, bude se tedy v dalekohledu jevit jako „malý Měsíc“ v poslední čtvrti.
„Přímý“ přenos úkazu naleznete v případě příznivých podmínek od cca 10:40 SEČ zde na tomto odkazu
6. listopadu 2023 jsme na Hvězdárně v Úpici, téměř přesně rok po udělení dotace od Ministerstva pro místní rozvoj, mohli otevřít přestřižením pásky toto nové astronomické centrum.
Na jeho střeše je umístěna kopule s dalekohledy pro sledování Slunce, uvnitř pak můžeme vidět vlastni astronomické pracoviště.
Výběr z meteorických rojů:
V noci ze 17. listopadu na 18. listopadu 2023 očekáváme maximum meteorického roje Leonid; výhodou při jejich pozorování bude, že Měsíc bude v podobě tenkého srpku písmene „D“; mateřské těleso tohoto meteorického roje je kometa 55P/Tempel-Tuttle, která se vrací ke Slunci vždy jednou za 33 let; bude šance (bude-li jasno) vidět do 15 meteorů tohoto roje za hodinu; jde o roj, který je bohatý na extrémně jasné meteory neboli bolidy. Ukázku fotografie meteoru z roje Leonid z jednoho z minulých roků z celooblohové kamery z Jaroměře vidíte na úvodním obrázku tohoto článku.
Vybrané úkazy noční (a tentokrát i denní) oblohy:
9. listopadu v 10:59 SEČ se schová planeta Venuše za osvětlenou („levou“) část Měsíce (ten bude v tu dobu nad obzorem na denní obloze v podobě písmene „C“) a zhruba ve 12:14 SEČ se Venuše vynoří zpoza neosvětlené („pravé“) strany kotouče Měsíce. Jedná se o čtvrtek, takže úkaz můžete pozorovat spolu s průvodci úpické hvězdárny dalekohledy z kopule hvězdárny (bude-li počasí přát) v rámci naší standardní otvírací doby; Měsíc bude asi 23° nad jihozápadním obzorem.
Prostý okem bez dalekohledu můžete 9. listopadu 2023 na předranní a ranní úsvitové obloze (mezi 3. a 7. hodinou ranní SEČ) vidět Venuši poblíž Měsíce.
V listopadu začínají večerní pozorování pro veřejnost na naší hvězdárně (mimo neděle a svátky) v 18:00 hodin a končí ve 20:00 hodin; během celého letošního listopadu je možné v rámci těchto večerních pozorování vidět planetu Jupiter (poblíž Měsíce ji uvidíme 25. listopadu 2023, při večerním pohledu z České republiky bude vpravo od Měsíce a bude opravdu výrazná) a planetu Saturn (tu poblíž Měsíce můžeme spatřit 20. listopadu 2023, při večerním pohledu z České republiky bude vpravo nahoře od Měsíce). Samotný Měsíc bude v rámci našich večerních pozorování nad obzorem (tedy za jasného počasí dalekohledy či očima pozorovatelný) mezi 17. a 30. listopadem 2023.
Fáze Měsíce:
5. listopadu 2023 (neděle) je poslední čtvrt
13. listopadu 2023 (pondělí) je nov
20. listopadu 2023 (pondělí) je první čtvrt
28. listopadu 2023 (úterý) je úplněk
Aktivita Slunce:
Aktivitu Slunce vyjádřenou číslem slunečních skvrn najdete například na https://www.sidc.be. V současné době jsme stále ve fázi růstu sluneční aktivity.
Pozorovatelnost Lunar-X v listopadu 2023
V listopadu 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 20. listopadu 2023 kolem 5:00 UT tj. kolem 6:00 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v listopadu 2023 tedy bude Lunar-X z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v listopadu 2023 prostým okem:
Od 1. listopadu 2023 přibližně do 7. listopadu 2023 bude Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná z České republiky prostým okem v ranních hodinách.
Přibližně od 8. listopadu 2023 přibližně do 16. listopadu 2023 nebude Mezinárodní kosmická stanice z České republiky prostým okem pozorovatelná.
Přibližně od 17. listopadu 2023 do 30. listopadu 2023 bude Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná z České republiky prostým okem ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce listopadu:
2. listopadu 2013 12:04 UTC vstoupila nákladní kosmická loď ATV-4 do zemské atmosféry a plánovaně v jejích horních vrstvách shořela; ze Země k Mezinárodní kosmické stanici odstartovala (s pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou) 5. června 2013 21:52:11 UTC; od Mezinárodní kosmické stanice se (před sestupem do atmosféry) odpojila 28. října 2013 v 08:54 UT; před svým odpojením od Mezinárodní kosmické stanice provedla pomocí svých motorů zvýšení orbitální rychlosti této stanice a tím zvýšení střední výšky její dráhy nad zemským povrchem (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. listopadu 1973 05:45:00 UTC odstartovala do vesmíru americká meziplanetární sonda Mariner 10; jejím cílem byl průlet kolem planety Venuše a průlety kolem planety Merkur; průlet kolem Venuše (minimální vzdálenost činila 5768 km) sonda provedla 5. února 1974 a uskutečnila přitom fotografování této planety (přesněji její oblačné atmosféry) v ultrafialovém spektru; následně sonda provedla tři průlety kolem planety Merkur; její průlet kolem Venuše byl prvním gravitačním manévrem (v tomto případě gravitačním urychlením čili gravitačním prakem) historie (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. listopadu 2003 byla americkou družicí GOES (určenou především k sledování Slunce) zaznamenána dosud nejmohutnější sluneční erupce v historii družicového měření, klasifikována v té době byla jako erupce třídy X28, nyní se někdy předpokládá, že erupce byla mezi X40 a X45 (detektory družice GOES byly tehdy saturovány) (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [7]
5. listopadu 2013 odstartovala z indického kosmodromu Satiš Davan meziplanetární sonda Mangalján (psáno též jako Mangalaján nebo taky Mangalyaan), cílem mise (s názvem Mars Orbiter Mission, zkráceně MOM) byl průzkum atmosféry Marsu; 24. září 2014 byla sonda úspěšně navedena na jeho oběžnou dráhu; navržena byla tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu; nakonec nad Marsem fungovala téměř 8 let; zajímavostí je, že celá sonda Mangalján stála polovinu toho, co stálo natočení amerického filmu Gravitace (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. listopadu 2018 03:27 UTC proletěla americká sluneční sonda zvaná Parker Solar Probe poprvé přísluním; ze Země odstartovala 12. srpna 2018 07:31 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. listopadu 2018 11:32 UTC se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila japonská nákladní kosmická loď HTV-7 (též označovaná jako Kounotori 7) a následně plánovaně shořela v zemské atmosféře; před svým zánikem vypustila testovací přistávací pouzdro (kapsli HRSC kónického tvaru s délkou 60 a průměrem 82 centimetrů), což byl technologický demonstrátor, který měl ověřit schopnost japonské techniky dopravovat na Zemi z ISS malé vzorky; toto pouzdro úspěšně na padácích přistálo; ze Země tato nákladní kosmická loď odstartovala 22. září 2018 17:52:27 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. listopadu 2013 odstartovala do vesmíru ruská kosmická loď Sojuz TMA-11M, na palubě byli Rus Michail Ťurin, Američan Richard Mastracchio a Japonec Kóiči Wakata; let k Mezinárodní kosmické stanici byl úspěšný (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. listopadu 1968 odstartovala do vesmíru americká kosmická sonda Pioneer 9; sonda obíhala Slunce mezi drahami Venuše a Země, studovala kosmické prostředí a magnetická pole ve sluneční soustavě a předávala naměřená data do roku 1983, kdy ukončila vysílání (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. listopadu 1968 odstartovala do vesmíru sovětská bezpilotní kosmická loď/sonda jménem Zond 6; šlo jeden z testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci; po obletu Měsíce se vrátila na Zemi, ale let ani přistání neproběhly podle plánu (například při sestupu z kabiny unikl vzduch a navíc se po předčasném uvolnění utrhl přistávací padák) a želvy, které byly na palubě, i díky tvrdém dopadu kabiny na Zem, zahynuly (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. listopadu 2013 00:16 UT či 00:20 UT zanikla v zemské atmosféře planetární sonda GOCE, sonda, která měla za úkol velmi přesně zmapovat gravitační pole Země; na oběžnou dráhu Země byla vypuštěna 17. března 2009 ruskou raketou Rokot z ruského kosmodromu Pleseck; její mise byla ukončena 21. října 2013; provozovala ji Evropská kosmická agentura (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. listopadu 2013 02:49 UTC přistál Sojuz TMA-09M; z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici se tak na Zem úspěšně vrátili Fjodor Jurčichin, Luca Parmitano a Karen Nyberg(ová); ze Země tento Sojuz se stejnou posádkou odstartoval 28. května 2013 20:31:24 UTC (10 let) [1a], [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. listopadu 1963 06:23:34 GMT odstartovala z Bajkonuru sovětská sonda 3MV-1, výrobní číslo 1; šlo o první ze série sond určených k průzkumu Venuše a Marsu a tato první měla prověřit systémy sondy při letu v meziplanetárním prostoru, provést průlet nad odvrácenou stranou Měsíce a pořídit vysoce kvalitní fotografie; kvůli poruše nosné rakety se ale nedostala z oběžné dráhy Země a po několika dnech pobytu na zemské orbitě shořela v zemské atmosféře; dodatečně dostala označení Kosmos 21 (60 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. listopadu 2008 se (uložením smlouvy na francouzském ministerstvu zahraničí v Paříži) Česká republika stala plnohodnotným členem Evropské kosmické agentury (poté, co 18. června 2008 proběhlo v radě Evropské kosmické agentury hlasování o vstupu Česka do ESA, během kterého byla jednomyslně vyjádřena podpora jejímu vstupu do organizace, a dále poté, co dohodu 18. září 2008 schválil Senát Parlamentu České republiky, 25. září také poslanecká sněmovna a v říjnu 2008 ji podepsal prezident ČR) (15 let) [1a], [1a], [3]
V noci z 12. na 13. listopadu roku 1833 bylo večer zaznamenáno nebývalé množství padajících hvězd; největší překvapení však nastalo v ranních hodinách té noci, během 4 hodin před svítáním rozzářilo nebe v Severní Americe velké množství jasných meteorů; událost byla velmi důležitá nejen pro objevení roje Leonid, který byl příčinou této události, ale také znamenala novodobý počátek meteorické astronomie; nárůst četnosti meteorů tohoto meteorického roje z obvyklých 15 meteorů za hodinu na stovky až tisíce meteorů za hodinu bývá obvykle jednou za 33 let, což souvisí s periodou návratů mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle ke Slunci; poslední její návrat byl kolem roku 1998 a přinesl výrazné roje Leonid v letech 2001 a 2002 (190 let) [1a], [1b], [3], [3], [6], [6], [6]
13. listopadu 2013 byl ukončen pozemní experiment HI-SEAS I, při kterém v umělém habitatu Hawaii Space Exploration Analog and Simulation (HI-SEAS) vybudovaném na jednom z pustých ostrovů Havaje bylo na 6 či 8 lidech po dobu 120 dní testováno například to, jak jejich zdraví ovlivní dlouhodobý příjem takové stravy, jaká je předpokládaná při kosmické misi na Mars (10 let) [1b], [2], [2], [5], [5], [6]
13. listopadu 1978 05:24 UTC odstartovala ze Země vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (High Energy Astronomy Observatory-2) též nazývaná jako Einstein Observatory (a před startem označovaná jako HEAO B), byla určená k snímání rentgenových paprsků a pracovala na nízké oběžné dráze Země (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. listopadu 2008 dopadl výsadkový automatický modul (impaktor) první indické umělé družice Měsíce Čandraján-1 (v anglickém přepisu Chandrayaan-1), na povrch Měsíce, úkolem samotné sondy bylo z měsíční oběžné dráhy snímkovat měsíční povrch ve viditelné, rentgenové, infračervené a gama části spektra (5 let) [1a], [1b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. listopadu 2018 byla zasláním vypínacího povelu ze Země ukončena činnost kosmického dalekohledu Kepler (poté, co bylo agenturou NASA 30. října 2018 oznámeno, že došlo ke spotřebování paliva); tento vesmírný dalekohled (označovaný též jako Discovery 10) byl umístěn na heliocentrické dráze a jeho posláním bylo hledat exoplanety velikostně podobné Zemi; do vesmíru dalekohled Kepler odstartoval 7. března 2009 03:49:57 UTC (5 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. listopadu 1988 03:00:02 UTC se poprvé a naposledy do vesmíru vydal sovětský raketoplán Buran-1; šlo o nepilotovaný let (let bez lidské posádky) trvající pouze 3 hodiny (zpět na Bajkonuru na dráze vystavěné speciálně pro jeho přistávání úspěšně v automatickém režimu za využití mikrovlnného navádění dosedl po dvou obletech Země); tomuto letu přecházelo 25 letových testů raketoplánu Buran Analog (s lidskou posádkou) v atmosféře Země (při kterých nebylo dosaženo kosmického prostoru); pilotovaného letu (letu s lidskou posádkou) do kosmického prostoru se raketoplán Buran nikdy nedočkal, neboť program Buran byl nakonec zrušen; při návratu z pařížské aeroshow přistál neplánovaně na pražském letišti v Ruzyni (dnes Letiště Václava Havla) v červnu 1989 unikátní sovětský letoun Antonov AN-225 Mrija s raketoplánem Buran připevněným nahoře na trupu letadla (šlo o nouzové přistání pro poruchu na hydraulice letounu); české/československé letiště Hradčany (u Ralska v okrese Česká Lípa) bylo v době, kdy bylo využíváno sovětskou armádou, jedním ze záložních přistávacích míst pro raketoplán Buran (35 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. listopadu 1738 se narodil astronom William Herschel; narodil se v německém Hannoveru (v německy mluvících zemích jej tradičně nazývají Friedrich Wilhelm Herschel, jako William Herschel se začal podepisovat až po udělení anglického občanství roku 1793); v roce 1753 se jako patnáctiletý stal členem hannoverské vojenské kapely; s hannoverskou posádkou se o dva roky později dostal do Anglie, do Kentu, kde se nejdříve živil jako muzikant a učitel hudby a astronomii měl jako koníček; astronomie se mu stala zaměstnáním poté, co v roce 1781 objevil planetu Uran a král Jiří III. (v roce 1781 král Spojeného království Velké Británie a Irska) ho jmenoval královským astronomem; byl například jedním z astronomů (vedle například Davida Fabricia, Johanna Phocylidesea Holwarda či Johanna Hevelia), kteří se zabývali proměnností hvězdy Mira Ceti; jeho sestra, Caroline Herschel(ová), která se ve svých 22 letech přestěhovala z Hannoveru za Williamem do Anglie, se také z muzikantky stala astronomkou; astronomy se stali i jeho syn John Herschel a vnuk Alexander Stewart Herschel (285 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [8]
16. listopadu 1973 14:01:23 UTC ze Země odstartovala mise Skylab 4 (mise je také nazývána SL-4 nebo SkylabCSM3 nebo Apollo SLM-3), což byla třetí a poslední americká pilotovaná mise k dnes již neexistující americké orbitální stanici Skylab; zpět na Zem se tříčlenná posádka úspěšně vrátila 8. února 1974 15:16:53 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. listopadu 2013 18:28 UTC odstartovala z Mysu Canaveral na nosné raketě Atlas V směr planeta Mars americká sonda MAVEN (neboli Mars Atmosphere and Volatile Evolution, též označovaná jako Mars Scout 2); na orbitu Marsu byla sonda navedena 22. září 2014 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. listopadu 1978 zemřel východočeský amatérský astrofotograf, stavitel dalekohledů a brusič zrcadel pro optiku Jindřich Zeman; je po něm pojmenovaná planetka „33528 Jinzeman“ objevená 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově; jeho jméno také nese cena udělovaná v rámci fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (45 let) [1a], [1a], [3b], [3], [3], [3], [6]
18. listopadu 1923 se narodil Alan Barlett Shepard, zkráceně Alan Shepard, člen prvního týmu astronautů NASA, první americký astronaut ve vesmíru (v rámci mise Mercury-Redstone 3 dosáhl v kosmické lodi Freedom 7, která letěla po balistické dráze, dne 5. května 1961 výšky 187,5 km), ale nikoli první Američan na oběžné dráze Země (prvním Američanem na oběžné dráze Země se 20. února 1962 stal John Glenn) (100 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
20. listopadu 1998 06:40:00.006 UT se do kosmu (ze Země z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur) vydal první modul Mezinárodní kosmické stanice, ruský modul Zarja; na oběžnou dráhu Země ho vynesla ruská/sovětská třístupňová nosná raketa Proton-K (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. listopadu 2013 07:10 UTC byla vynesena z ruského kosmodromu Dombarovskij (Jasnyj) raketou Dněpr sada 23 či 24 satelitů 13 zemí a mezi nimi i historicky druhý ekvádorský satelit nanosatelit NEE-02 Krysaor a historicky první polský vědecký satelit (zároveň historicky druhý polský satelit) Lem (též označovaný jako BRITE-PL) (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. listopadu 1993 zemřel italský astronom Bruno Rossi; zabýval se především kosmickým zářením; spolunavrhl první rentgenový dalekohled; je po něm pojmenovaná kosmická observatoř Rossi X-ray Timing Explorer (RTXE), což je rentgenový kosmický dalekohled vypuštěný na raketě Delta II v roce 1995 (30 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [5], [6]
22. listopadu 2013 12:02:29 UTC byly společně raketou Rokot z ruského kosmodromu Pleseck na oběžnou dráhu Země vyneseny tři identické satelity mise Swarm; jednalo se o misi Evropské kosmické agentury a jejím cílem byl průzkum magnetického pole Země a elektrických proudů v zemské ionosféře a magnetosféře (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. listopadu 1983 19:58:00 UTC se z pobytu na dnes již neexistující sovětské orbitální stanici Saljut 7 v kosmické lodi Sojuz T-9 vrátili zpět na Zem sovětští kosmonauté Vladimir Ljachov a Alexandr Pavlovič Alexandrov; v téže kosmické lodi odstartovali z Bajkonuru dne 27. června 1983 09:12 UTC (40 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. listopadu 2018 19:52:59 UTC úspěšně přistál na povrchu planety Mars lander (sonda) InSight; v rámci svých úkolů zejména měřil seismografem marsotřesení a pokusil se několikrát provrtal povrch planety; mise InSight ze Země odstartovala 5. května 2018 11:05:01 UTC; činnost tohoto landeru byla prohlášena za ukončenou k datu 15. prosince 2022, kdy došlo k poslední komunikaci s landerem (5 let) [1a], [1b], [3], [3], [3b], [3b], [3b], [4], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. listopadu 1963 se narodil americký astronaut Richard Robert Arnold; jedním z jeho letů byl let Sojuzu MS-08 v roce 2018, kdy letěl společně s A. J. Feustelem a Olegem Artěmjevem a společnost jim dělala postavička z československých večerníčků, Krteček (60 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
27. listopadu 1963 02:30:01 GMT úspěšně do vesmíru odstartovala na oběžnou dráhu Země americká vědecká družice Explorer 18 (jinými názvy též IMP-A, IMP-1, Interplanetary Monitoring Platform-1 či S-74); Zemi obíhala po eliptické dráze a nesla přístroje pro měření nabitých částic, rentgenového záření, magnetických polí a meziplanetárního plazmatu (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. listopadu 2013 prošla přísluním kometa ISON, označovaná též C/2012 S1; již před průchodem přísluním však došlo k její fragmentaci, takže se nesplnila předpověď, že by se krátkodobě mohla stát kometou jasnější než Měsíc v úplňku; objevena byla 21. září 2012 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [6]
28. listopadu 1983 16:00:00 UTC odstartoval do vesmíru k letu STS-9 raketoplán Columbia s šesti astronauty na palubě; při této příležitosti do vesmíru v nákladovém prostoru raketoplánu poprvé letěla evropská kosmická laboratoř Spacelab; zpět na Zemi se z tohoto letu Columbia s posádkou úspěšně vrátila 8. prosince 1983 23:47:23 UTC (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. listopadu 1803 se narodil rakouský fyzik a matematik Christian Doppler (též česky označovaný jako Kristián Doppler či Kristian Doppler); po něm pojmenováný Dopplerův jev je efekt, kdy frekvence (například vlnová délka světla) vydávaná pohybujícím se objektem (například hvězdou) se pro pozorovatele zkracuje, přibližuje-li se objekt k pozorovateli, či prodlužuje, vzdaluje-li se objekt od pozorovatele; jevu se využívá například při spektroskopickém studiu dvojhvězd či spektroskopickém hledání exoplanet (220 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. listopadu 1603 zemřel William Gilbert, anglický lékař a vědec, který je považován za jednoho z otců vědy o elektřině a magnetismu (420 let) [1a], [1b]
[7] Časopis Kozmos, číslo 5, říjen-listopad 2023, ročník 54, str. 6
[8] Časopis Tajemství vesmíru, leden-únor 2023, str. 51
Podrobnější informace o semináři naleznete zde: http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=4087.
Včera večer – 18:23:09 světového času (20:23:09 LSEČ) – došlo na východním Slovensku k relativně silnému zemětřesení o magnitudu 5,0. Epicentrum se nacházelo 58 km severoseverovýchodně od Košic (236 000 obyvatel) a 22 km severozápadně od Humenného (35 300 obyvatel), jak je vidět i zde na mapce
a má souřadnice 49° 6′ 0″ severní šířky a 21° 46′ 12″ východní délky. Hloubka byla malá, pouhé 4 km. Do Úpice vlny dorazily v 18:24:10 UT, seismogram je zde
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
