Měsíc červenec bude na úkazy, zejména ty “večerní” dost chudý.
Hlavně ovšem naše Slunce stále nabírá na aktivitě a za poslední měsíc byly dokonce minimálně 2 skvrny vidět pouhým okem.
Měsíc se potká s planetou Saturn ve druhé polovině noci ze 6.na 7. července. Budeme je moci sledovat nad jižném obzorem. Pro zvýraznění jsme v přiložené mapce zvětšili obraz Měsíce 4x a obraz planety Saturn 150x.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
12. července pak nad ránem uvidíme setkání Měsíce pro změnu s planetou Jupiter.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Jasným úkazem večerní oblohy bude však planeta Venuše. 7. července dosahuje největší jasnosti -4,5 mag a bude tak výrazným objektem na nebi. Bude však poměrně nízko nad obzorem, ale právě kvůli jejímu jasu ji jistě nepřehlédneme. Na mapce je Venuše opět 150x zvětšena.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
30. července nastává maximum meteorického roje jižních delta Akvarid. Měsíc ovšem bude přicházet od poslední čtvrti k úplňku a tak bude pozorování poněkud rušeno jeho svitem. Roj vznikl z rozpadu Marsdenovy a Kracht Sungrazingovy komety. Jižní Delta Aquaridy jsou silným rojem. V letošním roce s průměrnou hodinovou zenitovou frekvencí ve výši až 25 meteorů za hodinu. Pro ilustraci přinášíme snímek Aquaridy, ovšem severní. Jižní v archivu “hezkých” fotografií nemáme.
Pozorovatelnost Lunar-X v červenci 2023
V červenci 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 25. července 2023 kolem 05:07 UT tj. kolem 07:07 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, lunární X tedy bude v červenci 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červenci 2023 prostým okem
Od začátku července 2023 do zhruba 10. července 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná především v popůlnočních hodinách. Zhruba od 11. července 2023 do zhruba 17. července 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná v předpůlnočích i popůlnočních hodinách. Zhruba od 12. července 2023 do zhruba 28. července 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná především v předpůlnočních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce července
1. července 2013 18:11 UTC (tj. 11:41 PM IST) odstartovala na oběžnou dráhu Země první družice indického navigačního systému Indian Regional Navigation Satellite System (zkratkou IRNSS) s označením IRNSS-1A; družice byla jen částečně úspěšná, protože byla v červenci 2016 zjištěna chyba na jejích atomových hodiných; postupně pak následovalo 8 dalších startů s družicemi této konstelace (vždy po jedné družici, s pomocí indických nosných raket PSLV-XL); síť svým signálem pokrývá část Asie, část Evropy, část Afriky a část Austrálie (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. července 2013 byla oficiálně ukončena mise družice Jason-1, což byla vědecká družice určená především k přesnému měření výšek oceánů; vyrobila ji francouzská firma Alcatel Espace a spoluprovozovali ji CNES a NASA; družice ze Země odstartovala 7. prosince 2001 15:07:00 UTC z Vandenbergu na raketě Delta II společně s americkou vědeckou družicí TIMED; k poslednímu rádiovému kontaktu s touto sondou došlo 21. června 2013 (10 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
1. července 1993 14:32:58 UTC odstartovali v Sojuzu TM-17 k dnes již neexistující orbitální stanici MIR Rusové Vasilij Ciblijev a Alexandr Serebrov a Francouz Jean-Pierre Haigneré; let byl úspěšný (30 let) [1a], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. července 1993 12:52 UTC se na Zem z letu STS-57 úspěšně vrátil raketoplán Endeavour; cílem letu bylo provádění medicínských a materiálových experimentů v laboratoři SPACEHUB, která byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu; na palubě bylo při tomto letu 6 astronautů; k tomuto letu Endeavour odstartoval 21. června 1993 13:07 UTC (tj. 09:07 EDT) (30 let) [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. července 2013 selhala krátce po startu ruská/sovětská nosná raketa Proton ve verzi MDM-3 (explodovala nedaleko odpalovací rampy v první minutě po startu); později bylo oznámeno, že příčinou byly nesprávně namontované senzory úhlových zrychlení; vyneseny měly být tři družice řady Kosmos představující součásti ruského satelitního navigačního systému GLONASS; šlo historicky o druhý a druhý neúspěšný start Protonu v této verzi; první taktéž neúspěšný start Protonu v této verzi proběhl 5. prosince 2010; třetí a první úspěšný start Protonu v této verzi proběhl 14. září 2015 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6]
3. července 1998 18:12 UTC odstartovala ze Země japonská sonda určená k průzkumu Marsu (při průletu kolem něj) zvaná Nozomi (v překladu Naděje) nebo také zvaná Planet B; během letu se potýkala s technickými problémy, z nichž některé byly zřejmě způsobeny silnými slunečními erupcemi v roce 2002; k poslednímu rádiovému kontaktu se sondou došlo 9. prosince 2003; 14. prosince 2003 kolem Marsu proletěla jako již nekomunikující těleso; její mise byla oficiálně ukončena 31. prosince 2003 (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. července 1968 17:26:50 UT odstartovala ze Země s pomocí nosné rakety Delta A americká družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A, též zvaná Explorer 38); šlo o jeden z prvních pokusů o sledování Slunce i dalších částí oblohy rádiově z družice (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. července 1868 se narodila americká astronomka (počtářka) Henrietta Swan Leavittová; objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid (155 let) [1a], [1b], [3], [3b], [6], [7]
7. července 1988 17:38:04 UTC odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 1; mise byla neúspěšná, pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií; v lednu 1989 pak Fobos 1 proletěl kolem Marsu jako mrtvé těleso (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. července 2003 03:18:15 UTC odstartovalo ze Země z Cape Canaveral Air Force Station k Marsu americké marsovské šestikolové vozítko jménem Opportunity; v tomtéž roce (10. června) odstartovalo ze stejného kosmodromu i jeho sesterské marsovské šestikolové vozítko Spirit; obě vozítka na Marsu úspěšně přistála a pracovala; jednalo se o poslední americká marsovská vozítka, která k výrobě elektrické energie pro svůj pohyb a přístroje využívala solární panely, pozdější vozítka Curiosity (rok startu ze Země 2011, rok přístání na Marsu 2012) a Perseverance (rok startu ze Země 2020, rok přistání na Marsu 2021) již místo solárních panelů využivaly tzv. radioizotopový termoelektrický generátor energie (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Po startu ze Země 9. července 2018 byl poprvé úspěšně u sovětské/ruské nákladní kosmické lodi Progress použit superrychlý letový profil; šlo o let nákladní kosmické lodi Progress MS-09; let ze Země k Mezinárodní kosmické stanici při využití superrychlého letového profilu trvá kolem čtyř hodin (2 oběhy Země); oproti tomu u staršího letového profilu, který je označovaný jako rychlý letový profil, trvá let k Mezinárodní kosmické stanici kolem 6 hodin (4 oběhy Země); při použití ještě staršího letového profilu označovaného někdy jako standardní letí Progress ze Země k Mezinárodní kosmické stanice přibližně dva dny (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. července 1963 došlo na Bajkonuru při startu rakety Zenit s družicí Kosmos 19b k výbuchu (60 let) [6]
12. července 1988 17:01:43 UTC odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2; stejně jako předcházející sovětské sondě určené pro průzkum Marsova malého měsíce jménem Phobos nazvané Fobos 1 (startovala 7. července 1988 17:38:04 UTC) a stejně jako následující sovětské/ruské sondě určené pro průzkum Phobosu sondě Fobos-Grunt (startovala 8. listopadu 2011 20:16:02 UTC) se jí nepodařilo Phobos prozkoumat (35 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. července 1948 se narodil český spisovatel a novinář zabývající se kosmonautikou Pavel Toufar (75 let) [1a], [3]
15. července 1943 se narodila severoirská astrofyzička Susan Jocelyn Bell(ová) Burnell(ová), rozená Susan Jocelyn Bell(ová); pomocí radioteleskopu Univerzity v Cambridgi zachytila 28. listopadu 1967 pulsující rádiový signál; vzhledem k tomu, že v té době nebylo o vesmírných radiových zdrojích známo, že by na Zemi mohly být detekovány ve formě pravidelných pulsů, použila pro zachycený signál zkratku LGM-1 (z anglického Little Green Men, tedy “malí zelení mužíčci”), objeven tak byl první pulsar (80 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [3b], [3], [6], [6], [6]
17. července 2013 začala pracovat vesmírná solární observatoř IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph, označovaná též jako SMEX 12 nebo Explorer 94) družice určená ke studiu sluneční chromosféry; do vesmíru odstartovala 28. června 2013 UT; vynesena byla s pomocí rakety Pegasus XL, která byla uvolněna 28. června 2013 v 02:27 UT za letu z podvěsu letadla nad Tichým oceánem (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6]
21. července 1973 odstartovala do vesmíru sovětská meziplanetární sonda Mars 4; šlo o neúspěšný pokus vytvořit umělou družici planety Mars; sonda cestou k Marsu nezažehla kvůli výrobní chybě počítače brzdící motor a Mars minula (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. července 1993 06:41:50 UTC přistál zpět na Zemi přistávací modul pilotované kosmické lodi Sojuz TM-16; z dnes již neexistující sovětské orbitální stanice MIR se přitom vrátili Rusové Gennadij Manakov a Alexandr Poleščuk a Francouz Jean-Pierre Haigneré; Manakov a Poleščuk v Sojuzu TM-16 k MIRu předtím i letěli ze Země (odstartovali 24. ledna 1993 05:58:05 UTC, třetí místo v jejich Sojuzu bylo při startu neobsazené), Haigneré k MIRu úspěšně odstartoval 1. července 1993 14:32:58 UTC v Sojuzu TM-17, kde mu společnost na cestě vzhůru dělali Rusové Vasilij Ciblijev a Alexandr Serebrov (30 let) [1b], [1b], [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. července 1973 odstartovala do vesmíru sovětská meziplanetární sonda Mars 5, šlo o úspěšný pokus vytvořit umělou družici planety Mars, sonda na oběžnou dráhu Marsu vstoupila 12. února 1974 15:45 UTC a stala se tak čtvrtou umělou družicí této planety (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. července 1963 odstartoval ze Země historicky první úspěšný komunikační satelit Syncom 2; tento americký satelit zajišťoval například komunikaci s posádkou první pilotované mise programu Gemini, posádkou mise Gemini 3; satelit také umožnil první obousměrný satelitní hovor mezi hlavami dvou států (J. F. Kennedy a nigerijský premiér Abubakar Tafaw Balew v srpnu 1963); jeho předchůdce Syncom 1 zanikl krátce po startu (14. února 1963) poté, co se mu kvůli výbuchu paliva nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy (60 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. července 2013 20:45:08 UT odstartovala ruská nákladní kosmická loď Progress M-20M; na palubě této kosmické lodi byly díly pro opravu skafandru, který selhal při výstupu do volného kosmického prostoru 16. července 2013 (tehdy musel být výstup předčasně ukončen, protože ve skafandru italského astronauta Luca Parmitana se objevilo velké množství vody); let Progressu M-20M byl úspěšný, k Mezinárodní kosmické stanici se připojil 28. července 2013 02:26 UT (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. července 2013 11:10:50 UTC (tj. 12:11 SEČ, tj. 13:11 SELČ) odstartovala druhá pilotovaná mise k americké (dnes již neexistující) orbitální stanici Skylab pojmenovaná Skylab 3; mise je také nazývána Skylab CSM 2 nebo Apollo SLM-2 (jako mise Skylab 1 bývá nazývaná nepilotovaná mise vynesení Skylabu na zemskou orbitu); na palubě byli Alan L. Bean, Owen K. Garriott a Jack R. Lousma a na orbitální stanici Skylab strávili téměř 2 měsíce (účastníci první pilotované výpravy ke Skylabu, mise Skylab 2, i účastníci třetí a poslední pilotované výpravy ke Skylabu, mise Skylab 4, strávili na Skylabu kratší čas) a na Zem se návratový modul mise Skylab 3 s posádkou úspěšně vrátil 25. září 2013 22:19:51 UTC (50 let) [1a], [1b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal „National Aeronautics and Space Act“, zákon, kterým vznikl Národní úřad pro letectví a vesmír (čili NASA), předtím byly lety do vesmíru realizovány pod taktovkou Národního poradního výboru pro letectví (NACA, National Advisory Committee for Aeronautics) (65 let) [1a], [1b], [2a], [2a]
[7] Časopis Tajemství Vesmíru, leden-únor 2023, str. 52
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
