Měsíc je
3.10. v první čtvrti
4.10. v přízemí (369 359 km)
9.10. v úplňku
17.10. v odzemí (404 288 km)
17.10. v poslední čvrti
25.10. v novu
29.10. v přízemí (368 320 km)
Ze zajímavých přiblížení k planetám nás bude čekat 5. října přiblížení k Saturnu
zdroj: Stellarium
… a 8. října k Jupiteru.
zdroj: Stellarium
Slunce
Nejzajímavějším tématem pro Slunce bude patrně částečné zatmění Slunce, u nás viditelné 25.10. v celém průběhu.
Zdroj: https://eclipse.gsfc.nasa.gov/SEdecade/SEdecade2021.html
“Eclipse Predictions by Fred Espenak, NASA’s GSFC”
Maximální fáze u nás viditelná bude 0,42. Toto zatmění je dále pozorovatelné z velké části Evropy, západních částí Asie, severovýchodní části Afriky a oblastí Blízkého a Středního východu.
Z tabulky převzaté z Hvězdářské ročenky (vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy) si můžete nalézt základní časové údaje pro velká města (časy jsou uváděné v SEČ). Pro nás k nim tedy musíme přičíst 1 hodinu.
Meteory
Pomalu začínají malé meteorické podzimní žně a ty se hlásí jako prvním rojem Orionid.
Orionida
Tyto meteory pocházející z komety 1P/Halley budou mít maximum v noci z 21. na 22. října. Roj sice nemá ostré maximum, ovšem o různá překvapení a spršky i mimo dobu maxima se může postarat jeho vláknitá struktura. I když se letos žádná výrazná sprška neočekává, stejně bude hezké roj mezi půlnocí (kdy bude již radiant nad obzorem) a svítáním roj pozorovat.
Záznam z radiového pozorování v roce 2017
Pozorovatelnost Lunar-X v říjnu 2022
V říjnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky špatně pozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 2. října 2022 zhruba kolem 21. hodiny SELČ (tj. kolem 19. hodiny UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky jen asi 5° nad ideálním obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu za jasného počasí, v tomto termínu pouze z míst s dobrým výhledem k jihozápadnímu obzoru
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v říjnu 2022 prostým okem:
Do přibližně 7. října 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze ve večerních hodinách, zhruba mezi 7. a 20. říjnem 2022 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 20. října 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce října:
2. října 1962 odstartovala do vesmíru americká vědecká družice Explorer 14 (též EPE-2, EPE-B), studovala kosmické záření, sluneční vítr, magnetosféru a meziplanetární magnetické pole (60 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. října 2007 byla navedena na oběžnou dráhu Měsíce japonská družice Kaguya (též zvaná SELENE); obíhala Měsíc po dobu jednoho roku a osmi měsíců a důkladně ho mapovala a společně se svými malými subsatelity Okina a Óna prováděla i měření gravitačního a magnetického pole; poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009, ze Země odstartovala 14. září 2007 (15 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. října 1962 odstartoval Wally Schirra ke svému orbitálnímu letu; jednalo se celosvětově o historicky 9. let, při kterém byla překonána hranice kosmického prostoru (z čehož 2 lety, Mercury Redstone-3 a Mercury Redstone-4, dosáhly kosmického prostoru, ale nešlo o lety po zemské orbitě); zároveň šlo o 3. americký orbitální let (po Glennovi a Carpenterovi); Schirra byl ve vesmíru během tohoto letu přes 9 hodin a provedl 6 oběhů Země (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. října 1962 dopadl v Nigérii 10 stop od farmáře, který se pokoušel vyhánět vrány, zatím největším samostatný meteorit pocházející z Marsu označovaný jako meteorit Zagami (60 let) [1a], [1b], [3b], [6]
4. října 1957 v 19:28:34 UTC odstartovala ze Země s pomocí nosné rakety Sputnik první umělá družice Země Sputnik 1, na oběžné dráze Země létala až do 3. ledna 1958, kdy po 1 440 obletech samovolně vstoupila do zemské atmosféry a shořela (65 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [5]
4. října 1947 zemřel Max Planck, něměcký fyzik často považovaný za zakladatele kvantové teorie (75 let) [1a], [1b], [6], [6]
5. října 1962 byla založena ESO (Evropská jižní observatoř, European Southern Observatory, též European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere), společná astronomická organizace evropských států; Česká republika je jejím členem od roku 2007; ESO funguje paralelně vedle ESA (Evropská vesmírná agentura, European Space Agency) (60 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
5. října 1912 zemřel Lewis Boss, americký astronom a ředitel Dudley Observatory ve městě Schenectady ve státě New York v USA; zabýval se katalogizováním hvězd, v čemž pak pokračoval i jeho syn Benjamin Boss, který vytvořil Boss General Catalogue, což je astronomický katalog hvězd seřazených a očíslovaných podle rektascenze (110 let) [1b], [1b], [1a]
5. října 1882 se narodil Robert Hutchings Goddard, americký inženýr a jeden ze zakladatelů raketové techniky; je po něm pojmenováno americké Goddardovo kosmické středisko (140 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b]
6. října 1967 dopadla americká sonda Lunar Orbiter 4 na povrch Měsíce; předtím kolem něj obíhala, fotografovala ho a měřila jeho gravitační pole; ze Země sonda odstartovala 4. května 1967, přibližně 3 měsíce po podobné sondě Lunar Orbiter 3 (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. října 1732 se narodil Nevil Maskelyne, britský astronom, od roku 1765 pátý královský astronom; známý je například díky výpočtům vycházejícím z pozorování přechodu Venuše přes Slunce roku 1761; není vyloučeno, že měl příbuzenský vztah s Johnem Nevilem Maskelynem (*22. prosince 1839) a jeho synem Nevilem Maskelynem (*1863), což byli angličtí/britští iluzionisté využívající znalostí z fyziky (290 let) [1a], [1b], [1b], [1b]
7. října 2002 odstartoval k misi STS-112 raketoplán Atlantis, odstartoval s 6 pasažéry a hlavním cílem letu byla doprava a montáž druhého dílu příčného příhradového nosníku Mezinárodní kosmické stanice; mise byla ukončena úspěšným návratem na Zemi 18. října 2002 (20 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
8. října 2012 00:34:07 UTC (7.10. v 20:34 místního času) ze Země z Cape Canaveral Air Force Station odstartovala v rámci mise SpaceX CRS-1 k prvnímu regulérnímu zásobovacímu letu k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X; šlo o třetí let tohoto typu kosmické lodi a druhý let tohoto typu kosmické lodi, při kterém se připojila k Mezinárodní kosmické stanici; v čase 1 minuta 19 sekund po startu došlo ke ztrátě tlaku v motoru č. 1 prvního stupně, tento výpadek byl dohnán delším zážehem motorů prvního stupně, ale NASA jako primární zákazník pak nepovolila společnosti Space-X další zážeh druhého stupně potřebný k vynesení sekundárního nákladu, satelitu Orbcomm OG2, na správnou dráhu, a tak satelit Orbcomm OG2 zanikl po 4 dnech v zemské atmosféře; tento let lze tedy označit za úspěšný v rámci primárního úkolu (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6]
8. října 1992 byla navedena do atmosféry planety Venuše americká sonda Pioneer Venus Orbiter, též označovaná jako Pioneer-Venus 1 nebo Pioneer 12; k rozpadu sondy pak zřejmě došlo 22. října 1992; sonda úspěšně mapovala tuto planetu z její oběžné dráhy přibližně dva roky; ze Země sonda odstartovala 20. května 1978 (30 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. října 1992 byl vidět nad několika státy USA jasný bolid; zářil po dobu 40 sekund a jasností překonal jasnost měsíčního úplňku; podařilo se jej zdokumentovat na 16 videozáznamech; během pádu fragmentoval a jeden fragment dopadl v americkém městě Peekskill na stojící osobní automobil; majitelka automobilu, která uslyšela ránu, ještě teplý a po síře zapáchající meteorit, který poškodil její vozidlo, nalezla hned vedle auta (30 let) [1b], [1b], [1a], [3b], [3], [6], [6], [6], [6]
9. října 1977 odstartovala ze Země z Bajkonuru mise Sojuz-25; pro oba členy posádky Vladimira Kovaljonoka i Valerije Rjumina šlo o první let do vesmíru; cílem bylo připojení k orbitální stanici Saljut 6; došlo však pouze k zachycení, nikoliv však k pevnému připojení k této kosmické stanici, pevné spojení se nezdařilo kvůli nehermetičnosti spojovacího zařízení; z důvodu nedostatku paliva a omezených energetických zdrojů se pak posádka musela vrátit na Zemi; z důvodu neúspěšného letu pak bylo rozhodnuto, že v každé příští posádce bude alespoň jeden kosmonaut, který už ve vesmíru byl, a toto rozhodnutí důkladně zamíchalo sestavami naplánovaných posádek (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. října 1967 tvrdě dopadla americká sonda Lunar Orbiter 3 na povrch Měsíce; předtím obíhala kolem Měsíce, který fotografovala; ze Země sonda odstartovala 5. února 1967, přibližně 3 měsíce před startem americké sondy Lunar Orbiter 4 a přibližně 3 měsíce po startu americké sondy Lunar Orbiter 2 (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. října 2012 se nákladní kosmická loď Dragon v rámci mise Space-X CRS-1 při prvním regulérním zásobovacím letu společnosti Space-X k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6]
10. října 2007 odstartoval v Sojuzu TMA-11 ze Země k Mezinárodní kosmické stanici na takzvanou 13. návštěvní expedici první malajsijský kosmonaut, profesí lékař, Šejch Muszafar Šukor Al Masri bin Šejch Mustafa; v Sojuzu TMA-11 letěl společně s Jurijem Malenčenkem a Peggy Whitsonovou; zpět na Zemi pak přistál v návratové kabině Sojuzu TMA-10 společně s Olegem Valerjevičem Kotovem a Fjodorem Nikolajevičem Jurčichinem; přistál po necelých 11 dnech od svého startu do vesmíru (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b]
10. října 1967 vstoupila v platnost takzvaná Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles (Outer Space Treaty), jedna z dohod tzv. Kosmického práva; deklaruje například, že státy nebudou využívat oběžnou dráhu Země ani kosmická tělesa včetně Měsíce k umisťování či testování jaderných zbraní či zbraní hromadného ničení, nebo také, že kosmický prostor patří celému lidstvu a jednotlivé státy si ho nemohou žádným způsobem přivlastnit (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3c]
11. října 1977 přistál na Zemi přistávací modul mise Sojuz-25 s Vladimirem Kovaljonokou a Valerijem Rjuminem (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. října 2012 byl vynesen druhý pár družic evropského satelitního navigačního systému Galileo várky/fáze vývoje zvané “Galileo In-Orbit Validation satellites”; vynesen byl raketou Sojuz z kosmodromu Kourou z Francouzské Guyany, družice se po startu úspěšně oddělily od nosiče (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6]
12. října 1967 tvrdě dopadla americká sonda Lunar Orbiter 2 na povrch Měsíce; předtím obíhala kolem Měsíce, který fotografovala, a také na ní probíhalo sledování dopadu mikrometeoritů na její povrch a prováděla také měření radiace; ze Země sonda odstartovala 6. listopadu 1966, přibližně 3 měsíce před startem americké sondy Lunar Orbiter 3 (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. října 1997 odstartovala do vesmíru meziplanetární sonda Cassini–Huygens (25 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
17. října 2012 vyšlo (online) číslo mezinárodního časopisu Nature, v kterém byl popsán objev planety obíhající hvězdu Alpha Centauri B; objev byl realizovován pomocí přístroje HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) na 3,6metrovém teleskopu na observatoři La Silla v Chile; Alpha Centauri B je jednou ze složek trojhvězdy Alfa Centauri A (též Rigil Kentaurus), Alfa Centauri B (též Toliman) a Alfa Centauri C (též Proxima Centauri); později byly postupně objeveny planety i u hvězdy Alfa Centauri C, což je hvězda nejbližší Slunci (10 let) [2a], [6], [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6]
17. října 2002 odstartoval do vesmíru s pomocí nosné rakety Proton z Bajkonuru vesmírný dalekohled pro pozorování v oblasti gama záření nazvaný Integral, tento vesmírný dalekohled je projektem Evropské kosmické agentury ve spolupráci s Ruskem a USA; dalekohled je stále v provozu a pohybuje se na vysoce výstředné eliptické oběžné dráze Země (20 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
18. října 2002 byla mise STS-112 raketoplánu Atlantis s 6 pasažéry ukončena úspěšným návratem na Zemi (20 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
18. října 1977 poprvé vyfotografoval Charles Kowal na soukromé observatoři Palomar v Kalifornii v USA planetku Chiron; na fotografii ji objevil 1. listopadu 1977; stala se prvním objektem rodiny planetek zvané Kentauři (45 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
18. října 1967 odstartovala ze Země do vesmíru americká sluneční sonda označovaná OSO 4 neboli Orbiting Solar Observatory 4 (55 let) [1b], [6], [6]
18. října 1967 po přibližně 4 měsících letu vstoupila sovětská meziplanetární sonda Veněra 4 do atmosféry planety Venuše; po vstupu do atmosféry se od ní oddělilo přistávací pouzdro, to data o atmosféře Venuše vysílalo do té doby, než bylo velkým tlakem zničeno asi 25 km nad povrchem; šlo o historicky první sondu, která doletěla k jiné planetě a úspěšně studovala její atmosféru; ze Země odstartovala 12. června 1967 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. října 1962 odstartovala ze Země z Cape Canaveral sonda pro průzkum Měsíce nazvaná Ranger 5; měla kromě jiného doletět k Měsíci a na jeho povrch dopravit seismometr; bohužel, během letu k Měsíci se sondě neotevřely panely slunečních baterií a sonda jako již nekomunikující těleso 21. října 1962 minula Měsíc ve vzdálenosti 720 km od jeho povrchu (60 let) [1a], [1b], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. října 1967 úspěšně proletěla americká meziplanetární sonda Mariner 5 ve vzdálenosti kolem 4000 km od planety Venuše a provedla vědecká měření (55 let) [1a], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6]
20. října 1972 zemřel americký vědec, astronom a aktivista Harlow Shapley (50 let) [1a], [1b]
20. října 1632 juliánského kalendáře se narodil sir Christopher Michael Wren, anglický matematik, fyzik, astronom (v astronomii se zabýval například pozorováním Měsíce), architekt a také člen anglického parlamentu a zakladatel Londýnské královské společnosti a v letech 1680 – 1682 její prezident (390 let) [1a], [1b], [2a], [3b]
21. října 1967 zemřel Ejnar Hertzsprung, dánský astronom, jeden z tvůrců Hertzsprungova–Russellova diagramu (55 let) [1a], [1b]
22. října 1992 odstartoval s šestičlenou posádkou na palubě z amerického Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketoplán Columbia k letu STS-52; hlavním a úspěšně uskutečněným cílem mise bylo vypuštění italského satelitu LAGEOS 2, pasivní koule o průměru 60 cm pokryté 426 koutovými doražeči, na oběžnou dráhu Země (30 let) [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. října 2012 odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-FG, která vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz TMA-06M s kosmonauty Novickým, Terelkinem a Fordem; po dvou dnech letu, 25. října, se Sojuz TMA-06M úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici k modulu Poisk; jejich příletem byla posádka Mezinárodní kosmické stanice doplněna na tehdy obvyklý počet 6 osob; v tomto případě předcházel odlet střídané části posádky (Sojuz TMA-04M se od Mezinárodní kosmické stanice odpojil již 16. září 2012 v 23:09 UTC) příletu posádky ji nahrazující (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [5], [5], [6]
23. října 1822 se narodil německý astronom Gustav Spörer; studoval Slunce a je po něm například pojmenováno jedno z předpokládaných historických období dlouhobě snížené sluneční aktivity zvané Spörerovo minimum, to zřejmě trvalo od roku 1460 do roku 1550 (200 let) [1b], [1b], [1a], [1a]
24. října 2007 odstartovala ze Země z čínského kosmodromu Si-čchangk první čínská sonda určená k průzkumu Měsíce nesoucí jméno Čchang-e 1 (též Chang’e 1); během letu prováděla průzkum kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem a před plánovaným zánikem dopadem na Měsíc provedla fotografování a dálkový průzkum měsíčního povrchu (15 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. října 1877 se narodil Henry Norris Russell, který například dopracoval Hertzsprungův-Russellův diagram do konečné podoby, stanovil chemického složení Slunce nebo zkoumal dvojhvězdy (145 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [6]
27. října 1962 odstarovala do vesmíru americká družice Explorer 15 (též označovaná EPE-C nebo S-3b); byla jednou z amerických družic, které měly sledovat radiační pás po jaderném výbuchu zvaném Starfish Prime; bohužel, během startu selhalo zařízení pro řízení rotace, rotace tak zůstala stejná po celou dobu životnosti družice na hodnotě 73 ot/min; družice vstoupila do atmosféry 19. prosince 1978 a shořela (60 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. října 2012 se poprvé nákladní kosmická loď Dragon v rámci letu CRS-1 vrátila z regulérního zásobovacího letu k Mezinárodní kosmické stanici, úspěšně dosedla na hladinu Tichého oceánu ve vzdálenosti několik stovek kilometrů od pobřeží jižní Kalifornie (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6]
30. října 2002 odstartoval ze Země z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici Sojuz TMA-1 (někdy označovaný Sojuz TM-35), mise byla návštěvní a jejím hlavním cílem byla výměna záchranné kosmické lodi zaparkované u Mezinárodní kosmické stanice, pasažéři Sergej Zaljotin, Frank De Winne a Jurij Lončakov se na Zem vrátili v přistávacím modulu kosmické lodi Sojuz TM-34 a úspěšně v něm přistáli 10. listopadu 2002 (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. října 1997 proběhl historicky druhý zkušební let rakety Ariane 5, na rozdíl od prvního, který skončil explozí rakety po několika desítkách sekund po startu, se při tomto druhém letu dostaly na oběžnou dráhu Země dvě nefunkční makety družic a malý experimentální vědecký satelit; hlavní motor rakety však ukončil činnost oproti plánu o 7 sekund dříve, raketa tak dosáhla výšky jen 27 000 km místo plánovaných 35 000 km (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici