Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte dalekohled pro vozíčkáře s nasazeným slunečním filtrem. Pozorujícím ale není skutečný vozíčkář, ale jeden za zaměstnanců úpické hvězdárny, který si vyzkoušel pozorování z vozíku pro invalidy v rámci zážitkového semináře „Komunikace s osobami se zdravotním postižením“, víc o tomto semináři v našem facebookovém příspěvku.
Události na úpické hvězdárně:
Dne 9. listopadu 2024 (sobota) bude pro veřejnost mezi 10. a 12. hodinou dopolední hvězdárna uzavřena z důvodu konání schůze Východočeské pobočky České astronomické společnosti v jejích prostorách. Děkujeme za pochopení.
Komety:
Těm, kteří měli štěstí, se nedávno podařilo z České republiky mezi oblačností zhruba v rozmezí 14. až 20. října 2024 pozorovat kometu C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Pro pozorovatele, kteří se nevydali na odlehlá neosvětlená místa za město či vesnici a na druhou stranu ani nepozorovali z vydatně uměle osvětlených ulic velkoměst, byla na hranici pozorovatelnosti prostým okem (podobně jako v roce 2020 kometa C/2020 F3 NEOWISE). Nyní už je kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS amatérsky nepozorovatelná.
V hledáčku astronomů byla donedávna také kometa dříve prozatímně označovaná A11bP7I, nyní označovaná C/2024 S1 (ATLAS), nedávno objevená přehlídkovým robotizovaným dalekohledovým systémem ATLAS. Ta se do značné míry již rozpadla a nelze čekat, že bude pozorovatelná z České republiky pouhým okem. Více o ní například: astro.cz, astro.cz, astro.cz, astro.cz, theskylive.com, spaceweather.com, space.com.
Fáze Měsíce:
1. listopadu 2024 (pátek) je nov
9. listopadu 2024 (sobota) je první čtvrt
15. listopadu 2024 (pátek) je úplněk
23. listopadu 2024 (pátek) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v listopadu 2024 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v listopadu mimo neděle a svátky mezi 18:00 a 20:00 SEČ. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v listopadu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 8. listopadu do zhruba 18. listopadu.
Pozorovatelnost Lunar-X v listopadu 2024:
V listopadu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 8. listopadu 2024 ve 12:49 UT tj. ve 13:49 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze 2 úhlové stupně nad ideálním obzorem, v listopadu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v listopadu 2024 prostým okem:
Od 1. 11. 2024 do zhruba 04. 11. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 05. 11. 2024 do zhruba 14. 11. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 15. 11. 2024 do 30. 11. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Pozorovatelnost vybraných planet v listopadu 2024:
Merkur – v listopadu 2024 amatérsky nepozorovatelný (přestože se 16. listopadu 2024 dostává do jedné z letošních maximálních východních elongací)
Venuše – pozorovatelná na začátku listopadu 2024 ve večerních hodinách krátce nízko nad obzorem (přibližně mezi 16:40 až 16:55 SEČ), doba po kterou je Venuše pozorovatelná se během listopadu 2024 postupně prodlužuje, na konci listopadu 2024 pozorovatelná ve večerních hodinách přibližně po dobu jedné a půl hodiny (přibližně mezi 16:15 až 17:45 SEČ)
Mars – pozorovatelný na začátku listopadu 2024 od 21:30 SEČ do svítání, doba po kterou je Mars pozorovatelný se během listopadu 2024 postupně prodlužuje, pozorovatelný na konci listopadu 2024 přibližně od 20:45 SEČ do svítání
Jupiter – pozorovatelný na začátku listopadu 2024 přibližně od 19:00 SEČ do svítání, pozorovatelný na konci listopadu přibližně od 17:30 SEČ do 6:45 SEČ
Saturn – pozorovatelný na začátku listopadu od setmění (přibližně 17:15 SEČ) do přibližně 1:00 SEČ, pozorovatelný na konci listopadu od setmění (přibližně 16:45) SEČ do přibližně 21:45 SEČ
Předpokladem pro pozorování planet je jasná obloha.
Meteorické roje:
Na začátku listopadu nastává maximum nepříliš výrazného meteorického roje Jižní Tauridy, letos u nich očekáváme zenitovou hodinovou četnost kolem 5 meteorů za hodinu v okamžiku maxima, které by mělo nastat v noci ze 4. na 5. listopadu. Radiant tohoto meteorického roje vychází nad obzor se setměním (při pohledu z České republiky). Měsíc je tu noc ve fázi tenkého srpku písmene “D” a vychází krátce po setmění. Pozorovat Jižní Tauridy tedy letos můžete zkusit (za předpokladu jasné oblohy) jakoukoli hodinu během uvedené noci (případně pár nocí před datem maxima či pár nocí do datu maxima).
Taktéž v listopadu mají maximum Severní Tauridy (opět nepříliš výrazný meteorický roj), i u nich letos očekáváme zenitovou hodinovou četnost kolem 5 meteorů za hodinu v okamžiku maxima, které by mělo nastat v noci z 11. na 12. listopadu. Radiant tohoto meteorického roje vychází nad obzor taktéž se setměním (při pohledu z České republiky). Měsíc je ale během noci jejich maxima už ve fázi mezi první čtvrtí a úplňkem. Pozorovat Severní Tauridy je tedy ideální (v noci z 11. na 12. listopadu, případně pár nocí před datem maxima či pár nocí do datu maxima) až v druhé polovině noci poté, co Měsíc zapadne za obzor.
Polohu radiantů Jižních Taurid a Severních Taurid dne 4. listopadu ve 20:00 hodin SEČ zachycuje společný obrázek (sestavený v simulačním počítačovém programu Stellarium) níže (Jižní Tauridy a Severní Tauridy se svou aktivitou výrazně časově překrývají).
Dalším pravidelným listopadovým meteorickým rojem jsou Leonidy. Maximum meteorického roje Leonid očekáváme v noci z 16. na 17. listopadu, stejně jako letošní (říjnové) Orionidy nebudou mít letošní Leonidy příznivé pozorovací podmínky, neboť v okamžiku jejich maxima bude Měsíc ve fázi kolem úplňku. Radiant tohoto roje bude nejvýše nad obzorem (při pohledu z České republiky) až při svítání, nejvhodnější tedy bude pozorovat Leonidy před svítáním, očekávaná zenitová četnost roje bude 15 meteorů za hodinu.
Polohu radiantu Leonid dne 17. listopadu 2024 v 6:00 SEČ zachycuje obrázek (sestavený v simulačním programu Stellarium) níže.
Zajímavé konjunkce (pozorovatelné z České republiky):
Dne 10. a 11. listopadu 2024 můžete na večerní setmělé obloze najít planetu Saturn poblíž Měsíce (10. listopadu je neděle a úpická hvězdárna nemá večer otevřeno, 11. listopadu můžete toto úhlové přiblížení pozorovat společně s průvodci úpické hvězdárny během večerního pozorování pro veřejnost). Situaci pro oba uvedené dny zachycují obrázky (sestavené v simulačním počítačovém programu Stellarium) níže.
Další zajímavé úkazy na obloze (pozorovatelné z České republiky):
4. listopadu 2024 22:55 SEČ bude prostředníctvím hvězdářských dalekohledů pozorovatelný přechod stínu Titanu (největšího měsíce Saturnu) na Saturnu, úkaz ale nastává mimo otvírací dobu úpické hvězdárny. Polohu Saturnu na obloze v uvedený okamžik a detail úkazu zachycují obrázky (sestavené v počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
20. listopadu 2024 22:09 SEČ bude prostředníctvím hvězdářských dalekohledů opět pozorovatelný přechod stínu Titanu (největšího měsíce Saturnu) na Saturnu, úkaz ale opět nastává mimo otvírací dobu úpické hvězdárny. Polohu Saturnu na obloze v uvedený okamžik a detail úkazu zachycují obrázky (sestavené v počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
Výběr zajímavých výročí měsíce listopadu:
1. listopadu 1994 09:31:00 UTC odstartovala (s pomocí nosné rakety Delta II) do vesmíru kosmická sonda Wind; ve vesmíru obíhá kolem Lagrangeova bodu L1 soustavy Země – Slunce (přičemž od listopadu 2003 do února 2004 se sonda nacházela u Lagrangeova bodu L2 soustavy Země – Slunce, pak byla převedena na takzvanou Lissajousovu orbitu v okolí Lagrangeova bodu L1 soustavy Země – Slunce a následně zhruba od roku 2020 je na takzvané halo orbitě v okolí Lagrangeova bodu L1 soustavy Země – Slunce); zkoumá sluneční vítr, tedy částice přicházející ze Slunce (30 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. listopadu 1969 proběhl první pokus o start čínské rakety CZ-1 (též Čchang Čeng 1, resp. Chang-Zheng 1, v překladu do angličtiny Long March 1, v překladu do češtiny Dlouhý pochod 1), start proběhl z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan (též Jiuquan Satellite Launch Center), což původně byla čínská raketová základna; start byl neúspěšný; první úspěšný pokus o suborbitální let rakety CZ-1 proběhl 10. ledna 1970; první úspěšný pokus o orbitální let rakety CZ-1 proběhl 24. dubna 1970 – byl vynesen čínský satelit Dong Fang Hong (v překladu do angličtiny Red is East) (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. listopadu 2019 13:59:47 UTC odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Cygnus NG-12; let byl úspěšný; kromě zásob a materiálu pro posádku vynesla tato kosmická loď také 13 modulů a subsatelitů a také komponenty pro prodloužení životnosti přístroje AMS-2 (Alpha Magnetic Spectrometer – 2), což je na vnějším povrchu Mezinárodní kosmické stanice instalovaná aparaturu sloužící ke zkoumání temné hmoty (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. listopadu 2009 01:50:00 UTC úspěšně odstartovala ze Země (z ruského kosmodromu Pleseck s pomocí nosné rakety Rokot) družice Evropské kosmické agentury zvaná PROBA-2; původně technologický demonstrátor sluneční observatoře (o hmotnosti 130 kg) nakonec funguje jako důležitá součást systému sledování kosmického počasí; zároveň s ní byla vynesena i družice Soil Moisture and Ocean Salinity (zkráceně SMOS, taktéž družice Evropské kosmické agentury); na přípravě družice PROBA-2 (nakonec úspěšně umístěné na sunsynchronní dráze) se podílela i Česká republika (Astronomický ústav Akademie věd České republiky a Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky) (15 let) [1b], [1b], [1a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. listopadu 1974 byla sovětská měsíční sonda Luna 23 navedena na oběžnou druhu Měsíce (50 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. listopadu 1589 se narodil Giovanni Battista Zupi, italský astronom, matematik a jezuitský kněz; například jako první spatřil v roce 1630 (za pomocí teleskopu vyrobeného italským právníkem a astronomem jménem Francesco Fontana) pruhy na planetě Jupiter; dnes je známo, že do pruhů (rovnoběžných s rovníkem planety) je uspořádána plynná obálka Jupiteru (425 let) [1b], [1b]
3. listopadu 1994 11:59:43 am EDT tj. 16:59:43.060 UTC úspěšně odstartoval k letu STS-66 raketoplán Atlantis; na palubě bylo 6 astronautů (5 Američanů a 1 Francouz); hlavními cíli letu byly vypuštění a opětovné zachycení německé vědecké družice CRISTA-SPAS a provedení experimentů v laboratoři The Atmospheric Laboratory for Applications and Sciences – 3 (zkráceně ATLAS-03, jedna z řady laboratoří Spacelab); zpět na Zem se Atlantis z tohoto letů úspěšně vrátil 14. listopadu 1994 10:33:45 EST tj. 16:59:43.060 UTC (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. listopadu 1994 11:18:26 UTC se zpět na Zem vrátila pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-19; po pobytu na dnes již neexistující kosmické stanici MIR v ní přistáli Malenčenko, Musabajev a Merbold; ze Země tato kosmická loď s posádkou Malenčenko a Musabajev odstartovala 1. července 1994 12:24:50 UTC; Ulf Merbold na MIR přiletěl v Sojuzu TM-20 dne 6. října 1994 00:28:15 UTC (30 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. listopadu 1974 startovala ze čínské základny Jiuquan (Jiuquan Satellite Launch Center, v češtině někdy uváděné jako Ťiou-čchüan) čínská nosná raketa Čchang Čeng 2A, zkráceně CZ-2A (v angličtině Chang Zheng 2A, anglickou zkratkou CZ-2A, v češtině Dlouhý pochod 2A), nesoucí čínskou špionážní družici Fanhui Shi Weixing 0 (zkráceně FSW-0, též označovaná FSW-0 (1) či FSW-0 0); šlo o první start rakety Čchang Čeng 2; raketa havarovala (50 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. listopadu 1964 19:22:05 UTC byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vynesena sonda Mariner 3; šlo o americkou průletovou sondu k Marsu; sonda byla neúspěšná, po startu se neoddělil aerodynamický kryt, a tak nemohly být rozvinuty sluneční panely a po vyčerpání energie z akumulátorů přestal Mariner 3 vysílat; sesterská sonda Marineru 3, Mariner 4 (start ze Země 28. listopadu 1964), se stala první úspěšnou marsovskou průletovou sondou (60 let) [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. listopadu 1929 bylo slavnostně otevřeno Moskevské planetárium (95 let) [1b], [6], [6]
5. listopadu 1879 zemřel skotský fyzik James Clerk Maxwell, autor rovnic popisujících vztahy elektrických a magnetických veličin, byl pravděpodobně také autorem první barevné fotografie (145 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6]
6. listopadu 1974 přistála na Měsíci v oblasti Mare Crisium sovětská měsíční sonda Luna 23; ze Země odstartovala 28. října 1974 14:30:32 UTC; přistání neproběhlo podle plánu a po přistání na Měsíci sonda nebyla schopna vykonat plánovaný vrt do měsíčního povrchu; jak bylo později zjištěno na základě snímků americké lunární sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), sonda Luna 23 se při svém přistání skácela na bok (50 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. listopadu 1964 byla z Wallops Island nosnou raketou Scout X-4 vynesena vědecká družice americká Explorer 23 (označovaná též S 55C); náplním práce této družice bylo studium mikrometeoritů (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. listopadu 2004 18:30 UT poprvé odstartovala sovětská/ruská nosná raketa Sojuz 2; konkrétně šlo o start nosné rakety Sojuz 2-1a z kosmodromu Pleseck a při tomto suborbitálním testovacím letu vynesla technologickou družici Oblik GVM (20 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
8. listopadu 1984 12:15:00 UTC (7:15 am EST) úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery (let STS-51-A) s družicemi Syncom 4 (též označovaná LEASAT 1, sloužící zejména pro spojení s americkým válečným loďstvem) a Anik D2 (též označovaná ARABSAT 1D, kanadská geostacionární telekomunikační družice) a pěti americkými astronauty na palubě; během letu (po úspěšné vypuštění obou družic) byly za využití manévrovací jednotky MMU (zařízení typu křeslo s tryskami pro výstupy do volného kosmického prostoru) a za použití mechanického ramene Canadarm zachyceny a do nákladového prostoru raketoplánu umístěny dvě porouchané družice (družice Palapy, též označovaná Palapa-B2, a družice Westar 6); z tohoto letu se Discovery úspěšně zpět na Zem vrátil 16. listopadu 1984 11:59:56 UTC (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. listopadu 1969 01:52 UTC poprvé odstartovala do vesmíru družice vyrobená v Německu; odstartovala pomocí nosné rakety Scout B z amerického Vanderbergu; jednalo se o vědeckou družici nazvanou Azur (označovaná též GRS A či Azur 1 či GRS 1); studovala Van Allenovy pásy, částice slunečního větru a polární záře (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. listopadu 1959 byla slavnostně otevřena Hvězdárna v Úpici, stavba zděné úpické hvězdárny začala 17. července 1955, zhruba rok poté, co byla předchozí dřevěná astronomická úpická pozorovatelna 22. srpna 1954 zničena silným větrem (65 let) [1a], [1b], [3], [3], [6]
8. listopadu 1854 se narodil švédský matematik a fyzik Janne Rydberg, též známý jako Johannes Robert Rydberg; objevil některé zákonitosti mezi spektrálními čárami prvků; Rydbergova konstanta – energie prvního stavu elektronu v atomu vodíku – je pojmenována po něm (170 let) [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
9. listopadu 1934 se narodil Carl Edward Sagan, americký astronom, astrofyzik a exobiolog, spolunavrhl například pozlacenou plaketu na sondě Pioneer 10 nebo se u NASA zasadil o pořízení legendární fotografie zvané Pale Blue Dot, na které je ze sondy Voyager 1 chystající se opustit sluneční soustavu ze vzdálenosti 40,5 astronomických jednotek vyfotografována planeta Země jako malá modrá tečka (90 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [2], [2a], [3], [3b], [3], [3a], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
10. listopadu 2014 03:59 UTC úspěšně přistál návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-13M s kosmonauty/astronauty Maksimem Surajevem, Reidem Wismanem a Alexanderem Gerstem; se stejnou posádkou odstartoval tento Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici 28. května 2014 (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. listopadu 2009 14:22 UTC (tj. 2:22 p.m. GMT) odstartovala z Bajkonuru nosná raketa Sojuz-U a k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně dopravila další její modul, modul Poisk (známý také jako Mini-Research Module 2, zkráceně MRM 2), volný stykovací uzel Poisku míří směrem od Země a pod označením “Poisk zenith” slouží k připojování ruských kosmických lodí Sojuz a Progress a od listopadu 2020 také jako přechodová komora pro výstupy do vesmíru (15 let) [1a], [1a], [1b], [3], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. listopadu 2019 15:56 SEČ poprvé do vesmíru odstartovaly družice Starlink určené pro “ostrý” provoz (šlo o 60 družic Starlink, várku označovanou 1-1), před touto první várkou pro “ostrý” provoz byla úspěšně vynesena jedna várka 60 družic testovacích (24. května 2019) a ještě před ní dva testovací satelity Tintin A a B jako sekundární náklad mise Paz; satelity Starlink tou dobu ještě nevyužívaly tmavé nátěry a další konstrukční prvky ke snížení odrazivosti slunečního světla, a tak jejich svítivost na noční obloze byla vyšší než u dnes vynášených družic Starlink (5 let) [1a], [1b], [3], [3b], [3b], [3b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. listopadu 2014 přistálo pouzdro Philae na kometě Čurjumov-Gerasinemko; ke kometě ho dopravila sonda Rosetta; bohužel, přistálo v obtížné pozici na jiném než plánovaném místě, a tak splnilo jen některé plánované úkoly (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3b], [3], [3], [3], [3], [3], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. listopadu 1924 se narodil francouzský astronom Audouin Dollfus (celým jménem Audouin Charles Dollfus); například objevil (15. prosince 1966) měsíc planety Saturn zvaný Janus; jeho jméno nese jedna z planetek (100 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6]
13. listopadu 2019 opustila japonská kosmická sonda Hayabusa 2 oběžnou dráhu planetky (162173) Ryugu (též nazývané Ryugu nebo Ryugu!) a s odebranými vzorky se vydala na cestu zpět k Zemi; k odebrání materiálu došlo dvakrát, 21. února 2019 a 11. července 2019; návratové pouzdro obsahující odebrané vzorky úspěšně přistálo na Zemi 6. prosince 2020; ze Země tato sonda odstartovala 3. prosince 2014 04:22:04 UTC (5 let) [1a], [1b], [2], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. listopadu 1994 10:33:45 EST tj. 15:33:45 UTC úspěšně přistál zpět na Zemi po letu STS-66 raketoplán Atlantis (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. listopadu 1969 16:22:00 UTC odstartovala s pomocí rakety Saturn V ze Země mise Apollo 12, historicky druhý kosmický let, při němž lidé přistáli na Měsíci; astronauté během procházky po měsíčním povrchu navštívili americkou měsíční sondu Surveyor 3, která na měsíční povrch 3. května 1967 úspěšně dopadla (55 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. listopadu 2004 byla na oběžnou dráhu kolem Měsíce byla navedena testovací sonda SMART-1; šlo o ve Švédsku navrženou sondu Evropské kosmické agentury; ze Země odstartovala s pomocí nosné rakety Ariane 5G z kosmodromu Kourou 27. září 2003 23:14:46 UTC (společně s dvěma dalšími zařízeními); na Měsíc dopadla 3. září 2006 (20 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [3], [3], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. listopadu 1974 byly z SLC2W Vandenberg AFB raketou Delta 2310 (patřící do řady raket Delta 2000) vyneseny družice NOAA 4 (též označovaná ITOS G, americká meteorologická družice s cílovou oběžnou dráhou ve výšce 1451 až 1465 kilometrů), Intasat 1 (též označovaná Intasat, historicky první španělská družice, jejím hlavním úkolem bylo studium ionosféry) a Oscar 7 (též označovaná například AMSAT-OSCAR 7 či AMSAT P2B, malá družice vyrobená radioamatérskou společností Radio Amateur Satellite Corporation neboli AMSAT) (50 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. listopadu 2009 19:28:10 UTC úspěšně odstartoval k letu STS-129 raketoplán Atlantis s šesti americkými astronauty na palubě; cílem letu byla doprava zásob a náhradních dílů a doprava dvou nosných konstrukcí určených k umístění na vnějšku Mezinárodní kosmické stanice označovaných ELC-1 a ELC-2 (ExPRESS Logistics Carrier); posádka také připravila Mezinárodní kosmickou stanici na přílet nového modulu Tranquility (Node 3); na Zemi se z tohoto letu Atlantis úspěšně vrátil 27. listopadu 2009 14:44:23 UTC se sedmi pasažéry (přibrána byla členka 21. dlouhodobé expedice Nicole Stottová) (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. listopadu 2014 byla na Mezinárodní stanici instalována první 3D tiskárna určená pro tisk ve stavu mikrogravitace; téhož dne byl proveden první kalibrační 3D tisk, druhý kalibrační 3D tisk byl pak proveden 20. listopadu 2014 a 24. listopadu 2014 přijmutím instrukcí k tisku (zaslaných ze Země) byl zahájen tisk prvního předmětu, který byl ve stavu mikrogravitace vyroben, byla jím destička s nápisem “MADE IN SPACE”; tisk byl proveden z plastického filamentu; tato 3D tiskárna byla na Mezinárodní kosmickou stanici dopravena při zásobovací misi CRS-4 kosmickou lodí Dragon Cargo (10 let) [1a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6]
18. listopadu 1989 14:34 UTC úspěšně odstartovala do vesmíru kosmická observatoř Cosmic Background Explorer (COBE), též zvaná Explorer 66; jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze; umístěna byla na oběžné dráze Země ve výšce 900 km (30 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. listopadu 1999 22:30 UTC (tj. 20 listopadu 1999 6:30 a.m. pekingského času) odstartovala mise Šen-čou 1 (anglicky označovaná Shenzhou 1); šlo o první orbitální letový test čínské kosmické lodi určené pro lidskou posádku, v tomto případě letěla loď bez posádky; přistávací kapsle této mise úspěšně přistála v čínské provincii zvané Vnitřní Mongolsko dne 20. listopadu 1999 19:41 UTC (tj. 21. listopadu 3:41 a.m. pekingského času) (25 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. listopadu 1969 06:54:35 UTC přistál na měsíčním povrchu lunární modul mise Apollo 12, druhé americká mise, která dopravil astronauty na povrch Měsíce; tento exemplář lunárního modulu nesl označení LEM 6 (a jméno Interpid) (55 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. listopadu 2004 17:16:01 UTC byla nosnou raketou Delta II 7320-10C (Delta 309) z Cape Canaveral vynesena americká družice Swift (též označovaná jako Neil Gehrels Swift Observatory, Swift Gamma-Ray Burst Mission, MIDEX 3 či Explorer 84), kosmická observatoř nesoucí širokoúhlý detektor gama záblesků, dalekohled pro rentgenovou oblast a dalekohled pro ultrafialovou a viditelnou oblast; Swift byl úspěšně umístěn na nízkou oběžnou dráhu Země, kde úspěšně pracuje (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. listopadu 1889 se narodil americký astronom Edwin Hubble; podílel se na objevu závislosti (v jeho době byla závislost brána jako přímá úměra) vzdálenosti galaxií a rudého posuvu galaxií (který je přímo úměrný rychlosti vzdalování dané galaxie – za předpokladu, že uvažujeme jen rudý posuv daný Dopplerovým jevem), tedy Hubbleova zákona, který je zhruba od roku 2019 označován jako Hubbleův-Lemaitreův zákon; po Edwinu Hubbleovi je pojmenován Hubbleův vesmírný dalekohled (135 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [3a], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. listopadu 1964 17:09:39 GMT byly z Vandenberg AFB nosnou raketou Scout společně vyneseny vědecké družice Explorer 24 (též označovaná AD-B, Air Density experiment-B či S-56C), jednalo se o kouli o průměru 3,6 metrů a měla za úkol studovat hustotu zemské atmosféry, a Explorer 25 (též označovaná Injun 4, IE-B, Ionospheric Explorer-B či Explorer XXV), což byla sonda pro studium kosmických částic a zemského magnetismu; poprvé NASA vynesla dva satelity najednou (60 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. listopadu 1944 zemřel britský astrofyzik Arthur Stanley Eddington, známý je například díky výpravě z roku 1919 na africký ostrov Principe v Guinejském zálivu, při které bylo fotografováno úplné zatmění Slunce, tato fotografie pak posloužila jako jeden z důkazů platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity (80 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3], [3], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. listopadu 2014 21:01 UTC odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici pilotovaná mise Sojuz TMA-15M s posádkou Anton Škaplerov, Samantha Cristoforetti(ová) a Terry Virts; zpět na Zem se se stejnou posádkou tento Sojuz vrátil 11. června 2015 13:44 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. listopadu 1989 00:23:30 UTC (tj. 22. listopadu 1989 07:23:30 p.m. EST) úspěšně odstartoval k letu STS-33 raketoplán Challenger s pěti americkými astronauty na palubě (včetně jedné astronautky); hlavním a úspěšně splněným cílem letu bylo vynesení a vypuštění vojenského výzvědného satelitu nazvaného Orion 2 (též zvaného RIO 2, Mission 7606, USA 48 či Magnum 2) pro americké NRO/CIA/NSA; z tohoto letu se Challenger úspěšně vrátil (přistání se uskutečnilo na betonové dráze 04 základny Edwards) dne 28. listopadu 1989 v 00:31 UT (35 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. listopadu 1864 zemřel Friedrich Georg Wilhelm von Struve, na severu Německa narozený astronom působící v Rusku; zabýval se například dvojhvězdami, aberací světla či měřením paralax některých hvězd; astronomy se stali i někteří z jeho synů, vnuků a pravnuk Otto Struve (160 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [3], [3], [3]
24. listopadu 1969 20:58:24 UTC se tříčlenná posádka druhé americké výpravy na povrch měsíce, Apolla 12, úspěšně vrátila zpět na Zemi (55 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. listopadu 1734 se narodil se Johann Albrecht Euler (psaný též Johann Albert Euler nebo John-Albert Euler), ruský astronom a matematik švýcarského původu, syn podstatně slavnějšího matematika a fyzika Leonharda Eulera (290 let) [1b], [1a], [1b], [2a]
25. listopadu 1694 zemřel Ismaël Boulliau, psaný též jako Ismaël Bullialdus, francouzský astronom a matematik, současník Keplera (330 let) [1b], [1a], [2a]
26. listopadu 1989 13:01:41 UTC odstartoval s pomocí nosné rakety Proton-K k dnes již neexistující sovětské kosmické stanici MIR její rozšiřující modul Kvant-2, po úspěšném vynesení a připojení sloužil jako přístrojová a vědecká sekce a jako přechodová komora (35 let) [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. listopadu 1959 07:26 UTC startovala z amerického kosmodromu Eastern Test Range (též John F. Kennedy Space Center, Kennedy Space Center či KSC) nosná raketa Atlas Able s kosmickou sondou označovanou Pioneer P-3 (též označovanou Pioneer 5B); sonda se měla vydat k Měsíci; start byl neúspěšný; 45 sekund po startu došlo k explozi (65 let) [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. listopadu 1864 se narodil se francouzský astronom Auguste Honoré Charlois, objevitel 99 planetek, k jejich hledání využíval fotografování oblohy (160 let) [1b], [2a], [3b]
27. listopadu 2009 14:44:23 UTC se z mise STS-129 (let k Mezinárodní kosmické stanici) úspěšně zpět na Zem vrátil raketoplán Atlantis s posádkou (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. listopadu 1989 00:31 UT se zpět na Zem z mise STS-33 vrátil raketoplán Challenger s posádkou (35 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. listopadu 1964 14:22:01 UTC odstartovala americká průletová marsovská sonda Mariner 4; sonda byla úspěšná; fotografovala povrch Marsu (při průletu kolem 14.-15. července 1965), díky čemuž pak byla zavrhnuta teorie, že na Marsu se vyskytují uměle vytvořené přímé vodní kanály; také zjistila, že Mars na rozdíl od Země nemá magnetické pole; šlo o sesterskou sondu neúspěšného Marineru 3 (startoval 5. listopadu 1964 19:22:05 UTC) (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. listopadu 1964 13:12 UTC odstartovala sovětská kosmická sonda Zond 2; jednalo se o zkušební sondu, který měla vyzkoušet technologie potřebné k tomu, aby sondy byly schopné doletět k Marsu; start s pomocí rakety Molnija 8K78 byl úspěšný, ale půl roku po startu (v dubnu 1965) bylo se sondou přerušeno radiové spojení a kolem Marsu pak proletěla (pravděpodobně 6. srpna 1965) jako nekomunikující těleso (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, číslo 5, říjen-listopad 2023, ročník 54, str. 39
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas (máte v listopadu na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Šířka zobrazené části oblohy (v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázku, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici