Měsíc leden bývá často ve znameni spíše oblačné oblohy, ale bude mu v každém případě dominovat meteorický roj Kvadrantid. Jeho maximum nastane 4. ledna o 5. hodině ranní. Jeho zenitová hodinová frekvence dosahuje více než 100 meteorů za hodinu, můžeme předpokládat, že pokud bude jasné počasí, můžeme prakticky spatřit i několik desítek meteorů za hodinu. Maximum bývá poměrně ostré (trvá typicky 6 hodin), takže noc z 3. na 4. ledna bude na pozorování ideální. Ovšem Měsíc bude 3 dny před úplňkem, takže uvidíme pouze ty jasnější kousky. Mateřským tělesem tohoto roje je pravděpodobně poněkud netypicky asteroid 2003 EH.
Ostré maximum roje Kvadrantid 2019
4. ledna bude také naše Země, paradoxně v zimě, v přísluní, tedy nejblíže ke Slunci během roku. V 17 hodin bude Země od Slunce vzdálena “pouhých” 147,1 miliónů kilometrů.
Kometa C/2022 E3 ZTF, označovaná také jako C/2022 E3 (ZTF), dosáhne 12. ledna 2023 přísluní ve vzdálenosti 1,11 astronomické jednotky, o dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky, bude pozorovatelná triedrem, možná i prostým okem (z míst bez světelného znečištění), pozorovatelná bude zřejmě nejlépe kolem 24. ledna 2023 a nejvýše nad obzorem bude v těch dnech k ránu před začátkem svítání.
Informace o této kometě, včetně fotografií, naleznete například zde: https://www.astro-novinky.eu/index.php/kometa-ztf/.
Pozorovatelnost Lunar-X v lednu 2023
V lednu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 29. ledna 2023 zhruba kolem 01:37 hodiny SEČ (tj. kolem 00:37 UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, pod obzorem, tedy Lunar-X bude v lednu 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v lednu 2023 prostým okem
Do přibližně 6. ledna 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze v ranních hodinách, zhruba mezi 7. a 15. lednem 2023 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. ledna 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce ledna
2. ledna 1968 zemřel Cuno Hoffmeister, německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu; zabýval se například proměnnými hvězdami, kterých objevil více než 10 000, nebo také hledáním komet a planetek; jedna z jím objevených planetek je pojmenována jeho křestním jménem (55 let) [1b], [1], [3], [3]
3. nebo 4. ledna 1958 zanikla první umělá družice Země, Sputnik 1; po 1440 obletech Země samovolně vstoupila do zemské atmosféry a shořela; ze Země odstartovala 4. října 1957, vydržela tedy na zemské oběžné dráze 3 měsíce (65 let) [1a], [1b], [1a], [2], [3], [3b], [5]
4. ledna 1643 gregoriánského kalendáře (25. prosince 1642 juliánského kalendáře) se narodil Isaac Newton; zabýval se astronomií, alchymií, matematikou a dalšími obory; je znám například svými třemi pohybovými zákony (Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce) nebo vyhotovením zrcadlového dalekohledu (380 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a]
5. ledna 2003 v 11:16 UTC po letu trvajícím 18 hodin a 36 minut přistála zpět na Zemi v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko v pořadí čtvrtá čínská bezpilotní kosmická loď Šen-čou 4 (též Shenzhou 4); na palubě byly dvě figuríny; další čínskou kosmickou lodí vyslanou na zemskou orbitu již byla loď pilotovaná (tj. obsazená astronautem) a byla jí Šen-čou 5; ze Země Šen-čou 4 odstartovala 29. prosince 2002 (20 let) [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1998 odstartovala ze Země americká měsíční kosmická sonda Lunar Prospektor (též označovaná Discovery 3); z oběžné dráhy Měsíce hledala na jeho povrchu známky přítomnosti zmrzlé vody ve vnitřních částech kráterů, kam nedopadá sluneční světlo; také například zkoumala gravitační pole Měsíce a zkoumala magnetické vlastnosti měsíčního povrchu; sonda zanikla řízeným tvrdým dopadem na povrch Měsíce 31. července 1999 (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1968 odstartoval z Cape Canaveral na raketě Atlas Centaur měsíční lander Surveyor 7, poslední sonda amerického programu zaměřeného na poznávání povrchu Měsíce před zahájením pilotovaných letů Apollo (poslední nepilotované Apollo, Apollo 6, startovalo 4. dubna 1968); lander byl úspěšný, měkce přistál 10. ledna 1968 na měsíčním povrchu 20 km od kráteru Tycho, pořídil desetitisíce fotografií a provedl chemický rozbor tří vzorků měsíčního povrchu; poslední rádiový kontakt s ním byl uskutečněn 21. února 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. ledna 1943 zemřel Nikola Tesla, konstruktér elektrických přístrojů a zařízení (80 let) [1a], [1b], [6], [6]
8. ledna 1973 odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21, sonda, která na povrch Měsíce dopravila druhý sovětský lunochod, Lunochod 2; sonda měkce přístála na měsíčním povrchu v kráteru Le Monnier 15. ledna 1973, den poté sjel lunochod na měsíční povrch, úspěšně pak pracoval 4,5 měsíce (50 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 1868 se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson; například se podílel na organizaci výpravy na ostrov Sobral v Brazílii, která měla fotografovat sluneční zatmění 29. května 1919 za účelem prokázání nebo vyvrácení Einsteinovy obecné teorie relativity, druhé paralelně probíhající výpravy za tímto zatměním (na ostrov Principe u afrického pobřeží) se zúčastnil Arthur Eddington, který pak po nějaké době předložil fotografie Einsteinovu teorii podporující (155 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1a], [3b], [6], [6]
9. ledna 2013 došlo k zatím poslednímu “blízkému” průletu planetky Apophis kolem planety Země; Apophis proletěla ve vzdálenosti 0,09666 AU (tj. přibližně 14,5 miliónu km); další “blízký” průlet se očekává 13. dubna 2029, kdy by měla minout Zemi ve vzdálenosti výrazně menší, a to 0,000254128 AU (tj. přibližně 38 tisíc km) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [6]
10. ledna 1978 odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27 s dvoučlennou posádkou; vzhledem k tomu, že tato orbitální stanice byla jako první vybavena dvěma stykovacími uzly a na jednom již byl připojen Sojuz 26, vznikl 11. ledna připojením Sojuzu 27 poprvé na oběžné dráze Země komplex tří umělých těles (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1573 se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius; v roce 1614 publikoval Marius svou práci Mundus Iovialis popisující planetu Jupiter a její měsíce, které pojmenoval dodnes používanými jmény; přitom prohlásil, že objevil čtyři měsíce této planety o několik dní dříve než Galileo, rozpoutal tak spor s Galileem; Simon Marius také prohlašoval, že je objevitelem galaxie v souhvězdí Andromedy, ta však byla známa již středověkým arabským astronomům (450 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
11. ledna 2018 ve 23:18 UT (12. ledna 2018 v 7:18 pekingského času) vzlétla ze startovní rampy LC2 kosmodromu Xichang Satellite Launch Center čínská nosná raketa Long March-3B/YZ-1 (CZ-3B/YZ-1), která na základní oběžnou dráhu dopravila dvě další družice čínského navigačního systému Beidou; jeden z bočních stupňů rakety CZ-3B po startu dopadl velmi blízko hranice neevakuované obydlené oblasti či do ní (5 let) [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. ledna 1993 odstartoval raketoplán Endeavour s pětičlennou posádkou ke svému třetímu letu, letu STS-54; hlavním cílem letu bylo vypuštění satelitu TDRS-F, též označovaného TDRS-6, což se podařilo; z mise se posádka v pořádku vrátila 19. ledna 1993 13:37:47 UTC (tj. 08:37:47 EST) (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. ledna 2008 proletěla americká kosmická sonda MESSENGER (též označovaná jako Discovery 8) poprvé kolem svého hlavního cílového tělesa, planety Merkur (přibližně 200 km nad jeho povrchem); následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety, kde strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému pádu na povrch Merkuru; ze Země sonda odstartovala 3. srpna 2004 (15 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. ledna 2003 15:39 UTC se ke svému (vzhledem k následné havárii během přistávání tragickému a poslednímu) letu vydal raketoplán Columbia; na palubě bylo sedm astronautů, mezi kterými byly dvě ženy a první izraelský astronaut Ilan Ramon, který měl s sebou originál kresby čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze znázorňující pohled z Měsíce na Zem, chlapce, který zahynul v plynové komoře v Osvětimi; raketoplán se při návratu 1. února 2003 vzňal a rozpadl během první části přistávacího manévru asi v 13:59:32 UTC, tj. několik minut po vstupu do zemské atmosféry; nikdo z posádky neúspěšné přistání nepřežil (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. ledna 1978 11:24 UTC přistála zpět na Zemi kosmická loď Sojuz 26; šlo o Sojuz, který se jako první úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6; při přistání na palubě byli Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov, zatímco při startu 10. prosince 1977 01:18 UTC na palubě byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. ledna 1978 poprvé odstartovala sovětská nákladní kosmická loď Progress; šlo o Progress 1; kosmické lodě Progress jsou odvozeny ze sovětské kosmické lodi Sojuz; vezla náklad na dnes již neexistující sovětskou kosmickou stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu (45 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu; dnes tuto hvězdárnu tvoří mnoho kopulí a dalších budov a zařízení a spravuje ji Astronomický ústav Akademie věd České republiky (125 let) [1a], [1b], [3]
22. ledna 1998 startovala izraelská družice Země nesoucí označení Ofek 4 (též Ofeq 4, Offek 4 či ‘Ofeq-4); mělo jít o snímkovací družici, ale start byl neúspěšný (25 let) [1a], [1b], [6], [6]
22. ledna 1968 22:48:09 UTC odstartovala nosná raketa Saturn IB s kosmickou lodí Apollo 5, což bylo předposlední Apollo, které bylo nepilotované (tedy let bez posádky); cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru; test byl úspěšný; po provedení testů bylo Apollo 5 nasměrováno do zemské atmosféry, kde zaniklo (55 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. nebo 23. ledna 2003 byl zachycen poslední signál ze sondy Pioneer 10 (též označované Pioneer F), která byla v té době 12 miliard kilometrů od Země; sonda byla určená k průzkumu planety Jupiter a vnějších oblastí sluneční soustavy; byla úspěšná, ze Země sonda odstartovala 2. nebo 3. března 1972; letí vesmírem směrem do souhvězdí Býka k hvězdě Aldebaran (20 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. ledna 1998 v 02:48 UTC (22. ledna 1998 9:48:15 p.m. EST) se uskutečnil start mise STS-89 raketoplánu Endeavour se sedmičlennou posádkou; cílem mise bylo připojení k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici MIR, vystřídán byl také jeden člen posádky MIRu; na Zem se z tohoto letu raketoplán úspěšně vrátil 31. ledna 1998 v 22:35 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. ledna 1978 došlo k dopadu některých částí sovětské družice Kosmos 954 na území Kanady; šlo o družici pro radiolokační průzkum oceánů; byla na jaderný pohon (využívající jaderný reaktor na obohacený uran); na území Kanady dopadlo kromě trosek včetně drobných částí reaktoru i několik kilogramů velmi radioaktivního jaderného paliva; ze Země družice odstartovala 18. září 1977 (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 2018 absolvovala jinak úspěšná evropská raketa Ariane 5 jeden ze svých pouze částečně úspěšných startů, když družice SES-14/GOLD a
Al Yah 3 (též označovaná AL YAH 3) byly vyneseny, ale nebyly uvolněny na plánovaných dráhách; minimálně SES-14/GOLD po uvolnění dosáhla vhodné (geostacionární) dráhy vlastními motory, byť za výrazně vyšší spotřeby svého paliva, než jaká by byla při plánovaném oddělení; příčinou anomálie byly zřejmě špatné vstupní údaje pro řídící systém rakety; ze svých do konce roku 2022 115 realizovaných startů raketa Ariane zaznamenala 110 úspěchů, 3 částečné úspěchy a 2 neúspěchy, v což jsou započítány 3 testovací lety, z nichž 1 byl úspěšný, 1 částečně úspěšný a 1 neúspěšný (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 1983 21:17 UTC byla z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii vypuštěna družicová infračervená observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satellite), společná práce NASA, Nizozemí a Spojeného Království; tato kosmická observatoř má průměr objektivu 570 mm a sekundární zrcadlo odráží paprsky na soustavu celkově 70 detektorů, ze kterých 8 pracuje ve viditelné části spektra a ostatní v infračervené, optika je typu Ritchey-Chretien, celý dalekohled je chlazen tekutým héliem; tato kosmická observatoř je stále v kosmickém prostoru, ale její činnost byla po 21. listopadu 1983 postupně během přibližně dvou dnů ukončena vzhledem k spotřebovanému chladícímu médiu (40 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. ledna 1978 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska vesmírná observatoř IUE (International Ultraviolet Explorer, též IUE-1, Explorer 57 nebo SAS-D); šlo o mezinárodní projekt; jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření; sonda byla úspěšná a místo očekávaných 3 roků nakonec pracovala 18 let (45 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. ledna 1918 se narodil český astronom Antonín Mrkos, objevitel a spoluobjevitel mnoha asteroidů a komet, pracoval na observatořích na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, později na hvězdárně na Kleti (105 let) [1a], [1b], [3b]
28. ledna 2013 Íránská vesmírná agentura oznámila, že Írán provedl letový test své rakety (pravděpodobně šlo pouze balistický let), při kterém byla vynesena kapsle označovaná Pishgam, v které byla umístěna opička (zřejmě makak); let zřejmě proběhl přímo 28. ledna 2013 a nejspíše byla použita nosná raketa Kavoshgar Type C nebo nosná raketa Safir; jednalo se o jeden z letů v rámci programu Kavoshgar, jímž se země údajně chystá na let svého člověka do vesmíru; 31. ledna 2013 Íránská vesmírná agentura zveřejnila z letu video a oznámila, že opička let přežila (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [6]
29. ledna 1998 16:33:42 UTC odstartovala pilotovaná loď Sojuz TM-27; šlo o let k sovětské orbitální stanici MIR; posádka Sojuzu byla tříčlenná; byl vystřídán jeden člen posádky MIRu, na Zem se Sojuz TM-27 úspěšně vrátil 25. srpna 1998 05:24:44 UTC (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. ledna 2013 se poprvé (po mnoha odkladech) podařilo úspěšně vynést družici pomocí jihokorejské rakety (i když vytvořené ve spolupráci s Ruskem, první stupeň je převzatý z ruské rakety Angara, druhý je korejský); šlo o třetí start jihokorejské rakety KSLV (Korea Space Launch Vehicle, také nazývané Naro-1); při prvním pokusu (roku 2009) o vynesení družice touto raketou se vynášená družice nedostala na oběžnou dráhu a při druhém pokusu (roku 2010) byla raketa ztracena 137 sekund po startu; do vesmíru se podařilo dostat družici STSAT-2C, což byl technologický demonstrátor (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3b], [6], [6], [6], [6]
31. ledna 1968 nebo 1. února 1968 dopadla vzhledem k vyčerpání pohonných látek sonda Lunar Orbiter 5, umělá družice Měsíce vyslaná agenturou NASA, řízeně na povrch Měsíce; ze Země sonda odstartovala 1. srpna 1967 a z oběžné dráhy Měsíce (ve výšce 96 až 1489 km) fotografovala jeho povrch, řada snímků zachycovala místa uvažovaná pro připravované přistání astronautů v rámci programu Apollo (55 let) [1a], [1a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici