Ještě než probereme úkazy, které nás na obloze čekají v září 2023, připomeňme si jedním snímkem letošní srpnové Perseidy, které jste mohli pozorovat nejlépe během noci z 11. na 12. srpna 2023 nebo během noci z 12. na 13. srpna 2023. Na úpické hvězdárně se pozorování pro veřejnost nekonala, neboť zde právě probíhal astronomický tábor pro děti a mládež. Z fotoaparátu mobilního telefonu jedné z účastnic pochází i připojený snímek jedné z letošních Perseid.
Zajímavostí letošních Perseid je objevení třetího vrcholu na křivce jejich hodinové četnosti v rámci rádiových sledování meteorů, bližší informace (v angličtině) najdete na webové stránce https://www.meteornews.net/2023/08/20/perseids-2023-by-worldwide-radio-meteor-observations/.
Měsíc:
7. září 2023 nastává poslední čtvrt
15. září 2023 nastává nov
22. září 2023 nastává první čtvrt
29. září 2023 nastává úplněk
Slunce:
Sluneční aktivita stále roste, jak ostatně ukazuje i graf vývoje slunečních skvrn z 23. srpna 2023 (https://www.sidc.be), jak jsme uvedli již minulý měsíc, maximum tohoto 25. slunečního cyklu bude možná dosaženo dříve než se čekalo, bude možná dosaženo již koncem roku 2023 nebo v první polovině roku 2024.
zdroj: Royal Observatory of Belgium (https://www.sidc.be)
Vybrané úkazy noční oblohy a vybrané události:
Po celé září je během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost možné pomocí dalekohledů úpické hvězdárny pozorovat planetu Jupiter, ale nad obzor se během letošního září dostává až na samém konci našich pozorování noční oblohy pro veřejnost, která jsou v září kromě nedělí a svátků mezi 21. a 23. hodinou. U Jupitera bude i několik příležitostí pozorovat přechody stínů jeho galileovských měsíců po kotouči planety, například v sobotu 30. září 2023 můžete přibližně mezi 22:00 SELČ a 22:30 SELČ vidět pomocí hvězdářských dalekohledů úpické hvězdárny na kotouči planety Jupiter zároveň galileovský měsíc Io a stín galileovského měsíce Europa, i když pohled bude trochu kazit Měsíc, který toho dne bude kolem fáze úplňku.
Po celé září je během večerních pozorování úpické hvězdárny možné pomocí dalekohledů pozorovat planetu Saturn, která letos začala být pozorovatelná v předpůlnočních hodinách již v měsíci srpnu a 27. srpna 2023 se ocitla v opozici se Sluncem, tedy kolem 27. srpna 2023 byl Saturn v rámci tohoto roku Zemi nejblíže (od Země byl vzdálený 1311 milionů kilometrů) a jeho úhlový průměr byl při pozorování ze Země větší než jindy (kolem 18 úhlových vteřin bez prstence). Ještě v polovině května byl Saturn co do počtu měsíců až za Jupiterem, ale u Saturnu byly objeveny a nedávno potvrzeny další měsíce a Saturn jich nyní má potvrzených 146.
Po celé září je možné pozorovat prostým okem planetu Venuši, přitom doba, po kterou je pozorovatelná, se během září postupně prodlužuje a zatímco na začátku září je pozorovatelná zhruba jednu hodinu (mezi 5:00 a 6:00 nízko nad východním obzorem), ke konci září je pozorovatelná již od 2. hodiny po půlnoci SELČ (nízko nad východním obzorem) až do svítání (tedy zhruba do 6. hodiny ranní SELČ), tehdy je asi 25° nad východním obzorem.
V září 2023 nastává podzimní rovnodennost, připadá na 23. září 8 hodin 50 minut SELČ (7 hodin 50 minut SEČ), podzimní rovnodenností začíná astronomický podzim (oproti tomu, meteorologové mají svůj meteorologický podzim od 1. září).
4. září 2023 můžete například kolem 23. hodiny SELČ bude z pozemského pohledu Měsíc přibližně mezi planetou Jupiter a otevřenou hvězdokupou Plejády, na pozorování těchto objektů stačí i malé amatérské dalekohledy.
14. září 2023 bude ráno současně prostým okem pozorovatelný Měsíc a planeta Merkur, je třeba mít volný výhled k východnímu obzoru nekrytý stromy, kopci či budovami, úkaz však bude pozorovatelný jen krátce zhruba mezi 5:40 až 5:45 SELČ těsně nad východním obzorem; vpravo nahoře (pro pozorovatele z České republiky) od těchto dvou nebeských těles bude svítit jasná planeta Venuše (asi 20° nad obzorem).
22. září 2023 bude planeta Merkur v největší západní elongaci, bude tedy pozorovatelná prostým okem ráno nad východním obzorem před východem Slunce, pozorovací podmínky oproti jiným Merkurovým elongacím budou díky relativně velkému úhlu svíranému ekliptikou a obzorem dobré, pozorování prostým okem bude (za předpokladu jasného počasí) možné (z míst s volným výhledem k východnímu obzoru) zhruba mezi 5:45 a 6:15 SELČ. Okamžik maximální elongace v tomto případě připadá na 22. září 2023 14 hodin SEČ (15 hodin SELČ).
26. a 27. září 2023 můžete během našich večerních pozorování pro veřejnost vidět poblíž Měsíce, který bude ve fázi před úplňkem, planetu Saturn.
Pozorovatelnost Lunar-X v září 2023
V září 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 20. září 2023 kolem 03:26 UT tj. kolem 05:26 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, lunární X tedy bude v září 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v září 2023 prostým okem:
Zhruba od od 1. září 2023 do 10. září 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 13. září 2023 do 30. září 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce září:
4. září 973 se zřejmě narodil perský astrolog, astronom, filosof, lékař, matematik, historik a kartograf jménem al-Birúní známý také pod jmény Aliboron či Abú ar Rajhán, celým vlastním jménem Muhammad Abú ar Rajhán al-Birúní; v roce 1030 sepsal spis Tárích al-Hind o indických heliocentrických teoriích (1050 let) [1a], [1b], [2a]
7. září 2013 03:27 UTC odstartovala do vesmíru kosmická sonda americké NASA jménem LADEE; sonda o hmotnosti přibližně 130 kg byla určena pro detailní studium velice řídké měsíční atmosféry a elektrostatického náboje prachových částic; sonda vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce 6. října 2013 10:57 UTC; 18. dubna 2014 kolem 04:30 UTC byla po ukončení své práce deorbitována (a dopadla na měsíční povrch) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. září 1978 03:25:39 UTC odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 11, která byla určena k měkkému přistání na povrchu planety; úspěšně k ní doletěla; během sestupu jí byla prováděna měření atmosféry; 25. prosince 1978 03:24 UT na povrch Venuše úspěšně dosedlo její přistávací pouzdro a pak pracovalo ještě 95 minut; 14. září 1978 02:25:13 UTC (o týden později) odstartovala její sesterská sonda Veněra 12, jejíž přistávací pouzdro také úspěšně dosedlo a 110 minut na povrchu pracovalo (45 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. září 2013 02:28:22 UTC úspěšně přistála pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-08M (u NASA označovaná také jako Soyuz 34 nebo Soyuz 34S); na palubě byli Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Christopher Cassidy, kteří se vrátili z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici; při přistávání došlo k (pro posádku nečekanému) vypnutí monitorů zobrazujících výšku na zemským povrchem; ze Země tato kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 28. března 2013 20:43 UTC (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. září 1983 07:39:42 UT se zpět na Zem vrátil (dotkl se přistávací dráhy) z mise STS-8 po 6 dnech letu raketoplán Challenger, při této příležitosti do vesmíru letěl (společně se čtyřmi dalšími americkými astronauty) první afroameričan, tehdy 41 letý Guion Stewart Bluford Jr. známý většinou jako Guy Bluford; k tomuto letu Challenger odstartoval 30. srpna 1983 06:32:00 UTC; hlavním cílem této vesmírné mise bylo vynesení indického satelitu Insat-1B, ten byl úspěšně vypuštěn, ale následně se na vypuštěném satelitu plně nevyklopil jeden z jeho solárních panelů (40 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 2013 05:00 UTC byl na oběžnou dráhu Země vynesen japonský kosmický teleskop pro pozorování v ultrafialové oblasti spektra elektromagnetického záření jménem Hisaki, označovaný také jako Spectroscopic Planet Observatory for Recognition of Interaction of Atmosphere (SPRINT-A); jeho dřívější název byl EXCEED (Extreme Ultraviolet Spectroscope for Exospheric Dynamics); zároveň šlo o první úspěšný start japonské rakety Epsilon (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 1978 02:25:13 UTC odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12, jejíž přistávací pouzdro úspěšně dosedlo na povrch cílové planety 21. prosince 1978 03:30 UT a 110 minut na povrchu pracovalo; o týden dříve byla vypuštěna její sesterská (také úspěšná) sonda Veněra 11 (45 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. září 1968 odstartovala do vesmíru první nepilotovaná kosmická loď/sonda, která úspěšně obletěla Měsíc a vrátila se úspěšně na zemský povrch; šlo o sovětskou kosmickou loď/sondu Zond 5 a byla součástí testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. září 2018 odstartovala americká raketa Delta II naposledy ve verzi 7000; vynesla vědecký satelit ICESat-2 (Ice, Cloud, and land Elevation Satellite 2) a několik dalších satelitů; raketa Delta 7000 uskutečnila 130 startů, z toho jeden byl jen částečně úspěšný, když 5. srpna 1995 vynesla jihokorejskou komunikační družici Koreasat-1 na příliš nízkou oběžnou dráhu (problém byl pravděpodobně způsoben přehřátím systému pro odpojování pomocných motorů, ty se oddělily předčasně a raketa nedosáhla požadované výšky, družice pak pro korekci oběžné dráhy využila vlastní pohonný systém, její životnost se tak ale snížila na 4,5 roku až 5 roků) a jednou došlo k úplnému selhání, to bylo 17. ledna 1997, kdy raketa Delta II 7925 vynášela satelit systému GPS Block II (13 sekund po startu došlo k explozi a raketa byla kompletně zničena) (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. září 1848 byl objeven Saturnův měsíc Hyperion; poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který objev publikoval dříve než Bondovi (175 let) [1a], [1b], [3b], [5]
17. září 1973 se uskutečnil 34. start polské meteorologické rakety Meteor-3; jednalo se o jeden z 36 startů polských meteorologických raket Meteor uskutečněných v letech 1963 až 1974; všechny polské rakety Meteor byly suborbitální a startovaly z polské raketové základny Leba (50 let) [1b], [1b], [2a], [2a]
18. září 2013 14:58 UT poprvé odstartovala s pomocí nosné rakety Antares k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď Cygnus (v tomto případě bývá zmiňována bez dalšího označení či s označením Cygnus Orb-D či Cygnus D1, tomuto letu předcházel jeden let makety kosmické lodi Cygnus uskutečněný 21. dubna 2013); let byl demonstrační; nákladní kosmická loď se 29. září 2013 12:44 UT úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (k modulu Harmony); 22. října 2013 10:04 UT se od Mezinárodní kosmické stanice úspěšně odpojila a následně plánovaně zanikla v zemské atmosféře (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a] [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1973 proběhl první pokus o orbitální let čínské rakety Feng Bao 1; nákladem byl jeden z exeplářů družic JSSW (Ji Shu Shiyan Weixing); pokus byl neúspěšný; tomuto pokusu předcházel jeden úspěšný ale pouze suborbitální let této rakety; Feng Bao 1 byla předchůdcem čínské rakety Long March 2 (50 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1973 se narodil první jihoafrický astronaut, jihoafrický podnikatel a historicky druhý vesmírný turista Mark Shuttleworth (prvním „turistou“ v kosmu byl v roce 2001 Američan Dennis Tito); do vesmíru odstartoval 25. dubna 2002 z kosmodromu Bajkonur v Sojuzu TM-34; v rámci 3. návštěvní expedice k Mezinárodní vesmírné stanici pobyl ve vesmíru 9 dní, 21 hodin a 25 minut; zpět na Zem letěl Sojuzem TM-33 (50 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1968 úspěšně proletěla kolem Měsíce (ve vzdálenosti 1 950 km od povrchu odvrácené strany Měsíce) první nepilotovaná kosmická loď/sonda, která úspěšně obletěla Měsíc a vrátila se úspěšně na zemský povrch; šlo o sovětskou kosmickou loď/sondu Zond 5 a byla součástí testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci; přibližně v tento den se zároveň ocitla v (od Země) nejvzdálenějším bodě své dráhy (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. září 1783 zemřel švýcarský matematik Leonhard Euler (240 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6]
19. září 1988 odstartovala raketa Šavit (což znamená v hebrejštině “kometa”) s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1, též psáno např. Offeq 1 (což znamená v hebrejštině “obzor”) (35 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. září 1843 zemřel francouzský fyzik a matematik Gaspard-Gustave de Coriolis; má zásluhu na objevu Coriolisovy síly, jejímž projevem je stáčení směru pohybu vzduchových mas na Zemi; jeho jméno také nese americký satelit vypuštěný v roce 2003, měsíční kráter a planetka (180 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1], [1], [1], [2a], [6]
20. září 1873 zemřel Giovanni Battista Donati, italský astronom, průkopník spektroskopického studia hvězd, Slunce a komet, objevitel komety dnes označované jako C/1858 L1 nebo 1858 VI, dříve označované jako Donatiho kometa či Kometa Donati (150 let) [1a], [1b]
21. září 2003 18:57:18 UTC zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo; do vesmíru odstartovala pomocí raketoplánu Atlantis 18. října 1989 16:53:40 UTC; cestou k Jupiteru zblízka vyfotografovala planetky Gaspra (9. října 1991 ve 22:36:40 UT sonda proletěla ve vzdálenosti 1 600 km) a Ida (28. srpna 1993 v 16:52 UT sonda prolétla ve vzdálenosti 2 410 km), u Idy vyfotografoval i její přirozený satelit měsíček Daktyl; k Jupiteru (a jeho měsícům, které také studovala) se přiblížila v druhé polovině roku 1995 (20 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. září 1968 úspěšně na hladinu Indického oceánu na padácích dosedl přistávací modul bezpilotní kosmické lodi (či sondy) Zond 5; byla to historicky první nepilotovaná kosmická loď, která úspěšně obletěla Měsíc a vrátila se úspěšně na zemský povrch; šlo o sovětskou nepilotovanou kosmickou loď/sondu, která byla součástí testovacích letů pro nakonec neuskutečněný sovětský pilotovaný let k Měsíci (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. září 2018 17:52:27 UTC odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima k Mezinárodní kosmické stanici japonská nákladní kosmická loď HTV-7 též označovaná jako Kounotori 7; let byl úspěšný a kosmická loď se k Mezinárodní kosmické stanici připojila 27. září 2018 15:15 UTC za pomoci mechanického ramene Canadarm (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. září 2018 bylo oznámeno přistání prvních dvou malých robotických sond (z připravovaných čtyř), které nesla japonská sonda Hayabusa 2, na sondou zkoumanou planetku Ryugu; jednalo se o dva japonské jednokilogramové rovery MINERVA 2-1A a MINERVA 2-1B (byly bez koleček, přemisťování bylo možné poskakaváním, každý skok, který jim tam vzhledem k minimální gravitaci Ryugu trval 15 minut, umožňoval přesun až o 15 metrů); uvolněny ze sondy Hajabusa 2 byly společně 21. září 2018; s oznámením přistání se čekalo na rádiové přijetí potvrzujících fotografií; s odstupem v řádu dní až měsíců měly být na povrch planetky uvolněny ještě dvě další podobná zařízení, ale oddělení od sondy a přistání na planetce se podařilo pouze prvnímu ze zbývajících dvou; hlavní plánovaný úkon sondy Hayabusa 2, kterým byl odběr vzorků planetky, měl proběhnout třikrát, nakonec proběhl dvakrát a to 21. února 2019 a 11. července 2019, druhý odběr byl odběr materiálu z hlubších vrstev povrchu přičemž byl před odběrem použit impaktor (střela o hmotnosti 2 kg vržená sondou na povrch asteroidu) (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [4], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6]
25. září 2013 20:58:50 UTC odstartovala pilotovaná mise Sojuz TMA-10M; šlo o úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici; na palubě byli Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Michael Hopkins (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 2008 13:10:04.988 UTC odstartovala do vesmíru historicky třetí čínská pilotovaná kosmická loď; jednalo se o Šen-čou 7 (v angličtině Shenzhou 7); na palubě byli tři čínští kosmonauti/tajkonauti; během tohoto letu byl jedním z členů posádky proveden první čínský výstup do otevřeného kosmického prostoru; kosmická loď s pasážéry nakonec úspěšně přístála zpět na Zemi 28. září 2008 09:37 UTC; příprava k tomuto letu je jednim z hlavních témat čínsko-amerického filmu z roku 2010 nazvaného Dlouhá cesta do vesmíru (též Dlouhý pochod do vesmíru či Long March Into Space) (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 1973 22:19:51 UTC se z mise Skylab 3 (mise je také nazývána Skylab CSM 2 nebo Apollo SLM-2), což byla druhá americká pilotovaná mise k dnes již neexistující americké orbitální stanici Skylab, zpět na Zem úspěšně vrátila tříčlenná posádka; ze Země posádka odstartovala 28. července 1973 11:10:50 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. září 2018 zemřel spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar (5 let) [1a], [3], [3b]
26. září 1948 se narodil Ing. Vladimír Remek, první československý kosmonaut; odstartoval 2. března 1978 v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 k sovětské vesmírné stanici Saljut 6 společně se sovětským kosmonautem Vladimírem Gubarevem; jejich let byl úspěšný, na Zem se Remek a Gubarev vrátili 10. března 1978 v téže kosmické lodi (75 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [3b], [3], [3a], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
26. září 1983 došlo přibližně 1 minutu před startem pilotované sovětské kosmické lodě Sojuz T-10 k požáru nosné rakety (tento pokus o start je též označován jako Soyuz 7K-ST No.16L nebo jako Soyuz T-10a nebo Sojuz T-10-1); záchranný systém, který byl součástí kosmické lodi, naštěstí zafungoval (po ne úplně jednoduchém vydání povelu řídícími pozemními pracovníky poté, co nezafungovalo automatické spuštění záchranného systému kvůli požáru při úpatí rakety, který zničil související kabeláž) správně, zajistil včasné oddělení kosmické lodi a ta s oběma členy posádky Vladimirem Titovem a Gennadijem Strekalovem přistála asi 4 km od rampy (40 let) [1a], [1b], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 2008 provedl čínský kosmonaut/tajkonaut Čaj Č’-kang (v angličtině Zhai Zhigang) první čínský výstup do otevřeného kosmického prostoru; výstup byl proveden během letu čínské kosmické lodi Šen-čou 7 (v angličtině Shenzhou 7); výstup provedl v čínském skafandru typu Fej-tchien (též Fejtian, Feitian) (15 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 2003 23:14:46 UTC odstartovala pomocí rakety Ariane 5G z kosmodromu Kourou do vesmíru evropská kosmická sonda SMART-1; cílem letu byla oběžná dráha Měsíce a dálkové zkoumání jeho povrchu (včetně polárních oblastí); zároveň sonda testovala některé technologie, například iontový pohon; po splnění úkolů sonda zanikla 3. září 2006 5:42:22 UTC plánovaným kontrolovaným tvrdým dopadem na měsíční povrch (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 1973 odstartovala sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz 12; jednalo se o testovací let na oběžnou dráhu Země; vzhledem k tragédii při letu předchozího Sojuzu (v Sojuzu 11 se při návratu na Zemi trojčlenná osádka udusila kvůli poklesu tlaku v kabině) byli na palubě již ne tři ale pouze dva sovětští kosmonauté; mise Sojuzu 12 byla úspěšná; Sojuz 12 úspěšně přistál zpět na Zemi po dvou dnech od startu (50 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. a 28. září 1858 byly pořízeny první dva snímky komety; v obou případech šlo o snímek komety dnes nazývané C/1858 L1 (Donati) často známější pod jménem kometa Donati; první snímek pořídil 27. záři 1858 britský fotograf William Usherwood, na jeho snímku měla být údajně kometa s ohonem, ale jeho snímek již zřejmě neexistuje a jeho pořízení je neprůkazné; druhý snímek pořídil 28. září 1858 americký astronom William Cranch Bond, na jeho snímku je ale zřetelné jen jádro komety a ohon se nepodařilo zachytit (165 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]
28. září 2008 9:38 UTC úspěšně přistála zpět na Zemi čínská kosmická loď Šen-čou 7 (v angličtině Shenzhou 7) se třemi čínskými kosmonauty/tajkonauty na palubě (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. září 1953 zemřel americký astronom Edwin Hubble; podílel se na objevu přímé úměrnosti vzdálenosti a rudého posuvu galaxií, tedy Hubbleova zákona, který je zhruba od roku 2019 označován jako Hubbleův-Lemaitreův zákon; je po něm pojmenován Hubbleův vesmírný dalekohled (70 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
29. září 1988 15:37:00 UTC odstartoval ze Země z kosmodromu Kennedy Space Center z americké Floridy raketoplán Discovery na svou misi STS-26; šlo po dvou a půl letech o první start raketoplánu od havárie Challengeru na konci ledna 1986; mise proběhla úspěšně; hlavním úkolem bylo vypuštění komunikační družice TDRS-C též označované TDRS-3 (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, ročník 54, číslo 1, únor-březen 2023, str. 32
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici