Pojem superúplněk se nám již docela zavrtal pod kůži a i když se nejedná o astronomicky nic významného, mají jej rádi i někteří astronomové. Píšu “někteří”, neboť většina se durdí, že během úplňku (ten úvodní snímek je z dílny našeho kolegy Richarda Kotrby) nemohou pozorovat či fotografovat slabší nebeské objekty. A superúplněk situaci jen zhoršuje. Ale opravdu?
Nu opravdu, ale do předpony “super” to má opravdu daleko. Trochu si to vše objasníme. Měsíc se okolo Země pohybuje po nepříliš eliptické elipse, ale i tato její malá výstřednost způsobuje, že se Měsíc od Země pohybuje ve vzdálenostech od 356 355 km do 406 725 km. Rozdíl je tedy zhruba 50 000 km. Ten způsobuje, že mezi oběma vzdálenostními extrémy se nám Měsíc na obloze jeví o 14 procent větší (či mneší), co se týká jasu, tak tam se jedná o změnu asi 30 procent. I když to vypadá na “super”, faktem je, že pouhýma očima změnu téměř nepozorujeme. Již i proto, že oba extrémní body dráhy Měsíc dosahuje ve větším časovém rozptylu.
Foto: Zdenek Bardon (www.bardon.cz)
Rozdíl mezi zdánlivou velikostí Měsíce na obloze v období (okolo) přízemí a odzemí ukazuje názorně obrázek Zdenka Bardona, který popisuje reálnou situaci roce 2020.
Srpnový superúplněk nastane 31.8.2023 ve 03:35 našeho času. Měsíc bude v nejmenší vzdálenosti od Země pouhých devět hodin a 43 minut před tímto přesným úplňkem. Tato vzdálenost bude 357 181 km v 17:52 našeho času 30. 8.
Vzhledem k tomu, že v době pravého úplňku i největšího přiblížení bude Měsíc u nás ještě pod obzorem, bude pro nás nejvhodnější doba k pozorování večer 30. srpna, kdy bude Měsíc vycházet okolo půl osmé našeho času. Navíc budeme moci porovnat jeho “velikost” s pozemskými objekty na obzoru, což jistě umocní zážitek.
A proč jej nazýváme ještě “modrý”? To proto, že nastává jako druhý v jednom kalendářním měsíci, což je jev poměrně vzácný. Název “modrý” však nemá nic společného s barvou a jeho vznik je spojen s historií amerických farmářů a nesprávným výkladem a překladem některých pořekadel.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici