Na úvod úkazů na obloze jedna informace z Hvězdárny v Úpici. Vzhledem ke změně času a posouvání stmívání se v dubnu až srpnu večerní pozorování konají od 22. do 24. hodiny.
A nyní již k tomu nejzajímavějšímu na obloze.
Slunce
Slunce je stále aktivnější a aktivnější. To ostatně ukazuje i graf výskytu slunečních skvrn tvořený na Royal Observatory of Belgium.
Dokonce byly v noci z 23. na 24. března vidět polární záře až na Floridě.
Měsíc
6.4. úplněk
13.4. poslední čtvrt
20.4. nov
27.4. první čtvrt
Pro pozorování Měsíce a samozřejmě i pro návštěvu hvězdárny s malými dětmi je nejvhodnější období pro pozorování okolo první čtvrti. Měsíc je totiž viditelný večer, je plasticky nasvícený a zejména menší děti nemají s jeho sledováním v dalekohledu problémy.
Pro sledování hvězdných mlhavých objektů jsou zase vhodná období okolo novu.
Merkur
V první polovině měsíce večer nad západním obzorem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Jak je ale vidět z výše uvedené mapky, je nutno jej sledovat ještě za soumraku nízko nad západním obzorem (na mapce je vidět mezi 2 stromy).
Venuše
Pozorovatelná večer nad západním obzorem.
Mars
Pozorovatelný v průběhu první poloviny noci. Poznáme jej podle načervenalé barvy. 25. dubna budeme moci nedaleko sledovat dorůstající srpek Měsíce.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Jupiter
nepozorovatelný
Saturn
prakticky nepozorovatelný – až na konci měsíce vychází krátce před východem Slunce
Meteory
Ve druhé polovině dubna bude pozorovatelný meteorický roj Lyrid (15.-29. duben). Roj Lyrid patří mezi ty silnější z rojů, zejména v období tří dnů okolo maxima. To nastane v noci z 22. na 23. dubna (okolo 2. hodiny ranní 23. dubna).
Meteory, jejichž mateřským tělesem je kometa C/1861 G1 Thatcher, vstupují do zemské atmosféry průměrnou rychlostí 46,8 km/h a zenitová přepočtená četnost se očekává 18 meteorů za hodinu. Radiant roje je v souhvězdí Lyry.
Lyrida z roku 2020
Hvězdné objekty
Dnes se zaměříme na několik hezkých dvojhvězd, které v dubnu vystupují vysoko nad obzor.
Hvězda Castor ze souhvězdí Blíženců je v dostatečně zvětšujícím a dostatečně kvalitním hvězdářském dalekohledu viditelná jako dvojhvězda, pozorovat ji můžeme i během večerních pozorování z úpické hvězdárny.
Castor s jasností 1,6 magnitudy leží ve vzdálenosti asi 52 světelných roků a jde o gravitačně svázaný systém 6-ti hvězd. Zjednodušeně bychom jej mohli popsat jako 3 dvojhvězdy. Již malý dalekohled s průměrem objektivu okolo 5 centimetrů jej rozloží na dvě stálice 2,0. a 2,8. magnitudy Castor A a Castor B. Více naleznete například na webu Průvodce hvězdnou oblohou (http://hvezdnouoblohou.wz.cz/blizenci.php#kastor).
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Druhou dvojhvězdou je Gama Lva, Algieba
Skládá se z dvojice hvězd 2,3. a 3,5. magnitudy. Dvojhvězdu rozliší již menší dalekohled. Obě složky mají v dalekohledu nažloutlou barvu. Ovšem někdy slabší složka v kontrastu s jasnějším společníkem může mít i nazelenalý odstín. Více se dozvíte například opět na serveru “Průvodce hvězdnou oblohou” (http://hvezdnouoblohou.wz.cz/lev.php#algieba(gamalva)).
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2023
V dubnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. dubna 2023 kolem 18:00 UT tj. kolem 20:00 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc na denní (soumrakové) obloze, lunární X tedy bude v dubnu amatérsky jen obtížně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2023 prostým okem
Do přibližně 2. dubna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze ve večerních hodinách (nízko nad jihozápadním obzorem), zhruba mezi 3. dubnem 2023 a 24. dubnem 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná, zhruba od 25. dubna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná na noční obloze prostým okem pouze v popůlnočních či ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna
2. dubna 2018 00:15 nebo 00:16 UTC zanikla shořením v zemské atmosféře či částečným dopadem do oceánu první čínská orbitální stanice Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1, v doslovném překladu Nebeský palác 1); vypuštěna byla z čínského kosmického střediska Jiuquan na severozápadě Číny 29. září 2011 v 13:16 UTC (21:16 tamějšího místního času) (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 2018 20:30 UTC odstartovala ze Země v rámci zásobovací mise CRS-14 nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X; kromě jiného dopravila na Mezinárodní kosmickou stanici pokusnou družici pro testování zachycování vesmírného dopadu metodami “harpunace” a “vystřelovací sítě”; tato družice i se svým cvičným cílem pak byla v roce 2019 z Mezinárodní kosmické stanice vypuštěna do kosmického prostoru a provedla úspěšné testy (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1998 02:42:39 UTC odstartovala do vesmíru solární kosmická observatoř (též sluneční vesmírný dalekohled) TRACE (neboli Transition Region and Coronal Explorer, také označovaná jako SMEX-4 nebo Explorer 73); jedná se o zástupce slunečních observatoří NASA, tam patří také například SOHO (odstartovala ze Země 2. prosince 1995), Ulysses (odstartovala ze Země 6. října 1990), Genesis (odstartovala ze Země 8. srpna 2001) a dvojice sond STEREO A, STEREO B (odstartovaly ze Země 26. října 2006); Slunce studovala z oběžné dráhy Země více než 12 let (25 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [1a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1963 08:00 nebo 08:16 UTC odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 4; měla měkce přistát na jeho povrchu, ale kvůli chybě v navigaci Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1618 se narodil italský fyzik, optik, astronom, matematik a jezuitský kněz Francesco Maria Grimaldi, zabýval se například volným pádem a kyvadly nebo některými optickými jevy (405 let) [1a], [1b], [1], [3b]
3. dubna 1973 odstartovala ze Země sovětská orbitální stanice pro veřejnost nazvaná Saljut 2, šlo o jednu z vojenských sovětských orbitálních stanic Almaz; zanikla předčasně (shořela vstupem do atmosféry Země nad Tichým oceánem) po 55 dnech (50 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 1983 ze Země odstartoval raketoplán Challenger k misi STS-6; při letu byla vypuštěna družice TDRS 1, což byla geostacionární družice plnící telekomunikační, sledovací a retranslační funkce; během letu byl v rámci testování skafandrů a testování nástrojů pro práci mimo raketoplán proveden výstup 2 astronautů do volného kosmického prostoru; z mise se raketoplán úspěšně vrátil 9. dubna 1983 (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 1968 odstartovala ze Země mise Apollo 6, poslední mise Apollo, při které ještě nebyli na palubě lidé; oběžné dráhy Země kosmická loď dosáhla jen s velkými problémy, přesto bylo rozhodnuto, že při následující misi, Apollo 7, již lidé poletí (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1973 odstartovala do vesmíru americká meziplanetární sonda Pioneer 11 (alternativní názvy jsou Pioneer G a Pioneer-Saturn); jejím úkolem bylo prozkoumat planety Jupiter a Saturn, což se podařilo; v současné době se již sonda nachází dále od Slunce než trpasličí planeta Pluto a letí směrem ke hvězdě λ Aql v souhvězdí Orla (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1963 se pokusila odstartovat do vesmíru sovětská raketa Kosmos 2 s družicí typu DS-P1 (družice pro kalibraci radarů); start byl neúspěšný (60 let) [2a], [6], [6], [6]
6. dubna 1963 proletěla sovětská sonda Luna 4 kolem Měsíce; měla měkce přistát na jeho povrchu, ale kvůli chybě v navigaci Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. dubna 1968 10:09:32 UTC odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14; tato sonda měla za úkol Měsíc jen obíhat, což splnila; studovala gravitaci a měřila částice kosmického a slunečního záření (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 1993 odstartoval ke svému šestnáctému letu do vesmíru raketoplán Discovery s pěti astronauty na palubě; hlavní náplní mise STS-56 byl vědecký průzkum, byl například vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi a který sledoval sluneční vítr a korónu, na palubě byl také přístroj Atlas 2 určený k průzkumu interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu, který byl během letu vypuštěn (30 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1983 se raketoplán Challenger z mise STS-6 úspěšně vrátil na Zemi se čtyřčlennou posádkou; ze Země odstartoval 4. dubna 1983 (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1993 18:03:25,7 UTC tvrdě dopadla japonská sonda Hiten (označovaná též jako Celestial Maiden nebo jako MUSES-A) na povrch Měsíce poblíž kráteru Furnerius; šlo o první misi k Měsíci od roku 1976 (od Luny 24); šlo o první japonskou sondu, která zkoumala Měsíc; šlo o první kosmickou sondu, která patřila jiné zemi než Sovětskému svazu nebo Spojeným státům; po startu ze Země 24. ledna 1990 byla umístěna na vysoce excentrickou oběžnou dráhu Země, z které mohla zkoumat Měsíc; při prvním přiblížení k Měsíci vypustila na jeho oběžnou dráhu malý měsíční orbiter nazvaný Hagoromo (30 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1968 19:25 UTC vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce sovětská sonda Luna 14; ze Země sonda odstartovala 7. dubna 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. dubna 1963 úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Kapustin Jar odstartovala sovětská družice Kosmos 14 (též označovaná Omega 1 či Omega No.1); testovala technologie pro navigační družice (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1998 18:19 UTC odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska k letu STS-90 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab, zařízení, které nebylo nikdy projektováno k samostatnému letu ve vesmíru bez raketoplánu a po celou dobu letu se nacházelo v jeho nákladovém prostoru; během letu v něm posádka prováděla vědecké experimenty; z tohoto letu se na Zem raketoplán úspěšně vrátil 3. května 1998 16:09 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1993 11:37:19 UTC se zpět na Zemi z mise STS-56 úspěšně vrátil raketoplán Discovery (30 let) [1a], [1b], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1963 byli tři sovětští členové dvacetičlenné jednotky prvních kosmonautů SSSR, Grigorij Něljubov, Ivan Anikejev a Valentin Ignaťjevič Filaťjev propuštěni z oddílu kosmonautů kvůli výtržnictví a opilství, jejich členství a propuštění bylo dlouho utajováno, například Něljubov byl vymazán ze společných fotografií a o jeho existenci se veřejnost dozvěděla až v 80. letech 20. století (60 let) [1a], [1a], [1a], [2a], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1598 se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli; znám je především jako autor „Nového Almagestu“, v kterém mapy Měsíce vytvořené jiným italským astronomem Francescem Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes (425 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]
18. dubna 2018 22:51:30 UTC odstartovala (na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX) do vesmíru kosmická observatoř TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite, jinými názvy též MIDEX 7 či Explorer 95) určená k hledání exoplanet (i relativně malých) u nejjasnějších hvězd blízkých Slunci; exoplanety hledala fotometricky, tedy měřením poklesu jasnosti hvězd v době přechodu planet před kotoučem hvězdy (z pohledu sondy TESS coby pozorovatele); tato kosmická observatoř je umístěna na excetrické oběžné dráze Země; primární mise vesmírného dalekohledu TESS byla rozdělena na snímání jižní nebeské sféry a severní nebeské sféry, přičemž se dohromady nasnímalo 75% hvězdného nebe, pak následovala nadstavbová mise, kdy opět byla snímána jižní a pak severní obloha, ale s rychlejším pořizováním snímků (5 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 1983 13:10:54 UTC (tj. 14:11 SEČ, tj. 15:11 SELČ) odstartovala z Bajkonuru sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz T-8 s třemi pasažéry na palubě; letěla k orbitální stanici Saljut 7; jelikož se nevyklopila anténa systému IGLA, nemohlo dojít ke spojení; let byl předčasně ukončen a loď s pasažéry přistála 22. dubna 1983 13:28:42 UTC (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 2013 21:00:02 UT poprvé odstartovala americká nosná raketa Antares; při premiérovém letu vynesla hmotnostně odpovídající maketu nákladní kosmické lodi Cygnus (nosná raketa Antares je navržená jako nosič pro americké nákladní kosmické lodě Cygnus) a čtyři cubesaty; raketa startovala z malého kosmodromu Wallops Flight Center u východního pobřeží USA (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 1793 zemřel v Anglii působící kněz John Michell; vzdělání získal na Queens’ College, jedné z nejstarších součástí Univerzity v Cambridgi, a později tu v letech 1751 až 1764 také v různých oborech působil jako učitel; věnoval se gravitaci, geologii, seismologii, magnetismu, matematice a astronomii; od roku 1760 byl členem Královské společnosti v Londýně; zřejmě jako první (ve svém konceptu z roku 1784) uvažoval o hypotetické hvězdě, která by byla natolik hmotná, že by z ní nemohlo uniknout ani světlo (230 let) [1a], [1b], [3], [5], [6]
22. dubna 1983 13:28:42 UTC přistála po neúspěšném letu k orbitální stanici Saljut 7 kosmická loď Sojuz T-8 s třemi pasažéry na palubě; ze Země odstartovala 20. dubna 1983 13:10:54 UTC (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. dubna 1963 úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská družice Kosmos 15 (též označovaná Zenit-2 9 či Zenit-2 #9); náplní její práce bylo snímkování Země (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. dubna 1858 se narodil Max Planck, německý fyzik často považovaný za zakladatele kvantové teorie (165 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [3], [6], [6]
24. dubna 2013 10:12:16 UTC odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici z ruského Bajkonuru ruská zásobovací kosmická loď Progress M-19M; start i navedení na potřebnou dráhu proběhlo v pořádku, ale následně se nevyklopila jedna z antén systému Kurs, talířovitá anténa sloužící ke komunikaci mezi lodí a stanicí během přibližovacího manévru; přesto se kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně automaticky připojila podle náhradního postupu při nevyklopené anténě systému Kurs (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1993 14:50:00 UTC (tj. 10:50:00 EDT) odstartoval k letu STS-55 raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě, hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab-D2, na Zem se poté raketoplán úspěšně vrátil 6. května 1993 14:29:59 UTC (tj. 10:30:59 EDT) (30 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1933 se narodil Arno Allan Penzias, který společně s Robertem Wilsonem objevil reliktní záření (90 let) [1a], [1b], [6], [6]
27. dubna 2013 v 7:47 UT byl detekován blízký gama záblesk GRB 130427A, jehož fotony dosáhly rekordních 95 GeV; záblesk zjistila americká kosmická observatoř Swift (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [6]
28. dubna 2008 poprvé úspěšně (z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur) odstartovala ukrajinská nosná raketa Zenit ve verzi Zenit-3SLB; vynesla izraelskou stacionární telekomunikační družici Amos 3 (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 2003 odstartoval do vesmíru (na nízkou oběžnou dráhu Země) s pomocí rakety Pegasus XL uvolněné za letu z podvěsu letadla L-1011 vesmírný teleskop GALEX (Galaxy Evolution Explorer, jinými označeními též SMEX 7 či Explorer 83); tento vesmírný dalekohled provozovala NASA a pracoval v ultrafialové oblasti elektromagnetického záření (20 let) [1a], [1b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1963 09:36:00 GMT úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská družice Kosmos 16 (též označovaná Zenit-2 10 či Zenit-2 #10); jednalo se o desátou nebo jedenáctou úspěšně vypuštěnou družici řady Kosmos; náplní její práce bylo snímkování Země; 8. května 1963 byla družice deorbitována a na padácích ve stepích Kazachstánu přistála na Zemi návratová kapsle s exponovaným filmem (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1928 se narodil Eugene Merle Shoemaker, objevitel a spoluobjevitel velkého množství komet včetně komety Shoemaker-Levy 9, komety, která atypicky neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter (kometa byla v minulosti zachycena na Jupiterově oběžné dráze), a jejíž úlomky dopadaly od 16. července 1994 do 22. července 1994 na tuto planetu, což se podařilo pozorovat dalekohledy ze Země (95 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [2b], [2a], [2], [6], [6], [6]
29. dubna 2013 ESA (European Space Agency) oznámila, že bylo spotřebováno tekuté hélium sloužící k chlazení přístrojů a detektorů Herschelovy vesmírné observatoře a tím skončila její pozorovací mise; tato vesmírná observatoř obíhala, podobně jako dnes Webbův vesmírný dalekohled, kolem libračního bodu L2 soustavy Země – Slunce a, také jako on, pozorovala v infračervené oblasti spektra (10 let) [1a], [1b], [2a], [6], [7]
29. dubna 1893 se narodil americký fyzikální chemik Harold Clayton Urey; mimo jiné se zajímat o systematiku atomových jader, což vedlo k objevu deuteria; roce 1931 objevil těžkou vodu (130 let) [1a], [1b], [6]
[7] Petr Kulhánek, Dalekohled Jamese Webba, Astropis 130 (2022), str. 7
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici