Po delší odmlce přinášíme virtuální astronomický kroužek.
Vzhledem ke smutne skutečnosti, že jej již dále nemůže připravovat náš kolega Jirka, který byl v jejich přípravě vskutku nenahraditelný, bude jeho koncepce i obsah poněkud jiný, snad však i tak pro Vás přínosný.
Jako první kapitolku přinášíme pozvánku na 63. letní astronomickou expedici v Úpici.
Letní astronomická expedice se koná již více než 60 let. První se na kopci nad Úpicí uskotečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Během let se ve vedení expedice vystřídalo několik vedoucích či skupin vedoucích, měnilo se i zaměření od akce zejména pro členy astronomických kroužků a zácvikové pozorovací meteorické „expedice“ až po pobyty s různorodými astronomickými pozorováními. Vzhledem k tomu, že se pojetí akce v posledních několika letech začalo vzdalovat původní myšlence celé „Letní astronomické expedice“, vrátili jsme se po odchodu poslední skupiny vedoucích k jejímu opětovnému naplnění. Cílem akce, určené zejména pro členy astronomických kroužků a mladých zájemců o astronomii, je seznámení s metodami pozorování jevů na naší denní i noční obloze. A to jak s metodami moderními, tak historickými. Součástí je i základní zpracování napozorovaných dat. Samozřejmně, vzhledem k tomu, že se akce koná během letních prázdnin, je součástí i odpočinek a typická prázdninová zábava.
Tak například expedice 2020 vypadal takto:
Tato expedice byla po několika letech trochu nová. Organizace se vrátila opět plně pod křídla naší hvězdárny, poté, co ji sice po neshodách, ale přeci jen na poslední chvíli na jaře 2020 opustila skupina dosavadních vedoucích. Vrátili jsme se tedy k původní koncepci a zaměření na cílovou skupinu dětí, která nám připadá v rámci působení hvězdárny vhodnější.
Některé aktivity nám přiblíží následující obrázky:
Animace ukazující tzv. startrails, neboli dráhy hvězd po obloze způsobené rotací Země, a jasný meteor roje Perseid, který zachytili účastnící expedice při svém nočním pozorování (animace se spustí po kliknutí na obrázek).
Vzhledem k tomu, že stejný meteor zachytila i celooblohová kamera v nedaleké Jaroměři a také jej vyfotografoval náš kolega Zdenek Bardon ze Šumavy, mohli jsme vypočítat i jeho výšku nad zemí, ve která zářil.
Tentýž meteor zachycený meteorickou komorou v Jaroměři.
Po zpracování všech pořízených snímků, jejich identifikaci a určení přesných poloh jednotlivých bodů dráhy jsme vypočetli výšku zaznamenaného zjasnění na jeho stopě na necelých 118 km. Tedy, dobrá shoda s jinými pozorováními.
Meteory jsme pozorovali však nejen fotograficky, ale i radiově.
Aby ovšem účastníci poznali i „historické“ metody pozorování, vyzkoušeli si i pozorování „od kruhy“, které se používalo ve druhé polovině 20. století.
Nezapomnělo se ani na ozdoby hvězdného nebe – tzv. deep-sky objekty. Zde snad na ukázku planetární mlhovina M27 Činka a kulová hvězdokupa M13.
Vzhledem k tomu, že je Hvězdárna v Úpici zaměřena zejména na sledování a výzkum Slunce, došlo samozřejmně i na pozorování naší nejbližší hvězdy.
A nezapomněli jsme ani na hvězdy proměnné.
Ovšem, nejen pozorováním je astronom živ a tak součástí expedice byly i přednášky. Zde záznam z vystoupení Milana Halouska ze spolku KOSMOS-NEWS.
No a samozřejmně, kromě sportovních prázdninových aktivit také projekce. Jednak nae vlastní venkovní promítání pořadů s astronomickou témaikou, jedna letní kino realizované na pozemku hvězdárny firmou Kino na kolečkách.
No a ta letošní? Tak ta bude vypadat takto:
63. Letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici se opravdu blíží. Pokud jsi mladý zájemce o astronomii, student posledních ročníků základní či student střední školy a chceš se dozvědět více o astronomii, je to akce právě pro Tebe.
Konat se bude, pokud tedy epidemiologická situace dovolí, od 6. do 15. srpna 2021 na pozemku Hvězdárny v Úpici. Účastnící spí ve vlastních stanech či obytných přívěsech, stravování je zajištěno externí firmou. K dispozici je zajištěno kompletní sociální zajištění (WC, sprchy s teplou vodou), WIFI a samozřejmně astronomické dalekohledy. Ať již v kopulích a pozorovacích domcích hvězdárny, tak přenosné vizuální i fotografické přístroje.
Program expedice je připraven tak, aby se účastníci seznámili s jednoduchými i složitými, historickými i moderními metodami pozorování oblohy. Vlastní pozorovaní jsou doplněny kurzy a přednáškami, astronomickými pokusy, ale i zábavou a sportem.
Cena akce (včetně 4 jídel denně a pitného režimu) je 3800 Kč.
I když definitivní program bude záviset jednak na aktuální situaci, jednak na počasí a jevech na obloze, určitě se můžete těšit na:
– seznámení se s oblohou (naučíte se pozorovatelná souhvězdí i hlavní objekty, které zde můžete nalézt)
– pozorování a fotografování meteorů (termín expedice pokrývá okamžik maxima populárního meteorického roje Perseid)
– pozorování a fotografování velkých planet Jupiter a Saturn
– na konci expedice pozorování a fotografie Měsíce
– pozorování proměnných hvězd
– pozorování a fotografování hvězdokup, mlhovin, galaxií, dvojhvězd a podobně
– astronomické přednášky, kurzy, pokusy
– sportovní hry, táborák
– na závěrečný víkend je plánováno setkání se „starými“ expedičníky
Přihlásit se můžete vyplněním elektronické přihlášky:
Máme po maximu roje Lyrid. Meteory tohoto roje pocházejí od komety Tatcher C/1861 G1, jejíž oběžná doba je přibližně 415 let. Naposledy nás navštívíla v roce 1861. Meteorický roj Lyrid je jeden z nejdéle známých rojů, jeho první známé pozorování v podobě meteorického deště se datuje do roku 687 př.n.l.
Letošní maximum pro radiové pozorování, alespoň podle pozorování z meteorického radaru Bolidozor na úpické hvězdárně, nastalo 23.4. v dopoledních hodinách, s lokálními nižšími maximy 22. a 24.4.
Pro zajímavost přidáváme ještě výsledky z pozorovací kampaně International Meteor Organization (IMO), zaznamenávající pozorování vizuální:
zdroj: International Meteor Organization (IMO)
zdroj: International Meteor Organization (IMO)
Jako malou ukázku z pozorování celooblohové kamery úpické hvězdárny umístěné v Jaroměři přinášíme meteor z tohoto roje Lyrid. Bohužel rušil Měsíc i přecházející oblačnost. Datum pořízení a čas je uveden v obrázku. Čas je v UT, musíme tedy pro náš občanský přičíst 2 hodiny.
Další pozorování meteorů v tomto týdnu bude problematické, neboť pozorování bude rušit Měsíc. Ten se totiž bude 27. dubna brzy ráno v úplňku a tak bude na obloze svítit a svítit.
Ovšem meteory můžete pozorovat s námi díky radiovému pozorování na stanici sítě Bolidozor na úpické hvězdárně. Například na serveru sítě pozorovatelů RMOB.
Ale již k aktuální obloze. Na nebi téměř po celou noc svítí Měsíc. 27. ráno v 5:32 našeho času nastává úplněk.
Krásný snímek úplňku pořídil český astrofotograf Martin Myslivec na své hvězdárně.
Ostatně, na jeho snímky se můžete podívat na jeho webovských stránkách.
29. dubna během noci se bude Měsíc nacházet poblíž jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.
Tato mapka byla pořízena v on-line verzi programu Stellarium (https://stellarium-web.org/).
Hvězda Antares je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Štíra a 16. nejjasnější hvězdou oblohy. Je dvojhvězdou skládající se z červeného veleobra s malým horkým průvodcem. Jeho hmotnost je 20x větší než hmotnost Slunce, průměr je 700x větší a zářivý výkon je asi 11 000x vyšší než výkon Slunce. Předpokádá se, že v astronomicky dohledné době vybuchne jako supernova.
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Antares
Pokud se budete chtít podívat, kde můžete například hvězdu Antares pozorovat, můžete využít například výše zmíněný on-line program Stellarium, nebo si jej můžete stahnout z internetu, nainstalovat a používat. Exituje dokonce i ve verzi pro mobilní telefony.
Podrobný návod k použití programu Stellarium naleznete na stránkách Hvězdárny v Úpici v následujících článcích:
díl 1 -Instalace, nastavení místa a času, základní funkce, noční mód
díl 2 – dřívější a budoucí obloha, zobrazení ekliptiky, pohledy z jiných planet
díl 3 – zorné pole, vyhledávání, centrování, vlivy atmosféry, screenshoty
díl 4 – změny výchozího nastavení programu, úpravy dolní lišty, zásuvné moduly
díl 5 – import konkrétních komet a planetek
díl 6 – použití okulárových zobrazení a jejich nastavení
díl 7 – modelování devíti astronomických úkazů roku 2021 nejen ve Stellariu
Ještě se podívejme na přelety družice ISS nad našimi hlavami.
zdroj: www.heavens-above.com
Ostatně, na stránkách www.heavens-above.com naleznete i mnohé další informace o přeletech družic, obloze i úkazech na ní.
Ten nejjasnější z uvedených přeletů uvidíme v neděli 2. května (mapka je platná pro oblohu nad Úpicí, jiná místa se mohou mírně odlišovat) ve 4:19 až 4:26 SELČ a dosáhne až -3,5 mag. Bude tedy hodně jasná.
zdroj: www.heavens-above.com
To je zatím pro tento týden vše. Uvidíme se opět za týden.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici