Seriál “Obloha a Země bez (nejen) kapesních počítačů” (9)

Seriál “Obloha a Země bez (nejen) kapesních počítačů” (9)

Tak copak ten astroláb umí?

A je tu další díl našeho miniseriálu. Sice o den později, ale přece. Tak nebudu zdržovat a rovnou začneme.

Nejdřív se podívejme na postavené planisférické astroláby:

1. „MA“ vypadá takto, provedení 50° severní šířky s integrovaným talířem do základní desky a průhledná síť (mapka)

(přední sestavená strana s pravítkem)

(zadní strana s alhidádou)

2. „AG“ sestavený a rovněž integrovaný talíř pro 50° s.š. Zde oba typy sítí:

(předek)

(zadek)

No a pro další text budu pracovat s modelem „ShadowsPro“, ten je ve verzi „vymakané“, protože jsem ho sestavil takto: zadní deska je spojena s předkem Universálního astrolábu a tvoří tak bázi astrolábu, následuje brachius a pak set výměnných talířů pro 10° – 80° severní šířky s krokem 10°, ty jsou vygenerovány s okrajem a limbem základu, takže ve finále jsou fixovány upínacím závěsem a středovým šroubem do jednoznačné polohy. Síť (neboli hvězdná mapka) je v provedení průhledná i neprůhledná (protože každá má své výhody) a ukončuje to pravítko. Takže opravdu astroláb pro každé užití (tedy mimo jižní polokouli – ale dotisknout další talíře není problém, jen to teď nepotřebuju). Takže to jen na doplnění slíbeného, že se s Vámi podělím, jak jsem fixaci výměnných talířů vyřešil já.

Nuže, teď už hop na nejčastější úlohy. Astroláby jsou opravdu universální, proto některé kroky, které může vyřešit i jednoduchá otočná mapka oblohy, zde zdánlivě vypadají složitě. Ale to je daň za mnohostrannost. A pro jednoduchost budeme stále okolo 50° severní šířky, ať to nekomplikujeme výměnami talířů – kdo nemá tuto verzi, ani by nemohl ověřovat výsledky.

1. Kdy vychází a zapadá Slunce 30.4. ?

Tak nejprve vezmeme zadní stranu astrolábu. Tady nastavíme alhidádu na datum 30. dubna. Na vrchní stupnici odečteme ekliptikální délku Slunce jako 41°.

Přejdeme na přední stranu a hodnotu 41° na ekliptikální kružnici sítě nastavíme proti východní straně horizontu. Na průsečík nastavím pravítko a jeho konec mi ukáže čas východu.

Zde tedy 4 hodiny a 45 minut, jak je vidět na obrázku. Pro západ je to stejné, jen musím kružnici nastavit proti západní části horizontu. Dostaneme 19:15. A nezapomeňme, že je to v SEČ tedy zimním čase!

A rovnou také zjistíme, jaký bude mít Slunce azimut při východu –115°, takže východoseverovýchod.

2. Kdy bude mít Slunce dne 30.4. azimut -30° ?

No tak už víme, že ekliptikální délka Slunce pro tento den je 41°, to jsme určili v předchozí úloze. Nyní nastavíme hodnotu 41° ekliptikální kružnice proti azimutální kružnici talíře s hodnotou -30°, jak je patrno na obrázku.

(celkový pohled na nastavenpu přední stranu)

(a detailnější pohled)

A průsečík označíme pravítkem, které nám vzápětí určí, že se tak stane okolo 10 hodiny a 40 minuty. A jako bonus odečteme na výškových kružnicích že Slunce bude asi 53° nad obzorem.

3. Kdy bude Slunce na pozici 60° azimut a 20° vysoko nad obzorem?

Zde začínáme rovnou na přední straně. Otáčíme ekliptikální kružnicí tak dlouho, dokud se nebude protínat s výškovou kružnicí 20° a azimutální kružnicí 60°.

Tomu odpovídá ekliptikální délka 209° a čas 15:35. Nyní otočím na zadní stranu a alhidádou najedu na hodnotu 209°. Odečtu, že jde o 22. října.

4. Kdy vyjde a zapadne Vega dne 1. srpna?

Tak začátek už umíme, nalezneme na zadní straně ekliptikální délku pro 1.8., to dává 130°, na přední straně najedeme Vegou na východní stranu horizontu.

Pak na ekliptikální kružnici najdeme 130° a sem umístíme pravítko. Odečteme čas 10:55 dopoledne, západ následující den v 8:50, stačí jen přejet Vegou do západní části obzoru.

5. Kdy kulminuje 1.srpna Altair?

Tak zde opět najdeme ekliptikální délku, ta je 130°, jak už víme, pak na přední straně najedeme Altairem na polední čáru (spojnice jih – sever). No a pravítkem dojedeme na ekliptikální kružnici k hodnotě 130°

a odečítáme 23:00.

6. Jaká je maximální výška Slunce pro zeměpisnou šířku kolem 50°?

Tak zde najedu ekliptikální kružnicí na polední čáru tak, aby se s ní kryla hodnota 90° (ekliptikální délka letního slunovratu, to je Slunce nejvýše).

A na výškové stupnici odečtu cca 64°. Stejně se postupuje pro jakékoli jiné datum, prostě najdu ekliptikální délku pro daný den, tu nastavím proti polední přímce a odečítám na almukantarátu. Třeba pro „oblíbený 1. srpen a odpovídající 130°,

to je 58° nad obzorem.

Tak to je pro dnešek vše, příště budeme používat průhledy na alhidádě a postupně přejdem k neastronomickým úlohám. Nebojte naše přístroje toho umí opravdu hodně, a to je ještě stále nekombinujeme.