Tak jste tu, na našem webu, takže Vás asi potkala noční můra běžného člověka. Znáte to – sedíte doma, koronavirus Vás připravil o dovolenou na Seychelách, auto máte bez střechy, jíte plesnivé sýry a musíte pít jen stará vína. Prostě hrůza, kam jste až spadli na sociálním žebříčku :-). A jak tak sedíte, nemáte už co dělat, protože vše už máte udělané milionkrát, najednou Vás napadne spásná myšlenka: „Vždyť já mám v kůlně pod houní složený časostroj po dědečkovi. Tak si skočím někam před pandemii, pobudu tam místo dovolené a až se tady ten blázinec přežene, vrátím se zase zpět!“ A netrvalo to dlouho, časostroj promazán překontrolován a šup – …
…prásk, opravdu jste v době před koronavirovou krizí. Opravdu, dokonce i před několika morovými ranami. Nějak se to totiž při nastavování pomotalo a skončili jste ve 14. století. A protože jste plánovali jen takový maličký odskok, Váš nabušený počítač i tablet zůstaly v budoucnosti, dokonce Vás nenapadlo vzít si s sebou i „blbou“ kalkulačku. Jen mobil v kapse zůstal, ale bez nabíječky. No a pak taky návratová krabička. Jenže než nastane vhodná doba k návratu, musíte tu chvíli vydržet. Ale baterka v mobilu, tak ta určitě nevydrží. A ať koukáte, jak koukáte, široko daleko žádná prodejna s náhradními díly k mobilům. Všude jen trhy se zeleninou, masem, támhle na rynku kovotepecká dílna s krámkem zlatníka… počkat, tu v dáli se třpytí vodní hladina, a na ní lodě z dalekých krajin. Třeba tam budu mít štěstí? A tak jdete, až do přístavu dojdete. No baterku tam taky nemají, dokonce předstírají, že ani nevědí, o čem to mluvíte a posléze s řevem a hrůzou před Vámi utíkají.
Vzdáte tedy snahu o oživení Vašeho miláčka a přemýšlíte, co tady bez všeho nezbytného k životu, co jste nechali „doma“ asi budete dělat. A protože jste, coby běžný chudák, majitelem pouze dvacetimetrové jachty s kompletní posádkou, logické je, že to bude loď, kam zamíří Vaše kroky.
Ale než nastoupíte, napadne Vás, že k návratu do své doby budete muset vědět, kolik je hodin, jaký den a měsíc a také (případně) rok. Ale jak to zjistit, bez vší elektroniky a novin a televize …
A to ještě netušíte, že krátce po vyplutí loď ztroskotá a v záchranném člunu bude jen minimální navigační výbava. A přesto nejste ztraceni. Když budete sledovat náš miniseriál, se spoustou úkolů, které Vás mohou potkat, se dost dobře vyrovnáte, poučíte se o historii astronomie, navigaci a také kalendářních výpočtech. Ale nebojte, nebudou to (až na krátkou ukázku pro porovnání dnešního přístupu a dovednosti předků) žádné složité vzorečky, ani vysoká matematika, naším cílem totiž bude s relativně velkou přesností dostat co nejjednodušeji výsledek. K tomu nám pomůže několik (celkem tři) přístrojů. A co víc, my si je společně i sestavíme.
Na tomto místě ještě krátký odskok do současnosti – ten, koho historie nezajímá a chce hodně počítat s nejmodernější technikou při ruce (pravda, při požadavku na velkou přesnost v řádu hodin či minut se bez komplikovanějších výpočtů člověk neobejde), existují materiály, kde lze ty nejpreciznější algoritmy najít. Asi vůbec nejlepší je bezesporu kniha od nestora astronomických výpočtů, pana Jeana Meeuse s názvem Astronomical Algorithms ( dále AA, z té si časem použijeme příklad výpočtu měsíční fáze s nejvyšší přesností).
Tentýž autor napsal mnohem zjednodušenější dílko (byť přesnost tím moc neutrpěla), které AA předcházelo, a to s názvem Astronomical Formulae for Calculators ( dále AF, z té budeme používat také příklady pro porovnání, bude to taková ústřední reference pro posouzení kvality předkládaných metod).
Kdo nesežene (většina zájemců asi v knihovně) tyto tituly, může se poohlédnout po Practical Astronomy with your Calculator od Petera Duffett-Smithe (ale ta je taková nepraktická, je nutno skákat mezi kapitolami tam a zpět, aby člověk dal celý algoritmus dohromady, je na úrovni AF). Existují i další tituly, s rutinami pro počítače, ale to už bychom popřeli celý smysl seriálu. Tolik zatím k případné literatuře, leč my ji moc potřebovat nebudeme.
Náš cíl je moc nepočítat a dobrat se co nejlepšího výsledku. Bez téměř všeho. Že to nejde?
Ale jde. Ukážeme si to na řadě příkladů:
– měsíční fáze pro daný den
– výpočtu data velikonoční neděle
– převodu souřadnicových systémů
– postavení Slunce na obloze
– trvání slunečního svitu v daném dnu
– stanovení zeměpisné šířky z pozorování vybraných objektů nebeské báně
– východy a západy Slunce a vybraných hvězd
– časové korekce slunečního času
– určování výšky objektů
– a dalších běžných úloh zeměměřičů, astronomů a navigátorů, stejně jako lesníků (třeba volitelné goniometrické funkce „v kapse“ na jednom z představených přístrojů).
Vše bez elektřiny, složitých mechanismů a komplikovaných výpočtů. Bude nám k tomu stačit vyrobit si ony tři přístroje, tedy jejich funkční modely. Bude záležet jen na čtenáři, jak precizně a jak odolně si je vyrobí, nějaké tipy v textu budou. A co budeme potřebovat za dílenské vybavení? Jen
– počítačovou tiskárnu (úlitba našemu výletu do historie, koneckonců tisk uděláme před nasednutím do časostroje)
– nějaký papír pro Vaši tiskárnu
– pauzovací papír A4 (stačí dva listy)
– případně také 4 kusy kartonu, plechu či plastové / dřevěné desky asi A4 rozměrů
– precizní nůžky
– vylamovací nůž
– universální disperzní lepidlo (v případě použití kovové, nebo plastové desky také vhodné lepidlo pro lepení na takový materiál)
– dva kusy nýtu o průměru krčku 3mm a délce 4mm (většinou stačí hlavička sedlářského uzavřeného nýtu)
– 3 ks tzv. knihařského šroubu (na požádání dám buď typ na nákup nebo pošlu)
– asi 30 cm pevnější nitě
– kousek lepicí pásky
– pokud budete chtít „venkovní provedení“, pak buď 4 ks A4 laminovací kapsy (máte -li přístup k laminovačce) nebo transparentní folie pro Vaši tiskárnu, nebo nějaké igelitové pytlíky a „horký nůž“ nebo jen bezbarvý lak na papír a dřevo
Vypadá to na dlouhý seznam, ale je to na tři různé přístroje, navíc na venek a bytelně, jinak z toho něco ani potřeba nebude.
Dnes to byl jen takový úvod, docela krátké a trochu nezáživné, ale nebojte, už ve středu 10.3. se pustíme do stavby první pomůcky, která téměř upadla v zapomnění. A popovídáme si, k čemu je dobrá, ukážeme „moderní“ výpočet, výpočet jednoduchý a kombinaci jednoduchých výpočtů s užitím „kouzelného kolečka“. Tak si zatím zjistěte, co je to tzv. Juliánské denní číslo (příště si každého prozkouším 🙂 ), případně základní pojmy z teorie kalendářů, pohyb Slunce a Měsíce po obloze a za týden na viděnou.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici