Na úvodním obrázku tentokrát vidíte aktuální vnější podobu Návštěvnického a odborného pozorovacího astronomického centra na úpické hvězdárně, které je vybudované z bývalého slunečního domku.
Komety:
Na konci září 2024 by mohla být amatérskými dalekohledy pozorovatelná/amatérsky fotografovatelná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), během října 2024 by pak mohla mít (podle letošní srpnové předpovědi) mezi 3 a 4 mag, předpokládanou polohu na noční obloze k 30. září 2024 v 6:00 SELČ (na konci září bude pozorovatelná jen kolem 6. hodiny ranní SELČ) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, kometu ale bude potřeba pozorovat/fotografovat z míst s velmi dobrým výhledem k východnímu obzoru a pozorování/fotografování dobře naplánovat.
Fáze Měsíce:
3. září 2024 (úterý) je nov
11. září 2024 (středa) je první čtvrt
18. září 2024 (středa) je úplněk
24. září 2024 (úterý) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v září 2024 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v září mimo neděle a svátky mezi 21:00 a 23:00 SELČ. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v září nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 13. září 2024 do zhruba 21. září 2024.
Zatmění Měsíce:
V září 2024 se můžeme pokochat částečným zatměním Měsíce při superúplňku (navíc vpravo dole od Měsíce, při pohledu z České republiky, bude v tom okamžiku pozorovatelná planeta Saturn), maximální fáze zatmění nastane 18. září kolem 4:44 SELČ, Měsíc v tom okamžiku bude 16 úhlových stupňů nad ideálním obzorem (nad jihozápadozápadem). Situaci na obloze a detail Měsíce oboje v okamžiku maxima tohoto zatmění při pohledu z České republiky zachycují obrázky (vytvořené v simulačním programu Stellarium) níže.
Pozorovatelnost Lunar-X v září 2024:
V září 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 10. září 2024 kolem 12:29 UT tj. 10. září 2024 kolem 14:29 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky těsně pod obzorem, v září 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v září 2024 prostým okem:
Od 1. 9. 2024 do zhruba 7. 9. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná mezi půlnocí a ránem.
Zhruba od 8. 9. 2024 do zhruba 10. 9. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 11. 9. 2024 do 29. 9. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Pozorovatelnost vybraných planet v září 2024:
V první polovině měsíce září budeme ráno krátce před východem Slunce vídat planetu Merkur (nad východním obzorem), maximální elongace (tj. největší úhlová vzdálenost od Slunce) nastává v tomto období dne 5. září 2024.
Venuše na konci letošního září sice zapadá za obzor až po Slunci, ale na to, že bude běžně prostým okem pozorovatelná coby večernice, si ještě musíme počkat přibližně na konec října roku 2024.
S planetou Mars je to z hlediska možnosti pozorování podobně jako s níže popsaným Jupiterem, Mars i Jupiter se objeví nad obzorem vždy až po konci našich večerních pozorování pro veřejnost, v letošním září je tedy během večerních úpických pozorování pro veřejnost nespatříte, ale můžete tuto planetu zkusit pozorovat sami po půlnoci. Tuto planetu najdete po většinu září v souhvězdí Blíženců.
Planeta Jupiter se nad obzorem v letošním září ocitne vždy až po konci našich večerních pozorování pro veřejnost (ta jsou v měsíci září od 21. do 23. hodiny), můžete ale tuto planetu zkusit pozorovat sami po půlnoci v souhvězdí Býka (prostým okem či amatérským hvězdářským dalekohledem).
Saturn se 8. září ocitne v opozici se Sluncem, díky tomu dosáhne jeho “jasnost” nejvyšší hodnoty v rámci tohoto roku (a zároveň bude nejblíže Zemi), při této letošní opozici dosáhne Saturn +0,6 mag, bude tedy téměř tak jasný jako hvězda Vega. Při této letošní opozici se Saturn nachází v podzimním souhvězdí Vodnáře. Po celé letošní září je Saturn pozorovatelný v hvězdářských dalekohledech naší hvězdárny během našich večerních pozorování pro veřejnost.
Předpokladem pro pozorování planet je jasná obloha.
Kalendář:
Dne 22. září ve 14:44 SELČ nastává na planetě Zemi rovnodennost, na severní polokouli v tom okamžiku začíná astronomický podzim.
Akce mimo hvězdárnu a na hvězdárně:
Speciální dalekohledy pro pozorování Slunce a další astronomický program budou v rámci oslav 75. výročí otevření Studijní a vědecká knihovny v Hradci Králové před budovou této knihovny (prostor vedle CrossCafe) přichystány pracovníky úpické hvězdárny v pondělí 2. září 2024 v čase 10 až 16 hodin, vstup volný. Více na https://www.svkhk.cz/Uvodni-stranka/Novinky/Clanky/Oslava-75-vyroci-SVK-HK.aspx.
Pozorování Slunce a další astronomický program budou pro účastníky (a samozřejmě i pro organizátory a spoluorganizátory) “Olympiády pro starší a dříve narozené” zajištovat pracovníci úpické hvězdárny ve čtvrtek 5. září 2024 od 13 hodin ve Sportovním areálu v Havlovicích. Více na https://www.havlovice.cz/aktuality/olympiada-pro-starsi-a-drive-narozene.
Pozor, v pátek 6. září 2024 od 18 hodin bude úpická hvězdárna pro návštěvníky z provozních důvodů uzavřena.
V sobotu 7. září 2024 najdete stánek a sluneční dalekohledy úpické hvězdárny v Náchodě na Kuronských slavnostech. Více na https://www.mestonachod.cz/zivot-v-nachode/kultura/kuronske-slavnosti/.
Od pondělí 9. září do soboty 14. září 2024 se úpická hvězdárna účastní Týdne pro pěstouny. Pěstouni i s dětmi mohou v rozmezí pondělí 9. září až pátek 13. září zdarma přijít na úpickou hvězdárnu na pozorování Slunce speciálními slunečními dalekohledy (od 10:00 do 16:00) nebo zdarma přijít na úpickou hvězdárnu na večerní pozorování noční oblohy (mezi 21. a 23. hodinou). Provoz hvězdárny pro ostatní (platící) návštěvníky přitom není nijak omezen. V sobotu 15. září pak úpičtí hvězdáři budou s přenosnými dalekohledy pěstounům a jejich dětem k dispozici se svým stánkem v Safari parku ve Dvoře Králové nad Labem (od 9 do 17 hodin). Více na https://stansenahradnimrodicem.cz/2024/08/20/program-tydne-pestounstvi-2024/.
-aktualizace 12.9.2024: vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí je Den pro pěstouny v sobotu 15. září 2024 v ZOO Dvůr Králové nad Labem kompletně zrušen
V pátek 13. září a v sobotu 14. září 2024 si svůj stánek s dalekohledy a astronomickými pokusy a modely úpičtí hvězdáři postaví na 20. královéhradeckých dožínkách v Šimkových sadech v Hradci Králové, vstup je zdarma, úpičtí hvězdáři budou přítomni oba dny minimálně od 10. do 14. hodiny. Více na https://www.dozinky.cz/informacepronavstevniky/.
-aktualizace 12.9.2024: vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí jsou Královéhradecké dožínky kompletně zrušeny
V pátek 27. září 2024 se koná Noc vědců. Úpičtí hvězdáři Vás jednak zvou na večerní pozorování na úpické hvězdárně zdarma a jednak na svou prezentaci v interiéru Vědecké knihovny v Hradci Králové (prezentace našich modelů a pokusů proběhne mezi 17. a 23. hodinou, přednáška Ing. Marcela Bělíka o zatměních Slunce začne v prostorách knihovny v 18:30 hodin). Více na https://www.nocvedcu.cz/.
Výběr zajímavých výročí měsíce září:
1. září 1979 provedla sonda Pioneer 11 (též zvaná Pioneer-Saturn) blízký průlet kolem planety Saturn přičemž pokusně proletěla rovinou Saturnových prstenců; vzdálenost při průletu byla 21 400 kilometrů nad hladinou mraků; jednalo se o historicky první vesmírnou sondu vyslanou k Saturnu (a proletěla též kolem Jupiteru); ze Země Pioneer 11 odstartoval 6. dubna 1973 02:11:00 UTC; v současné době se již sonda nachází dále od Slunce než trpasličí planeta Pluto a letí směrem ke hvězdě λ Aql v souhvězdí Orla (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. září 1859 spatřil britský astronom Richard Christopher Carrington na slunečním disku výraznou a velkou skupinu slunečních skvrn, kterou proměřil a zakreslil, též zakreslil v místě této skvrny se nacházející dva srpkovité útvary, které byly výrazně jasnější než okolní povrch Slunce (jednalo se o takzvanou bílou sluneční erupci); 2. a 3. září 1859 se pak na Zemi projevily mimořádně velká geomagnetická bouře a výrazné polární záře (165 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
1. nebo 2. září 1964 startovala z LC-20 na Cape Canaveral nosná rakety Titan 3A poprvé zkušebně s novým třetím stupněm označovaným Transtage (tento třetí stupeň byl vybaven dvěma raketovými motory AJ-10-138); test byl neúspěšný pro poruchu testovaného třetího stupně rakety (60 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. nebo 2. září 1804 objevil německý astronom Karl Ludwig Harding planetku 3 Juno, obvykle označovanou také (3) Juno nebo jen jako Juno; Juno je svými rozměry přibližně sedmým největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru (220 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6]
4. září 1964 byla úspěšně vypuštěna americká vědecká družice pro výzkum zemské magnetosféry nazvaná OGO 1 (Orbiting Geophysical Observatory 1), první ze série šesti družic stejného určení (60 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. září 1984 13:37:54 UTC se z letu STS-41-D zpět na Zem úspěšně vrátil raketoplán Discovery; jednalo se o první let do vesmíru raketoplánu Discovery; na palubě raketoplán nesl tři satelity (SBS 4, Leasat 2, Telstar 3) a šestičlennou posádku; do vesmíru v rámci tohoto letu odstartoval 30. srpna 1984 12:41:50 UTC (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. září 2004 došlo k neúspěšnému pokusu o vypuštění družice Ofek 6 (psáno též Ofeq 6) kvůli poruše na třetím stupni rakety (nosná raketa Šavit, psáno též Shavit); raketa se zřítila do moře; družice Ofek-3 až Ofek-11 jsou izraelské špionážní satelity určené ke sledování situace v regionu Blízkého východu (20 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. září 1914 se narodil se James Alfred Van Allen, americký fyzik; na základě dat prvních družic objevil radiační pásy Země dnes pojmenované po něm (110 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3], [3b], [6], [6], [6]
8. září 2004 přistávací pouzdro americké kosmické sondy Genesis (též označovaná Discovery 5) dopadlo po sběru kosmického materiálu po odpojení od samotné sondy na zemský povrch; obsahovalo vzorky částic slunečního větru, ale při přistávání se neotevřel padák a pouzdro se rozbilo a získané vzorky byly kontaminovány pozemskými materiály; do vesmíru tato sonda odstartovala 8. srpna 2001 16:13:40 UTC na nosné raketě Delta II (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. září 1854 se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz; studoval především komety; tzv. Kreutzova rodina komet (kam patří například Velká kometa z roku 1106, Velká kometa z roku 1843, Velká kometa z roku 1882, kometa X/1882 K1 či kometa Ikeya–Seki) je pojmenována po něm; je po něm také pojmenována planetka 3635 Kreutz objevená v roce 1981 astronomem českého původu Lubošem Kohoutkem (170 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
9. září 1994 22:22:35 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery k letu STS-64, hlavním nákladem byly zařízení LITE (zkratka z Lidar In-space Technology Experiment, sestava ze stavebnice Spacelab skládající se z laserového lokátoru, dalekohledu a kamery) a družice Spartan 201 (též Spartan 1, zkratka z Shuttle Pointed Autonomous Research Tool for Astronomy); posádku tvořilo 6 amerických astronautů (včetně jedné ženy) (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. září 2014 02:23 UTC úspěšně přistála zpět na Zemi pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-12M; z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici se v ní vrátili Alexandr Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson; ze Země tato pilotovaná kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 25. března 2014 21:17:23 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. září 1959 odstartovala sovětská sonda Luna 2, šlo o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce a před dopadem provedla vědecká měření a fotografování (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. září 1969 spadl na střechu domu čp. 147 v obci Suchý Důl nedaleko českého města Police nad Metují meteorit, který se dostal díky tehdejšímu řediteli úpické hvězdárny panu Mlejnkovi velmi brzy do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu, “polický” meteorit (oficiální název v Meteoritical Bulletin Database je “Suchy Dul”) se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno ve stejné laboratoři a stejným způsobem jako některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou kosmické lodi Apollo 11; hmotnost meteoritu je 840 gramů (55 let) [1a], [1b], [3], [6]
18. září 1964 16:22:43 UT odstartovala ke svému sedmému letu (čtyři z předchozích šesti letů byly suborbitální) americká nosná raketa Saturn I, označovaná též jako Saturn 1 (v tomto případě odstartovala ve verzi Block 2, raketa Saturn I uskutečnila celkem 10 letů, pak byla nahrazena raketou Saturn IB, označovanou též jako Saturn 1B); let je označován jako Apollo BP-15 nebo také Apollo 102 nebo také Saturn SA-7 (v databázi COSPAR pak 1964-057A) a vynesena při tomto letu byla maketa kosmické lodi Apollo (nešlo tedy ještě o letový test prázdné kosmické lodi Apollo); historicky šlo o druhý letový test makety kosmické lodi Apollo (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. září 1804 zemřel francouzský astronom Pierre Méchain, objevitel některých komet a některých objektů Messiérova katalogu (své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu) (280 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
21. září 1974 podruhé prolétla americká sonda Mariner 10 kolem planety Merkur a prováděla jeho dálkový průzkum; sonda uskutečnila celkem tři blízké průlety kolem Marsu (a jeden blízký průlet kolem Venuše); několik dní po třetím průletu kolem Merkuru již došlo sondě palivo a v současné době zřejmě neřízeně obíhá kolem Slunce; ze Země sonda odstartovala 3. listopadu 1973 05:45:00 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. září 2014 byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MAVEN (neboli Mars Atmosphere and Volatile Evolution); do vesmíru odstartovala 18. listopadu 2013 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. září 2014 byla na orbitu Marsu navedena indická sonda Mangalján (psáno též jako Mangalaján nebo také Mangalyaan); cílem její mise (mise nese anglický název Mars Orbiter Mission) byl průzkum atmosféry Marsu; tato meziplanetární sonda ze Země (z indického kosmodromu Satiš Davan) odstartovala 5. listopadu 2013; navržena byla tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu; nakonec nad Marsem fungovala téměř 8 let; zajímavostí je, že celá sonda Mangalján stála polovinu toho, co stálo natočení amerického filmu Gravitace (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. září 2019 16:05:05 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici s pomocí japonské nosné rakety H-IIB japonská nákladní kosmická loď HTV-8 (též označovaná Kounotori-8); k Mezinárodní kosmické stanici se s pomocí robotického ramene Canadarm úspěšně připojila 28. září 2019 14:09 UTC (5 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 2019 13:57 UTC úspěšně odstartoval se třemi pasažéry směrem k Mezinárodní kosmické stanic Sojuz MS-15 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 2014 20:25 UTC odstartovala ze Země za pomoci nosné rakety Sojuz FG pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-14M; k Mezinárodní kosmické stanici se v ní vydali Alexandr Samokuťajev, Jelena Serovová a Barry Wilmore; po dosažení oběžné dráhy se lodi nerozevřel jeden ze dvou solárních panelů, jinak však let i automatické spojení (26. září v 02:11 UTC) s Mezinárodní kosmickou stanicí proběhly bez potíží; panel se otevřel nedlouho po spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. září 2009 byl v Kanadě zaznamenán (i fotograficky) meteor, k němuž byl i nalezen meteorit; podle místa nálezu je oficiální jméno meteoritu Grimsby (25 let) [1a], [1b], [6]
27. září 2014 úspěšně odstartovala (z Bajkonuru) ruská/sovětská nosná raketa Proton (šlo o verzi Proton-M) a úspěšně vynesla družici Luch/Olymp-K 1 (též označovaná Olimp-K, jeden z exemplářů z řady telekomunikačních družic Luč); šlo o první start rakety Proton-M po havárii, ke které došlo krátce po startu (s telekomunikační družicí Ekspress-AM 4R) 15. května 2014 po selhání motorů třetího stupně (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 1814 se narodil se Daniel Kirkwood, americký astronom a matematik; Kirkwoodovy mezery, což jsou oblasti v Hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter, kde je výrazně méně planetek oproti jejich obvyklému množství v tomto pásu, jsou nazvány po něm; dále je po něm nazvána také jedna z planetek a jeden z kráterů na Měsíci, je po něm také pojmenována Kirkwoodova observatoř při Indianské univerzitě (210 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
29. září 2004 se podruhé v historii podařilo soukromé společnosti dosáhnout se svým pilotovaným letounem/miniraketoplánem kosmického prostoru (100 km nad zemským povrchem); šlo o let kosmického letounu/miniraketoplánu SpaceShipOne, jenž se předtím (21. června 2004) stal i prvním soukromým pilotovaným letounem, který dosáhl kosmického prostoru (100 km nad zemským povrchem); let je označován 16P a trval 24 min 11 s (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [5], [6], [6], [6], [6]
29. září 1954 ratifikovalo podpisem 12 států západní Evropy dohodu o založení CERNu, mezinárodního evropského střediska v oblasti jaderného výzkumu; ratifikaci předcházela dohoda 11 evropský státu o zřízení dočasné rady pro tuto organizaci z února 1952 (70 let) [1b], [8]
30. září 1994 11:16:01 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Endeavour s šesti astronauty k letu STS-68; hlavním cílem letu mise byly experimenty Space Radar Laboratory, historicky podruhé byla tato laboratoř ve vesmíru použita ke dálkovému studování prostředí planety Země (30 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, číslo 5, říjen-listopad 2023, ročník 54, str. 5-6
[8] Časopis Kozmos, číslo 3, červen-červenec 2024, ročník 55, str. 31
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas); S, V, J, Z (v obrázcích při obzoru) … zkratky světových stran
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
