Týden uběhl jako voda a máme tu další vydání Virtuálního astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici.
To se začíná (opět) probouzet k jakési aktivitě a tak se třeba s uvolněním epidemiologických opatření opět budete moci v kopuli úpické hvězdárny podívat třeba na sluneční skvrny.
Tato rozsáhlá skupina, respektive 3 kupiny, slunečních skvrn byla fotografována na Hvězdárně v Úpici 27. dubna dopoledne. Jedná se o aktivní oblasti AR 2818, 2820 a 2821, které ukazují poměrně komplikované skvrnové struktury.
To, že byla tato skupina aktivní i v oblasti slunečních erupcí ukazuje záznam z 22. dubna, který byl pořízen na naší stanici umístěné v Jaroměři. Ta sleduje nepřímo sluneční aktivitu díky změnám v odrazivých vlastnostech atmosferické vrstvy ionosféry, která je závislá právě na sluneční aktivitě. Jednotlivé zaznamenané erupce jsou označeny šipkami.
Ostatně, o tom, co je možno pozorovat na úpické hvězdárně slunečním patrolním dalekohledem se můžete dočíst v našem článku na webu hvězdárny.
O pozorování v radiovém oboru pak pojednává další článek věnovaný právě radiovým pozorováním.
Ostatně, když už jsme u těch pozorováních, která se provádějí na úpické hvězdárně, můžete se o nich více dozvědět na další stránce webu úpické hvězdárny.
Pro zajímavost přinášíme hezké snímky z 28. dubna 2021.
I v tomto týdnu se můžeme těšit na zvýšenou možnost spatření přeletu „padající hvězdy“, jak se meteorům lidově sice nesprávně, ale hezky říká. Ve skutečnosti se jedná o malá tělíska, převážně pocházející z komet či planetek, která se setkávají se zemskou atmosférou do které vlétají vysokou rychlostí, zahřejí se a začnou sublimovat, zářit a vytvářet i ionizovanou stopu.
6. května okolo 4 hodiny ráno nastává maximum meteorického roje eta Akvarid. Původem tohoto roje je slavná kometa Halleyova. Roj je viditelný každoročně přibližně od 20. dubna do 20. května s maximem aktivity přibližně 6. května. Roj nemá ostré maximum, to se spíše podobá zvýšené intenzitě trvající přibližně jeden týden okolo 6. května.
Do zemské atmosféry vstupují meteory tohoto roje rychlostí přibližně 65 km/s. Sledovat jejich aktivitu můžete například na webových stránkách organizace IMO (International Meteor Organization), nebo také na serveru projektu RMOB.
Pozorování z Hvězdárny v Úpici pak na stránce radiových pozorování meteorů. Tato pozorování naleznete i na výše zmíněném serveru RMOB.
Pozorování jasných meteorů – bolidů:
I když pojem bolid „oficiálně“ neexistuje, tedy Mezinárodní astronomická unie nemá pro tento termín oficiální definici, považujeme za bolid meteor jasnější než zhruba −3 až -4 magnitudy. Jejich pozorování, i náhodné, může v případě nedostaku jiných informací, například kvůli špatnému počasí na bolidových stanicích, přinést cenné informace a někdy může pomoci například i s nalezením meteoritu, etdy zbytku, který případně dopadl na zem.
V případě pozorování takového jevu je potřeba co nejpřesněji určit čas přeletu a jeho dráhu na obloze. Například podle hvězd či v návaznosti na výrazné prvky krajiny. I z takového pozorování lze při znalosti místa pozorování zrekonstruovat polohu na nebi. Samozřejmně je potřeba se pokusit určit i jasnost, napřiklad podle jasných hvězd či třeba Měsíce. A dále je dobré poznamenat si další jevy, jako je například kouřová stopa, výbuchy na dráze, rozpad či zvukové efekty.
Svá pozorování pak můžete nahlásit pomocí tzv. „bolidového formuláře“, a to buď na Astronomický ústav AVČR, nebo do sítě Bolidozor, nebo nejlépe pomocí obou. Oba formuláře jsou interaktivní a dovedou vás k výsledku, který může přinést i vědecký výsledek.
Jako příklad velmi jasného bolidu, bohužel však velmi nízko nad obzorem přinášíme snímek z 19. listopadu 2020 fotografovaný celooblohovou kamerou úpické hvězdárny umístěnou v Jaroměři.
Ještě jasnější pak zachytila bolidová kamera u Dánského 1,54 m dalekohledu na nejvyšším bodě observatoře ESO na La Silla v Chile. Mimochodem, tento dalekohled rekonstruovala a nový řídící systém mu dodala firma Projectsoft z Hradce Králové a pracují na něm i čeští astronomové z Astronomického ústavu AVČR. Více si o tomto bolidu a jeho pozorování přečtete na facebooku Zdenka Bardona v tomto příspěvku.
Zajímavý je též pohled na noční oblohu. Zvečera zaujme nad západním obzorem planeta Mars v souhvězdí Blíženců. Poznáme ji poměrně bezpečně zejména podle načervenalé barvy. Jasností budou pak obloze vévodit jasné hvězdy Vega, Arcturus, Procyon a Capella. Z nich nejslabší Procyon má 0,4 mag, nejjasnější vega 0 mag.
zdroj: Stellarium (http://stellarium.org/cs/)
Na ranní obloze pak budeme moci nad jihovýchodem spatřit obří plynné planety Jupiter a Saturn.
zdroj: Stellarium (http://stellarium.org/cs/)
Nad ránem se též začne ukazovat nad jihem centrální část Mléčné dráhy a její nejjasnější části v souhvězdí Střelce, Štítu a Štíra.
Pro její pozorování je však vhodné najít si stanoviště daleko od světelných zdrojů. Ostatně můžeme si učinit porovnání ze 2 snímků. První byl pořízen ještě před úplným setměním, navíc při ještě rozsvícených světlech na Hvězdárně v Úpici (nebyl původně určen ke snímání Mléčné dráhy).
Mléčná dráha je na něm vidět velmi slabě. Druhý snímek pořídil Zdenek Bardon během excelentně temné fotografické noci nízko nad stromy na Šumavě, v oblastí téměř úplné tmy.
autor: Zdenek Bardon
3. května ve 21:50 našeho času nastává poslední čtvrť. Měsíc se nachází na ranní a dopolední obloze a tak nebude příliš rušit zejména večerní pozorování oblohy.
Počasí 3.5. – 9.5. 2021 oblast Úpice a okolí
V tomto týdnu bude pokračovat proměnlivé jarní počasí.
V pondělí 3.5. převážně polojasno s nejvyššími denními teplotami kolem 10 stupňů, chladněji bude na horách. Vát bude mírný severozápaní vítr do 3 m/s.
V úterý 4. 5. nás čeká zvětšená oblačnost, večer nejprve přeháňky, později déšť. Nejvyšší denní teploty mezi 11 – 13 stupni. Vítr se změní na západní do 4 m/s.
Středa 5. 5. začne deštivě, v časných dopoledních hodinách se pravděpodobně začne zčásti protrhávat oblačnost, ale srážky by měly přetrvávat po celý den. Nejvyšší denní teploty kolem 8° C. Vítr jihozápadní 4 – 5 m/s.
Ve čtvrtek 6. 5. nás bude čekat zatažená obloha, večer i s přeháňkou či deštěm. Nejvyšší teploty 17°C, vítr jihozápadní zesílí na 9 – 10 m/s, v nárazech místy až 20 m/s.
Pátek 7. 5. bude podobný, jen se nám ochladí na 8 – 9 stupňů a vítr zeslábne na 3 – 4 m/s. Jeho směr bude kolísat mezi západním a jihozápadním.
Sobota 8.5. bude o něco teplejší s denními maximy kolem 12° C , zataženo, zvečera pak přeháňky a protrhávání oblačnosti. Severozápadní vítr 4 – 5 m/s.
Neděle 9.5. polojasno, okolo 14°C a mírný proměnlivý vítr do 4 m/s.
V uplynulém týdnu jsme na stanici Úpice nezaznamenali žádné „meteoperličky“ ani dramatické změny počasí, přetrvává spíše teplejší režim jen s minimem srážek. V příštím dílu přineseme stručnou charakteristiku měsíce dubna.
Ostatně, aktuální meteorologickou situaci můžete sledovat i na záznamech měření počasí jednak přímo na Hvězdárně v Úpici, kde měří stanice Českého hydrometeorologického ústavu, jednak na naší pobočné stanici v Jaroměři (celooblohová kamera, záznam sluneční aktivity, meteory), kde funguje stanice, ovšem pouze amatérská.
Přehledy z těchto stanic naleznete zde, data CHMU z dalších stanic pak na speciální stránce CHMU.
Seismická aktivita byla trochu dramatičtější, pojďme se na ni ve stručnosti podívat. Kdo se o tyto záležitosti zajímá, najde podrobnosti na stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Tedy při prohlížení denních seismogramů z Úpice nás určitě zaujme. Všechny záznamy pocházejí ze seismografu Seismického oddělení GFU AVČR, který je umístěn na Hvězdárně v Úpici.
a) sobota 24.4.
0:23:35.6 UT Fidži, 18° 52′ 36“ j.š. 176° 15′ 0“ z.d. 279 km m 6.5
9:30:52.0 UT Rakousko 47° 48′ 36“ s.š. 16° 15′ 0“ v.d. 7 km m 3.2
okolo 18 UT zlomová prasklina u Arabského poloostrova
b) neděle 25. 4.
22:28:1.1 UT Fidži 21° 41′ 24“ j.š. 177° 11′ 24“ z.d. 242 km m 6.5
c) úterý 27.4.
16:33:33.5 UT Kermadekovy ostrovy (Nový Zéland) 29° 7′ 12“ j.š. 176° 50’24“ z.d. 10 km m 5.9
d) středa 28.4.
2:21:25.6 UT Assam, Indie 26° 46′ 12“ s.š. 92° 25′ 48“ v.d. 34 km m 6.0
23:34:41.7 UT Polsko 51° 17′ 24“ s.š. 16° 5′ 24“ v.d. 1 km m 3.9
e) čtvrtek 29. 4.
4:08:44.8 UT Severní Mariana (Mikronésie, USA) 18° 25′ 18“ s.š. 145° 39′ 0“ v.d. 190 km m 5.5
okolo 5 hodiny ráno 2x Polsko
okolo 7 hodiny 2x Kermadekovy ostrovy
Více se o této seismické stanici dozvíte opět na stránkách úpické hvězdárny v sekci seismických měření.
3. května 1494 Kryštof Kolumbus poprvé uviděl zemi, budoucí Jamajku
3. května 1715 nastalo úelkové zatmění Slunce viditelné v severní Evropě a severní Asii. Jeho viditelnost vypočítal Edmond Halley s přesností na 4 minuty
4. května 1919 zahynul při přistání letadla Milan Rastislav Štefánik, slovenský politik, generál francouzské armády a astronom
5. května 1494 Kryštof Kolumbus na Jamajce přistál
5. května 1961 se Alan Bartlett Shepard stal prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trval pouhých 15 minut, což byl méně než jeden úplný oblet Země
5. května 1979 vesmírná sonda Voyager 1 proletěla v těsné blízkosti planety Jupiter
8. května 1991 spadl tzv. Benešovský bolid s jasností -19,5 mag. Jeho část byla nalezena v dubnu 2011
9. května 1946 byla otevřena Zoologická zahrada Dvůr Králové, kde během léta naši zaměstnanic ve vybraných dnech ukazují návštěvníkům Slunce i noční oblohu
9. května 1965 dopadl sovětská sonda Luna 5 dopadla na Měsíc
9. května 2003 byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C)
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
Autor: Kuiper Airborne Observatory, C141 aircraft April 8/9, 1986, New Zealand Expedition – http://www.nasa.gov/centers/ames/multimedia/images/2005/comets1.html, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=894395