Tento díl virtuálního astronomického kroužku zahájíme Sluncem.
11. května se na něm nacházely krásné protuberance. Hezké a jednoduché informace o protuberancích můžete nalézt například v rozhovoru vedeném s Macieiem Zapiorem z Astronomického ústavu AVČR.
Protuberance jsou “oblaka” plynu nad slunečním povrchem. Při pohledu shora na protuberanci v pozadí se slunečním povrchem ji uvidíme jako tmavé vlákno – filament. Protuberance dosahují výšek až 50000 km nad slunečním povrchem. Plyn v protuberancích je podstatně chladnější než sluneční povrch a je až 300 krát hustší než okolní plyn ve sluneční atmosféře. Souvisejí se slunečním magnetickým polem a jsou tímto polem udržovány v oblastech s různou magnetickou polaritou.
Na snímku výše uvedeném snímku jak protuberanci, tak filament vyznačili. Je jich tam ale více a s touto nápovědou je jistě najdete.
Sluneční protuberance je možno pozorovat buď při úplných slunečních zatměních, nebo přes speciální filtry propouštějící pouze úzké spektrální pásmo v oblasti spektrální čáry H-alfa.
autor: Hvězdárna v Úpici, Miloslav Druckmuller, NASA/ESA
O pozorování Slunce v optických oborech se můžete dozvědět více i na následujícím videu:
Video bylo vytvořeno u příležitosti noci vědců v roce 2020.
Pro srovnání velikosti jevů, o kterých se na Slunci bavíme si stačí uvědomit, že celá Země má průměr “pouhých” 12 758 km. Pro ještě lepší srovnání přikládáme následující obrázek.
Autor: Original uploader was Power at cs.wikipedia – Počestěná verze plakátu IAU/NASA (http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Planets2006.jpg), Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3878926
Měsíc bude 19. května ve 21: 12 našeho času v první čtvrti. Ve tvaru písmene D se bude promítat “na hruď” souhvězdí Lva (na přiloženém obrázku je Měsíc asi 8,5x zvětšen). Poblíž bude nejjasnější hvězda souhvězdí Lva Regulus.
zdroj: Stellarium
A hned o 4 dny později zvečera nalezneme Měsíc (na obrázku opět Měsíc zvětšen) poblíž nejjasnější hvězdy souhvězdí Panny Spica.
zdroj: Stellarium
Družice Starlinks, které budou určeny k šíření internetu po světě poněkud dost začínají rušit noční oblohu. Pokud se o nich budete chtít dozvědět více, může Vám být startovacím článkem povídání o poslední vypuštěné dávce těchto družic. Pod tímto článkem na našem webu pak naleznete další zajímavé odkazy.
Přelet skupiny družic Starlink nad celooblohovou kamerou Hvězdárny v Úpici umístěné v Jaroměři. Podrobnější popis naleznete na facebooku Hvězdárny v Úpici.
To samé, ale ve formě videa.
V uplynulém týdnu jsme ve středu 12. května v odpoledních hodinách zaznamenali první letošní bouřky. První začala nad Úpicí v 16:00 letního času a skončila okolo 17:00, tah od jihovýchodu na severozápad, blízkost 1s a maximální náraz větru o rychlosti 7 m/s přišel v 16:05 ze severu. Druhá význačná část přecházejícího systému pak udeřila v 19:00 LSEČ a skončila ve 21:30, tah opět z jihovýchodu na severozápad, blízkost 2s a náraz nastal ve 21:30, rychlost 5 m/s a severozápadní směr.
Celý přechod jádra systému lze shlédnout na animaci snímků z viditelného kanálu družic MSG :
zdroj: www.chmi.cz
a v infračerveném světle:
zdroj: www.chmi.cz
Počasí 17.5. – 2316.5. 2021 oblast Úpice a okolí
V tomto týdnu bude převážně polojasno až oblačno, s ranními přeháňkami, v sobotu a neděli postupně zataženo a bez dešťových srážek. V pondělí 17.5. možnost bouřek. Po celý týden denní maxima okolo 12°C, vítr převážně jihozápadní, a v neděli se změní na severovýchodní, rychlost do 7 m/s.
V světě seismickém se nám „urodilo“ 5 zajímavých zemětřesení. Pojďme se na ně podívat:
První je z oblasti Indického oceánu, severovýchodně od ostrovů Mauricius a Reunion, jak lze vidět na globu:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
A také na mapce oblasti:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Došlo k němu ve středu 12. 5. 2021 ve 14:05:16.8 světového času (16:05:16.8 LSEČ) na pozici 17° 18′ 36″ jižní šířky a 66° 27′ 48″ východní délky v hloubce 10 km. Magnitudo dosáhlo hodnoty 6.7. V Úpici byl zachycen ve 14:17:41.1 UT.
Druhý otřes nebyl sice tak exotický, ale zato “na pohled děsivý”. Došlo k němu v Polsku, nám dobře známé – téměř domácké lokaci, souhrnně označované jako “Lubin”, i když většina těchto otřesů není z bezprostředního okolí města Lubin. V tomto případě je tím známým centrem pro nás město Legnica (106000 obyvatel), od které byl otřes 41 km severoseverovýchodně a dalším městem pak Glogów (68 500 obyvatel), ten je 10 km jihozápadně. Čas otřesu 14:42:22.1 UT, epicentrum na 51° 34′ 48″ severní šířky a 16° 9′ 0″ východní délky, hloubka 10 km a magnitudo 3.9. A my jej zachytili ve 14:42:41,1 UT, v Dobrušce – Polomu ve 14:42:43,9 UT). Podrobnější pohled nabízí opět mapka oblasti:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Záznam obou zemětřesení ze stanice v Úpici:
A hned druhý den, ve čtvrtek 13. 5. 2021 v noci, přesně ve 23:58:16.7 světového času se otřáslo mořské dno poblíž východního pobřeží japonského ostrova Honšú. Pozice epicentra je 37° 46‘ 48“ severní šířky a 141° 40‘ 48“ východní délky, hloubka 55 km a magnitudo 6,0. K nám do Úpice vlny dorazily okolo 0:11 UT. Nejbližší významná města jsou Ishinomaki (117000 obyvatel), které leží 78 km severozápadně a Sendai s 1063000 obyvateli, to najdeme 89 km západoseverozápadně. Obligátní globus je zde:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Mapka je zde:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Další otřes je z pátku 14. 5. 2021, čas 4:04:01 UT, oblast indonéské Papui:
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Epicentrum nastalo na souřadnicích 1° 44‘ 24“ jižní šířky a 138° 31‘ 48“ východní délky, hloubka 13 km a magnitudo 4.0. V Úpici byly vlny okolo 4:14 UT.
Poslední otřes je opět páteční, tentokrát v 6:33:08 UT, opět Indonésie, oblast ostrona Nias, epicentrum na 0° 9‘ 36“ severní šířky a 96° 39‘ 0“ východní délky. Hloubka 10 km a magnitudo 6,6. Otřes nastal 322 km jihozápadně od města Padangsidempuan (100000 obyvatel) a 268 km jihojihozápadně od Singkilu (46800 obyvatel). V České republice byly tyto vlny zaregistrovány okolo 6:45:31,5 UT na stanici Moravský Krumlov. Časy ostatních stanic naší národní seismické sítě jsou velmi podobné.
A jak tedy tyto záznamy vypadaly? No takto:
17. května 218 byl zaznamenán sedmý zaznamenaný průlet Halleyho komety kolem Slunce
17. května 1999 byl spuštěn projekt SETI@home
18. května 1910 prošla Země ohonem Halleyovy komety
18. května 1969 odstartovala kosmická loď Apollo 10
20. května 1978 odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer 12
22. května 1960 nastalo Velké chilské zemětřesení, které dosáhlo 9,5 stupně Richterovy stupnice a bylo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením
23. května 1576 dostal Tycho Brahe od Frederika II. ostrov Hveen, na kterém vybudoval observatoř Uranienborg
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
Foto: Hvězdárna v Úpici