Opět se týden s týdnem sešel a je tu nový virtuální astronomický kroužek Hvězdárny v Úpici. Tento je věnován “týdnu” 24. – 31. květen 2021.
Pokud se opět nezavřou školy, bude poslední v této koncepci, tedy spíše frekvenci. Od června bychom jej vydávali měsíčně a bude obsahovat jednak zajímavé úkazy, tak i drobné návody k pozorování, přehledy a podobně. Tedy obsahově podobně jako tyto.
26. května nás čeká úplněk. Pro pravidelné čtenáře našich virtuálních kroužků není divné, že na obloze není kromě měsíčního světla nic moc vidět. Ale…
Tento úplněk bude alespoň trochu odlišný. Ve 4 hodiny ráno bude Měsíc v přízemí, tedy na své dráze okolo Země k nám bude blíže (357 314 km) a o 9 hodin později, přesně ve 12:13 nastane jak úplněk, tak úplné zatmění Měsíce. To však nebude od nás pozorovatelné. Zároveň, právě díky přísluní a tedy většímu úhlovému rozměru Měsíce na obloze, nastane tzv. superúplněk. O superúplňku se můžete více dočíst v našem článku. Jako upoutávku přikládáme jeden objasňující snímek:
31. května bude možno v ranních hodinách pozorovat přiblížení Měsíce k planetě Saturn.
30. května 1966 odstartovala z mysu Canaveral sonda Surveyor 1, první americká sonda, která měkce dosedla na povrch Měsíce (sovětská sonda Luna 9 měkce dosedla na Měsíc o 4 měsíce dříve).
zdroj: NASA
Další podrobnosti naleznete například v článku na Wikipedii.
zdroj: Stellarium
Na obloze nad východem nalezneme již typicky letní souhvězdí Lyry, Labutě a Orla, nad severozápadem již vidíme hvězdu Capella z Vozky.
Jsou sice aktivní víceméně 3 roje, τ-Herculidy a severní a jižni Ophiuchidy, nebývají však píliš aktivní. τ-Herculidy mají maximum 31. května a jejich maximální pozorovatená množství jsou proměnná, Ophiuchidy mají maxima na začátku června a jsou málo aktivní.
Oblohu nám rozzářila “nová” hvězda, tzv. nova. Objekt dostal označení Nova Cas 2021 = V1405 Cas a objevil ji Yuji Nakamura dne 18. 3. 2021 na svých snímcích z elektronické kamery na teleobjektivu jako objekt o jasnosti 9,6 mag. Následná spektroskopická pozorování objektu potvdila, že se skutečně jedná o novu. Ovšem …
Tato hvězda má také českou stopu. Zajímavostí objektu je, že proměnnost této hvězdy byla známá již před současným velkým zjasněním. Jako geometrickou proměnnou hvězdu ji objevil český pozorovatel Zbyněk Henzl z Lounska, který ji zapsal do českého katalogu proměnných hvězd jako CzeV3217. Více se o této české stopě dozvíte v článku na serveru astro.cz.
Přinášíme snímek našeho kolegy Zdenka Bardona ze dne 17. května, na kterém je nova vyznačena šipkou.
foto: Zdenek Bardon
Snímek byl pořízen již v době, kdy po maximu, které nastalo okolo 9. května, byla hvězda okolo 7 mag. V době maxima pak byla viditelná i pouhým okem.
Pro lepší srovnání ještě snímky téhož autora z roku 2010 a 2021:
foto: Zdenek Bardon
foto: Zdenek Bardon
Hvězda je na snímcích označena červeným trojúhelníčkem a je krásně vidět změna jasnosti.
Na dalším obrázku vidíme průběh jasnosti, jak ji publikoval server AAVSO.
zdroj: https://www.aavso.org/
Jako zajímavost ještě přinášíme kompozici 2 snímků z celooblohové komory Úpické hvězdárny umístěné v Jaroměři. Nova je vždy označena šipkou. Na snímku ze 7.9.2020 je nova jasnosti 7-8 mag na hranici detekovatelnosti, na druhém obrázku z maxima jasnosti je dobře patrná.
V pátek dopoledne jsme se opět díky Českému rozhlasu Hradec Králové mohli setkat s našimi příznivci skrze rozhlasové vlny. Pokud jste nás neslyšeli a rádi byste věděli novinky o úpické hvězdárně i o dění nad našimi hlavami, můžete si jednak přečíst stručný přehled celého pořadu právě na stránce ČRO HK (https://hradec.rozhlas.cz/blackout-nam-hrozi-i-od-slunce-su…). Nebo, pokud budete mít chuť, můžete si celý pořas stáhnout či poslechkout buď kliknutím na obrázek Slunka v úvodu, nebo na následující adrese: https://hradec.rozhlas.cz/…/4c3480c6e598e1fe6f87423aee15268…. Zde usyšíte na vlastní uši, jak jsme si se skvělým moderátorem ČRO Jakubem Schmidtem i přes covidové rozdělení do dvou místností příjemně přes mikrofony a sluchátka popovídali.
Počasí 24.5. – 30.5. 2021 oblast Úpice a okolí
V tomto týdnu bude nejprve oblačno, od úterka až do konce týdne deštivo s maximálními teplotami mezi 12° – 16°. Vítr mírný do 10 m/s a převážně jihozápadního směru.
Významným jevem tohoto týdne byla středeční silná přeháňka s kroupami, začala ve 14:50 LSEČ a skončila v 15:05 taktéž času letního. Tato přeháňka pak plynule přešla v déšť, který skončil okolo 16:00. Kroupy měly průměr mezi 7 – 8 mm a po skončení přeháňky ulice v Úpici vypadaly jako zasněžené, včetně střech aut.
V světě seismickém bylo také přiměřeně rušno, jak lze vidět na aktuálních seismogramech od pondělka do čtvrtka. Ze všech zaznamenaných jevů si připomeňme tyto:
17.5. v 0:54:01 UT severovýchodní Írán, epicentrum 37° 19′ 48“ severní šířky a 56°44’24“, magnitudo 5,4. Také tam můžeme vidět Polsko po 8 hodině světového času.
mapky Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
18.5. řada drobných otřesů v Mexiku, Portoriku, Turecku a Švýcarsku
19.5. rovněž po půlnoci, přesněji v 0:42:20,2 UT Jihovýchodní pacifický zlom, hloubka 15 km a epicentrum 33° 9′ 36“ jižní šířky a 109° 29′ 48“ západní délky. Magnitudo 6,6. Do ČR dorazily vlny okolo 1:01:38,5 (čas záznamu v Kašperských Horách).
mapky Zdroj: European-Mediterranean Seismological Centre
Následuje drobotina z Německa, Španělska a také Polska – to je nejvýraznější po 13. hodině.
20.5. tam jsou zase Polska a je tam schované i Španělsko. Tak kdo ho najde?
Přiložené záznamy jsou pořízeny seismografem Seismického oddělení GFÚ Praha umístěném na Hvězdárně v Úpici.
24. května 1543 vyšla v Norimberku vyšla kniha Mikuláše Koperníka De Revolutionibus orbium coelesticum libri VI (Šest knih o obězích sfér nebeských). V této publikaci Koperník píše, že Země není středem vesmíru
24. května 1543 zemřel Mikuláš Koperník, polský astronom (narozen 19. února 1473)
25. května 1961 pronesl prezident USA John F. Kennedy projev, kde uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit do roku 1970 člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi
25. května 1865 se narodil Pieter Zeeman, holandský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (zemřel 9. října 1943). Zeemanův jev rozdvojení spektrálních čar v magnetickém poli se užívá v astronomii např. k měření mg. pole
28. května 585 př. n. l. nastalo zatmění Slunce, předpovězené Thaletem z Milétu. To jako špatné znamení přerušilo bitvu u řeky Halys mezi Lýdií a Médskou říší, které spolu po mnoha letech uzavřely mír. Díky zatmění se tak jedná patrně o nejstarší takto přesně datovanou starověkou událost
29. května 1919 testuje během zatmění Slunce Arthur Eddington platnost všeobecné teorie relativity
29. května 1996 zemřel Antonín Mrkos, český astronom a objevitel mnoha komet a planetek. (narozen 27. ledna 1918). Působil na hvězdárně na Skalnatém plese a na Kleti
30. května 1908 se narodil Hannes Alfvén, švédský fyzik a nositel Nobelovy ceny za rok 1970. Jeho práce jsou znány například ve sluneční fyzice (Alfénovy vlny). (zemřel 2. dubna 1995)
30. května 1934 se narodil ruský kosmonaut a první člověk, který vystoupil do volného kosmického prostoru Alexej Leonov, (zemřel 11. října 2019)
30. května 1892 zemřel Lewis Morris Rutherfurd, americký advokát, astronom a průkopník astrofotografie (narozen 25. listopadu 1816)
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
foto: Zdenek Bardon
zdroj: Stellarium