Měsíc:
Úplněk nastává 1. srpna
Poslední čtvrt nastává 8. srpna
Nov nastává 16. srpna
První čtvrt nastává 24. srpna
Úplněk nastává 31. srpna
Vybrané úkazy noční oblohy:
Na 13. srpna 2023 9 hodin SELČ připadá letošní maximum meteorického roje Perseid, můžete tedy po setmění vidět větší množství “padajících hvězd” než jindy. Vzhledem k tomu, že v uvedený termín probíhá na úpické hvězdárně letní astronomický tábor pro mládež zvaný Astronomická expedice Úpice 2023 a hvězdárna je pro veřejnost zavřena, doporučujeme vám vzít si karimatku nebo kempingové křesílko, najít si místo daleko od svítících měst, pouličních lamp či jiných zdrojů rušivého světla a pokochat se jimi sami nejlépe během noci 11. na 12. srpna 2023 nebo během noci z 12. na 13. srpna, nejvhodnější noční doba bude kolem 1. hodiny po půlnoci, ale Perseidy si můžete, za předpokladu jasné oblohy, užít i v jiných nočních hodinách a i pár dní před nebo po termínu jejich maxima.
27. srpna 2023 se Saturn ocitne v opozici, to znamená, že bude na obloze pozorovatelný celou noc a současně bude také podstatně blíže Zemi než jindy v tomto roce. 27. srpna je neděle a o nedělích se na hvězdárně v Úpici večerní veřejná pozorování nekonají, Saturn ale můžete během večerních návštěvních hodin úpické hvězdárny pozorovat po celý srpen.
Ve středu 30. srpna 2023 bude možné pozorovat Saturn a Měsíc ve vzdálenosti kolem 3,5 úhlového stupně, úkaz bude možné sledovat i během večerních veřejných pozorování hvězdárny v Úpici.
Na konci srpna 2023 bude na ranní obloze kolem 5. hodiny SELČ pozorovatelná Venuše coby Jitřenka nad východním obzorem.
Slunce:
Sluneční aktivita stále roste, jak ostatně ukazuje i graf vývoje slunečních skvrn z 1. srpna 2023 (https://www.sidc.be), maximum tohoto 25. slunečního cyklu bude možná dosaženo dříve než se čekalo, bude možná dosaženo již koncem roku 2023 nebo v první polovině roku 2024
zdroj: Royal Observatory of Belgium (https://www.sidc.be)
Pozorovatelnost Lunar-X v srpnu 2023
V srpnu 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 23. srpna 2023 mezi 16. a 17. hodinou UT tj. mezi 18. a 19. hodinou SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze, lunární X tedy bude v srpnu 2023 z České republiky špatně pozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v srpnu 2023 prostým okem
Od začátku srpna 2023 do zhruba 23. srpna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem nepozorovatelná. Zhruba od 24. srpna 2023 do konce srpna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách, ke konci měsíce v popůlnočních a ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce srpna
1. srpna 1968 NASA zrušila výrobu raket Saturn V (V v tomto případě znamená římskou číslici 5); tato americká vícestupňová nosná raketa byla používaná v programech Apollo a Skylab; z celkem 13 startů této nosné rakety bylo 11 úspěšných (problémy nastaly při letech Apollo 6 a Apollo 13); poslední start Saturnu V se uskutečnil 14. května 1973 a na zemskou orbitu při něm vynesl americkou kosmickou stanici Skylab (55 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. srpna 1818 se narodila americká astronomka Maria Mitchell(ová); například objevila kometu 1847 VI dnes označovanou C/1847 T1 (ačkoli zpočátku se o skutečném objeviteli diskutovalo); stala se profesorkou astronomie na Vasar College, přičemž studenti se zájmem o astronomii dávali její škole často přednost před uznávanými institucemi včetně Harvardu; angažovala se v ženských hnutích; postavila se proti otroctví a vyučovala i žáky s tmavou pletí (205 let) [1a], [1b], [3b], [6], [7]
3. srpna 2013 19:48:46 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici japonská nákladní kosmická loď HTV-4, též označovaná Kounotori 4; jednalo se o čtvrtý z celkově devíti realizovaných letů bezpilotní japonské kosmické lodi HTV, též označované jako Kounotori; lety se odehrály v rozmezí let 2009 až 2020 a všechny byl úspěšné; Japonsko nyní vyvíjí nástupce tohoto typu kosmické lodi, nástupce nese označení HTV-X (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
5. srpna 1973 17:45:48 UTC odstartovala sovětská meziplanetární sonda Mars 6; cílem mise bylo (stejně jako u sondy Mars 7) vyslat na povrch Marsu přistávací pouzdro; k Marsu sonda dolétla po 8 měsících letu; přistávací pouzdro bylo úspěšně vypuštěno, ale krátce před jeho dopadem na povrch planety se spojení s ním přerušilo (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpen 2013 2:48 UTC+7 se někdy považuje za termín zahájení mise vietnamského 1U cubesatu nazvaného PicoDragon (i když vypuštěn byl z Mezinárodní kosmické stanice až 19. listopadu 2013 “vietnamského” času); jednalo se o 5. vietnamský satelit, který odstartoval na oběžnou dráhu Země; na Mezinárodní kosmickou stanici byl dopraven jako náklad (jako jedna z družic nákladu) v rámci bezpilotní mise HTV-4, která ze Země odstartovala 3. srpna 2013 (10 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6]
8. srpna 1978 07:33 UTC odstartovala do vesmíru americká meziplanetární sonda Pioneer-Venus 2 (známá také jako Pioneer Venus Multiprobe či Pioneer 13), jejímž cílem byla planeta Venuše; do její atmosféry úspěšně vstoupila 9. prosince 1978 18:45:32 UTC a uvolnila čtyři přistávací pouzdra, z nichž jedno průlet atmosférou přežilo a z povrchu Venuše přibližně jednu hodinu vysílalo (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. srpna 1948 se narodila sovětská kosmonautka Světlana Savická, držitelka rovnou dvou ženských vesmírných prvenství, jako první žena letěla do vesmíru dvakrát a jako první žena vystoupila do otevřeného kosmického prostoru (75 let) [1a], [1b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
9. srpna 1973 17:00:17 UT odstartovala sovětská meziplanetární sonda Mars 7; cílem mise bylo (stejně jako u sondy Mars 6) měkké přistání přistávacího pouzdra na Marsu; kvůli chybě však sonda nezvládla manévr, který ji měl nasměrovat do marsovské atmosféry, a sonda samotná i přistávací pouzdro planetu Mars minuly (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. srpna 2003 poprvé nějaký astronaut či astronautka vstoupil či vstoupila do stavu manželského při pobytu ve vesmíru; novomanžel, kterým byl ruský kosmonaut Jurij Malenčenko, a jeho snoubenka přitom využili možnosti texaského zákonodárství, jež umožňuje uzavřít manželství i v případě, kdy není fyzicky přítomen jeden z novomanželů (Jurij v tom okamžiku pobýval na Mezinárodní kosmické stanici, jeho nastávající byla v texaském Houstonu); pro šťastný okamžik si Jurij vybral třetí z jeho nakonec šesti letů do vesmíru (20 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. srpna 2018 07:31 UTC odstartovala do vesmíru s pomocí nosné rakety Delta 4 Heavy sonda pro výzkum Slunce nazvaná Parker Solar Probe; byl to v pořadí desátý start rakety Delta 4 v provedení Heavy; start byl úspěšný (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
12. srpna 1978 15:12 UTC odstartovala ze Země americká sonda International Cometary Explorer (ICE), v době vývoje a startu označovaná jako International Sun-Earth Explorer-3 (ISEE-3), bývá také označovaná názvy International Sun-Earth nebo Explorer-C nebo Explorer 59; měla více úkolů, patřilo k nim studium zemského magnetického pole, průlet plazmatickým ohonem komety Giacobini-Zinner či průlet kolem Halleyovy komety a její studium při jejím návratu ke Slunci v roce 1986 (45 let) [1b], [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [8]
13. srpna 1998 09:43:11 UTC se k ruské orbitální stanici MIR vydala pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-28; na její palubě byli Gennadij Padalka, Sergej Avdějev a Jurij Baturin; tento Sojuz pak se stejnou posádkou přistál 28. února 1999 02:14:30 UTC; po Sojuzu TM-28 k MIRu zamířily už jen dva další pilotované Sojuzy (Sojuz TM-29 a Sojuz TM-30) a 23. března 2001 byl MIR řízeně naveden k zániku v zemské atmosféře (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. srpna 2013 byla podle informací agentury РИА Новости v Jihoafrické republice zahájena výstavba radioteleskopu SKA (proběhlo první lití betonu), radioteleskop je tvořený soustavou radioteleskopických antén pracujících v režimu interference; k významnějším stavebním krokům však dochází až od roku 2018; radioteleskop má mít dvě fáze výstavby a fungování a to fázi SKA1 a rozšířenou fázi SKA2, tento radioteleskop je dosud ve výstavbě (10 let) [1b], [1b], [2a], [6]
15. srpna 1758 zemřel francouzský geofyzik, geodet, astronom a matematik Pierre Bouguer; věnoval se tíhovému poli Země (275 let) [1a], [1b], [2b], [6]
18. srpna 1868 bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce; jedním z těch, kdo se vydali do Indie toto zatmění pozorovat, byl také francouzský fyzik Pierre Jules César Janssen; ten ve spektru sluneční koróny pozorovaném při tomto úplném zatmění nalezl výraznou spektrální čáru, která pak byla jiným fyzikem, Josephem Normanem Lockyerem, přisouzena do té doby neznámému prvku pojmenovanému následně Hélium; v roce 1868 před Pierrem Janssenem zaznamenali ve slunečním záření tuto do té doby neznámou spektrální čáru také C. T. Haig, Georges Rayet, Norman Pogson a John Herschel (vnuk Williama Herschela) (160 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [5], [6]
Z 18. srpna 1783 je znám první důvěryhodně zdokumentovaný případ takzvaného tečného bolidu, což je průlet meteoroidu zemskou atmosférou, při kterém meteoroid ani neshoří v atmosféře ani nedopadne na Zem, ale poté, co v zemské atmosféře způsobí jev zvaný meteor, opět odletí do kosmického prostoru; toto první zaznamenané pozorování tečného bolidu je z Anglie, kde velké množství lidí vidělo na obloze několik jasných objektů, letících za sebou po stejné dráze (340 let) [1b], [3]
21. srpna 1993 01:00 UTC přestala komunikovat meziplanetární sonda Mars Observer, která byla určená pro geologický průzkum a studium klimatu planety Mars z jeho oběžné dráhy; v ten okamžil zbývaly pouhé tři dny do vstupu na Marsovu oběžnou dráhu; šlo sondu NASA; odstartovala do vesmíru 25. září 1992 17:05:01 UTC pomocí rakety Titan 3 z letecké základny Eastern Test Range na mysu Canaveral (30 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. srpna 2018 21:20 UTC odstartovala do vesmíru na raketě Vega z kosmodromu Kourou meteorologická družice zkráceně označovaná Aeolus, celým jménem Atmospheric Dynamics Mission-Aeolus (ADM-Aeolus); určena je především pro globální měření větru (5 let) [1b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
25. srpna 2003 05:35:39 UTC odstartoval ze Země Spitzer Space Telescope (SST), označovaný též Space Infrared Telescope Facility (SIRTF); vzhledem k tomu, že pozoroval v infračervené oblasti spektra, nebyl na oběžné dráze Země (Země je zdrojem velmi rušivého infračerveného signálu), ale na heliocentrické dráze kolem Slunce; fungoval do roku 2020 (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [9]
26. srpna 1978 14:51:30 UTC odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR (Německé demokratické republiky) Sigmund Jähn (celým jménem Sigmund Werner Paul Jähn); společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6; Jähn se přitom stal třetím nesovětským neamerickým občanem ve vesmíru (po Čechu Vladimíru Remkovi a Polákovi Mirosławovi Hermaszewskim); na Zemi se Jähn vrátil 3. září 1978 11:40:34 UTC v Sojuzu 29; vzhledem ke změně kosmické lodi musela být do Sojuzu 29 přemístěna Jähnova anatomicky tvarovaná sedačka a vyměněna za jinou (45 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. srpna 1918 se narodila Katherine Johnsonová, afroameričanka, počtářka účastnící se příprav a výpočtů trajektorií při plánování amerických letů na Měsíc v 60. letech 20. století (těmto ženám se také říkalo lidské kalkulačky); o těchto amerických počtářkách byl v USA v roce 2016 natočen film Skrytá čísla (v originále Hidden Figures) (105 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
28. srpna 2013 18:03:00 UTC odstartovala v rámci mise USA-245 (též označované NRO Launch 65 či NROL-65) do vesmíru raketa Delta 4 Heavy; měla vynést a zřejmě vynesla vojenskou snímkovací družici (10 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6]
28. srpna 1993 proletěla sonda Galileo kolem planetky Ida (planetka je nazvána podle ženské postavy z řecké mytologie) a přitom pořídila jednu z historicky nejznámějších fotografií planetky; zajímavostí je, že na snímku je i objekt, který je s největší pravděpodobností měsíček Idy; tento objekt byl nazván Dactyl (opět podle bytosti z řecké mytologie); ze Země sonda Galileo odstartovala 18. října 1989 16:53:40 UTC, vynesena byla pomocí raketoplánu Atlantis; hlavním cílem sondy byl průzkum Jupiteru z jeho oběžné dráhy, cestou k Jupiteru sonda také proletěla kolem Venuše a dálkově ji zkoumala (30 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. srpna 1988 04:23:11 UTC historicky poprvé odstartoval do vesmíru afghánský kosmonaut; byl jím Abdul Ahad Mómand a letěl s dvěma sovětskými kosmonauty v lodi Sojuz TM-6 na sovětskou dnes již neexistující kosmickou stanici MIR; zpět na Zemi se vrátil v lodi Sojuz TM-5 s jedním z nich (třetí místo v kosmické lodi bylo při přistávání neobsazené) 7. září 1988 00:49:38 UTC (35 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 1983 06:32:00 UTC odstartoval k letu STS-8 raketoplán Challenger, šlo o historicky třetí let Challengeru; při této příležitosti odstartoval do vesmíru první Afroameričan, byl jím tehdy 41 letý Guion Stewart Bluford Jr., známý většinou jako Guy Bluford; let, během nějž například proběhl medicínský experiment, byl vypuštěn satelit a byla testována komunikace se Zemí pomocí družice TDRS-1, proběhl bez zásadních problémů; po vylovení při tomto startu použitých postranních stupňů však bylo zjištěno, že raketoplán a jeho posádka měly velké štěstí, neboť jedna tryska při startu málem prohořela; následující start raketoplánu, kterým byl start Columbie, musel tedy být odložen a místo plánovaného termínu 28. října 1983 Columbie odstartovala k svému historicky šestému letu až 28. listopadu 1983; samotný Challenger se z letu STS-8 s pětičlennou posádkou úspěšně vrátil na Zem 5. září 1983 7:40:43 UTC, tedy po šesti dnech (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. srpna 1953 se narodil Pavel Vladimirovič Vinogradov, ruský/sovětský kosmonaut; absolvoval 3 lety do kosmického prostoru (všechny na Sojuzech) a 7 výstupů do volného kosmického prostoru; svůj poslední let a svůj poslední výstup do volného kosmického prostoru absolvoval ve věku šedesáti let (70 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
31. srpna 1913 se narodil britský fyzik a radioastronom sir Alfred Charles Bernard Lovell; velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů v Jodrell Banku dnes nese jeho jméno (110 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6]
[7] Časopis Tajemství Vesmíru, leden-únor 2023, str. 52
[8] Časopis Kozmos, číslo 5, říjen-listopad 2022, ročník 53, str. 27
[9] Petr Kulhánek, Dalekohled Jamese Webba, Časopis Astropis 130 (2022), str. 7
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici