Výběr z meteorických rojů:
Kvadrantidy
Tyto “padající hvězdy” budou pozorovatelné – za předpokladu jasné oblohy – nejlépe v noci ze středy 3. na čtvrtek 4. ledna 2024, nejvhodnější čas k pozorování by měl být ráno 4. ledna mezi 6. a 7. hodinou SEČ (maximum je předpovězeno na 4. ledna 2024 na 10 hodin SEČ, kdy už je v České republice po rozednění, a zároveň časový interval, kdy je hodinová četnost alespoň 1/2 hodnoty maxima, trvá u tohoto roje jen 6 až 8 hodin); hodinová zenitová frekvence je sice u tohoto roje 120 meteorů za hodinu, ale radiant je každoročně při pohledu z České republiky v první polovině noci pod obzorem nebo jen nízko nad obzorem a letos bude v druhé polovině noci pozorování znesnadňovat svit Měsíce (Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti bude při pohledu z České republiky nad obzor vycházet kolem půlnoci), takže v uvedenou noc, přesněji ráno, bude – za předpokladu jasného počasí – reálně pozorovatelných tak 25 meteorů za hodinu.
Fáze Měsíce, konjunkce Měsíce s hvězdou Spika, možnosti pozorování Měsíce v lednu ve večerních hodinách:
4.1.2024 (čtvrtek) je poslední čtvrt
11.1.2024 (čtvrtek) je nov
18.1.2024 (čtvrtek) je první čtvrt
25.1.2024 (čtvrtek) je úplněk
Dne 5. ledna 2024 v 0 hodin nastává konjunkce Měsíce se Spikou, v tomto okamžiku budou ale uvedené objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak vhodný čas k pozorování úhlového přiblížení Měsíce a Spiky bude až později po půlnoci, vhodný čas k pozorování bude mezi 2:15 až 6:45 SEČ, kolem 6:45 bude přitom nízko nad jižním obzorem zářit také jasná planeta Venuše:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost probíhá na úpické hvězdárně v lednu denně kromě nedělí a svátků vždy od 18. do 20. hodiny, pokud v rámci večerních pozorování chcete v dalekohledu vidět Měsíc, tak ten bude v tomto měsíci během večerních pozorování nad obzorem zhruba mezi 15. a 28. lednem.
Pozorovatelnost vybraných planet, konjunkce vybraných planet s Měsícem, vzájemné úhlové přiblížení Merkuru a Venuše:
Planeta Merkur bude pozorovatelná v ranních hodinách (za předpokladu jasné oblohy) nejlépe zhruba mezi 9. až 13. lednem 2024 těsně nad jihovýchodním obzorem (přibližně 8 úhlových stupňů nad ideálním obzorem), při pohledu z České republiky bude Merkur vlevo dole od jasnější planety Venuše (Merkur je v lednové největší západní elongaci 12.1.2024 v 16 hodin SEČ), ale vidět bude jen z míst s velmi dobrým výhledem k východnímu obzoru:
Planeta Venuše je na začátku ledna 2024 pozorovatelná přibližně od 5:00 SEČ do přibližně 8:00 SEČ; na konci ledna 2024 je pozorovatelná přibližně od 6:30 SEČ do přibližně 7:30 SEČ, přičemž v druhé polovině ledna je pozorovatelná již jen z míst s velmi dobrým výhledem k jihovýchodnímu obzoru. S koncem ledna 2024 její letošní pozorovatelnost očima či amatérskými prostředky končí a na další možnost jejího amatérského pozorování si budeme muset počkat až na konec prosince 2024. Dne 8. ledna 2024 ve 20 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Venuší, v této chvíli jsou objekty pod obzorem, a tak úhlové přiblížení Venuše a Měsíce můžete (i prostým okem) pozorovat 9. ledna 2024 ráno krátce kolem 7:35 SEČ, ale jen z míst s velmi dobrým výhledem k jihovýchodnímu obzoru:
Planeta Jupiter je na začátku ledna 2024 pozorovatelná přibližně od 16:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 2:00 SEČ (zapadá za západní obzor); na konci ledna 2024 je pozorovatelná přibližně od 17:30 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat hvězdy a planety) do přibližně 24:00 SEČ (zapadá za západní obzor). Dne 18. ledna 2024 v 21 hodin SEČ je Měsíc v konjunkci s Jupiterem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky přibližně 40 úhlových stupňů nad jihozápadním obzorem a pěkně pozorovatelné i očima (18. ledna je čtvrtek a tak úhlové přiblížení Jupiteru a Měsíce můžete pozorovat i během večerních pozorování pro veřejnost na úpické hvězdárně zdejšími hvězdářskými dalekohledy):
Planeta Saturn je na začátku ledna 2024 pozorovatelná přibližně od 17:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 20:00 SEČ (zapadá za jihozápadní obzor); na konci ledna je pozorovatelná přibližně od 17:00 SEČ (objevuje se nad jihovýchodem ve chvíli, kdy se se setměním začínají objevovat i méně jasné hvězdy a planety) do přibližně 18:00 SEČ (zapadá za západní obzor). V druhé polovině ledna bude už vidět jen z míst s velmi dobrým výhledem k jihozápadnímu obzoru. Dne 14. ledna 2024 ve 12 hodin je Měsíc v konjunkci se Saturnem, v této chvíli jsou objekty při pohledu z České republiky pod obzorem, a tak jejich úhlové přiblížení můžete pozorovat večer 14. ledna 2024 krátce kolem 18. hodiny SEČ, ale jen z míst s dobrým výhledem k jihozápadnímu obzoru (objekty budou pouhých 15 stupňů nad ideálním obzorem):
Jak jsme již poznamenali výše, planetu Merkur a planetu Venuši můžeme společně pozorovat z míst s opravdu dobrým výhledem k jihovýchodnímu obzoru na ranní lednové obloze zhruba mezi 9. a 13. lednem 2024 zhruba mezi 7:00 a 7:35 SEČ těsně nad jihovýchodním obzorem (za předpokladu jasného počasí).
-poznámky: zkratka SEČ značí středoevropský čas, tedy ten, který máte v České republice na svých hodinkách; J, V, S, Z, JZ, SZ, JV, SV v obrázcích jsou zkratky světových stran, velikost koleček v obrázcích v místech Měsíce, hvězd či planet neznačí velikost objektu na obloze, ale zdánlivou hvězdnou velikost, což je něco jako jasnost objektu
Aktivita Slunce:
Aktivitu Slunce vyjádřenou číslem slunečních skrn najdete například na https://www.sidc.be. V současné době jsme stále ve fázi růstu sluneční aktivity.
Sluneční erupce třídy X2.8 vzplála na Slunci 14. prosince 2023 (družicemi pro sledování Slunce byla detekována v 17:02 UTC), byla vyhodnocena jako nejsilnější erupce tohoto cyklu sluneční aktivity. Více informací k této události najdete např.:
https://www.facebook.com/slunecnipatrola (česky)
https://www.facebook.com/obsupice/posts/pfbid0CAZUAcsWpd44PgZeSqN4WwAgU5P8fbXLYGQzy1TcwyNPCtGphEPRH48Be45xQwodl (česky)
https://spaceweather.com/ (anglicky)
https://www.solarham.net/index.htm (anglicky)
https://blogs.nasa.gov/solarcycle25/2023/12/14/sun-releases-strong-solar-flare-8/ (anglicky)
https://www.swpc.noaa.gov/news/strongest-solar-flare-solar-cycle-25 (anglicky)
Pozorovatelnost Lunar-X v lednu 2024:
V lednu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 18. ledna 2024 kolem 9:05 UT tj. kolem 10:05 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze pouhých 12 úhlových stupňů nad obzorem, v lednu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky velice špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v lednu 2024 prostým okem:
Od 1.1.2024 do zhruba 5.1.2024 je z České republiky pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 6.1.2024 do zhruba 14.1.2024 je z České republiky nepozorovatelná.
Zhruba od 15.1.2024 do 31.1.2024 je z České republiky pozorovatelná ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce ledna:
1. ledna 2019 05:33:00 UTC prolétla sonda New Horizons okolo planetky Arrokoth (těleso Kuiperova pásu); v době tohoto průletu se pro tuto planetku používalo předběžné označení “2014 MU69” a přezdívka “Ultima Thule”; ze Země tato sonda odstartovala 19. ledna 2006 19:00:00.221 UTC; během svého letu sluneční soustavou také studovala trpasličí planetu Pluto (sonda startovala ze Země v době, kdy Pluto mělo ještě status řádné planety, do kategorie trpasličích planet bylo přeřazeno na kongresu Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze 24. srpna 2006), kolem trpasličí planety Pluto proletěla 14. července 2015 (11:49:57 UTC nebo 11:48:45 UT) (5 let) [1a], [1b], [1a], [3b], [3b], [3], [3], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. ledna 2014 vstoupila do atmosféry Země planetka, která dostala označení 2014 AA; jednalo se o blízkozemní planetku typu Apollo; její vstup do atmosféry byl zaznamenán díky ultrazvukovým detektorům (určeným ke sledování dodržování zákazu jaderných výbuchů), které zaregistrovaly její výbuch ve 3:00 UT nad Atlantickým oceánem; tato planetka byla objevena fotograficky 1. ledna 2014 Richardem Kowalskim na observatoři Mount Lemmon Survey, je tedy jednou z planetek (historicky druhou), u kterých se podařilo je fotograficky objevit (a objev zveřejnit) dříve, než vstoupily do zemské atmosféry; průměr planetky před vstupem do atmosféry byl asi 2 až 4 metry (10 let) [1b], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
2. ledna 2014 19:28 UT proletěla v relativně malé vzdálenosti od Země planetka 2013 YK48 (objevená 30. prosince 2013); nejmenší vzdálenost od Země byla 0,0399 au (5,97 miliónů km, pro srovnání Měsíc obíhá kolem Země ve vzdálenosti 0,0026 ± 0,0001 au); jednalo se o blízkozemní planetku typu Apollo (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a], [6]
2. ledna 2004 proletěla kosmická sonda jménem Stardust (též označovaná (Discovery 4) komou komety Wild 2 (celým jménem 81P/Wild 2) přičemž vysunula aerogelový sběrač prachu a provedla odběr vzorků prachu z prachového ohonu komety; dne 15. ledna 2006 se sonda přiblížila k Zemi a v 05:58 UT ve vzdálenosti 110 tisíc kilometrů od Země se oddělilo od mateřské části sondy kuželovité přistávací pouzdro; pouzdro dopadlo za využití padáků ve vojenském výcvikovém prostoru Utah Test and Training Range poblíže Salt Lake City v americkém státě Utah dne 15. ledna 2006 10:10 UT (03:10 místního času MST); před návštěvou komety Wild 2 tato sonda zkoumala planetku Annefrank, po návštěvě komety Wild 2 pak byla vyslána (pod názvem Stardust NExT) ke kometě Tempel 1 (celým jménem 9P/Tempel 1); ze Země sonda Stardust odstartovala 7. února 1999 (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. ledna 1959 16:42:21 UTC odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci; byla jí sovětská Luna 1 (první rok po svém startu byla označována jako E1 No. 4); start byl úspěšný, ale nasměrování k Měsíci nebylo dostatečně přesné a sonda proletěla ve vzdálenosti 6700 km od jeho středu (65 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. ledna 2019 02:26 UTC úspěšně měkce na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (v anglickém přepisu Chang’e 4); sonda na povrch Měsíce po svém přistání úspěšně vysadila čínské automatické lunární vozítko označované Yutu-2; ze Země odstartovala 7. prosince 2018 18:23 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [3], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. ledna 1999 20:21:10 UTC odstartovala americká planetární sonda Mars Polar Lander; k rudé planetě dorazila začátkem prosince téhož roku a mělo dojít k oddělení přistávacího modulu a dvou penetrátorů, bohužel, v té době bylo přerušeno spojení a to se již nepodařilo znovu navázat (25 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. ledna 2004 04:35 UTC měkce (pomocí kombinace padáků a nafukovacích vaků) přistálo na povrchu planety Mars americké automatické vozítko (rover) pojmenované Spirit, též označované MER-A (Mars Exploration Rover – A), dále též také označované jako MER-2 (Mars Exploration Rover 2); ze Země odstartovalo 10. června 2003 17:58:47 UTC; na Marsu pracovalo celkem 6 let; vozítko mělo své dvojče, automatické vozítko (rover) pojmenované Opportunity, které také úspěšně na Marsu přistálo a pracovalo, to dokonce 15 let (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [3b], [3], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. ledna 2014 zemřel český astronom Josip Kleczek; je autorem knihy Astronomical dictionary in six Languages a mnoha dalších astronomických knih (10 let) [1a], [1], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [3], [6]
5. ledna 1969 06:28:08 UTC odstartovala sovětská sonda Veněra 5; odstartovala ze Země v podobné době jako její sesterská sonda Veněra 6; sonda úspěšně vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 (po přibližně 4 měsících letu) a po dobu 53 minut vysílala data o složení atmosféry cílové planety a dalších vlastnostech; stejně jako u Veněry 6 ani u Veněry 5 nebyl její přistávací modul schopen přistát na povrchu Venuše (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. ledna 1978 objevil švýcarský astronom Paul Wild krátkoperiodickou kometu dnes označovanou 81P/Wild-2 nebo také zkráceně Wild 2; komou této komety dne 2. ledna 2004 proletěla kosmická sonda jménem Stardust a odebrala vzorky prachu (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [3], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. ledna 1884 zemřel Gregor Johann Mendel, moravský přírodovědec německého původu, který po vysvěcení na kněze studoval ještě matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii a který po roce 1862 kromě jiného prováděl každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni (150 let) [1a], [1b], [6]
7. ledna 2014 zaznamenaly přístroje sledující aktivitu Slunce sluneční erupci třídy X, konkrétně X1,2; související výron koronární hmoty cestující rychlostí 2400 km/s měl Zemi zasáhnout 9. ledna 2014 v 1:38 SEČ; vzhledem k tomu, že elektronika kosmických lodí při jejich pohybu na oběžné dráze kolem Země může být takovýmito událostmi rušená nebo poškozená, byl start americké rakety Antares s americkou nákladní kosmickou lodí Cygnus mířící na Mezinárodní kosmickou stanici (mise nazvaná Orbital 1, zkráceně Orb1) přeplánován ze 8. ledna 2014 na 9. ledna 2014; uvedená kosmická loď pak 9. ledna 2014 18:07:05 UTC (z Mid-Atlantic Regional Spaceport / Wallops Flight Facility v americkém státě Virginia) úspěšně odstartovala (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 2014 dosáhla evropská kosmická observatoř Gaia cílovou dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země (přechod pak ještě dokončila drobným korekčním manévrem 15. ledna 2014), v dalších dnech pak probíhalo testování aparatury a poté byla zahájena pětiletá provozní fáze mise, během které tato vesmírná observatoř zmapovala přesnou polohu asi jedné miliardy hvězd v naší Galaxii; ze Země tato vesmírná observatoř odstartovala z kosmodromu Kourou raketou Soyuz-ST-B (Soyuz-2) s horním stupněm Fregat dne 19. prosince 2013 09:12:14 UTC; jde o vesmírnou observatoř Evropské kosmické agentury (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 2014 představitelé NASA na tiskové konferenci oznámili, že Obamova administrativa v Bílém důmě souhlasila s americkou účastí v projektu Mezinárodní kosmické stanice i v letech 2020 až 2024 (s tím, že rozhodnutí musí ještě schválit Kongres a potvrdit i prezident zvolený v roce 2016); šlo již o druhou deklaraci prodloužení americké účasti na provozu Mezinárodní kosmické stanice ze strany Obamovy administrativy, předchozí deklarace Obamovy administrativy posunula přislíbenou americkou účast v roce 2010 (začátek Barackova funkčního období) z roku 2016 na rok 2020 (10 let) [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6]
8. ledna 1994 10:05:34 UTC byla z Bajkonuru vypuštěna kosmická loď Sojuz TM-18 s kosmonauty Afanasjevem, Poljakovem a Usačovem; cílem byla dnes již neexistující sovětská orbitální stanice MIR (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. ledna 1994 byla ojevena kometa 144P/Kushida (30 let) [1b], [6], [6], [7]
9. ledna 2014 18:07:05 UTC odstartovala (po mnoha odkladech z různých příčin) k svému prvnímu regulérnímu zásobovacímu letu k Mezinárodní kosmické stanici (mise byla nazvavá Orbital 1, zkráceně Orb1) americká nákladní kosmická loď Cygnus (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1994 11:50:20 UTC se kosmická loď Sojuz TM-18 úspěšně připojila k sovětské orbitální stanici Mir a tři ruští kosmonauti přestoupili do stanice; ze Země tato kosmická loď odstartovala 8. ledna 1994 10:05:34 UTC; jedním z členů posádky byl ruský kosmonaut a profesí lékař Valerij Vladimirovič Poljakov, který Mir opustil po rekordně dlouhém pobytu 22. března 1995 v kosmické lodi Sojuz TM-20 (30 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. ledna 1969 05:51:52 UTC odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 6; do atmosféry Venuše vstoupila 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut; do atmosféry Venuše vstoupila v podobné době jako její sesterská sonda Veněra 5; stejně jako u Veněry 5 ani u Veněry 6 nebyl její přistávací modul schopen přistát na povrchu planety Venuše (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. ledna 2019 15:31:37 UT odstartovala americká raketa Falcon 9 ve verzi Falcon-9 v1.2 (Block 5) a úspěšně vynesla poslední sadu deseti družic Iridium NEXT, tedy druhé generace družic pro satelitní telefonování společnosti Iridium SSC (respektive nástupnické společnosti Iridium LLC a později dalších majitelů/provozovatelů); první generace družic Iridium se tak začala stávat nepotřebnou; první generace družic Iridium byla známa svými záblesky (odrazy slunečního světla od solárních panelů první generace těchto družic byly na noční obloze tak jasné, že jejich jas krátkodobě překonával jas nejjasnějších hvězd a planet), Iridia první generace (s výjimkou nefunkčních neovladatelých kusů) začala tedy být postupně naváděna do zemské atmosféry, kde zanikala, a astronomové i amatérští pozorovatelé od té doby postupně přestali záblesky družic Iridium vídat (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. ledna 2004 04:12:59 UTC byla z plovoucí plošiny Odyssey vypuštěna raketa Zenit-3SL s družicí Estrela do Sul 1 označovanou také jako Telstar 14; po oddělení od nosné rakety se správně neotevřely solární panely a podle společnosti Space Systems/Loral, která družici vyrobila, snímky družice nasvědčovaly tomu, že došlo k nějakému jejímu poškození během startu; družice nakonec pracovala po omezený čas v omezeném režimu (20 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. ledna 1934 se narodil český astronom Ing. Pavel Příhoda; například dlouhou dobu působil jako hlavní přednášející pro posluchače astronomických kursů pro zájemce o astronomii v pražském planetáriu; v letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence planetária hlavního města Prahy (od roku 1986 jako šéfredaktor) (90 let) [1a], [3], [3], [6]
14. ledna 1994 08:18:20 UTC přistála (po 196 dnech od svého startu ze Země) kosmická loď Sojuz TM-17 s kosmonauty Serebrovem a Cibiljevem; do vesmíru (k úspěšnému letu na ruskou/sovětskou stanici MIR) tato kosmická loď odstartovala s posádkou Serebrov, Cibiljev a Haigneré dne 1. července 1993 14:32:58 UTC (Francouz Jeana-Pierra Haigneré, u něhož se jednalo o první z jeho dvou letů do vesmíru, strávil na MIRu jen krátký čas, na Zem se vrátil v Sojuzu TM-16 dne 22. června 1993 06:41:50 UTC); při závěrečném odpojení Sojuzu TM-17 od MIRu měla posádka vyfotografovat dokovací systém na modulu Krystal orbitální stanice MIR, došlo však k nárazu do tohoto modulu a k jeho poškození, kosmická loď Sojuz přitom naštěstí poškozena nebyla (30 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. ledna 1969 byl objeven první optický protějšek pulsaru; optické pulsy zaznamenali Cocke, Disney a Taylor pomocí 36palcového dalekohledu na Stewardově observatoři v Arizoně, rádiové pulsy neutronové hvězdy byly zachyceny 10. listopadu 1968 Richardem V. E. Lovelacem a jeho spolupracovníky radioteleskopem Arecibo (tento rádiový zdroj byl označen jako NP 0532); opticky a rádiově byl tak ztotožněn pulsar v centru Krabí mlhoviny (55 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
16. ledna 1964 se narodil český astronom Jiří Borovička; nyní studuje převážně meteory/meteority, jejich strukturu, chemické složení nebo fyziku jejich průletu atmosférou (60 let) [1a], [3], [3], [6], [6], [6]
21. ledna 2019 proběhlo (i z České republiky mnohými lidmi sledované) úplné zatmění Měsíce; zajímavostí bylo, že mnoho astrofotografů objevilo na svých snímcích zatmělého Měsíce světlou tečku, která se ukázala být dokladem v té době proběhlého dopadu asteroidu na měsíční povrch (5 let) [3], [3]
21. ledna 2014 byla v galaxii Messier 82 (také označované Doutník či Doutníková galaxie nebo též jako NGC 3034) z observatoře Londýnské univerzity fotograficky nalezena supernova typu Ia (tyto supernovy slouží jako „standardní svíčky“); dostala označení SN 2014J; při své největší “jasnosti” (31. ledna 2014) dosáhla 10,5 magnitudy; během jejího zjasnění se na ni zaměřilo větší množství kosmických teleskopů; tato supernova ve skutečnosti (vzhledem ke vzdálenosti a konečné rychlosti světla) vzplanula před 12 milióny let (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [5], [6]
24. ledna 1994 havarovala při startu raketa Ariane 4 (ve verzi AR 44LP při startu z Guyany); zničeny byly družice Turksat 1A a Eutelsat 2 F-5; šlo o druhý z pouhých 3 neúspěšných startů rakety Ariane 4 z celkových 116 startů (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 2004 04:54:22.7 UT (signál dorazil na Zemi – vzhledem ke konečné rychlosti světla – 05:05:26.6 UT) úspěšně přistálo na povrchu Marsu americké automatické vozítko (rover) jménem Opportunity (též označované jako Mars Exploration Rover B nebo MER-1); přistání proběhlo (stejně jako u jeho robotického dvojčete jménem Spirit a stejně jako u dalšího amerického robotického předchůdce jménem Mars Pathfinder) za použití kombinace padáku a nafukovacích vaků; ze Země rover Opportunity odstartoval 8. července 2003 03:18:15 UTC (20 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2], [2], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. ledna 1994 16:34:00 UTC odstartovaly s pomocí nosné rakety Titan 2 americká lunární družice Clementine 1 (někdy nepřesně označovaná jen jako Clementine) a zařízení označované ISA (též Clementine ISAS neboli Clementine Interstage Adapter Satellite); Clementine 1 byla první úspěšnou sondu k Měsíci od 70. let a měla po průzkumu Měsíce (průzkum Měsíce z jeho oběžné dráhy úspěšně provedla) letět zkoumat planetku Geographos, tuto část mise sonda ale kvůli poruše nesplnila; Clementine ISAS zkoumalo (než samovolně shořelo v zemské atmosféře) z vysoce eliptické oběžné dráhy kolem Země radiaci ve Van Allenových pásech (kterými proletělo) a radiaci meziplanetárního prostoru a déle také sledovalo účinky mikrometeoritů a úlomků vesmírného smetí (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. ledna 1929 se narodil český astronom a znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.; kromě jiného je po něm pojmenována jedna z planetek sluneční soustavy (95 let) [1a], [1b], [3b], [3], [3], [3], [3], [3], [6]
29. ledna 1989 byla navedena na oběžnou dráhu Marsu sovětská sonda Fobos 2; ačkoli plány této mise zůstaly nenaplněny (měla zkoumat měsíce Marsu Phobos a Deimos) pro brzkou poruchu, alespoň stihla přinést nějaké fotografie měsíce Phobos; do vesmíru odstartovala 12. července 1988 17:01:43 UT (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. ledna 1964 16:25:01 UT poprvé k orbitálním letu odstartovala raketa řady Saturn, šlo o Saturn I (do roku 1963 označovaný jako Saturn C-1, letový exemplář/let 29. ledna 1964 nesl označení SA-5); raketa při tomto letu úspěšně vynesla 17,1 tuny (9470 kg byl zvlhčený písek, zbytek byl vyhořelý druhý stupeň); startu 29. ledna 1964 předcházely čtyři suborbitální lety tohoto nosiče; za svou krátkou kariéru letěl Saturn I jen desetkrát (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. ledna 1964 15:49:09 GMT odstartovala americká sonda Ranger 6; měla dopadnout na povrch Měsíce a před dopadem podrobně snímkovat jeho povrch; třetí den od startu byly na sondě zapnuty kamery, ale kvůli zkratu nefungovaly; Ranger 6 na Měsíc dopadl, ale neposlal k Zemi žádný snímek (60 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. ledna 1894 se narodil východočeský amatérský astrofotograf, stavitel dalekohledů a brusič zrcadel pro optiku Jindřich Zeman; je po něm pojmenovaná planetka “33528 Jinzeman” objevená 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově; jeho jméno také nese cena udělovaná v rámci fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce (130 let) [1a], [1a], [3b], [3], [3], [3], [3], [6]
[7] Hvězdářská ročenka 2024, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, str. 79
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici