Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte vánoční stromeček na úpickém náměstí.
Události na úpické hvězdárně:
Po vánoční a novoroční pauze se hvězdárna v pondělí 6. ledna 2025 zas otvírá veřejnosti.
Fáze Měsíce:
7. ledna 2024 (úterý) je první čtvrt
13. ledna 2024 (pondělí) je úplněk
21. ledna 2024 (úterý) je poslední čtvrt
29. ledna 2024 (středa) je nov
Pozorovatelnost Lunar-X v lednu 2025:
V lednu 2025 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 6. ledna 17:14 UT tj. ve 18:14 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky přibližně 44 úhlových stupňů nad jižním obzorem, v lednu 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky (amatérským hvězdářským dalekohledem) dobře pozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Komety:
Zhruba jen tři večery v lednu bude možná pozorovatelná (i prostým okem) kometa C/2024 G3 (ATLAS), pokud bude pozorovatelná, bude pozorovatelná krátce večer po západu Slunce nizko nad západním obzorem v místě, kde zhruba Slunce zapadalo. Další a aktuálnější informace najdete například: theskylive.com, vanbuitenen.nl, skyandtelescope.org, en.wikipedia.org. Počítačovou simulaci možné podoby komety vidíte níže.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v lednu 2025 prostým okem:
Zhruba od 02. 01. 2025 do zhruba 06. 01. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
Zhruba od 07. 01. 2025 do zhruba 08. 01. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 09. 01. 2025 do zhruba 14. 01. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 15. 01. 2025 do zhruba 31. 01. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Deep Sky objekty:
Z celého roku právě na začátku ledna stoupá (při pohledu na noční oblohu z České republiky) nejvýše nad obzor Krabí mlhovina promítající se do souhvězdí Býka, v hvězdářském dalekohledu ji uvidíme nejlépe za jasných bezměsíčných nocí (například při novu), pozorovat ji v lednu můžeme i během večerních pozorování z úpické hvězdárny (v lednu jsou večerní pozorování kromě nedělí a svátků od 18. do 20. hodiny, ale do 5. ledna 2025 je hvězdárna pro veřejnost uzavřena). Jde o pozůstatek po hvězdě vysoké hmotnosti, která se (roku 1054) gravitačně zhroutila a s tím byl spojený výbuch ve formě supernovy a odvržení plynné (dnes v dalekohledech pozorovatelné) obálky hvězdy. Více o Krabí mlhovině například: cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, hvezdnouoblohou.wz.cz. Polohu Krabí mlhoviny v pondělí 6. ledna ve 20:00 vidíte na obrázku (sestaveném v počítačovém astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Meteorické roje:
V lednu nastává maximum meteorického roje Kvadrantid (jsou pojmenované podle dříve používaného, dnes už nepoužívaného, souhvězdí Zedního kvadrantu, zrušeného roku 1922). Maximum je očekáváno v pátek 3. ledna 2025 v 16 hodin (tento roj mívá časově krátké maximum – doporučujeme pozorovat v noci z 2. ledna na 3. ledna nebo v noci z 3. ledna na 4. ledna – a obvyklou maximální zenitovou četnost kolem 110 meteorů za hodinu, reálné množství pozorovaných meteorů bývá menší než maximální zenitová četnost, při vyjasnění za předpokladu širokého rozhledu a volby místa bez rušivého osvětlení lze očekávat 60 až 80 meteorů tohoto roje za hodinu). Vzhledem k tomu, že astronomové již souhvězdí Zedního kvadrantu nepoužívají, je místo, kde najdeme radiant Kvadrantid v souhvězdí Pastýře (a latinský název pro souhvězdí Pastýře je Bootis, proto jsou Kvadrantidy někdy označovány také jako Bootidy), neznamená to však, že se při pozorování Kvadrantit musíte zaměřit nutně tímto směrem. Ideální čas pro pozorování bude večer po setmění a pozorovací podmínky pro Kvadrantidy budou letos dobré díky tomu, že Měsíc bude pouhé tři dny po novu.
Planety a zajímavé konjunkce:
Venuše
Planeta Venuše je po celý leden během večerních pozorování pro veřejnost v dalekohledech úpické hvězdárny snadno pozorovatelná (za předpokladu jasné oblohy). Kolem 14. ledna 2025 můžeme vidět Venuši v hvězdářském dalekohledu skoro přesně v podobě půlměsíce (pozorovatelná zhruba od 16:45 zhruba do 19:45 SEČ v závislosti na tom, jak vypadá váš reálný obzor u jihojihozápadu). Pro úplnost dodejme, že dne 10. ledna bude Venuše v největší východní elongaci (při východní elongaci je pozorovatelná večer nad západní obzorem).
Mars a konjunkce Marsu a Měsíce
Mars bude v polovině ledna 2025 v opozici se Sluncem, bude tedy pozorovatelný celou noc a poblíž dne opozice bude také Zemi v rámci roku 2025 nejblíže. Samotný okamžik opozice připadá na čtvrtek 16. ledna 2025 ve 3:32 SEČ a přesný okamžik největšího přiblížení Marsu a Země nastane 12. ledna 2025 ve 13:32 SEČ. Kolem 20. hodiny SEČ budeme Mars v těch dnech vídat ve výšce zhruba 40 stupňů nad východním obzorem. Kdybyste si nebyli jisti, která načervenalá „hvězdička“ je Mars, najdete ho 14. ledna 2025 kolem 20. hodiny SEČ asi 10 úhlových stupňů vpravo nahoře od Měsíce, nahoře od něj pak v tento okamžik budou nejdříve hvězda Pollux a pak hvězda Castor (při pozorování z České republiky, situaci na nebi ukazuje obrázek níže, obrázek je sestavený v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium).
Jupiter
Planeta Jupiter je po celý leden během večerních pozorování pro veřejnost v dalekohledech snadno pozorovatelná (za předpokladu jasné oblohy).
Saturn a zákryt Saturnu Měsícem
Chcete-li na úpickou hvězdárnu přijít v lednu 2025 pozorovat našimi dalekohledy planetu Saturn, doporučujeme spíše první polovinu ledna, v druhé polovině ledna bude již Saturn v době našich večerních pozorování velice nízko nad obzorem či za stromy. Dne 4. ledna 2025 se na večerní obloze odehraje zákryt Saturnu Měsícem a následně se „na druhé straně Měsíce“ Saturn zase objeví. Jev by měl být pozorovatelný i pouhým okem a to i z ulic měst, neboť Saturn bude v té době mít „jasnost“ kolem jedné magnitudy. Vstup Saturnu za kotouč Měsíce nastane kolem 18:36 SEČ (výška Saturnu nad ideálním obzorem kolem 26 stupňů), výstup Saturnu zpoza Měsíce by měl nastat kolem 19:36 SEČ (výška Saturnu nad ideálním obzorem více jak 10 stupňů), přičemž v závislosti na konkrétním pozorovacím místě se uvedené časy mohou v rámci České republiky o několik minut lišit. V tento den máme, bohužel, ještě zavřeno.
Konjunkce Venuše – Saturn
18. ledna 2025 můžeme večer vidět Venuši poblíž Saturnu, úkaz můžete pozorovat zhruba mezi 16:30 a 19:30 SEČ, méně jasný Saturn bude asi 2 úhlové stupně od jasnější Venuše (při pohledu z České republiky bude Saturn od Venuše směrem vlevo dolů), Úkaz (nad jihozápadozápadním obzorem) v 19:30 vidíte na obrázku (sestaveném v počítačovém astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Ostatní úkazy na obloze:
Jednou z typických věcí večerního a nočního zimního nebe je vedle souhvězdí Orion a asterismu Velký vůz v poloze „nízko nad obzorem s ojí doleva“ jedna opravdu hodně jasná hvězda svítící večer při jihojihovýchodním obzoru. Jde o nejjasnější hvězdu souhvězdí Velký pes, hvězdu Sirius. Tato hvězda je, jako mnoho jiných hvězd, dvojhvězdou, jejího výrazně méně jasného průvodce, hvězdičku Sirius B, můžete ve větších hvězdářských dalekohledech nalézt v těsné blízkosti jasného Síria A (v roce 2025 asi 11 úhlových vteřin od něj). Nejvhodnější doba pro jeho pozorování dalekohledem je ve chvíli, kdy je co nejvýše nad obzorem, což v lednu bývá kolem 23:45 SEČ, ale můžete se pokusit ho zahlédnout prostřednictvím dalekohledů úpické hvězdárny společně se zdejšími (živými:-) průvodci i během večerních pozorování kolem 20. hodiny. Polohu hvězdy Sírius (nad jihovýchodním obzorem) ve středu 15. ledna 2025 ve 20:00 SEČ vidíte na obrázku (sestaveném v počítačovém astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Výběr zajímavých výročí měsíce ledna:
5. ledna 2005 je datum někdy uváděné jako datum objevu trpasličí planety Eris (někdy se uvádí za den objevu 8. ledna 2005 nebo 10. ledna 2005 nebo 31. října 2003, první fotografie trpasličí planety Eris je zřejmě již z 29. září 1989); o Eris se nějaký čas soudilo, že je větší než Pluto; objevil ji Michael E. Brown a jeho spolupracovníci na fotografiích pořízených na Palomar Observatory v Kalifornii; před svým oficiálním pojmenováním se pro trpasličí planetu Eris používalo označení Xena; kromě trpasličí planety Eris objevil Michael E. Brown i další transneptunická tělesa (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. ledna 1625 gregoriánského kalendáře (26. prosince 1624 juliánského kalendáře) zemřel německý astronom Simon Marius; v roce 1614 publikoval Marius svou práci Mundus Iovialis popisující planetu Jupiter a její měsíce, které pojmenoval dodnes používanými jmény; přitom prohlásil, že objevil čtyři měsíce této planety o několik dní dříve než Galileo, rozpoutal tak spor s Galileem; Simon Marius také prohlašoval, že je objevitelem galaxie v souhvězdí Andromedy, ta však byla známa již středověkým arabským astronomům (400 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
6. ledna 1985 zasáhl v Argentině meteorit (nazvaný La Criolla) obytný dům; byly nalezeny tři fragmenty (40 let) [1b], [2a], [6]
6. ledna 1915 se narodila se Liisi Oterma(ová), finská astronomka, objevila nebo spoluobjevila 3 komety a 54 planetek (110 let) [1a], [1b], [1b], [1], [2a], [6]
6. ledna 1655 (někdy je uváděno 27. prosince 1654) se narodil švýcarský matematik, který se zabýval též astronomií, Jacob (Jacques) Bernoulli; byl nejstarším synem obchodníka Nicolause Bernoulliho, zakladatele rodu matematiků a fyziků (370 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6]
7. ledna 1985 byla raketou Mu-3S-II ze základny Kagoshima vynesena meziplanetární sonda Sakigake (též označovaná jako MS T5); úkolem sondy byl dálkový průzkum Halleyovy komety v době, kdy se tato kometa přiblížila ke Slunci v roce 1986 (šlo o jednu z řady různých tehdy k této kometě vyslaných sond); tato sonda úspěšně kolem komety proletěla 11. března 1986 ve vzdálenosti 6 990 000 km od jejího jádra (40 let) [1b], [1b], [1a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1610 poprvé Galileo Galilei pozoroval u planety Jupiter jeho měsíce; v tento den pozoroval u Jupiteru tři hvězdičky, o pár dní později dvě a pak čtyři; po čase zjistil, že nejde o hvězdy, ale o tělesa obíhající kolem Jupitera, o čtyři největší Jupiterovy měsíce; zda tyto čtyři měsíce pozoroval před Galileem Simon Marius není jisté (415 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 1845 se narodil Gyula Fényi, maďarský astronom, zabýval se sledováním Slunce (180 let) [1b], [2a]
10. ledna 2015 09:47:10 UTC (tj. 04:47 EST) úspěšně odstartovala v rámci letu SpaceX CRS-5 k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Dragon Cargo (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1995 byla (z Kennedyho vesmírného centra neboli Eastern Test Range nosnou raketou Atlas 2AS) úspěšně na oběžnou dráhu Země vynesena geostacionární telekomunikační družice (určená pro satelitní přenos videa, hlasu a dat) označovaná Intelsat 704 (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1975 byla z kosmodromu Bajkonur raketou Sojuz vynesena kosmická loď Sojuz 17 s dvoučlennou posádkou; úspěšně dosaženým cílem letu byla sovětská dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 4; zpět na Zem se posádka vrátila 9. února 1975 11:03:22 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1970 proběhl první úspěšný balistický let čínské rakety CZ-1 (též Čchang Čeng 1, resp. Chang-Zheng 1, v překladu do angličtiny Long March 1, v překladu do češtiny Dlouhý pochod 1), start proběhl z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan (též Jiuquan Satellite Launch Center), což původně byla čínská raketová základna; první úspěšný pokus o orbitální let rakety CZ-1 proběhl 24. dubna 1970 – byl vynesen čínský satelit Dong Fang Hong (v překladu do angličtiny Red is East) (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1965 zemřel český astronom Antonín Bečvář (60 let) [1a], [1b], [2a], [3], [6]
11. ledna 1960 bylo vydáním rozkazu číslo 321141 velitele sovětských Vojenských vzdušných sil zřízeno sovětské Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina; bylo zřízeno jako specializovaná složka vojenského letectva, ale roku 2009 bylo založeno nové, civilní (65 let) [1a], [1b], [1], [2a], [6]
12. ledna 2005 18:47:08 UTC odstartovala ze Země americká kosmická sonda Deep Impact; proletěla kolem komety 9P/Tempel 1 a při průletu kolem ní uvolnila impaktor, který na tuto kometu řízeně dopadl; následně (v rámci mise zvané EPOXI) ještě proletěla kolem komety 103P/Hartley 2 a při průletu kolem ní (v listopadu 2010) ji fotografovala (20 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3], [3], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. ledna 1955 poprvé za účelem zahájení výstavby přijeli generál sovětského ženijního vojska Georgij Maximovič Šubnikov a jeho spolupracovníci do kazašského Tjura-Tamu do místa tehdy plánované nové sovětské raketové a kosmické základny později pojmenované Bajkonur (65 let) [1a], [1b], [1], [2a], [6], [6], [6], [6]
Z 12. ledna 1910 pochází svědectví o pozorování komety, které se později dostalo označení Velká kometa roku 1910 či Velká lednová kometa roku 1910; nejstarší zpráva o pozorování této komety je zřejmě zpráva, že ji tehdy pozorovala skupina dělníků z Transvaalu na území dnešní Jižní Afriky; jednalo se o kometu viditelnou i za dne a od konce ledna 1910 byla prostým okem mnohými pozorovateli viděna i ze severní polokoule (115 let) [1b], [1], [1], [3b], [3a], [6]
14. ledna 2005 přistála sonda Huygens na největším měsíci planety Saturn, Titanu (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2], [2], [3b], [3], [3], [3], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. ledna 1975 byla otevřena k podpisu konvekce OSN zvaná „Úmluva o registraci objektů vypuštěných do kosmického prostoru“; jménem tehdejší Československé socialistické republiky byla tato úmluva podepsána 5. dubna 1976; do českého/československého právního systému bylo používání této mezinárodní konvence poprvé včleněno ve Sbírce zákonů Československé socialistické republiky ve Vyhlášce ministerstva zahraničních věcí číslo 130 vydané 3. listopadu 1978; dnes je v České republice na základě usnesení vlády č. 326 ze dne 5. května 2014 k vedení rejstříku kosmických objektů gesčně příslušné Ministerstvo dopravy (50 let) [1a], [2a], [6], [6]
15. ledna 1995 startovala z japonské základny Kagoshima raketa Mu-3S-2 (třístupňová raketa s dvěma pomocnými bočními stupni) s německo-rusko-australsko-japonskou družicí Express 1; družice měla zkoumat mikrogravitační efekty a otestoval své chování při návratu do zemské atmosféry; start byl neúspěšný kvůli selhání druhého stupně rakety (30 let) [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
15. ledna 1815 se narodil britský astronom, chemik a vynálezce Warren De la Rue, jeho jméno nese například kráter na Měsíci (210 let) [1a], [1b], [3b], [6]
18. ledna 2000 došlo k pádu meteoritů v oblasti kanadské Britské Kolumbie u jezera Tagish Lake, z pádu se podařilo nalézt množství meteoritů (25 let) [1b], [3b], [6]
18. ledna 1825 se narodil se Edward Frankland, anglický chemik a fyzik; je jedním z lidí, kteří nezávisle na sobě přispěli k objevu prvku hélium (190. výročí) [1b], [1a], [1a], [1a], [2a], [6], [6], [6], [6]
20. ledna 1930 se narodil americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin, který jako historicky druhý člověk stanul na povrchu Měsíce (v rámci mise Apollo 11 se startem ze Země 16. července 1969
13:32:00 UTC) (95 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. ledna 1775 se narodil se André-Marie Ampère, francouzský fyzik a matematik; je po něm pojmenována jednotka elektrického proudu (250 let) [1a], [1a], [1b], [1], [1], [2a], [6], [6], [6], [6]
21. ledna 2015 01:04:00 UTC (20. ledna 2015 20:04 lokálního času) úspěšně odstartovala z Cape Canaveral americká vědecká družice MUOS 3 (Mobile User Objective System 3), spolu s dalšími družicemi MUOs tvoří komunikační síť pro spojení mezi jednotkami US Navy (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. ledna 1965 21:34:54 UT startovala z amerického Vandenberg nosná raketa Atlas D výrobní číslo 172D (Atlas D byl v USA využíván jako mezikontinentální balistická raketa i kosmický nosný systém) s malou experimentální družicí OV1-021 (též OV-1-1) vynášenou pro USAF; start byl neúspěšný pro havárii prvního stupně (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
21. ledna 1960 odstartovala v rámci testování možností vyslání lidí do vesmíru v americké kosmické lodi na raketě „Little Joe 1a“ samice opičky druhu Macaca mulatta jménem Miss Sam; kosmická loď při balistickém letu dosáhla výšky 15 km (šlo test únikového systému lodi Mercury) a poté přistála v Atlantickém oceánu; opička Miss Sam přežila bez úhony; nešlo o prvního makaka vyslaného USA v raketě k hranici vesmíru, prvním makakem v kosmické lodi byl v červnu 1948 makak jménem Albert I., který stejně jako někteří další zvířecí kosmonauté svůj let nepřežil (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6]
22. ledna 1975 byla na oběžnou dráhu Země pomocí americké nosné rakety Delta z kosmodromu Vanderberg na oběžnou dráhu Země vynesena americká družice Landsat 2 (označovaná též jako ERTS B); šlo o družici pro podrobné snímkování Země; fungovala do února 1982 (50 let) [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. ledna 1990 odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C, první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6]
24. ledna 1985 z Cape Canaveral úspěšně odstartoval (v rámci mise nazvané STS-51-C nebo též Discovery F3) raketoplán Discovery; odstartoval s pětičlennou posádkou a vynesl vojenskou družici USA 8, též označovanou Orion 1 či Magnum; na palubě nesl také civilní australský experiment (40 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. ledna 1925 byl poprvé z paluby letadla pořízen filmový záznam slunečního zatmění, pás totality tehdy probíhal přes část USA (úplné zatmění bylo tehdy pozorovatelná například i z amerického New Yorku) a Atlantský oceán (100 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
26. ledna 1995 (25. ledna 1995 19:26 UT) z čínského kosmodromu Xichang startovala (pomocí rakety Čchang Čeng CZ-2E) telekomunikační družice Apstar 2 (zkratka pro Asia Pacific Star), šlo o družici hongkongské společnosti APT Satellite Holdings resp. APT Satellite Ltd. (formálně sídlící na Bermudských ostrovech); vynesení bylo neúspěšné, 51 sekund po startu raketa explodovala (30 let) [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
29. ledna 1935 se narodil český astronom Luboš Kohoutek, který od roku 1968 působil v cizině; je objevitelem řady planetek a je po něm pojmenována neperiodická Kohoutkova kometa (objevená jím 7. března 1973, je též označovaná C/1973 E1 nebo 1973 XII nebo 1973f), která periheliem prošla 28. prosince 1973 a na své cestě vesmírem ji vyfotografovala americká meziplanetární sonda Mariner 10 (90 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [3], [6], [6]
29. ledna 1880 se narodil Philibert Jacques Melotte, britský astronom původem z Belgie, sestavil katalog hvězdokup (145 let) [1a], [1b], [3b]
30. ledna 2020 byla zasláním povelu k přechodu do režimu „safe mod“ definitivně ukončena činnost Spitzerova vesmírného dalekohledu (anglicky Spitzer Space Telescope, zkráceně SST, též Space Infrared Telescope Facility, zkráceně SIRTF); pracoval na heliocentrické dráze přičemž byl umístěn poblíž libračního bodu L2 (putoval tedy kolem Slunce „v závěsu za Zemí“); ze Země odstartoval pomocí americké nosné rakety Atlas dne 25. srpna 2003 05:35:39 UTC; dne 15. května 2009 mu došlo chladící medium a od tohoto data pracoval jen v omezeném režimu – tzv. „Teplá mise“ (anglicky Warm Mission) (5 let) [1a], [1b], [2b], [2], [3b], [3], [4], [6], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
30. ledna 2015 prošla přísluním dlouhoperiodická kometa C/2014 Q2 (Lovejoy); v lednu 2015 byla vidět i pouhým okem z České republiky (10 let) [1a], [1b], [3a]
31. ledna 1980 se narodil Dan Milisavljevic, kanadský astronom; specializuje se na výzkum supernov a pozůstatků po supernovách, je také spoluobjevitelem některých měsíců planet Uran a Neptun (45 let) [1b], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [3b]
31. ledna 2015 14:22 UTC odstartovala z amerického Vandenbergu s pomocí nosné rakety Delta II (spolu s dalšími družicemi) americká vědecká družice Soil Moisture Active Passive (SMAP); úkolem sondy je sledovat vlhkost půdy a stupeň zamrzání a rozmrzání půdy; pohybuje se na sunsynchronní geocentrické dráze Země ve výšce kolem 680 km nad Zemí (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Astropis 130 (2022), str. 7, Petr Kulhánek, Dalekohled Jamese Webba
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas (máte v lednu na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Šířka zobrazené části oblohy (v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázku, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici