Měsíc březen bude na zajímavé astronomické jevy poměrně chudý. Tou asi nejdůležitější událostí bude vlastně konec zimy a začátek jara. Astronomicky tento jev nazýváme jarní rovnodennost, pro nás tedy začátek astronomického jara. Tento okamžik nastane letos 20. března v 16 hodin a 33 minut, kdy Slunce vstupuje do znamení Berana.
Naše hvězdárna pro tuto událost připravila program v rámci tzv. Keltského telegrafu již tradiční akci. 19. března v 19 hodin a 30 minut bude jak na Hvězdárně v Úpici, tak na rozhledně Žaltman, která je ostatně z hvězdárny vidět, “zažehnut” oheň keltského telegrafu.
V případě jasného počasí bude také možno na hvězdárně pozorovat objekty noční oblohy a pokud nebude pršet, bude možno si zde (nikoliv na Žaltmanu) mezi 19 a 20 hodinou opéct přinesené buřtíky.
Více se o pozadí Keltského telegrafu můžete dozvědět na webu organizátorů (https://www.keltskytelegraf.cz/). Zde naleznete i mapu dalších stanovišť.
Další akcí Hvězdárny v Úpici v měsíci březnu bude Den hvězdáren a planetárií, který pořádáme spolu s Asociací hvězdáren a planetárií. Bude se konat po celý den 11. března a na hvězdárně budete moci pozorovat oblohu, povídat si s našimi astronomy a prohlédnout si astronomické přístroje. Děti budou moci shlédnout naše nové astronomické pohádky. Takže 11. března mezi 10 a 22 hodinou.
A nyní již k obloze:
Měsíc
10. března je v první čtvrti, což bývá nejvhodnější období k jeho pozorování. Není nutno se soustředit přímo na tento datum, několik dní před a po je též dobrou volbou.
Jinak 2.3. je nov, 18.3. úplněk a 25.3. poslední čtvrť.
Planety
Z planet není pozorovatelný Merkur a Jupiter. Obě se pohybují úhlově příliš blízko Slunce. Jupiter je dokonce 5.3. v konjunkci se Sluncem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Planeta Venuše bude pozorovatelná zrána před východem Slunce nad JV obzorem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Ještě níže nad JV obzorem uvidíme ráno Mars je však mnohem slabší a nebude prakticky bez dalekohledu vidět na již světlé obloze.
Stejně jako Jupiter nebude prakticky pozorovatelný Saturn ani Neptun. Planeta Uran se pak nachází vysoko nad západním obzorem zvečera.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Výběr zajímavých výročí měsíce března:
1. března 2002 odstartovala ze Země na její oběžnou dráhu družice Envisat, k jejímž úkolům patřilo například sledování ozónu či odparu vody (20 let) [1b]
1. března 2002 odstartoval ze Země v rámci mise STS-109 se sedmi pasažéry na palubě raketoplán Columbia, šlo o 4. servisní misi k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, raketoplán se z této mise úspěšně vrátil na Zem 12.3.2002 a byl to poslední úspěšný let Columbie, další její let necelý rok poté, mise STS-107, skončil 1. února 2003 havárií během návratu na Zemi (20 let) [1a], [1a], [1b], [6]
1. března 1982 měkce dosedl na povrch Venuše přistávací modul ruské sondy Veněra 13, předával data z povrchu 127 minut, pořídil barevné fotografie povrchu a provedl analýzy povrchu planety (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [6]
1. března 1912 se narodil akademik Boris Jevsejevič Čertok, který od roku 1974 působil jako zástupce vedoucího projektanta v ruském výrobním kosmickém středisku RKK Eněrgija (110 let) [1b], [2a]
2. nebo 3. března 1972 odstartovala do vesmíru sonda Pioneer 10 určená k průzkumu planety Jupiter a vnějších oblastí sluneční soustavy (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [4]
5. března 1982 měkce dosedl na povrch Venuše přistávací modul ruské sondy Veněra 14, předával data z povrchu 57 minut, stejně jako přistávací modul Veněry 13 i přistávací modul Veněry 14 pořídil barevné fotografie povrchu, kromě toho například také nahrál a odeslal první záznam zvuku z povrchu jiné planety (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [3]
5. března 1827 zemřel Pierre-Simon markýz de Laplace, francouzský astronom, fyzik a matematik, je například autorem teorie o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny (195 let) [1a], [1b], [2b]
6. března 1937 se narodila Valentina Vladimirovna Těreškovová, první žena, která letěla do vesmíru (85 let) [1a], [1b], [2b]
6. března 1787 se narodil Josef von Fraunhofer, německý fyzik, který objevil ohyb světla a spektrální čáry (235 let) [1a], [1b], [2b]
7. března 2012 byly vlivem výronu koronální hmoty ze Slunce dočasně oslepeny některé pozorovací přístroje na sondě Venus Express v té době se pohybující na oběžné dráze Venuše (10 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6]
7. března 1837 se narodil Henry Draper, americký lékař a astronom, na přelomu let 1839 a 1840 jako první vyfotografoval Měsíc za použití teleskopu (185 let) [1a], [1b], [2b]
7. března 1792 se narodil John Herschel, syn slavného astronoma Williama Herschela, John Herschel například navrhl jména některých měsíců Saturnu a Uranu nebo objevil schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií (230 let) [1a], [1b], [3a]
8. března 1967 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta C vynesena na nízkou oběžnou dráhu Země družice OSO 3 neboli Orbiting Solar Observatory 3, jedním z jejích úkolů bylo sledování Slunce v oblasti UV a rentgenového záření (55 let) [1b], [2b]
10. března 1977 objevila skupina astronomů v Kuiperově letadlové observatoři (Kuiper Airborne Observatory) při zákrytu hvězdy Uranem poprvé prstence této planety (45 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [6]
12. března 1972 zemřel ruský astronom Vasiliy Grigorievich Fesenkov, který se například zabýval teorií vzniku sluneční soustavy či navštívil a studoval místa dopadů některých velkých meteoritů (50 let) [1b]
16. března 1927 se narodil se Vladimir Michajlovič Komarov, sovětský kosmonaut, zahynul při přistávání návratového modulu kosmické lodi Sojuz 1, prvním letu kosmické lodi typu Sojuz (95 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
17. března 2002 byly z ruského kosmodromu Pleseck pomocí rakety Rokot vypuštěny 2 satelity projektu GRACE (Gravity Recovery A Climate Experiment), společného projektu NASA a německého German Aerospace Center, zabývaly se podrobným měřením gravitačního pole Země (20 let) [1a], [1b], [3a], [6]
17. března 1992 odstartovala z Bajkonuru k ruské orbitální stanici Mir pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-14, na palubě byla 3 členná posádka – A. S. Viktorenko a A. J. Kaleri, kteří na Miru zůstali na přibližně půlroční pobyt, a Klaus-Dietrich Flade ze Spolkové republiky Německo, který se 25. března 1992 vrátil na Zemi v Sojuzu TM-13, jednalo se o první let k Miru po rozpadu Sovětského svazu (30 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [6]
21. března 1762 zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille, za svého života například katalogizoval jižní oblohu (260 let) [1a], [1b], [3a]
22. března 1997 se nacházela kometa C/1995 O1 (Hale–Bopp) z celého roku nejblíže Zemi, kometa byla pouhým okem na noční obloze viditelná více než rok, přísluním prošla 1. dubna 1997, mnoho jejích fotografií se stalo snímkem dne soutěže APOD (Astronomy Picture of the Day), fotografické soutěže pod záštitou NASA (25 let) [1a], [1b], [4], [4], [6]
22. března 1982 odstartoval ke své třetí misi (mise STS-3) raketoplán Columbia, šlo o testovací let s dvěma pasažéry na palubě, během letu bylo provedeno na palubě raketoplánu několik experimentů, na Zem se z této mise raketoplán úspěšně vrátil 30. března 1982 (40 let) [1a], [1b], [3a], [6]
22. až 24. března 2012 dosáhla své nejvyšší “jasnosti” (hvězdné velikosti 12,7) supernova SN 2012aw, pozorovatelná byla v galaxii M95 v souhvězdí Lva (10 let) [1a], [1b], [3a]
23. března 1837 se narodil se Richard Anthony Proctor, anglický astronom, který roku 1867 vydal jednu z prvních map Marsu (185 let) [1b], [2b], [6]
V noci z 23. března na 24. března 2012 se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela preventivně přemístit do lodí Sojuz kvůli blízkému průletu částice kosmického smetí, ve vzdálenosti 14,8 km od Mezinárodní kosmické stanice proletěl fragment vzniklý při srážce družic Iridium 33 a Kosmos 2251 roku 2009, fragment byl zjištěn teprve 23. března 2012, a nebylo tak možné provést úhybný manévr (10 let) [1a], [1b], [2a]
24. března 1992 odstartoval k misi STS-45 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketoplán Atlantis, na palubě byla sedmičlenná posádka včetně prvního belgického kosmonauta Dirka B. Frimouta, během úspěšného letu byly provedeny vědecké experimenty se zaměřením například na studium zemské atmosféry a slunečního záření (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]
25. března 2002 odstartovala k automatickému bezpilotnímu letu čínská kosmická loď Šen-čou 3, na palubě byla figurína se senzory, během letu proběhla různá měření a experimenty, loď úspěšně přistála zpět na Zemi 1. dubna 2002 (20 let) [1a], [1b], [6]
25. března 1992 přistál zpět na Zemi Sojuz TM-13, z orbitální stanice Mir se přitom z přibližně 10 měsíčního pobytu vrátil Sergej Krikaljov, z přibližně 6 měsíčního pobytu se vrátil Alexandr Volkov a z několikadenního návštěvního pobytu se vrátil německý kosmonaut Klaus-Dietrich Flade (30 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [6]
27. března 1972 odstartovala ze Země k Venuši sovětská sonda Veněra 8, 22. července 1972 přistál na povrchu Venuše její přistávací modul, proběhla měření složení atmosféry, teploty, větru, dohlednosti a složení hornin na povrchu (50 let) [1a], [1b], [3a], [6]
28. března 1802 objevil německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers planetku Pallas, druhý největší objekt hlavního pásu planetek (220 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a]
29. března 1807 objevil německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers planetku Vesta, třetí největší objekt hlavního pásu planetek (215 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3a]
30. března 2017 ve 22:27 UT (31. března 2017 00:27 SELČ) byl poprvé při startu úspěšně použit k vynesení nákladu na oběžnou dráhu Země již použitý (letěný) první stupeň rakety Falcon 9, nákladem byla lucemburská telekomunikační družice SES-10 vyrobená společností Boeing Satellite Systems, byl použit první stupeň rakety, který předtím úspěšně přistál 8. dubna 2016 na autonomní přistávací plošině ASDS v Atlantském oceánu po vynesení jedné ze zásobovacích lodí Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (5 let) [1a], [1b], [2b]
30. března 1957 se narodil Ian Keith Shelton, kanadský astronom, spolu s Oscarem Duhaldem objevil na Las Campanas Observatory v Chile supernovu SN 1987A (65 let) [1b], [1b], [2b]
31. března 1997 zemřel americký astrofyzik a teoretický fyzik Lyman Spitzer, po kterém je pojmenovaný jeden z vesmírných dalekohledů (25 let) [1a], [1b], [2b]
31. března 1987 byl z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Proton-K vynesen modul Kvant 1 ruské orbitální stanice Mir, při následném připojování modulu k Miru musela posádka Miru, kosmonauté Jurij Romaněnko a Alexandr Lavejkin, neplánovaně vystoupit do otevřeného vesmírného prostoru a, aby mohl modul správně dosednout, odstranit textilní vak, který se do míst připojení omylem dostal (35 let) [1a], [1b], [2b]
31. března 1727 zemřel Sir Isaac Newton, zabýval se astronomií, alchymií, matematikou a dalšími obory, je znám například svými třemi pohybovými zákony (Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce) nebo vyhotovením zrcadlového dalekohledu (195 let) [1a], [1a], [1b]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici