Dnešní virtuální kroužek zahájíme ještě upoutávkou na Letní astronomickou expedici v Úpici – astronomické soustředění určené pro žáky druhého stupně základních škol a pro středoškoláky.
Letní astronomická expedice se koná již více než 60 let. První se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Během let se ve vedení expedice vystřídalo několik vedoucích či skupin vedoucích, měnilo se i zaměření od akce zejména pro členy astronomických kroužků a zácvikové pozorovací meteorické „expedice“ až po pobyty s různorodými astronomickými pozorováními. Vzhledem k tomu, že se pojetí akce v posledních několika letech začalo vzdalovat původní myšlence celé „Letní astronomické expedice“, vrátili jsme se po odchodu poslední skupiny vedoucích k jejímu opětovnému naplnění. Cílem akce, určené zejména pro členy astronomických kroužků a mladých zájemců o astronomii, je seznámení s metodami pozorování jevů na naší denní i noční obloze. A to jak s metodami moderními, tak historickými. Součástí je i základní zpracování napozorovaných dat. Samozřejmně, vzhledem k tomu, že se akce koná během letních prázdnin, je součástí i odpočinek a typická prázdninová zábava.
Něco více se o této akci dozvědět můžete na stránce této akci věnované, kde naleznete i odkaz pro vyplnění přihlášky.
Jistou zajímavostí tohoto letního měsíce s převážně vysokými teplotami je fakt, že se naše Země nachází v tzv. odsluní (afeliu), tedy nejdále od Slunce na své dráze kolem něho. Bude v tento den ve vzdálenosti 152,1 miliónů kilometrů.
Jak je vidět, vzdálenost Slunce od Země není tím hlavním důvodem střídání ročních období. Hlavní příčinou je náklon zemské osy vůči oběžné dráze Země. V létě je totiž severní polokoule ke Slunci přikloněna a tak na ní dopadá sluneční záření pod větším úhlem a více ji tak ohřívá.
This file is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic license. Zdroj: (https://cs.wikipedia.org/wiki/Perih%C3%A9lium).
Ještě Vám z meteorologického hlediska přinášíme několik fotografií ze dne, kdy se Jižní Moravou přehnalo tornádo. Nad naší stanicí v Jaroměři bylo mnohem pokojněji, objevila se dokonce po dešti i duha.
Ovšem na druhé straně nebe byla k vidění podivně žlutá obloha.
I když naše stanice samozřejmě neměří na jižní Moravě, můžeme si ukázat několik jevů provázejících bouřky.
Máme zde zaznamenány 3 bouřky. První krátce po půlnoci, tedy vlastně již 24.6. ráno, projevila se jednak prudkým deštěm (červená čára spodního grafu) a prudkým nárazem větru 65 km/h. Zároveň došlo ke kratinkému nárůstu barometrického tlaku (červená čára horního grafu) během tzv. “húlavy”. Ta představuje silný nárazový vítr, který vzniká na výrazném rozhraní mezi teplým vzduchem v okolí bouřky a studeným vzduchem vytékajícím z bouřky.
Totéž se opakovalo při bouři 24. června večer, která nebyla u nás již tak intenzivní, srážky byly podstatně nižší a též vítr dosahoval v húlavě nižších hodnot. Též nárůst tlaku byl nižší. Třetí bouře prošla hned 25. června ráno a tlakový nárůst byl vyšší, rychlost větru i srážky nižší.
Téhož dne před polednem přišla téměř obyčejná přeháňka, související s bouřkou nad Úpici. Srážky sice vysoké, ovšem nárůst tlaku i vítr téměř bezvýznamný.
Pokud se budete chtít o počasí dozvědět více, můžeme doporučit například tento web (https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/index.html) Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Naše Slunce nebylo sice v posledních dnech příliš aktivní co se týká slunečních erupcí, ovšem na jeho povrchu (ve fotosféře) a v dalších vrstvách jeho tělesa bylo vidět mnoho zajímavého.
Na téměř kompletní řadě pozorování (kvůli počasí chybí 22. červen) můžeme na jednotlivých denních snímcích sledovat rotaci Slunce díky skvrně na severní polokouli. Tato víceméně symetrická skvrna jednak nevyvíjela žádnou erupční aktivitu, jednak i její vlastní vývoj byl minimální.
Slunce se vyznačuje zajímavou vlastností, neznámou u pevných těles, jako je například Země. Jeho rotace je tzv. diferenciální. To znamená, že na rovníku rotuje rychleji (jedna otočka zde trvá cca 25 dní), zatímco u pólů se otáčí mnohem pomaleji (jednou za cca 35 dní). Z této rotace a vlastnostem magnetického pole v plazmě pak vyplývají mnohé události, které se na Slunci dějí.
13. července nás čeká zvečera konjunkce, tedy blízké přiblížení planet Venuše a Mars. Budeme moci pozorovat zvečera, vpodstatě ještě na téměř ještě “denní” obloze po západu Slunce nízko nad ZSZ obzorem. Tomuto přiblížení bude ještě asistovat úzký srpek Měsíce.
Další planetární setkání, tedy spolu s Měsícem, nás čeká mezi 24. a 26. červencem. Měsíc se bude pohybovat poblíž velkých a jasných planet Jupiter a Saturn.
30. července nás čeká maximum meteorického roje δ Aquarid s předpokládanou zenitovou frekvencí 25 meteorů/hodinu. Roj je aktivní od 12.7. do 23.8.
Pokud jsme již u meteorů, můžeme se podívat ještě na zajímavé pozorování radiových meteorů. 22. června 2021 zachytily obě radiové meteorické stanice Hvězdárny v Úpici 2 neočekávaná maxima meteorické aktivity na radiových frekvencích. Obě tyto maxima nastala během dne, první okolo 11. hodiny našeho času, druhé okolo 16. hodiny. Tyto maxima zachytily i další stanice meteorické sítě Bolidozor, do které jsou obě naše stanice zapojeny. Kalendář IMO žádný roj na toto období nepředpovídá. Díky rozdílné citlivosti obou stanic odhadujeme, že během prvního maxima převažovaly radiově slabší meteory, během druhého maxima pak meteory radiově jasnější.
Noční oblohu nám také zdobí planety. Okolo půlnoci a později nás čeká dobrá viditelnost planet Jupiter a Saturn. Již malým triedrem můžeme okolo planety Jupiter sledovat až 4 “hvězdičky” v rovině Jupiterova rovníku. Ty představují tzv. Galileovské Měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto. V současné době známe 79 pojmenovaných měsíců, z nich je 47 menších než 10 kilometrů. Galileovské měsíce jsou 4 největší.
Oběžné dráhy měsíců Io, Europy a Ganymeda vykazují dráhovou rezonanci, tedy na každé čtyři oběhy Io kolem planety tuto oběhne Europa přesně dvakrát a Ganymed jednou.
Jak byste viděli planetu Jupiter dalekohledy na Hvězdárně v Úpici si můžete představit podle následujícího obrázku. Včetně Jupiterových měsíců a stínu jednoho z nich na povrchu planety.
Planetu Saturn můžeme samozřejmně také pozorovat triedrem, ovšem na rozlišení prstenců bude potřeba triedr silnější a i v něm planetu uvidíme podobně jako Galileo Galilei, tedy jako mírně protaženou.
Dalekohledem Hvězdárny v Úpici jej můžeme spatřit asi takto.
Svá pozorování oblohy Galileo Galilei publikoval 13. března 1610 v díle Sidereus Nuncius, tedy Hvězdný posel.
zdroj: *IC6.G1333.610s, Houghton Library, Harvard University
Mimo těchto planet uvidíme i zvečera planety Venuše a Mars, ráno pak Merkura.
Nad východním obzorem se nám pomalu začínají ukazovat dva zajímavé objekty. Jedná se o dvě galaxie patřící do tzv. Místní skupiny galaxií. Ta větší je galaxie M31 v Andromedě, ta menší M33 v Trojúhelníku.
O galaxii M31 si můžete několik informací nalézt například v článku věnovaném vítězné fotografii Martina Myslivce ze září 2007 ze soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Galaxii v Andromedě (M31) naleznete i pouhým okem, pokud tedy budete alespoň trochu mimo zářící město, pro spatření galaxie M33 již budete potřebovat tmu a dobrý zrak. Již v triedru však je zejména galaxie M31 velmi dobře viditelná, obě jsou však krásné zejména na fotografiích.
Pro zajímavost přinášíme snímek obou objektů pořízený během Letní astronomické expedice v Úpici 80 mm objektivem. Pokud byste obě galaxie nenalezli, na dalším snímku jsme jejich polohu vyznačili.
Na následujícím obrázku uvidíte oblohu (ze 17. června), kde najdete vyznačeny planety Jupiter a Saturn (v červenci jsou již výše nad obzorem a lépe pozorovatelné). Také jsme zvýraznili nejjasnější hvězdy, které uvidíte většinou jako první po setmění (tedy vyjma planet). Jsou to Altair z Orla, Deneb z Labutě a Vega z Lyry, celému seskupení těchto 3 hvězd se také říká “Letní trojúhelník”. Navic jsme ještě vyznačili Polárku, tedy směr k severu a nebeskému pólu.
Aby Vás nerušila kresba pohled na oblohu a dovedli si pohled lépe představit, přinášíme ještě tentýž snímek bez popisků.
2. července 1906 se narodil Hans Albrecht Bethe, německo-americký nukleární fyzik a astrofyzik (115 let) [1a], [2]
3. července 2006 v 18:37:55 UTC z Cape Canaveral odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici raketoplán Discovery s nákladním modulem Leonardo (15 let) [1a], [2]
3. července 2016 byla na jihozápadě Číny položením posledního trojúhelníkového segmentu dokončena stavba v současné době největšího pozemního radioteleskopu FAST (5 let) [1a], [1b], [2]
5. července 2016 kolem 3:53 UTC vstoupila americká kosmická sonda Juno na oběžnou dráhu planety Jupiter (5 let) [1b], [2]
6. července 1976 ve 12:08:45 UTC odstartovala ke stanici Saljut 5 kosmická loď Sojuz 21 s dvěma kosmonauty na palubě (45 let) [1a], [3]
7. července 1816 se narodil Johann Rudolf Wolf, švýcarský astronom a matematik, po kterém je pojmenováno Wolfovo číslo slunečních skvrn (205 let) [1a], [2]
8. června 2011 v 15:29:04 UTC odstartoval raketoplán Atlantis ke svému poslednímu letu a zároveň poslednímu letu raketoplánů schopných dosáhnout oběžné dráhy Země v dosavadní historii, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (10 let) [1a]
10. července 2016 udělala sonda Juno první své snímky pořízené na oběžné dráze planety Jupiter (5 let) [2]
10. července 1856 se narodil Nikola Tesla, srbsko-americký strojní inženýr, vynálezce a fyzik (165 let) [1a], [2]
12. července 1976 zemřel astronom Josef Klepešta, spoluzakladatel České astronomické společnosti (45 let) [1a], [2]
16. července 2011 v 04:47 UTC se sonda Dawn usadila na oběžné dráze planetky Vesta (10 let) [1b]
16. července 1746 se narodil Giuseppe Piazzi, objevitel trpasličí planety Ceres (275 let) [1b], [2]
18. července 1921 se narodil americký astronaut John Glenn (100 let) [1a], [3]
18. července 1906 se narodil Ira H. Abbott, americký aerodynamik, který pracoval v NASA (115 let) [1b], [2]
19. července 1846 se narodil americký astronom Edward Charles Pickering, bratr Williama Henryho Pickeringa, též astronoma (175 let) [1a], [2]
20. července 1976 v 11:53:06 UTC dosedl přistávácí modul sondy Viking 1 na povrch planety Mars (45 let) [1a], [2], [3]
20. července 1866 zemřel německý matematik Bernhard Riemann (155 let) [1a], [2]
21. července 2011 v 09:57 UTC přistál raketoplán Atlantis, čímž skončila éra raketoplánů schopných dosáhnout oběžné dráhy Země v dosavadní historii (10 let) [1a]
22. července 1826 Giuseppe Piazzi zemřel (195 let) [1b]
25. července 2016 přibližně v 10:00 UTC sonda Cassini provedla jeden ze svých těsných průletů v blízkosti Saturnova měsíce Titan (5 let) [1b], [2]
26. července 1971 odstartovala k Měsíci posádka mise Apollo 15 (50 let) [1a], [3]
30. července 1971 v 22:16:29 UTC přistála na povrchu Měsíce dvoučlenná posádka mise Apollo 15, šlo o devátý pilotovaný let v programu Apollo, let byl čtvrtým letem, při němž lidé přistáli na Měsíci, a prvním, při němž posádka na povrchu Měsíce použila lehký elektromobil LRV neboli Lunar Roving Vehicle (50 let) [1a], [3]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici