Výběr z meteorických rojů:
Geminidy
Tyto “padající hvězdy” neboli meteory bude nejvhodnější pozorovat v noci z 13. prosince (středa) na 14. prosince (čtvrtek) nebo v noci z 14. prosince (čtvrtek) na 15. prosince (pátek), v případě zatažené oblohy můžeme zkusit pozorovat i jinou noc poblíž data maxima (zhruba mezi večerem 9. prosince 2023 a ránem 19. prosince 2023, maximum roje je předpovězeno na večer 14. prosince kolem 20:00 až 21:00 SEČ); vzhledem k tomu, že radiant tohoto roje (v souhvězdí Blíženců) vrcholí v prosinci těsně po půlnoci, nejvíce meteorů budeme moci zřejmě vidět (za předpokladu jasné oblohy) v noci z 14. na 15. listopadu 2023 někdy mezi 20. hodinou večerní a 4. hodinou ranní; meteory tohoto roje jsou pomalé a často poměrně jasné; v místech v malým světelným znečištěním můžeme vidět i nad 100 meteorů za hodinu; výhodou pro pozorování bude, že nebude rušit svit Měsíce, Měsíc bude v novu 3 dny před okamžikem maxima tohoto roje a v den maxima tohoto roje zapadá jako úzký srpek ještě za večerního soumraku; mateřským tělesem tohoto roje je planetka 3200 Phaeton, Phaeton je pravděpodobně jeden ze tří hlavních fragmentů po rozpadlé kometě. Ukázku jedné Geminidy z jednoho z minulých roků vidíte (spolu s vyznačenou částí asterismu – tedy obrazce z hvězd – zvaného zimní šestiúhelník a spolu s přesvícenou oblastí, což je tehdejší záře Měsíce) na titulním obrázku tohoto příspěvku.
Ursidy
Tyto “padající hvězdy” lze pozorovat například v noci z 21. na 22. prosince, ale bude rušit svým svitem dorůstající Měsíc; u tohoto roje můžeme vidět do 10 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat:
22. prosince 04:27 SEČ nastává na severní polokouli zimní slunovrat, jedná se o astronomický začátek zimy.
Fáze Měsíce, konjunkce Měsíce s hvězdou Spica, možnosti pozorování Měsíce v prosinci 2023 ve večerních hodinách:
5.12.2023 (úterý) je poslední čtvrt
13.12.2023 (středa) je nov
19.12.2023 (úterý) je první čtvrt
27.12.2022 (středa) je úplněk
Dne 8. prosince 2023 v 17 hodin nastává konjunkce Měsíce se Spikou, v tomto okamžiku budou ale uvedené objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak vhodný čas k pozorování úhlového přiblížení Měsíce a Spiky bude až ráno 9. prosince 2023 mezi 4:15 až 6:45 SEČ, ještě úhlově blíže Měsíci a zároveň jasnější než Spica bude v tom okamžiku planeta Venuše.
V prosinci jsou na úpické hvězdárně pozorování večerní oblohy pro veřejnost s výjimkou nedělí a období od 22. prosince do 31. prosince 2023 (kdy bude pro veřejnost zavřeno) vždy od 18. do 20. hodiny. Pozorování Měsíce bude (za předpokladu jasného počasí) v letošním prosinci v rámci těchto večerních pozorování možné zhruba od 17. prosince do 21. prosince.
Pozorovatelnost vybraných planet, konjunkce vybraných planet s Měsícem:
Planeta Merkur bude pozorovatelná ve večerních hodinách (za předpokladu jasné oblohy) 4. prosince 2023 (Merkur je ten den v největší východní elongaci) a možná jeden až dva dny před tímto datem a po tomto datu, vždy přibližně mezi 16:00 a 16:05 SEČ těsně nad západem, ale jen z míst s velmi dobrým výhledem k západnímu obzoru.
Planeta Venuše je na začátku prosince 2023 pozorovatelná přibližně od 4:00 SEČ do přibližně 7:30 SEČ; na konci prosince 2023 je pozorovatelná přibližně od 5:00 SEČ do přibližně 8:00 SEČ. Dne 9. prosince 2023 v 16 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Venuší, v této chvíli jsou objekty již pod obzorem, a tak úhlové přiblížení Venuše a Měsíce můžete (i prostým okem) pozorovat 9. prosince 2023 mezi 4. a 6. hodinou ranní, případně ještě také 10. prosince 2023 ve stejném čase. Po celý prosinec 2023 je Venuše pozorovatelná jako Jitřenka, takže ji vždy nalezneme ráno nad východním či jihovýchodním obzorem.
Planeta Jupiter je na začátku prosince pozorovatelná přibližně od 16:00 SEČ (objevuje se nad východem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 4:00 SEČ (zapadá za západní obzor); na konci prosince je pozorovatelná přibližně od 16:00 SEČ (objevuje se nad východem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 2:00 SEČ (zapadá za západní obzor). Dne 22. prosince 2023 ve 13 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Jupiterem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky na denní obloze přibližně na horizontu, a tak úhlové přiblížení Jupiteru a Měsíce můžete (i prostým okem) pozorovat mezi 16:00 SEČ 22. prosince 2023 a 1:30 SEČ 23. prosince 2023.
Planeta Saturn je na začátku prosince pozorovatelná přibližně od 16:30 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 21:45 SEČ (zapadá za jihozápadní obzor); na konci prosince je pozorovatelná přibližně od 17:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 20:00 SEČ (zapadá za západní obzor). Dne 18. prosince 2023 ve 2 hodiny je Měsíc v konjunkci se Saturnem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak jejich úhlové přiblížení můžete pozorovat v neděli 17. prosince 2023 nebo v pondělí 18. prosince 2023 v obou případech ve večerních hodinách zhruba od 16:20 SEČ do 20:00 SEČ (v druhém případě, tedy v pondělí 18. prosince 2023, můžete toto přiblížení kolem 18. hodiny pozorovat za předpokladu jasné oblohy v rámci standardní otvírací doby úpické hvězdárny v rámci pozorování pro veřejnost).
-poznámky: zkratka SEČ značí středoevropský čas, tedy ten, který máte v České republice na svých hodinkách; J, V, S, Z, JZ, SZ, JV, SV v obrázcích jsou zkratky světových stran, velikost koleček v obrázcích v místech hvězd či planet neznačí velikost objektu na obloze, ale zdánlivou hvězdnou velikost, což je něco jako jasnost objektu
Aktivita Slunce:
Aktivitu Slunce vyjádřenou číslem slunečních skrn najdete například na https://www.sidc.be. V současné době jsme stále ve fázi růstu sluneční aktivity.
Sluneční erupce třídy M9.8 (chybělo tedy málo a dosáhla by maximální třídy X) vzplála na Slunci 29. listopadu 2023 v 19h 48m UT a byla spojena s výronem koronální hmoty, který způsobil polární záře pozorované 1. prosince 2023 nejdříve nad Aljaškou a Kanadou a pak i na severu Evropy (v Evropě se stmívá – při stejné zeměpisné šířce a měříme-li v univerzálním čase – o několik hodin později než v severní Americe), v České republice (minimálně nad Úpicí do 20:00 SEČ) bylo, bohužel, 1. prosince večer zataženo. Více informací k této události najdete např.:
https://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=13516 (česky)
https://spaceweather.com/ (anglicky)
https://www.solarham.net/index.htm (anglicky)
https://www.space.com/cannibal-cme-solar-outburst-will-hit-earth-dec-1-2023-triggering-auroras (anglicky)
V pořadu Televizní noviny televize Nova ze dne 1. prosince 2023 (v čase kolem 19:50) můžete vidět krátkou reportáž na toto téma natočenou na úpické hvězdárně:
https://tv.nova.cz/porad/televizni-noviny
Pozorovatelnost Lunar-X v prosinci 2023
V prosinci 2023 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 19. prosince 2023 kolem 18:16 UT tj. kolem 19:16 SEČ, v této době bude Měsíc při pozorování z České republiky na setmělé večerní obloze přibližně 30° nad obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v prosinci 2023 prostým okem:
Od 1.12.2023 do zhruba 7.12.2023 je z České republiky pozorovatelná ve večerních hodinách.
Zhruba od 8.12.2023 do zhruba 14.12.2023 je z České republiky nepozorovatelná.
Zhruba od 15.12.2023 do 31.12.2023 je z České republiky pozorovatelná v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce prosince (doplněno 18.12.2023):
1. prosince 2013 17:30 UT (t.j. 2. prosince v 01:30 pekingského času) odstartovala k Měsíci čínská sonda Čchang-e 3 (též Chang’e 3), která nesla čínské měsíční vozítko Jü-tchu (též Yùtù, v překladu Nefritový králík); sonda byla úspěšná a přistála 14. prosince 2013 na přivrácené straně Měsíce v severozápadní části Mare Imbrium (Moře dešťů); následující měsíční čínskou misí pak bylo vyslání sondy Čchang-e 4 s vozítkem Jü-tchu 2 (též Yùtù 2, v překladu Nefritový králík 2), která i s druhým čínským vozítkem v lednu 2019 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3a], [3a], [3a], [3a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. prosince 1993 09:27:00 UTC odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-61; hlavním cílem mise byla první oprava optiky Hubblleova vesmírného dalekohledu; po vynesení tohoto kosmického dalekohledu na oběžnou dráhu Země bylo totiž zjištěno, že hlavní zrcadlo je vybroušeno chybně; tato jeho první oprava probíhala od 2. do 13. prosince 1993 a zdařila se; zpět na Zemi se Endeavour se svojí sedmičlennou posádkou úspěšně vrátil 13. prosince 1993 05:25:33 UTC (30 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. prosince 2018 11:31 UTC odstartovala v kosmické lodi Sojuz MS-11 k Mezinárodní kosmické stanici posádka ve složení Oleg Kononěnko, David Saint-Jacques a Anne McClainová; jednalo se o první let Sojuzu po nezdařeném startu Sojuzu 10 (startoval 11. října 2018, po startu při oddělování prvního stupně raketa havarovala a kosmická loď s posádkou nouzově přistála pomocí záchranného systému); po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici všichni tři pasažéři Sojuzu MS-11 úspěšně přistáli zpět za Zemi ve své kosmické lodi 25. června 2019 02:47 UTC (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. nebo 4. prosince 1973 proletěla kosmická sonda Pioneer 10 kolem planety Jupiter; jednalo se o první průzkum této planety průletovou sondou; ze Země sonda odstartovala 3. března 1972 01:49:04 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3a], [3b], [3], [3], [3], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
Kolem 3. až 4. prosince 2018 doletěla americká kosmická sonda OSIRIS-REx k planetce Bennu (přesným názvem 101955 Bennu), což znamená, že se dostala do vzdálenosti 19 km od povrchu planetky, rychlost upravila na rychlost podobnou planetce a zahájila výzkumnou fázi svého letu; cílem mise bylo odebrat z povrchu planetky vzorek a ten dopravit v návratovém pouzdře na Zem; práce související s odběrem sonda dokončila 10. května 2021; návratové pouzdro se vzorkem úspěšně přistálo na Zemi 24. září 2023 14:52 UTC; ze Země sonda odstartovala 8. září 2016 23:05 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3], [4], [4], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
4. prosince 1998 8:35 UTC odstartoval k letu STS-88 raketoplán Endeavour s šestičlennou posádkou; hlavním cílem letu bylo vynesení prvního amerického modulu Mezinárodní kosmické stanice (modul jménem Unity) a jeho připojení k už vypuštěnému ruskému (ale USA financovanému) modulu Zarja; cíl byl úspěšně splněn; posádka se z letu úspěšně vrátila na Zem 15. prosince 1998 10:53 UTC (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. prosince 1893 zemřel švýcarský astronom Rudolf Wolf (celým jménem Johann Rudolf Wolf), po kterém je pojmenováno relativní číslo slunečních skvrn (130 let) [1b], [1b], [1a], [3], [6]
7. prosince 2018 18:23 UTC ze Země odstartovala čínská měšíční sonda Čchang-e 4 (též Chang’e 4), sonda, která nesla čínské měsíční vozítko Jü-tchu 2 (též Yùtù 2, v překladu Nefritový králík 2); úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce 3. ledna 2019 02:26 UTC (5 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. prosince 2013 03:26 UTC startovala z čínského kosmodromu Taiyuan Satellite Launch Center čínská nosná raketa Chang Zheng 4B (v českém přepisu Čchang-čeng 4B, v překladu Dlouhý pochod 4B, zkráceně CZ-4B), která měla do vesmíru vynést brazilskou družici CBERS-3 určenou pro snímkování Země; při startu došlo k závadě na raketě a družice byla zničena; jednalo se o první a prozatím (k datu vydání tohoto článku) i jediné selhání této nosné rakety; příčinou selhání bylo předčasné vypnutí horního stupně rakety (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
11. prosince 1998 14:21 UTC odstartovala americká planetární sonda Mars Climate Orbiter; sonda cestou k Marsu nepřesně provedla korekční manévry a následně byla ztracena po příletu k planetě v její atmosféře kvůli chybě v softwaru sondy, některé softwarové výpočty byly prováděny v jednotkách imperiálních (v librosekundách) a tytéž výpočty jinde v soustavě jednotek metrických (v newtonsekundách) (25 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. prosince 1863 se narodila americká astronomka Annie Jump Cannon(ová), zabývala se spektroskopií hvězd a zařazováním hvězd do spektrálních tříd (160 let) [1a], [1b], [6], [6], [8]
12. prosince 1803 se narodil James Challis, anglický fyzik a astronom; zabýval se otázkami nebeské mechaniky (220 let) [1b], [2a], [6]
13. prosince 2018 poprvé překonal miniraketoplán VSS Unity společnosti Virgin Galactic hranici 80 km nad zemských povrchem (dosáhl výšky 82 km), čímž (ale pouze podle americké armádní definice) překročil hranici kosmického prostoru; let je označován VSS Unity PF04; na palubě byli piloti společnosti Virgin Galactic; tento miniraketoplán nestartuje přímo ze zemského povrchu, ale je do určité výšky vynášen pomocí letadla; miniraketoplán je užíván zejména pro kosmickou turistiku (5 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6]
Na 14. prosince 2013 plánovala Íránská kosmická agentura start kosmické lodi s druhou (první pokus v roce 2010 byl neúspěšný) opičkou rodu makak rhesus ((latinsky Macaca mulatta, jednalo se o samečka), z balistického letu provedeného 14. prosince 2013 se opička podle tvrzení íránské agentury IRNA úspěšně a bezpečně vrátila na Zem (10 let) [1b], [1b], [2a], [6]
15. prosince 1923 se narodil Freeman Dyson, britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA; pojem Dysonova sféra je odvozen od jeho jména (100 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6]
16. prosince 1993 00:40:02 UTC odstartovala do vesmíru komunikační družice Telstar 401 společnosti AT&T Corporation, magnetická bouře související s oblakem nabitých částic původem ze Slunce, který k Zemi doletěl mezi 10. a 11. lednem 1997, zavinila výpadek proudu na této družici (30 let) [1b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. prosince 1973 06:18:00 UTC odstartovala z kosmodromu Vanderberg pomocí rakety Delta 1900 americká družice Explorer 51, též označovaná jako Atmosphere Explorer-C (zkráceně AE-C); šlo do družici pro výzkum atmosféry (50 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. prosince 1973 11:55:00 UTC odstartovala do vesmíru sovětská pilotovaná mise Sojuz 13; mise byla určena k propracování metod ručního a automatického řízení a autonomní navigace a také k vědeckému výzkumu; během více než 7 dní trvajícího letu se uskutečnilo více než 100 obletů Země a bylo získáno více než 10 000 snímků; mise byla zakončena úspěšným přístáním kabiny s dvěma sovětskými kosmonauty zpět na Zemi 26. prosince 1973 08:50 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. prosince 2013 09:12:14 UTC odstartoval (raketou Sojuz z kosmodromu Kourou) do vesmíru vesmírný teleskop Gaia; obíhá kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce-Země; jeho hlavním posláním je sestavit třírozměrnou mapu blízkého hvězdného okolí a stanovit radiální rychlosti části měřených hvězd (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3], [3], [3a], [3a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Pravděpodobně 19. prosince 1978 (někdy je uváděno také datum 15. ledna 1978) vstoupila do atmosféry a shořela americká družice Explorer 15 (označovaná též EPE-3, EPE-C, SERB-53B nebo S-3B); měla kromě jiného sledovat radiační pás po pokusném jaderném výbuchu zvaném Starfish Prime (odpálen z Johnstonova atolu v Tichém oceánu zhruba 1330 km severozápadně od Honolulu 8:46:28 UT 9. července 1962 tj. 10:46:28 pm 8. července lokálního času); během startu družice (27. října 1962 z Cape Canaveral), bohužel, selhalo zařízení pro řízení rotace, a její rotace tak zůstala po celou dobu životnosti na hodnotě 73 ot/min (45 let) [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. prosince 1963 18:49:25 GMT byla raketou Scout X-4 z amerického kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu Země úspěšně vynesena družice Explorer 19 (označovaná též jako Air Density experiment A, zkráceně AD-A, též označovaná jako ADI-1); cílem družice bylo studovat hustotu a složení zemské atmosféry (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. prosince 2018 01:42 UTC se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-09 s třemi pasažéry (Sergej V. Prokopjev, Serena Auñónová, Alexander Gerst); na Zemi tato kosmická loď úspěšně přistála 20. prosince 2018 05:02 UTC; ze Země ve stejné kosmické lodi tito astronauté odstartovali 6. června 2018 11:12 UTC (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. prosince 2013 16:42 UTC byla čínskou raketou Čchang Čeng CZ-3B/E z čínského kosmodromu Xichang vynesena bolivijská družice TKSat-1 (též označovaná Túpac Katari Satellite 1 podle hrdiny období kolonizace jižní Ameriky, který vedl povstalce na území nynější Bolívie); jedná se o stacionární telekomunikační družici (10 let) [1b], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3a], [3a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. prosince 1978 03:30 přistála na povrchu Venuše sovětská sonda Veněra 12, vysílání jí naměřených dat z povrchu planety probíhalo po dobu 110 minut; bohužel se ale (podobně jako u sesterské sondy Veněra 11) neodkryly krytky kamer; ze Země odstartovala 14. září 1978 02:25:13 UT (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. prosince 1968 12:51:00 UTC odstartovala kosmická loď Apollo 8; šlo o první let lidské posádky, při které kosmická loď opustila oběžnou dráhu Země a vydala se dál do vesmíru (v tomto připadě k obletu Měsíce); zároveň šlo historicky o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a také historicky první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou; během letu byla 24. prosince 1968 pořízena slavná fotografie lidově označovaná “východ Země nad Měsícem” (ve skutečnosti vzhledem k vázané rotaci Měsíce při pohledu z jednoho místa měsíčního povrchu nelze pozorovat, jak vychází Země nad měsíční obzor, Země při takovém pohledu visí na jednom místě nad horizontem, vycházení Země nad měsíčním obzorem bylo z Apolla možné pozorovat jen díky pohybu/letu kosmické lodi nad měsíčním povrchem); zpět na Zem se kosmická loď s posádkou úspěšně vrátila 27. prosince 1968 15:51:42 UTC (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. prosince 1938 provedl německý chemik Otto Hahn ve spolupráci s Dr. Fritzem Strassmannem první chemický důkaz možnosti dopadem neutronů stimulovaného štěpení uranu 235; užití štěpení uranu obohaceného o izotop 235 jako zdroj energie bylo pak v SSSR spojeno s programem špionážních družic pro sledování pohybu námořních lodí označovaným jako RORSAT (jedna takováto družice, Kosmos 954, se 24. ledna 1978 (přibližně 4 měsíce po vypuštění) při neplánovaném návratu do atmosféry rozpadla nad západní Kanadou, přičemž na kanadské území dopadly části reaktoru i rozptýlené zbytky paliva), na principu štěpení uranu obohaceného o izotop 235 byla založená i atomová bomba Little Boy svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 (85 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [6]
23. nebo 24. prosince 1973 zemřel nizozemsko-americký astronom Gerard Peter Kuiper; proslavil se například tím, že 16. února 1948 objevil měsíc Uranu dnes nazývaný Miranda; také předpokládal existenci pásu vyplněného kometami a planetkami za oběžnou dráhou planety Neptun, tato oblast se nyní nazývá Kuiperův pás nebo též Edgeworthův-Kuiperův pás (50 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6]
25. prosince 1978 přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 11; vysílání jí naměřených dat z povrchu planety probíhalo po dobu 95 minut; bohužel se ale neodkryly krytky kamer (podobně jako u sesterské sondy Veněra 12); ze Země odstartovala 9. září 1978 03:25:39 UT (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. prosince 1663 zemřel italský fyzik, optik, astronom, matematik a jezuitský kněz Francesco Maria Grimaldi (370 let) [1b], [1], [3b]
[7] Časopis Tajemství vesmíru, leden-únor 2023, str. 57
[8] Časopis Tajemství Vesmíru, leden-únor 2023, str. 52
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici