Srpen je zrádný měsíc. Je sice stále ještě teplo a to dokonce v v noci. Ve druhé půlce měsíce nás však zejména při nočním pozorování, krátce před východem Slunce mohou postihnou i jemňounce namrzlé lístky trávy. Zejména, je-li celou noc jasno. Proto doporučujeme k červené baterce a zápisníku přibalit při výpravě za krásami noční oblohy i teplé oblečení.
Řekneme si něco málo o objektech na našem snímku.
Vidíme zde oblast souhvězdí Andromedy, Trojúhelníka a části Ryb. Zvýrazmili jsme zde 3 objekty, které bychom mohli vidět pouhým okem. S galaxií v Andromedě (M31) asi až tak velký problém není. S jasností 3,44 mag je dobře vidět, dokonce i z míst s mírným světelným znečištěním oblohy. Její krása však vynikne zejména na fotografii.
S galaxií M33 to bude již horší. Ta už vyžaduje opravdu temnou oblohu a jistou zkušenost v pozorování (jasnost 5,72 mag). A podobně na to bude i otevřená hvězdokupa NGC752 s jasností 5,7 mag.
V galaxii M31 jsme vyznašili ještě 2 její satelitní galaxie M32 a M110. Ty opravdu okem neuvidíme, neboť jejich jasnosti jsou 8,08 a 8,07 mag. Na snímku je ale rozlišíme.
Meteory
Největším astronomickým hitem měsíce je meteorický roj Perseid. I když jeho aktivita každým rokem trochu slábne, přesto se jedná o jeden z neaktivnějších a určitě nejznámnějších meteorických rojů. Zdrojem prachových částeček tohoto roje je periodická kometa 109P/Swift–Tuttle, která obíhá Slunce jednou za 133 let. Poslední průchod přísluním nastal v prosinci 1992. V té době také byl meteorický roj nejbohatší. Nyní, se vzdalováním se komety od Slunce se Země na své dráze každoročně potkává s postupně řídnoucím prachovým závojem pomalu se rozpadající komety. více informací o kometě naleznete například zde.
Meteorický roj Perseid, zvaný též již od středověku “Slzy svatého Vavřince”, má několik “výhod”. Jednak je pozorovatelný o prázninách, kdy je mnoho lidí dosti pozdě venku a mohou i náhodně jasné meteory tohoto roje pozorovat. Je, jak jsem si již řekli, poměrně intenzivní a byl velmi intenzivní v nedávné době. Některé jeho meteory jsou velmi jasné a tak neuniknou naší pozornosti. Více podrobností o tomto meteorickém roji naleznete například zde.
Vzhledem k tomu, že maximum tohoto roje, který je vpodstatě pozorovatelný celý měsíc srpen (největší počty bývají právě okolo maxima), nastává okolo 12. srpna, máme ještě čas se na pozorování tohoto jevu připravit.
Určitě nejjednodušší, ale asi na zážitky nejhezčí je pozorování pouhýma očima z lehátka či zakloněné sedačky, kdy pozorujeme víceméně libovolnou část oblohy, nejlépe však přibližně v azimutu tak 50-90 stupňů od radiantu, tedy od souhvězdí Persea. Zde bývají totiž meteory nejlépe pozorovatelné, protože je vidíme většinou v “nejjasnější” části jejich dráhy. Vhodné je také pozorování přímo v zenitu.
Polkud bychom si chtěli zachovat trvalejší vzpomínku, můžeme si zkusit meteor a jeho dráhu, spolu s určením času přeletu, zachytit kresbou do mapy oblohy. Ovšem nejpřesnější způsob záznamu je fotografie. Ani to není úplně složitý způsob, pro úspěšné zachycení meteoru je však potřeba jistá dávka štěstí, zkušeností a trpělivosti.
Všechny výše uvedené “metody” jsou vpodstatě velmi “ořezané” regulerní pozorovací metody tak, aby potěcha oka byla prvořadým cílem. Pokud byste si je chteli vyzkoušet podrobněji, ozvete se přímo na naši hvězdárnu, nejlepe na mail belik@obsupice.cz.
Nyni si podrobněji popíšeme úplně jednoduché totografování meteorů. I když kuvíme o jednoduchém fotografování, úplně snadné to také není. Co budeme potřebovat:
– fotoaparát s možností manuálního ovládání zaostřední, clony, citlivosti a s možností delších expozic (třeba i 30 sekund)
– paměťovou kartu dostatečné kapacity
– časovač pro nastavení expozic (některé fotoaparáty mají tuto funkci zabudovánu), případně ruční dálkovou spoušť (velmi nepohodlné)
– pevný stativ, nebo jiné vhodné zařízení pro namíření a umístění fotoaparátu
– počítač pro následné zpracování snímků
– alternativně vytápění objektivu nebo zařízení pro ofukování objektivu
Způsobů snímání meteorů je hodně, můžeme chtít mít prokreslené i popředí (například stromy, cesta, pole, …), nebo chceme zachytit pouze meteory a podobně. My si vybereme tu nejjednodušší formu – prsté fotografování meteorů.
Předně – výběr fotoaparátu a jeho nastavení. Zde se budeme často lišit typ od typu, ale v každém případě platí: nastavíme citlivost (ISO) na co nejvyššímíru, kdy ještě sneseme šum, který zvýšení ISO přináší. Tedy typicky 800, 1600, 3200 nebo i více, máme-li opravdu dobrý fotoaparát. Čím vyšší ISO, tím vyšší pravděpodobnost že meteor zaychytíme. Expozii musíme vyzkoušet tak, aby sebyl přeexponovaný, tedy aby na něm byly vidět hvězdy. U obzoru a v okolí Měsíce, pokud je na obloze, případně na přecházející oblačnostu dochází k přeexpozici části snímlu.
Na časovači nastavíme reřim kontinuálního snímání s danou expozicí (tu můžeme během noci upravit). Zde můžeme využít externí časovač, ovšem jeho ovládání se liší dle typu.Příliš krátké expozice často zahltí brzy paměťovou kartu a prohlížení jednotlivých snímků je opravdu úmorné. Proto i s ohledem na tuto skutečnost musíme volit kombinaci ISO – expozice. Fotografujeme samozrejmně na plně otevřený objektiv, tedy co nejmenší clona. Ideálně 1,8-2,8. Objektiv pravděpodobně zvolíme s co nejširším úhlem záběru, můžeme-li volit. Ideální je fotografovat do formátu snímku raw, ale pro mnoho účelů, ač to mnozí neuslyší rádi, si vystačíme i s snímkem jpg. Ovšem přijdeme o některé dodatečné úpravy snímku. Ovšem výhodou je více snímků na kartě.
Nyní již fotaparát namíříme na vhodné místo na obloze a začněme fotografovat. Ideálně celou noc. Místo snímání se voli cca 50° od radiantu, kde jsou stopy meteorů většinou nejdelší. Zenit bývá často dobrou volbou. Fotoaparát umístíme na stativ, nebo paralaktickou montáž (ta sleduje hvězdy). V případě nutnosti jsme odzkoušeli i prosté položení fotoaparátu na stůl, kapotu auta či podložený kamenem, ale jsou to řešení opravdu krajní.
Často budeme muset vyřešit i rosení objektivu během noci. Ideální je ohřev speciálními objímkami na objektiv, často pomůže i občasné ofouknutí například bateriovým ofukovačem určeným pro grilování.
O zpracování snímků si řekneme jindy.
Slunce
Jak jsme již psali v minulých dílech, Slunce se probouzí k životu a jeho skvrnová i erupční aktivita je stále výraznější. Některé aktuální obrázky můžete sledovat i na našem facebooku (https://www.facebook.com/obsupice/), ovšem pokud jej nemáte přinášíme alespoň několik obrázků.
Co na jednotlivých snímcích můžete spatřit si můžete přečíst v článku na našem webu o pozorování Slunce potrolním dalekohledem Hvězdárny v Úpici.
Fotografujeme oblohu mobilem …. (?)
2. srpna 1991 odstartoval ze Země v rámci mise STS-43 raketoplán Atlantis. Šlo o 9. start z 33 startů tohoto raketoplánu (30 let). [1a], [1a], [1b], [1b]
3. srpna 1596 objevil německý pastor, teolog, kartograf a amatérský astronom David Fabricius první periodickou proměnnou hvězdu Mira (425 let). [1a], [1b], [2]
Mezi 4. a 6. srpnem 1181 byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopei. Jednalo se o supernovu později označenou SN 1181 a patří mezi osm zaznamenaných supernov, které zazářily v naší Galaxii a které byly pozorovatelné pouhým okem (840 let). [3a]
5. srpna 2011 v 16:25:00 UTC odstartovala ze Země sonda Juno, jejímž hlavním cílem se stalo zkoumání planety Jupiter a jejích měsíců (10 let). [1a], [1b], [4]
6. srpna 1961 odstartoval v rámci mise Vostok 2 do vesmíru druhý člověk na světě, ruský kosmonaut German Titov (60 let). [1a], [1b], [3a], [3b]
7. srpna 1976 byla americká sonda Viking 2 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Mars (45 let). [1b], [2]
7. srpna 1971 úspěšně přistála na Zemi posádka mise Apollo 15 (50 let). [1a], [1b]
9. srpna 2006 zemřel americký fyzik James Alfred Van Allen (15 let). [1a], [1b], [2]
9. srpna 1976 v 15:04:12 UTC odstartovala ze Země sonda Luna 24 s cílem odebrat na povrchu Měsíce vzorky měsíčního regolitu a dopravit je na Zemi (45 let). [1a], [1b], [3a], [3b]
10. srpna 1966 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vynesena sonda Lunar Orbiter 1 (55 let). [1a], [1b], [2], [3a], [3b]
10. srpna 2016 provedla sonda Cassini jeden ze svých průletů v blízkosti Saturnova měsíce Titan (5 let). [2]
10. srpna 2001 startoval raketoplán Discovery na misi STS-105 (20 let). [1a], [1b]
11. srpna 1991 přistál raketoplán Atlantis v rámci mise STS-43 (30 let). [1a], [1a], [1b], [1b]
17. srpna 1996 odstarovala z kosmodromu Bajkonur na raketě Sojuz U/Sojuz FG tříčlenná posádka k vesmírné stanici MIR (25 let). [1a], [2]
17. srpna 1966 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta E1/Delta DSV 3E1 vypuštěna meziplanetární sonda Pioneer 7, byla určená k průzkumu meziplanetárního prostoru (55 let). [1a], [1b], [2], [3a], [3b]
18. srpna 1946 se narodil sovětský kosmonaut Valerij Aleksandrovič Romanov (75 let). [2]
19. srpna 1946 se narodil americký astronaut a administrátor NASA Charles F. Bolden (75 let). [1a], [2]
19. srpna 1646 (juliánského kalendáře) se narodil anglický astronom John Flamsteed (375 let). [1a], [1b], [2], [3a], [3b]
20. srpna 2001 zemřel britský matematik a astronom Fred Hoyle (20 let). [1a], [1b], [3b]
22. srpna 1976 přistálo návratové pouzdro sondy Luna 24 se vzorky měsíčního regolitu na Zemi (45 let). [1a], [1b], [2]
23. srpna 1966 pořídila americká sonda Lunar Orbiter 1 první snímek Země z oběžné dráhy kolem Měsíce (55 let). [1b], [2]
23. srpna 1956 se narodil americký astronaut David Alexander Wolf (65 let).[1a], [1b], [2]
23. srpna 1806 zemřel francouzský fyzik Charles-Augustin de Coulomb (215 let). [1a], [1b], [2]
23. srpna 1961 odstartovala ze Země sonda Ranger 1 určená k průzkumu Měsíce, bohužel, nepodařilo se jí se odpoutat z oběžné dráhy Země (60 let). [1a], [1b]
24. srpna 2006 Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém astronomickém kongresu v Praze přijala novou definici planety, tím Pluto vyloučila z kategorie planet a přeřadila ho do nově vytvořené kategorie trpasličích planet (15 let). [2], [3a], [3b]
24. srpna 1966 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11 (55 let). [3a], [3b]
25. nebo 26. srpna 1981 prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu (40 let). [1a], [1b], [3a], [3b], [4]
27. srpna 2016 ve 12:51 UTC provedla sonda Juno těsný průlet u planety Jupiter a to ve výšce přibližně 4200 km nad Jupiterovými mraky, následovala série dalších těsných průletů (5 let). [2]
29. srpna 2016 skončil experiment HI-SEAS, při němž šest dobrovolníků z USA, Francie a Německa strávilo 366 dní v podmínkách imitujících let na Mars (5 let). [2]
29. srpna 1996 byla z kosmodromu Pleseck s využitím nosné rakety Molnija vynesena na protáhnou oběžnou dráhu v horní ionosféře Země družice Magion-5 (25 let). [1a], [2]
30. srpna 1961 zanikla neúspěšná sonda Ranger 1 v zemské atmosféře (60 let). [1a], [1b]
zdroj: Wikipedia
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici