Ještě než probereme úkazy, které nás na obloze čekají v září 2023, připomeňme si jedním snímkem letošní srpnové Perseidy, které jste mohli pozorovat nejlépe během noci z 11. na 12. srpna 2023 nebo během noci z 12. na 13. srpna 2023. Na úpické hvězdárně se pozorování pro veřejnost nekonala, neboť zde právě probíhal astronomický tábor pro děti a mládež. Z fotoaparátu mobilního telefonu jedné z účastnic pochází i připojený snímek jedné z letošních Perseid.
Zajímavostí letošních Perseid je objevení třetího vrcholu na křivce jejich hodinové četnosti v rámci rádiových sledování meteorů, bližší informace (v angličtině) najdete na webové stránce https://www.meteornews.net/2023/08/20/perseids-2023-by-worldwide-radio-meteor-observations/.
Měsíc:
7. září 2023 nastává poslední čtvrt
15. září 2023 nastává nov
22. září 2023 nastává první čtvrt
29. září 2023 nastává úplněk
Slunce:
Sluneční aktivita stále roste, jak ostatně ukazuje i graf vývoje slunečních skvrn z 23. srpna 2023 (https://www.sidc.be), jak jsme uvedli již minulý měsíc, maximum tohoto 25. slunečního cyklu bude možná dosaženo dříve než se čekalo, bude možná dosaženo již koncem roku 2023 nebo v první polovině roku 2024.
zdroj: Royal Observatory of Belgium (https://www.sidc.be)
Vybrané úkazy noční oblohy a vybrané události:
Po celé září je během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost možné pomocí dalekohledů úpické hvězdárny pozorovat planetu Jupiter, ale nad obzor se během letošního září dostává až na samém konci našich pozorování noční oblohy pro veřejnost, která jsou v září kromě nedělí a svátků mezi 21. a 23. hodinou. U Jupitera bude i několik příležitostí pozorovat přechody stínů jeho galileovských měsíců po kotouči planety, například v sobotu 30. září 2023 můžete přibližně mezi 22:00 SELČ a 22:30 SELČ vidět pomocí hvězdářských dalekohledů úpické hvězdárny na kotouči planety Jupiter zároveň galileovský měsíc Io a stín galileovského měsíce Europa, i když pohled bude trochu kazit Měsíc, který toho dne bude kolem fáze úplňku.
Po celé září je během večerních pozorování úpické hvězdárny možné pomocí dalekohledů pozorovat planetu Saturn, která letos začala být pozorovatelná v předpůlnočních hodinách již v měsíci srpnu a 27. srpna 2023 se ocitla v opozici se Sluncem, tedy kolem 27. srpna 2023 byl Saturn v rámci tohoto roku Zemi nejblíže (od Země byl vzdálený 1311 milionů kilometrů) a jeho úhlový průměr byl při pozorování ze Země větší než jindy (kolem 18 úhlových vteřin bez prstence). Ještě v polovině května byl Saturn co do počtu měsíců až za Jupiterem, ale u Saturnu byly objeveny a nedávno potvrzeny další měsíce a Saturn jich nyní má potvrzených 146.
Po celé září je možné pozorovat prostým okem planetu Venuši, přitom doba, po kterou je pozorovatelná, se během září postupně prodlužuje a zatímco na začátku září je pozorovatelná zhruba jednu hodinu (mezi 5:00 a 6:00 nízko nad východním obzorem), ke konci září je pozorovatelná již od 2. hodiny po půlnoci SELČ (nízko nad východním obzorem) až do svítání (tedy zhruba do 6. hodiny ranní SELČ), tehdy je asi 25° nad východním obzorem.
V září 2023 nastává podzimní rovnodennost, připadá na 23. září 8 hodin 50 minut SELČ (7 hodin 50 minut SEČ), podzimní rovnodenností začíná astronomický podzim (oproti tomu, meteorologové mají svůj meteorologický podzim od 1. září).
4. září 2023 můžete například kolem 23. hodiny SELČ bude z pozemského pohledu Měsíc přibližně mezi planetou Jupiter a otevřenou hvězdokupou Plejády, na pozorování těchto objektů stačí i malé amatérské dalekohledy.
14. září 2023 bude ráno současně prostým okem pozorovatelný Měsíc a planeta Merkur, je třeba mít volný výhled k východnímu obzoru nekrytý stromy, kopci či budovami, úkaz však bude pozorovatelný jen krátce zhruba mezi 5:40 až 5:45 SELČ těsně nad východním obzorem; vpravo nahoře (pro pozorovatele z České republiky) od těchto dvou nebeských těles bude svítit jasná planeta Venuše (asi 20° nad obzorem).
22. září 2023 bude planeta Merkur v největší západní elongaci, bude tedy pozorovatelná prostým okem ráno nad východním obzorem před východem Slunce, pozorovací podmínky oproti jiným Merkurovým elongacím budou díky relativně velkému úhlu svíranému ekliptikou a obzorem dobré, pozorování prostým okem bude (za předpokladu jasného počasí) možné (z míst s volným výhledem k východnímu obzoru) zhruba mezi 5:45 a 6:15 SELČ. Okamžik maximální elongace v tomto případě připadá na 22. září 2023 14 hodin SEČ (15 hodin SELČ).
26. a 27. září 2023 můžete během našich večerních pozorování pro veřejnost vidět poblíž Měsíce, který bude ve fázi před úplňkem, planetu Saturn.
Pozorovatelnost Lunar-X v září 2023
V září 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 20. září 2023 kolem 03:26 UT tj. kolem 05:26 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, lunární X tedy bude v září 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v září 2023 prostým okem:
Zhruba od od 1. září 2023 do 10. září 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 13. září 2023 do 30. září 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce září:
4. září 973 se zřejmě narodil perský astrolog, astronom, filosof, lékař, matematik, historik a kartograf jménem al-Birúní známý také pod jmény Aliboron či Abú ar Rajhán, celým vlastním jménem Muhammad Abú ar Rajhán al-Birúní; v roce 1030 sepsal spis Tárích al-Hind o indických heliocentrických teoriích (1050 let) [1a], [1b], [2a]
7. září 2013 03:27 UTC odstartovala do vesmíru kosmická sonda americké NASA jménem LADEE; sonda o hmotnosti přibližně 130 kg byla určena pro detailní studium velice řídké měsíční atmosféry a elektrostatického náboje prachových částic; sonda vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce 6. října 2013 10:57 UTC; 18. dubna 2014 kolem 04:30 UTC byla po ukončení své práce deorbitována (a dopadla na měsíční povrch) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. září 1978 03:25:39 UTC odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety; úspěšně k ní doletěla; během sestupu jí byla prováděna měření atmosféry; 25. prosince 1978 03:24 UT na povrch Venuše úspěšně dosedlo její přistávací pouzdro a pak pracovalo ještě 95 minut; 14. září 1978 02:25:13 UTC (o týden později) odstartovala její sesterská sonda Veněra 12, jejíž přistávací pouzdro také úspěšně dosedlo a 110 minut na povrchu pracovalo (45 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. září 2013 02:28:22 UTC úspěšně přistála pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-08M (u NASA označovaná také jako Soyuz 34 nebo Soyuz 34S); na palubě byli Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Christopher Cassidy, kteří se vrátili z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici; při přistávání došlo k (pro posádku nečekanému) vypnutí monitorů zobrazujících výšku na zemským povrchem; ze Země tato kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 28. března 2013 20:43 UTC (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. září 1983 07:39:42 UT se zpět na Zem vrátil (dotkl se přistávací dráhy) z mise STS-8 po 6 dnech letu raketoplán Challenger, při této příležitosti do vesmíru letěl (společně se čtyřmi dalšími americkými astronauty) první afroameričan, tehdy 41 letý Guion Stewart Bluford Jr. známý většinou jako Guy Bluford; k tomuto letu Challenger odstartoval 30. srpna 1983 06:32:00 UTC; hlavním cílem této vesmírné mise bylo vynesení indického satelitu Insat-1B, ten byl úspěšně vypuštěn, ale následně se na vypuštěném satelitu plně nevyklopil jeden z jeho solárních panelů (40 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 2013 05:00 UTC byl na oběžnou dráhu Země vynesen japonský kosmický teleskop pro pozorování v ultrafialové oblasti spektra elektromagnetického záření jménem Hisaki, označovaný také jako Spectroscopic Planet Observatory for Recognition of Interaction of Atmosphere (SPRINT-A); jeho dřívější název byl EXCEED (Extreme Ultraviolet Spectroscope for Exospheric Dynamics); zároveň šlo o první úspěšný start japonské rakety Epsilon (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 1978 02:25:13 UTC odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12, jejíž přistávací pouzdro úspěšně dosedlo na povrch cílové planety 21. prosince 1978 03:30 UT a 110 minut na povrchu pracovalo; o týden dříve byla vypuštěna její sesterská (také úspěšná) sonda Veněra 11 (45 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 1968 odstartovala do vesmíru první nepilotovaná kosmická loď/sonda, která úspěšně obletěla Měsíc a vrátila se úspěšně na zemský povrch; šlo o sovětskou kosmickou loď/sondu Zond 5 a byla součástí testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. září 2018 odstartovala americká raketa Delta II naposledy ve verzi 7000; vynesla vědecký satelit ICESat-2 (Ice, Cloud, and land Elevation Satellite 2) a několik dalších satelitů; raketa Delta 7000 uskutečnila 130 startů, z toho jeden byl jen částečně úspěšný, když 5. srpna 1995 vynesla jihokorejskou komunikační družici Koreasat-1 na příliš nízkou oběžnou dráhu (problém byl pravděpodobně způsoben přehřátím systému pro odpojování pomocných motorů, ty se oddělily předčasně a raketa nedosáhla požadované výšky, družice pak pro korekci oběžné dráhy využila vlastní pohonný systém, její životnost se tak ale snížila na 4,5 roku až 5 roků) a jednou došlo k úplnému selhání, to bylo 17. ledna 1997, kdy raketa Delta II 7925 vynášela satelit systému GPS Block II (13 sekund po startu došlo k explozi a raketa byla kompletně zničena) (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. září 1848 byl objeven Saturnův měsíc Hyperion; poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který objev publikoval dříve než Bondovi (175 let) [1a], [1b], [3b], [5]
17. září 1973 se uskutečnil 34. start polské meteorologické rakety Meteor-3; jednalo se o jeden z 36 startů polských meteorologických raket Meteor uskutečněných v letech 1963 až 1974; všechny polské rakety Meteor byly suborbitální a startovaly z polské raketové základny Leba (50 let) [1b], [1b], [2a], [2a]
18. září 2013 14:58 UT poprvé odstartovala s pomocí nosné rakety Antares k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Cygnus (v tomto případě bývá zmiňována bez dalšího označení či s označením Cygnus Orb-D či Cygnus D1, tomuto letu předcházel jeden let makety kosmické lodi Cygnus uskutečněný 21. dubna 2013); let byl demonstrační; nákladní kosmická loď se 29. září 2013 12:44 UT úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (k modulu Harmony); 22. října 2013 10:04 UT se od Mezinárodní kosmické stanice úspěšně odpojila a následně plánovaně zanikla v zemské atmosféře (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a] [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1973 proběhl první pokus o orbitální let čínské rakety Feng Bao 1; nákladem byl jeden z exeplářů družic JSSW (Ji Shu Shiyan Weixing); pokus byl neúspěšný; tomuto pokusu předcházel jeden úspěšný ale pouze suborbitální let této rakety; Feng Bao 1 byla předchůdcem čínské rakety Long March 2 (50 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1973 se narodil první jihoafrický astronaut, jihoafrický podnikatel a historicky druhý vesmírný turista Mark Shuttleworth (prvním „turistou“ v kosmu byl v roce 2001 Američan Dennis Tito); do vesmíru odstartoval 25. dubna 2002 z kosmodromu Bajkonur v Sojuzu TM-34; v rámci 3. návštěvní expedice k Mezinárodní vesmírné stanici pobyl ve vesmíru 9 dní, 21 hodin a 25 minut; zpět na Zem letěl Sojuzem TM-33 (50 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1968 úspěšně proletěla kolem Měsíce (ve vzdálenosti 1 950 km od povrchu odvrácené strany Měsíce) první nepilotovaná kosmická loď/sonda, která úspěšně obletěla Měsíc a vrátila se úspěšně na zemský povrch; šlo o sovětskou kosmickou loď/sondu Zond 5 a byla součástí testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci; přibližně v tento den se zároveň ocitla v (od Země) nejvzdálenějším bodě své dráhy (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1783 zemřel švýcarský matematik Leonhard Euler (240 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6]
19. září 1988 odstartovala raketa Šavit (což znamená v hebrejštině „kometa“) s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1, též psáno např. Offeq 1 (což znamená v hebrejštině „obzor“) (35 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. září 1843 zemřel francouzský fyzik a matematik Gaspard-Gustave de Coriolis; má zásluhu na objevu Coriolisovy síly, jejímž projevem je stáčení směru pohybu vzduchových mas na Zemi; jeho jméno také nese americký satelit vypuštěný v roce 2003, měsíční kráter a planetka (180 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1], [1], [1], [2a], [6]
20. září 1873 zemřel Giovanni Battista Donati, italský astronom, průkopník spektroskopického studia hvězd, Slunce a komet, objevitel komety dnes označované jako C/1858 L1 nebo 1858 VI, dříve označované jako Donatiho kometa či Kometa Donati (150 let) [1a], [1b]
21. září 2003 18:57:18 UTC zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo; do vesmíru odstartovala pomocí raketoplánu Atlantis 18. října 1989 16:53:40 UTC; cestou k Jupiteru zblízka vyfotografovala planetky Gaspra (9. října 1991 ve 22:36:40 UT sonda proletěla ve vzdálenosti 1 600 km) a Ida (28. srpna 1993 v 16:52 UT sonda prolétla ve vzdálenosti 2 410 km), u Idy vyfotografoval i její přirozený satelit měsíček Daktyl; k Jupiteru (a jeho měsícům, které také studovala) se přiblížila v druhé polovině roku 1995 (20 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. září 1968 úspěšně na hladinu Indického oceánu na padácích dosedl přistávací modul bezpilotní kosmické lodi (či sondy) Zond 5; byla to historicky první nepilotovaná kosmická loď, která úspěšně obletěla Měsíc a vrátila se úspěšně na zemský povrch; šlo o sovětskou nepilotovanou kosmickou loď/sondu, která byla součástí testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. září 2018 17:52:27 UTC odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima k Mezinárodní kosmické stanici japonská nákladní kosmická loď HTV-7 též označovaná jako Kounotori 7; let byl úspěšný a kosmická loď se k Mezinárodní kosmické stanici připojila 27. září 2018 15:15 UTC za pomoci mechanického ramene Canadarm (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. září 2018 bylo oznámeno přistání prvních dvou malých robotických sond (z připravovaných čtyř), které nesla japonská sonda Hayabusa 2, na sondou zkoumanou planetku Ryugu; jednalo se o dva japonské jednokilogramové rovery MINERVA 2-1A a MINERVA 2-1B (byly bez koleček, přemisťování bylo možné poskakaváním, každý skok, který jim tam vzhledem k minimální gravitaci Ryugu trval 15 minut, umožňoval přesun až o 15 metrů); uvolněny ze sondy Hajabusa 2 byly společně 21. září 2018; s oznámením přistání se čekalo na rádiové přijetí potvrzujících fotografií; s odstupem v řádu dní až měsíců měly být na povrch planetky uvolněny ještě dvě další podobná zařízení, ale oddělení od sondy a přistání na planetce se podařilo pouze prvnímu ze zbývajících dvou; hlavní plánovaný úkon sondy Hayabusa 2, kterým byl odběr vzorků planetky, měl proběhnout třikrát, nakonec proběhl dvakrát a to 21. února 2019 a 11. července 2019, druhý odběr byl odběr materiálu z hlubších vrstev povrchu přičemž byl před odběrem použit impaktor (střela o hmotnosti 2 kg vržená sondou na povrch asteroidu) (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [4], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6]
25. září 2013 20:58:50 UTC odstartovala pilotovaná mise Sojuz TMA-10M; šlo o úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici; na palubě byli Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Michael Hopkins (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 2008 13:10:04.988 UTC odstartovala do vesmíru historicky třetí čínská pilotovaná kosmická loď; jednalo se o Šen-čou 7 (v angličtině Shenzhou 7); na palubě byli tři čínští kosmonauti/tajkonauti; během tohoto letu byl jedním z členů posádky proveden první čínský výstup do otevřeného kosmického prostoru; kosmická loď s pasážéry nakonec úspěšně přístála zpět na Zemi 28. září 2008 09:37 UTC; příprava k tomuto letu je jednim z hlavních témat čínsko-amerického filmu z roku 2010 nazvaného Dlouhá cesta do vesmíru (též Dlouhý pochod do vesmíru či Long March Into Space) (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 1973 22:19:51 UTC se z mise Skylab 3 (mise je také nazývána Skylab CSM 2 nebo Apollo SLM-2), což byla druhá americká pilotovaná mise k dnes již neexistující americké orbitální stanici Skylab, zpět na Zem úspěšně vrátila tříčlenná posádka; ze Země posádka odstartovala 28. července 1973 11:10:50 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. září 2018 zemřel spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar (5 let) [1a], [3], [3b]
26. září 1948 se narodil Ing. Vladimír Remek, první československý kosmonaut; odstartoval 2. března 1978 v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 k sovětské vesmírné stanici Saljut 6 společně se sovětským kosmonautem Vladimírem Gubarevem; jejich let byl úspěšný, na Zem se Remek a Gubarev vrátili 10. března 1978 v téže kosmické lodi (75 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [3b], [3], [3a], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
26. září 1983 došlo přibližně 1 minutu před startem pilotované sovětské kosmické lodě Sojuz T-10 k požáru nosné rakety (tento pokus o start je též označován jako Soyuz 7K-ST No.16L nebo jako Soyuz T-10a nebo Sojuz T-10-1); záchranný systém, který byl součástí kosmické lodi, naštěstí zafungoval (po ne úplně jednoduchém vydání povelu řídícími pozemními pracovníky poté, co nezafungovalo automatické spuštění záchranného systému kvůli požáru při úpatí rakety, který zničil související kabeláž) správně, zajistil včasné oddělení kosmické lodi a ta s oběma členy posádky Vladimirem Titovem a Gennadijem Strekalovem přistála asi 4 km od rampy (40 let) [1a], [1b], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 2008 provedl čínský kosmonaut/tajkonaut Čaj Č’-kang (v angličtině Zhai Zhigang) první čínský výstup do otevřeného kosmického prostoru; výstup byl proveden během letu čínské kosmické lodi Šen-čou 7 (v angličtině Shenzhou 7); výstup provedl v čínském skafandru typu Fej-tchien (též Fejtian, Feitian) (15 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 2003 23:14:46 UTC odstartovala pomocí rakety Ariane 5G z kosmodromu Kourou do vesmíru evropská kosmická sonda SMART-1; cílem letu byla oběžná dráha Měsíce a dálkové zkoumání jeho povrchu (včetně polárních oblastí); zároveň sonda testovala některé technologie, například iontový pohon; po splnění úkolů sonda zanikla 3. září 2006 5:42:22 UTC plánovaným kontrolovaným tvrdým dopadem na měsíční povrch (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 1973 odstartovala sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz 12; jednalo se o testovací let na oběžnou dráhu Země; vzhledem k tragédii při letu předchozího Sojuzu (v Sojuzu 11 se při návratu na Zemi trojčlenná osádka udusila kvůli poklesu tlaku v kabině) byli na palubě již ne tři ale pouze dva sovětští kosmonauté; mise Sojuzu 12 byla úspěšná; Sojuz 12 úspěšně přistál zpět na Zemi po dvou dnech od startu (50 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. a 28. září 1858 byly pořízeny první dva snímky komety; v obou případech šlo o snímek komety dnes nazývané C/1858 L1 (Donati) často známější pod jménem kometa Donati; první snímek pořídil 27. záři 1858 britský fotograf William Usherwood, na jeho snímku měla být údajně kometa s ohonem, ale jeho snímek již zřejmě neexistuje a jeho pořízení je neprůkazné; druhý snímek pořídil 28. září 1858 americký astronom William Cranch Bond, na jeho snímku je ale zřetelné jen jádro komety a ohon se nepodařilo zachytit (165 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]
28. září 2008 9:38 UTC úspěšně přistála zpět na Zemi čínská kosmická loď Šen-čou 7 (v angličtině Shenzhou 7) se třemi čínskými kosmonauty/tajkonauty na palubě (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. září 1953 zemřel americký astronom Edwin Hubble; podílel se na objevu přímé úměrnosti vzdálenosti a rudého posuvu galaxií, tedy Hubbleova zákona, který je zhruba od roku 2019 označován jako Hubbleův-Lemaitreův zákon; je po něm pojmenován Hubbleův vesmírný dalekohled (70 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
29. září 1988 15:37:00 UTC odstartoval ze Země z kosmodromu Kennedy Space Center z americké Floridy raketoplán Discovery na svou misi STS-26; šlo po dvou a půl letech o první start raketoplánu od havárie Challengeru na konci ledna 1986; mise proběhla úspěšně; hlavním úkolem bylo vypuštění komunikační družice TDRS-C též označované TDRS-3 (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, ročník 54, číslo 1, únor-březen 2023, str. 32
Pojem superúplněk se nám již docela zavrtal pod kůži a i když se nejedná o astronomicky nic významného, mají jej rádi i někteří astronomové. Píšu „někteří“, neboť většina se durdí, že během úplňku (ten úvodní snímek je z dílny našeho kolegy Richarda Kotrby) nemohou pozorovat či fotografovat slabší nebeské objekty. A superúplněk situaci jen zhoršuje. Ale opravdu?
Nu opravdu, ale do předpony „super“ to má opravdu daleko. Trochu si to vše objasníme. Měsíc se okolo Země pohybuje po nepříliš eliptické elipse, ale i tato její malá výstřednost způsobuje, že se Měsíc od Země pohybuje ve vzdálenostech od 356 355 km do 406 725 km. Rozdíl je tedy zhruba 50 000 km. Ten způsobuje, že mezi oběma vzdálenostními extrémy se nám Měsíc na obloze jeví o 14 procent větší (či mneší), co se týká jasu, tak tam se jedná o změnu asi 30 procent. I když to vypadá na „super“, faktem je, že pouhýma očima změnu téměř nepozorujeme. Již i proto, že oba extrémní body dráhy Měsíc dosahuje ve větším časovém rozptylu.
Foto: Zdenek Bardon (www.bardon.cz)
Rozdíl mezi zdánlivou velikostí Měsíce na obloze v období (okolo) přízemí a odzemí ukazuje názorně obrázek Zdenka Bardona, který popisuje reálnou situaci roce 2020.
Srpnový superúplněk nastane 31.8.2023 ve 03:35 našeho času. Měsíc bude v nejmenší vzdálenosti od Země pouhých devět hodin a 43 minut před tímto přesným úplňkem. Tato vzdálenost bude 357 181 km v 17:52 našeho času 30. 8.
Vzhledem k tomu, že v době pravého úplňku i největšího přiblížení bude Měsíc u nás ještě pod obzorem, bude pro nás nejvhodnější doba k pozorování večer 30. srpna, kdy bude Měsíc vycházet okolo půl osmé našeho času. Navíc budeme moci porovnat jeho „velikost“ s pozemskými objekty na obzoru, což jistě umocní zážitek.
A proč jej nazýváme ještě „modrý“? To proto, že nastává jako druhý v jednom kalendářním měsíci, což je jev poměrně vzácný. Název „modrý“ však nemá nic společného s barvou a jeho vznik je spojen s historií amerických farmářů a nesprávným výkladem a překladem některých pořekadel.
Měsíc:
Úplněk nastává 1. srpna
Poslední čtvrt nastává 8. srpna
Nov nastává 16. srpna
První čtvrt nastává 24. srpna
Úplněk nastává 31. srpna
Vybrané úkazy noční oblohy:
Na 13. srpna 2023 9 hodin SELČ připadá letošní maximum meteorického roje Perseid, můžete tedy po setmění vidět větší množství „padajících hvězd“ než jindy. Vzhledem k tomu, že v uvedený termín probíhá na úpické hvězdárně letní astronomický tábor pro mládež zvaný Astronomická expedice Úpice 2023 a hvězdárna je pro veřejnost zavřena, doporučujeme vám vzít si karimatku nebo kempingové křesílko, najít si místo daleko od svítících měst, pouličních lamp či jiných zdrojů rušivého světla a pokochat se jimi sami nejlépe během noci 11. na 12. srpna 2023 nebo během noci z 12. na 13. srpna, nejvhodnější noční doba bude kolem 1. hodiny po půlnoci, ale Perseidy si můžete, za předpokladu jasné oblohy, užít i v jiných nočních hodinách a i pár dní před nebo po termínu jejich maxima.
27. srpna 2023 se Saturn ocitne v opozici, to znamená, že bude na obloze pozorovatelný celou noc a současně bude také podstatně blíže Zemi než jindy v tomto roce. 27. srpna je neděle a o nedělích se na hvězdárně v Úpici večerní veřejná pozorování nekonají, Saturn ale můžete během večerních návštěvních hodin úpické hvězdárny pozorovat po celý srpen.
Ve středu 30. srpna 2023 bude možné pozorovat Saturn a Měsíc ve vzdálenosti kolem 3,5 úhlového stupně, úkaz bude možné sledovat i během večerních veřejných pozorování hvězdárny v Úpici.
Na konci srpna 2023 bude na ranní obloze kolem 5. hodiny SELČ pozorovatelná Venuše coby Jitřenka nad východním obzorem.
Slunce:
Sluneční aktivita stále roste, jak ostatně ukazuje i graf vývoje slunečních skvrn z 1. srpna 2023 (https://www.sidc.be), maximum tohoto 25. slunečního cyklu bude možná dosaženo dříve než se čekalo, bude možná dosaženo již koncem roku 2023 nebo v první polovině roku 2024
zdroj: Royal Observatory of Belgium (https://www.sidc.be)
Pozorovatelnost Lunar-X v srpnu 2023
V srpnu 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 23. srpna 2023 mezi 16. a 17. hodinou UT tj. mezi 18. a 19. hodinou SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze, lunární X tedy bude v srpnu 2023 z České republiky špatně pozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v srpnu 2023 prostým okem
Od začátku srpna 2023 do zhruba 23. srpna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem nepozorovatelná. Zhruba od 24. srpna 2023 do konce srpna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách, ke konci měsíce v popůlnočních a ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce srpna
1. srpna 1968 NASA zrušila výrobu raket Saturn V (V v tomto případě znamená římskou číslici 5); tato americká vícestupňová nosná raketa byla používaná v programech Apollo a Skylab; z celkem 13 startů této nosné rakety bylo 11 úspěšných (problémy nastaly při letech Apollo 6 a Apollo 13); poslední start Saturnu V se uskutečnil 14. května 1973 a na zemskou orbitu při něm vynesl americkou kosmickou stanici Skylab (55 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. srpna 1818 se narodila americká astronomka Maria Mitchell(ová); například objevila kometu 1847 VI dnes označovanou C/1847 T1 (ačkoli zpočátku se o skutečném objeviteli diskutovalo); stala se profesorkou astronomie na Vasar College, přičemž studenti se zájmem o astronomii dávali její škole často přednost před uznávanými institucemi včetně Harvardu; angažovala se v ženských hnutích; postavila se proti otroctví a vyučovala i žáky s tmavou pletí (205 let) [1a], [1b], [3b], [6], [7]
3. srpna 2013 19:48:46 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici japonská nákladní kosmická loď HTV-4, též označovaná Kounotori 4; jednalo se o čtvrtý z celkově devíti realizovaných letů bezpilotní japonské kosmické lodi HTV, též označované jako Kounotori; lety se odehrály v rozmezí let 2009 až 2020 a všechny byl úspěšné; Japonsko nyní vyvíjí nástupce tohoto typu kosmické lodi, nástupce nese označení HTV-X (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
5. srpna 1973 17:45:48 UTC odstartovala sovětská meziplanetární sonda Mars 6; cílem mise bylo (stejně jako u sondy Mars 7) vyslat na povrch Marsu přistávací pouzdro; k Marsu sonda dolétla po 8 měsících letu; přistávací pouzdro bylo úspěšně vypuštěno, ale krátce před jeho dopadem na povrch planety se spojení s ním přerušilo (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpen 2013 2:48 UTC+7 se někdy považuje za termín zahájení mise vietnamského 1U cubesatu nazvaného PicoDragon (i když vypuštěn byl z Mezinárodní kosmické stanice až 19. listopadu 2013 „vietnamského“ času); jednalo se o 5. vietnamský satelit, který odstartoval na oběžnou dráhu Země; na Mezinárodní kosmickou stanici byl dopraven jako náklad (jako jedna z družic nákladu) v rámci bezpilotní mise HTV-4, která ze Země odstartovala 3. srpna 2013 (10 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6]
8. srpna 1978 07:33 UTC odstartovala do vesmíru americká meziplanetární sonda Pioneer-Venus 2 (známá také jako Pioneer Venus Multiprobe či Pioneer 13), jejímž cílem byla planeta Venuše; do její atmosféry úspěšně vstoupila 9. prosince 1978 18:45:32 UTC a uvolnila čtyři přistávací pouzdra, z nichž jedno průlet atmosférou přežilo a z povrchu Venuše přibližně jednu hodinu vysílalo (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. srpna 1948 se narodila sovětská kosmonautka Světlana Savická, držitelka rovnou dvou ženských vesmírných prvenství, jako první žena letěla do vesmíru dvakrát a jako první žena vystoupila do otevřeného kosmického prostoru (75 let) [1a], [1b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
9. srpna 1973 17:00:17 UT odstartovala sovětská meziplanetární sonda Mars 7; cílem mise bylo (stejně jako u sondy Mars 6) měkké přistání přistávacího pouzdra na Marsu; kvůli chybě však sonda nezvládla manévr, který ji měl nasměrovat do marsovské atmosféry, a sonda samotná i přistávací pouzdro planetu Mars minuly (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. srpna 2003 poprvé nějaký astronaut či astronautka vstoupil či vstoupila do stavu manželského při pobytu ve vesmíru; novomanžel, kterým byl ruský kosmonaut Jurij Malenčenko, a jeho snoubenka přitom využili možnosti texaského zákonodárství, jež umožňuje uzavřít manželství i v případě, kdy není fyzicky přítomen jeden z novomanželů (Jurij v tom okamžiku pobýval na Mezinárodní kosmické stanici, jeho nastávající byla v texaském Houstonu); pro šťastný okamžik si Jurij vybral třetí z jeho nakonec šesti letů do vesmíru (20 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. srpna 2018 07:31 UTC odstartovala do vesmíru s pomocí nosné rakety Delta 4 Heavy sonda pro výzkum Slunce nazvaná Parker Solar Probe; byl to v pořadí desátý start rakety Delta 4 v provedení Heavy; start byl úspěšný (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
12. srpna 1978 15:12 UTC odstartovala ze Země americká sonda International Cometary Explorer (ICE), v době vývoje a startu označovaná jako International Sun-Earth Explorer-3 (ISEE-3), bývá také označovaná názvy International Sun-Earth nebo Explorer-C nebo Explorer 59; měla více úkolů, patřilo k nim studium zemského magnetického pole, průlet plazmatickým ohonem komety Giacobini-Zinner či průlet kolem Halleyovy komety a její studium při jejím návratu ke Slunci v roce 1986 (45 let) [1b], [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [8]
13. srpna 1998 09:43:11 UTC se k ruské orbitální stanici MIR vydala pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-28; na její palubě byli Gennadij Padalka, Sergej Avdějev a Jurij Baturin; tento Sojuz pak se stejnou posádkou přistál 28. února 1999 02:14:30 UTC; po Sojuzu TM-28 k MIRu zamířily už jen dva další pilotované Sojuzy (Sojuz TM-29 a Sojuz TM-30) a 23. března 2001 byl MIR řízeně naveden k zániku v zemské atmosféře (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. srpna 2013 byla podle informací agentury РИА Новости v Jihoafrické republice zahájena výstavba radioteleskopu SKA (proběhlo první lití betonu), radioteleskop je tvořený soustavou radioteleskopických antén pracujících v režimu interference; k významnějším stavebním krokům však dochází až od roku 2018; radioteleskop má mít dvě fáze výstavby a fungování a to fázi SKA1 a rozšířenou fázi SKA2, tento radioteleskop je dosud ve výstavbě (10 let) [1b], [1b], [2a], [6]
15. srpna 1758 zemřel francouzský geofyzik, geodet, astronom a matematik Pierre Bouguer; věnoval se tíhovému poli Země (275 let) [1a], [1b], [2b], [6]
18. srpna 1868 bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce; jedním z těch, kdo se vydali do Indie toto zatmění pozorovat, byl také francouzský fyzik Pierre Jules César Janssen; ten ve spektru sluneční koróny pozorovaném při tomto úplném zatmění nalezl výraznou spektrální čáru, která pak byla jiným fyzikem, Josephem Normanem Lockyerem, přisouzena do té doby neznámému prvku pojmenovanému následně Hélium; v roce 1868 před Pierrem Janssenem zaznamenali ve slunečním záření tuto do té doby neznámou spektrální čáru také C. T. Haig, Georges Rayet, Norman Pogson a John Herschel (vnuk Williama Herschela) (160 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [5], [6]
Z 18. srpna 1783 je znám první důvěryhodně zdokumentovaný případ takzvaného tečného bolidu, což je průlet meteoroidu zemskou atmosférou, při kterém meteoroid ani neshoří v atmosféře ani nedopadne na Zem, ale poté, co v zemské atmosféře způsobí jev zvaný meteor, opět odletí do kosmického prostoru; toto první zaznamenané pozorování tečného bolidu je z Anglie, kde velké množství lidí vidělo na obloze několik jasných objektů, letících za sebou po stejné dráze (340 let) [1b], [3]
21. srpna 1993 01:00 UTC přestala komunikovat meziplanetární sonda Mars Observer, která byla určená pro geologický průzkum a studium klimatu planety Mars z jeho oběžné dráhy; v ten okamžil zbývaly pouhé tři dny do vstupu na Marsovu oběžnou dráhu; šlo sondu NASA; odstartovala do vesmíru 25. září 1992 17:05:01 UTC pomocí rakety Titan 3 z letecké základny Eastern Test Range na mysu Canaveral (30 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. srpna 2018 21:20 UTC odstartovala do vesmíru na raketě Vega z kosmodromu Kourou meteorologická družice zkráceně označovaná Aeolus, celým jménem Atmospheric Dynamics Mission-Aeolus (ADM-Aeolus); určena je především pro globální měření větru (5 let) [1b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
25. srpna 2003 05:35:39 UTC odstartoval ze Země Spitzer Space Telescope (SST), označovaný též Space Infrared Telescope Facility (SIRTF); vzhledem k tomu, že pozoroval v infračervené oblasti spektra, nebyl na oběžné dráze Země (Země je zdrojem velmi rušivého infračerveného signálu), ale na heliocentrické dráze kolem Slunce; fungoval do roku 2020 (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [9]
26. srpna 1978 14:51:30 UTC odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR (Německé demokratické republiky) Sigmund Jähn (celým jménem Sigmund Werner Paul Jähn); společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6; Jähn se přitom stal třetím nesovětským neamerickým občanem ve vesmíru (po Čechu Vladimíru Remkovi a Polákovi Mirosławovi Hermaszewskim); na Zemi se Jähn vrátil 3. září 1978 11:40:34 UTC v Sojuzu 29; vzhledem ke změně kosmické lodi musela být do Sojuzu 29 přemístěna Jähnova anatomicky tvarovaná sedačka a vyměněna za jinou (45 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. srpna 1918 se narodila Katherine Johnsonová, afroameričanka, počtářka účastnící se příprav a výpočtů trajektorií při plánování amerických letů na Měsíc v 60. letech 20. století (těmto ženám se také říkalo lidské kalkulačky); o těchto amerických počtářkách byl v USA v roce 2016 natočen film Skrytá čísla (v originále Hidden Figures) (105 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
28. srpna 2013 18:03:00 UTC odstartovala v rámci mise USA-245 (též označované NRO Launch 65 či NROL-65) do vesmíru raketa Delta 4 Heavy; měla vynést a zřejmě vynesla vojenskou snímkovací družici (10 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6]
28. srpna 1993 proletěla sonda Galileo kolem planetky Ida (planetka je nazvána podle ženské postavy z řecké mytologie) a přitom pořídila jednu z historicky nejznámějších fotografií planetky; zajímavostí je, že na snímku je i objekt, který je s největší pravděpodobností měsíček Idy; tento objekt byl nazván Dactyl (opět podle bytosti z řecké mytologie); ze Země sonda Galileo odstartovala 18. října 1989 16:53:40 UTC, vynesena byla pomocí raketoplánu Atlantis; hlavním cílem sondy byl průzkum Jupiteru z jeho oběžné dráhy, cestou k Jupiteru sonda také proletěla kolem Venuše a dálkově ji zkoumala (30 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. srpna 1988 04:23:11 UTC historicky poprvé odstartoval do vesmíru afghánský kosmonaut; byl jím Abdul Ahad Mómand a letěl s dvěma sovětskými kosmonauty v lodi Sojuz TM-6 na sovětskou dnes již neexistující kosmickou stanici MIR; zpět na Zemi se vrátil v lodi Sojuz TM-5 s jedním z nich (třetí místo v kosmické lodi bylo při přistávání neobsazené) 7. září 1988 00:49:38 UTC (35 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 1983 06:32:00 UTC odstartoval k letu STS-8 raketoplán Challenger, šlo o historicky třetí let Challengeru; při této příležitosti odstartoval do vesmíru první Afroameričan, byl jím tehdy 41 letý Guion Stewart Bluford Jr., známý většinou jako Guy Bluford; let, během nějž například proběhl medicínský experiment, byl vypuštěn satelit a byla testována komunikace se Zemí pomocí družice TDRS-1, proběhl bez zásadních problémů; po vylovení při tomto startu použitých postranních stupňů však bylo zjištěno, že raketoplán a jeho posádka měly velké štěstí, neboť jedna tryska při startu málem prohořela; následující start raketoplánu, kterým byl start Columbie, musel tedy být odložen a místo plánovaného termínu 28. října 1983 Columbie odstartovala k svému historicky šestému letu až 28. listopadu 1983; samotný Challenger se z letu STS-8 s pětičlennou posádkou úspěšně vrátil na Zem 5. září 1983 7:40:43 UTC, tedy po šesti dnech (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. srpna 1953 se narodil Pavel Vladimirovič Vinogradov, ruský/sovětský kosmonaut; absolvoval 3 lety do kosmického prostoru (všechny na Sojuzech) a 7 výstupů do volného kosmického prostoru; svůj poslední let a svůj poslední výstup do volného kosmického prostoru absolvoval ve věku šedesáti let (70 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
31. srpna 1913 se narodil britský fyzik a radioastronom sir Alfred Charles Bernard Lovell; velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů v Jodrell Banku dnes nese jeho jméno (110 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6]
[7] Časopis Tajemství Vesmíru, leden-únor 2023, str. 52
[8] Časopis Kozmos, číslo 5, říjen-listopad 2022, ročník 53, str. 27
[9] Petr Kulhánek, Dalekohled Jamese Webba, Časopis Astropis 130 (2022), str. 7
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
