Letní astronomický tábor zvaný Expedice Úpice úspěšně proběhl od 4. července 2024 do 14. července 2024. Na titulním obrázku tohoto příspěvku vidíte letošní táborové/expediční vypouštění balonků s héliem s přivázanými vzkazy pro nálezce. Zatím se žádný nálezce neozval, a tak nevíme, kam až letos balónky doletěly. V letošním srpnu v termínu 16. až 18. srpna 2024 nás již čeká jen Expedice pro starší a pokročilé, při které bude hvězdárna pro individuální návštěvníky standardně otevřená a omezeny budou jen návštěvy organizovaných skupin a akce spojené s přespáním na hvězdárně (http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=630).
Meteorické roje:
Na 12. srpen 2024 připadá maximum meteorického roje Perseid. Měsíc ten den (či spíše noc) dorůstá do první čtvrti a bude svítit (a svým svitem snižovat požitek z pozorování “padajících hvězd”) přibližně do 22:30 SELČ (pak již bude při pohledu z České republiky pod obzorem), letos tedy budou dobré pozorovací podmínky po většinu noci. Protože radiant Perseid (nacházející se v severní části souhvězdí Persea) je nejvýše nad obzorem (při pohledu z České republiky) až při svítání, bude letos (za předpokladu jasného počasí) ideální čas k pozorování v čase mezi 22. hodinou 30. minutou večerní SELČ a 4. hodinou ranní SELČ (v noci z 11. na 12. srpna nebo v noci z 12. na 13. srpna), zkusit pozorovat můžete i několik nocí před datem nebo několik nocí po datu maxima roje. Pokud budete chtít zkusit pozorovat Perseidy během návštěvy úpické hvězdárny, doporučujeme přijít na večerní pozorování v pondělí 12. srpna 2024. Doporučujeme přijít mezi 21. a 22. hodinou večerní SELČ, přičemž večerní pozorování pro veřejnost bude končit s půlnocí. Pozorovat Perseidy můžete i sami bez návštěvy hvězdárny, stačí pozorovat prostým okem v některou z uvedených nocí noční oblohu. Zenitová hodinová četnost tohoto roje je 100 meteorů za hodinu, za dobrých pozorovacích podmínek v době maxima roje a před 4. hodinou ranní tedy můžete vidět do 100 meteorů za hodinu.
Fáze Měsíce:
4. srpna 2024 (neděle) je nov
12. srpna 2024 (pondělí) je první čtvrt
19. srpna 2024 (pondělí) je úplněk
26. srpna 2024 (pondělí) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v srpnu 2024 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v srpnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v srpnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 18. srpna 2024 do zhruba 25. srpna 2024.
Pozorovatelnost Lunar-X v srpnu 2024:
V srpnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 12. srpna 2024 kolem 01:31 UT tj. 12. srpna 2024 kolem 03:31 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v srpnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v srpnu 2024 prostým okem:
Od 1. 8. 2024 do zhruba 20. 8. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 21. 8. 2024 do 31. 8. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v předranních hodinách mezi 3:00 a 5:30 SELČ.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Pozorovatelnost vybraných planet v srpnu 2024:
Planeta Mars je na začátku srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (přibližně mezi 2:00 a 4:00 SELČ) nad východním obzorem. Planeta Mars je na konci srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (mezi 1:30 a 5:30 SELČ) nad východním obzorem.
Planeta Jupiter je na začátku srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (přibližně mezi 2:00 a 5:00 SELČ) nad východním obzorem. Planeta Jupiter je na konci srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (přibližně mezi 1:00 a 5:30 SELČ) nad východním obzorem.
Planeta Saturn je na začátku srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná v druhé polovině noci (přibližně mezi 23:30 a 4:30 SELČ). Planeta Saturn je na konci srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná po většinu noci (přibližně mezi 21:00 a 5:00 SELČ).
Předpokladem pro pozorování planet je jasná obloha.
Situaci pro Jupiter a Mars (pro 15. srpna 2024 ráno kolem 4:15 SELČ, kdy budou ráno vidět tyto dvě planety společně a zároveň úhlově těsně u sebe) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Situaci pro Saturn (pro 15. srpna 2024 ráno kolem 4:15 SELČ, kdy bude vidět ráno v době pozorovatelnosti úhlového přiblížení Jupiteru a Marsu) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Zajímavé konjunkce:
1. srpna 2024 hodně před ránem můžeme na ještě setmělé obloze vidět hezké seskupení srpku Měsíce a dvou planet, Jupiteru a Marsu, úhlové přiblížení těchto tří nebeských objektů můžeme pozorovat v souhvězdí Býka, zároveň se můžeme v souhvězdí Býka pokochat i otevřenými hvězdokupami Plejády a Hyády, jejichž krásu si vychutnáte nejlépe v hvězdářském či alespoň v mysliveckém dalekohledu.
Situaci pro 1. srpna 2024 ráno kolem 2:20 SELČ zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
15. sprna 2024 nastává konjunkce planet Jupiter a Mars, která je popsána výše.
28. srpna 2024 hodně před ránem můžeme na ještě setmělé obloze vidět hezké seskupení srpku Měsíce, Jupiteru a Marsu znovu, úhlové přiblížení těchto tří nebeských objektů můžeme i na konci srpna pozorovat v souhvězdí Býka, zároveň se opět můžeme v souhvězdí Býka pokochat i otevřenými hvězdokupami Plejády a Hyády.
Situaci pro 28. srpna 2024 ráno kolem 2:36 SELČ zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Výběr zajímavých výročí měsíce srpna:
2. srpna 1934 se narodil Valerij Fjodorovič Bykovskij, sovětský kosmonaut, člen prvního sovětského oddílu kosmonautů, absolvent tří letů do kosmu (kosmickou lodí Vostok 5, start 14. června 1963; kosmickou lodí Sojuz 22, start 15. září 1976; kosmickou lodí Sojuz 31, start 26. srpna 1978) (90 let) [1a], [1b], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. srpna 2004 06:15:56 UTC odstartovala ze Země americká kosmická sonda MESSENGER (též označovaná jako Discovery 8); poprvé kolem svého hlavního cílového tělesa, planety Merkur, proletěla 14. ledna 2008 a to ve vzdálenosti přibližně 200 km nad jeho povrchem; následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety; na oběžné dráze této planety pak strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému pádu na povrch Merkuru (15 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. srpna 1984 poprvé odstartovala nosná raketa Ariane 3; při tomto startu (z kosmodromu Kourou) vynesla družice ECS 2 (též označovaná Eutelsat-1 F2 či Eutelsat 2) a Télécom 1A (též označovaná Telecom 1A) (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. srpna 1969 provedla americká sonda Mariner 7 nejbližší průlet kolem svého cílového objektu, planety Mars; proletěla ve vzdálenosti 3 430 kilometrů od planety; jednalo se o sesterskou sondu Marineru 6, který byl také průletovou sondou, která proletěla kolem Marsu; ze Země Mariner 7 odstartoval 27. března 1969 22:22:00 UTC (55 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpna 2019 23:23:00 UTC úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu Země izraelská komerční komunikační družice AMOS-17 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpna 2014 09:06 UTC se sonda Rosetta (přesněji její orbitální část) usadila na oběžné dráze kolem svého hlavního cílového objektu, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [3b], [3], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. srpna 1969 23:48:06 UTC odstartovala sovětská kosmická sonda Zond 7; jejím úkolem bylo obletět Měsíc a pak přistát zpět na Zemi a přitom pořídit snímky Země a Měsíce z kosmu; konstrukčně se jednalo o bezpilotní verzi kosmické lodi Sojuz; sonda svůj úkol úspěšně splnila (55 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. srpna 1989 23:25:53 UTC úspěšně vynesla evropská raketa Ariane-4 V33 z kosmodromu Kourou astrometrickou družici Evropské kosmické agentury s názvem Hipparcos a německou družici TV-Sat-2 pro satelitní televizní vysílání (30 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. srpna 2004 odstartovala ze základny Kagoshima raketa S-310 s dvěma prototypy sluneční plachty (různé konstrukce); po svém rozvinutí dosáhly výšky 170 km nad zemským povrchem; Japonsku se později (21. května 2010) podařilo vypustit sluneční plachetnici (jménem IKAROS), která se navíc od Země vydala do vesmíru (k planetě Venuši) (20 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6]
10. srpna 1994 23:05 UTC byly z kosmodromu v Kourou s pomocí nosné rakety Ariane 44LP vypuštěny družice Brazilsat B1 a Turksat 1B; šlo o komunikační družice (30 let) [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. srpna 2014 13:30 UTC se k Mezinárodní kosmické stanici připojila nákladní kosmická loď ATV-5 (let bývá označován VA219); nesla pojmenování Georges Lemaître; k jejímu startu ze Země došlo 29 . července 2014 23:47:38 UTC; nákladní kosmické lodě ATV byly stavěny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu; po tomto (pátém) letu nákladní kosmické lodi typu ATV již další lety tohoto typu kosmické lodě nebyly realizovány ani plánovány (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. srpna 1814 se narodil Anders Jonnas Ångström, švédský fyzik a astronom; věnoval se například spektroskopii; jednotka délky angstrom používaná v molekulární biologii je pojmenována po něm, stejně tak jeden z kráterů na Měsíci a jedna planetka (210 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
14. srpna 1964 vynesly USA pomocí nosné rakety Atlas-Agena D z kosmodromu Vandenberg v rámci programu Corona jednu z družic řady KH-7 Gambit (označovanou OPS-3802 nebo též KH 7-10); program Corona byl americkou odpovědí na vypuštění ruského Sputniku a šlo o Zemi snímající a komunikační satelity pro vojenské a vědecké/vývojové účely; zároveň byla vynesena americká vojenská subdružice Hitchhiker 2 (též označovaná Hitchhiker 6, Ops 3316, P 11-AS nebo P-11) (60 let) [1b], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. srpna 1984 14:48 UTC úspěšně z Cape Canaveral s pomocí nosné rakety Delta 3924 (Delta 175) odstartovaly vědecké družice AMPTE-CCE, AMPTE-IRM a AMPTE-UKS; na posledním stupni nosné rakety bylo navíc umístěno vědecké zařízení Solar Cell Experiment; šlo o mezinárodní projekt (40 let) [1b], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. srpna 1744 se narodil francouzský astronom Pierre Méchain, objevitel některých komet a některých objektů Messiérova katalogu (své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu) (280 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
18. srpna 2014 vypustili ruští kosmonauté Alexandr Skvorcov a Oleg Artěmjev při výstupu do volného kosmického prostoru z Mezinárodní kosmické stanice první peruánskou družici (cubesat vyrobený ve spolupráci v Ruskem) jménem Chasqui-1; tento cubesat byl na Mezinárodní kosmickou stanici dopraven nákladní kosmickou lodí Progress M-22M, která ze Země odstartovala 5. února 2014 16:23:32 UTC; Skvorcov a Artěmjev na Mezinárodní kosmickou stanici přiletěli Sojuzem TMA-12M (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. srpna 2014 03:15 UT úspěšně odstartovala čínská nosná raketa Chang Zheng 4B (v českém přepisu Čchang-čeng 4B, v překladu Dlouhý pochod 4B, zkráceně CZ-4B) a na oběžnou dráhu Země úspěšně vynesla družice Gaofen 2 (čínský snímkovací satelit) a BRITE-PL2 Heweliusz (polský nanosatelit označovaný též BRITE-PL-2 či BRITE-PL 2), historicky třetí polský satelit a zároveň historicky druhý polský vědecký satelit); šlo o první start této nosné rakety po jejím zatím jediném selhání v prosinci 2013 (10 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. srpna 1964 byla z Cape Canaveral byla vypuštěna telekomunikační družice Syncom 3; nosičem byla raketa Thor Delta D 417 (60 let) [ [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. srpna 1964 byla založena mezinárodní mezivládní organizace Intelsat (též označovaná jako International Telecommunications Satellite Organization, zkráceně ITSO) později přejmenovaná na INTELSAT a dnes označovaná Intelsat Ltd.; provozuje komerčně využívané spojové družice, které sloužily například i pro komunikaci s posádkami programu Apollo; od roku 2023 probíhají jednání o sloučení s konkurenční organizací provozující komunikační satelity, společností SES (60 let) [1a], [1b], [2a], [3], [5], [6]
22. srpna 2019 03:38 UTC odstartovala ze Země (z Bajkonuru) kosmická loď Sojuz MS-14; odstartovala a k Mezinárodní kosmické stanici letěla (na rozdíl od většiny kosmických lodí Sojuz) v bezpilotním režimu (tedy bez lidské posádky), neboť poprvé startovala na novém typu nosné rakety, na nosné raketě typu Sojuz-2.1a místo dosavadní nosné rakety typu Sojuz-FG (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. srpna 1984 byl v japonském městě Tomiya zaznamenán pádu meteoritu, jedna nalezená část dopadla na verandu obytného domu, druhá nalezená část byla objevena na plechové střeše nedalekého skladiště (40 let) [1b], [1b], [2a], [6]
25. srpna 2009 8:00 UTC se uskutečnil první start jihokorejské rakety Naro-1 (tento nosič využíval první stupeň ruské výroby, druhý stupeň byl jihokorejský), start byl jen částečně úspěšný, vynášená družice STSat-2A se nedostala na oběžnou dráhu kvůli neoddělení aerodynamického krytu; druhý start rakety Naro-1 proběhl v 10. června 2010 (se stejnou družicí označovanou STSat-2B) a byl opět neúspěšný; třetí (a poslední) let rakety Naro-1, který proběhl 30. ledna 2013 (s družicí STSat-2C), již byl úspěšný (15 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [1b], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. srpna 1989 provedla sonda Voyager 2 blízký průlet kolem planety Neptun; při této příležitosti byla například definitivně potvrzena existence Neptunových prstenců; ze Země Voyager 2 odstartoval 20. srpna 1977 14:29:00 UTC (35 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. srpna 1974 19:58 UTC byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz 15 s posádkou Sarafanov a Ďomin; tato kosmická loď se měla připojit k sovětské orbitální stanici Saljut 3, ale to se nepodařilo; loď následně na padácích i s posádkou přistála na Zemi 28. srpna 1974 20:10 UTC (50 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. srpna 1994 07:50:00 UT odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima japonská testovací inženýrská družice nejdříve označovaná jako ETS 6 nebo též jako ETS VI (zkratka pro Engineering Test Satellite-VI), po startu přejmenovaná na Kiku 6; družice ale zůstala na eliptické oběžné dráze a nedosáhla plánované geostacionární dráhy, a tak mohly proběhnout jen některé z plánovaných inženýrských testů; šlo o historicky druhý start japonské rakety H-II (30 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
28. srpna 1789 objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus (235 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 2004 zemřel americký astronom Fred Lawrence Whipple, mimo jiné autor kometární hypotézy špinavé sněhové koule; je po něm pojmenovaná observatoř na Mount Hopkins v Arizoně (20 let) [1a], [1b], [2a], [3], [6]
30. srpna 1984 12:41:50 UTC odstartoval ze Země (z Kennedyho vesmírného střediska na americké Floridě) s šestičlennou posádkou na palubě raketoplán Discovery; šlo o první kosmický let tohoto raketoplánu; start se zdařil až na třetí pokus (při prvním pokusu o start, který proběhl 25. června 1984 v 08:43 východoamerického času, i druhém pokusu, přibližně 24 hodin po prvním pokusu, byly palubním počítačem hlášeny při startu závady); let je označován STS-41D; během letu byly vypuštěny tři satelity (SBS 4, Leasat 2, Telstar 3); Discovery po tomto letu zpět na Zemi (na Edwardově letecké základně) úspěšně přistál 5. září 1984 15:37:54 UTC (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas); S, V, J, Z (v obrázcích) … zkratky světových stran
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici