Rekonstrukce dalekohledu v hlavní kopuli úpické hvězdárny se chýlí ke konci. Zatím stále návštěvníci úpické hvězdárny během denních i večerních pozorování pro veřejnost pozorují spolu s průvodci pomocí přenosných dalekohledů, ale jak vidíte na úvodním obrázku totoho článku, tubusy dalekohledů jsou již osazeny zpět do vidlice. Zbývá už jen udělat nový nátěr tubusů a vidlice a nastavit software pro automatické motorické nasměrování dalekohledu na cílový objekt.
Kometa 12P/Pons-Brooks:
Je těžko odhadnutelné, že zda bude v dubnu 2024 možné kometu 12P/Pons-Brooks pozorovat z úpické hvězdárny během našich večerních pozorování pro veřejnost. Chcete-li navštívit úpickou hvězdárnu kvůli jejímu pozorování, je třeba se u nás předem telefonicky poptat na její aktuální pozorovatelnost. Nečekejte ale, že uvidíte v dalekohledu kometu tak, jak jsou obvykle komety prezentovány v tisku a na internetu, fotograficky lze zachytit více barev a detailů (většinou za předpokladu mnohonásobné expozice snímku a počítačového zpracování) než vidí lidské oko v hvězdářském dalekohledu.
Meteorické roje:
Maximum meteorického roje Lyrid v roce 2024 bude 22. dubna v 9 hodin SELČ, očekávaná zenitová četnost v okamžiku maxima by měla být 18 meteorů za hodinu, pozorování ovšem značně ruší Měsíc, který je právě v úplňku.
Od 15. dubna do 27. května jsou aktivní éta Akvaridy, jejich maximum očekáváme až v květnu v noci ze 4. na 5. května 2024, radiant tohoto roje se objeví (při pohledu z České republiky) nad obzorem se svítáním na východě, ideální čas k pozorování éta Akvarid z České republiky tedy bude kolem 5. května 2024 před 5. hodinou ranní (Měsíc v novu a Slunce vychází u nás 5. května 2024 nad obzor kolem 5:45 SELČ), očekávaná zenitová četnost v okamžiku maxima by měla být 10 až 30 meteorů za hodinu.
Zatmění Slunce z České republiky nepozorovatelné:
8. dubna 2024 se odehraje úplné zatmění Slunce pozorovatelné z některých míst Kanady, USA a Mexika; z České republiky toto zatmění není pozorovatelné ani jako částečné (z České republiky uvidíme částečné zatmění Slunce 29. 03. 2025). Podle informaci z 5. března 2024 (spaceweather.com) oproti dřívějším odhadům, bohužel, nebude pozorovatelná prostým okem z uvedeného území (takzvaný pás totality) v okamžiku úplného slunečního zatmění kometa 12P/Pons-Brooks (nedojde-li k jejímu neočekávatelnému zjasnění). Mapku pásu totality pro úplné zatmění Slunce 8. dubna 2024 a další související informace najdete na těchto odkazech:
https://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=21&month=02&year=2024
https://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=12&month=03&year=2024
https://theeclipse.company/map/2024-total-eclipse
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/deni-na-obloze-behem-roku-2024.html
https://heavens-above.com/SolarEclipse.aspx?jdmax=2460409.26284041
https://www.space.com/news/live/solar-eclipse-live-updates
https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce/zatmeni-slunce-v-letech-2021-2030.html
https://earthsky.org/tonight/12-p-comet-pons-brooks-outburst-millennium-falcon-bright-2024-eclipse/
https://starwalk.space/en/news/pons-brooks-comet-2024
Fáze měsíce:
2. dubna 2024 (úterý) je poslední čtvrt
8. dubna 2024 (pondělí) je nov
15. dubna 2024 (pondělí) je první čtvrt
24. dubna 2024 (středa) je úplněk
Možnosti pozorování Měsíce v dubnu 2024 ve večerních hodinách:
Během dubna 2024 lze Měsíc během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně (ta jsou v dubnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ) pozorovat nad obzorem (prostým okem či dalekohledy) zhruba od 12. dubna 2024 do zhruba 25. dubna 2024.
Pozorovatelnost vybraných planet v dubnu 2024:
Merkur: První pár dní v dubnu lze ještě zkusit večer po západu Slunce pozorovat těsně nad západním obzorem (okem či dalekohledem) planetu Merkur.
Venuše: Zhruba od 10. února 2024 již Venuše není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze prostým okem pozorovatelná. Nejbližší pozorovatelnost Venuše z České republiky na večerní/noční/ranní obloze nastane v září 2024, kdy bude pozorovatelná večer nad západním obzorem jako Večernice.
Mars: Mars není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v dubnu 2024 pozorovatelný, začne být z České republiky pozorovatelný na začátku května 2024 ráno před východem Slunce těsně nad východním obzorem.
Jupiter: Na začátku dubna 2024 se nad západem objevuje se setměním kolem 19:45 SELČ a zhruba po dvou hodinách zapadá za západní obzor. Na konci dubna již není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze pozorovatelný.
Saturn: Saturn není na začátku dubna 2024 z České republiky na večerní/noční/ranní obloze pozorovatelný. Na úplném konci dubna 2024 je Saturn pozorovatelný krátce ráno před východem Slunce (kolem 5. hodiny SELČ) nad východním obzorem (pouze z míst s dobrým výhledem k východnímu odzoru).
Den Země, Ovčácké slavnosti Ratibořice:
V pondělí 22. dubna slavíme Den Země. Nejbližší sobotu po Dni Země (27. dubna 2024 od 10:00 do 16:00) budete moci úpické hvězdáře se speciálními dalekohledy pro pozorování Slunce potkat na ratibořických Ovčáckých slavnostech.
Vybrané konjunkce Měsíce a hvězd:
Dne 23. 4. 2024 v 5 hodin nastává konjunkce Měsíce s hvězdou jménem Spica (ze souhvězdí Panny), úhlové přiblížení těchto dvou objektů je možné pozorovat zhruba od 22. 4. 2024 21:00 SELČ do 23. 4. 2024 4:00 SELČ. Obrázek níže, vytvořený v simulačním programu Stellarium, zachycuje večerní situaci v 22 SELČ, jak ji budeme moci vidět (pohled z České republiky nad jihovýchodní obzor za předpokladu jasné oblohy) z úpické hvězdárny při večerních pozorováních pro veřejnost (ta jsou v dubnu mimo neděle a svátky od 22 hodin do 24 hodin).
Dne 26. 4. 2024 v 21 hodin nastává konjunkce Měsíce s hvězdou jménem Antares (ze souhvězdí Štíra), v okamžiku konjunkce jsou Měsíc a Spica při pozorování z České republiky pod obzorem, úhlové přiblížení těchto dvou objektů je možné pozorovat zhruba od 27. 4 2024 0:15 SELČ do 27. 4 2024 5:00 SELČ. Obrázek níže (pohled z České republiky nad jihojihozápadní obzor za předpokladu jasné oblohy), vytvořený v simulačním programu Stellarium, zachycuje situaci 27. 4. 2024 v 5:00 SELČ.
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2024:
V dubnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 16. dubna 2024 kolem 03:41 UT tj. 16. dubna 2024 kolem 05:41 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v dubnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2024 prostým okem:
Od 1. 4. 2024 do zhruba 22. 4. 2024 je z České republiky nepozorovatelná.
Zhruba od 23. 4. 2024 do 30. 4. 2024 je pozorovatelná v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna:
2. dubna 1994 došlo na čínském kosmodromu Xichang Satellite Launch Center (XSLC) při kontrole čínské meteorologické družice Fengyun 2-01 k požáru a explozi, 1 pracovník byl zabit a 20 zraněno (30 let) [1b], [2a]
2. dubna 1964 04:15:01 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská meziplanetární sonda pro výzkum planety Venuše později nazvaná Zond 1 (též označovaná jako 3MV-1 č. 4 nebo 3MV-1 #2); sonda byla neúspěšná; z důvodu úniku ochranné atmosféry v přístrojovém úseku nefungovala správně elektronika a průlet “kolem” Venuše proběhl nakonec 14. července 1964 ve vzdálenosti nejméně 110 000 kilometrů a tou dobou sonda již nekomunikovala; spojení s ní bylo ztraceno 14. května 1964 (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. dubna 2014 21:02:31 UTC odstartovala pomocí nosné rakety Sojuz STA z kosmodromu Kourou evropská vědecká družice pro radarové pozorování Země nazvaná Sentinel-1A; její sesterská družice Sentinel-1B odstartovala ze stejného kosmodromu stejným typem nosné rakety (společně s jinými družicemi) 25. dubna 2016 21:02 UTC (10 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. dubna 1984 13:08:00 UTC se Rákeš Šarma stal prvním a zatím jediným Indem na oběžné dráze Země a dosud je jediným indickým kosmonautem; do vesmíru se vydal společně s Jurijem Malyševem a Gennadijem Strekalovem na Sojuzu T 11 (náhradníkem Rákeše Šarmy v Sojuzu T 11 byl Ind Raviš Malhotra, který prošel stejným výcvikem); šlo o let k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici Saljut 7; let byl úspěšný; zpět na Zem se posádka vrátila v Sojuzu T 10 dne 11. dubna 1984 10:48:48 UTC (40 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 2019 11:01:34 UTC úspěšně odstartovala ruská nákladní kosmická loď Progress MS-11; 4. dubna 2019 14:25 UT se úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1984 13:58:00 UTC úspěšně odstartoval s pětičlennou posádkou z Cape Canaveral raketoplán Challenger k letu STS-41-C; šlo o pátou misi raketoplánu Challenger; celkově se jednalo o 11. let raketoplánu do vesmíru; během tohoto letu byla vypuštěna družice LDEF (Long Duration Exposure Facility, jednalo se o družici pro sledování vlivů kosmického prostoru na vystavené materiály) a dále byla zachycena (10. dubna 1984) a v nákladovém prostoru raketoplánu opravena sluneční družicová observatoř SMM (Solar Maximum Mission), při opravě šlo o výměnu vadného bloku elektroniky stabilizačních gyroskopů (40 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 1964 16:00:01.69 UTC odstartovala do vesmíru z Cape Canaveral sestava kosmické lodi Gemini 1 (v tomto testu bez lidské posádky) a dvoustupňové nosné rakety Titan 2 GLV; oddělení kosmické lodi od druhého stupně nosiče nebylo plánováno, nepočítalo se tedy ani s přistáním prázdné kosmické lodi na Zemi; oddělení prvního a druhého stupně nosné rakety proběhlo správně a letový test proběhl úspěšně (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 2014 19:06:02 UTC nebo 19:15 UT byla (podle oznámení Izraelského ministerstva obrany) pomocí nosné izraelské rakety Shavit 2 z izraelské základny Palmachim vypuštěna vojenská družice Ofek 10 (též Offeq 10 či TECSAR 2); družice je vybavena radarem SAR (Synthetic Aperture Radar), který umožňuje monitorování zemského povrchu bez ohledu na denní dobu a momentální stav oblačnosti (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 2014 15:26:27 UTC ze Země (z ruského Bajkonuru) odstartovala nákladní kosmická loď Progress M-23M; k Mezinárodní kosmické stanici se úspěšně připojila 9. dubna 2014 21:14 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1994 11:05 UTC (tj. 9. dubna 1994 07:05 a.m. EDT) ze Země (z amerického Kennedyho vesmírného střediska) úspěšně odstartoval raketoplán Endeavour s šestičlennou posádkou k letu STS-59; hlavním cílem mise byly experimenty Space Radar Laboratory (laboratoř bývá označovaná též Space Radar Laboratory One, zkráceně SRL-1); tato kosmická laboratoř sestávala z amerického radiolokátoru SIR-C a z německo-italského analogického přístroje X-SAR a byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 2019 byl v sérii šesti vědeckých článků publikovaných ve speciálním vydání časopisu The Astrophysical Journal Letters prezentován a popsán obrázek okolí černé díry vytvořený z radioteleskopických pozorování okolí supermasivní centrální černé díry v galaxii M87 (uvedená galaxie se pozemským pozorovatelům promítá do souhvězdí Panny), jednalo se o historicky první pozorování bezprostředního okolí černé díry pomocí elektromagnetického záření (i když se nesnímalo na vlnových délkách vnímatelných lidským okem); podkladová radioteleskopová pozorování byla provedena soustavou radioteleskopů rozmístěných po celé Zemi, tato síť spolupracujících radioteleskopů je souhrnně označována jako Event Horizon Telescope, zkráceně EHT (podílelo se 8 radioteleskopů); v roce 2021 byl v odborném tisku publikován vylepšený obrázek okolí této černé díry (ukazující okolí černé díry v polarizovaném světle); v květnu 2022 pak byl zveřejněn podobně získaný obrázek okolí supermasivní černé díry v centru naší Galaxie; v lednu 2024 pak byl publikován novější obrázek okolí černé díry v galaxii M87 opět vytvořený pomocí EHT (5 let) [3b], [3], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1979 17:34:34 UTC odstartovala do vesmíru pilotovaná kosmická loď Sojuz 33 a v ní sovětský kosmonaut Nikolaj Rukavišnikov a první bulharský kosmonaut Georgi Ivanov; cílem letu byla orbitální dnes již neexistující stanice Saljut 6; pro poruchu na motoru Sojuzu (porucha se objevila při přibližování k orbitální stanici, Sojuz byl v té chvíli ve vzdálenosti asi 3 km od orbitální stanice) byli nakonec nuceni po téměř dvou dnech v kosmu přistát bez uskutečnění připojení k Saljutu 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 2019 22:35 UTC odstartoval ke svému prvnímu komerčnímu letu těžkotonážní kosmický nosič označovaný Falcon Heavy soukromé americké kosmické společnosti Space X; šlo o jeho druhý orbitální let; jeho první orbitální let proběhl 6. února 2018 a byl pouze testovací (byl vynesen testovací neužitečný náklad, elektromobil Tesla); při tomto prvním komerčním letu Falconu Heavy byla vynesena komunikační družice ArabSat 6A (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 2019 proběhl neúspěšný pokus o měkké přistání na měsíčním povrchu izraelské měsíční sondy jménem Beresheet; sonda při přistávání nedokázala dostatečně zpomalit a rozbila se o měsíční povrch; ze Země sonda odstartovala (společně s jiným nákladem) 22. února 2019 1:45 UTC s pomocí nosné rakety Falcon 9 (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1984 10:50 GMT přistála v Kazachstánu kosmická loď Sojuz T-10 s posádkou Jurij Malyšev, Gennadij Strekalov a Rákeš Šarma; přiletěli ze sovětské dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 7; jednalo se o osmidenní návštěvní expedici; k Saljutu odstartovali v Sojuzu T-11 dne 3. dubna 1984 13:08:00 UTC (40 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1879 gregoriánského kalendáře (30. března 1879 juliánského kalendáře) se narodil estonsko-německý optik Bernhard Voldemar Schmidt, objevitel astronomického typu dalekohledu označovaného dnes jako Schmidtův dalekohled; tento typ dalekohledu používá primární zrcadlo sférické a před primárním zrcadlem má asférickou korekční skleněnou desku (145 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
13. dubna 1994 06:04 UTC byla z amerického kosmodromu na Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas I vypuštěna stacionární meteorologická družice GOES 8 také označovaná jako GOES-I (30 let) [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. dubna 1974 23:33:00 UT byl vypuštěn první americký komerční satelit nazvaný Westar 1; šlo o geostacionární telekomunikační družici postavenou firmou Hughes Aircraft Company pro společnost Western Union a vypuštěnou Western Unionem ve spolupráci s NASA; vynesení bylo uskutečněno raketou Delta 2914 z kosmodromu Eastern Test Range (50 let) [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. dubna 1629 se narodil holandský astronom a konstruktér časoměrných a optických přístrojů Christiaan Huygens; zkonstruoval například jeden z typů okulárů či kyvadlové hodiny (395 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
15. dubna 1984 08:12:53 UTC byla z kosmodromu Bajkonur pomocí nosné rakety Sojuz-U vypuštěna sovětská nákladní kosmická loď Progress 20; cílem byla sovětská dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 7; let byl úspěšný (40 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. dubna 2014 16:20 UTC byla z Bajkonuru nosnou raketou Sojuz U vypuštěna družice EgyptSat-2, jiným názvem MisrSat 2; jde o vědeckou družici pro pozorování Země (10 let) [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 2019 20:46:07 UTC odstartovala nákladní kosmická loď Cygnus k misi nazvané Cygnus NG-11 (též označovaná například jako mise CRS NG-11 či NASA CRS NG-11); cílem mise byla doprava nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici; nosnou raketou byl Antares 230 (vylepšený o některé prvky navržené po havárii zásobovací mise CRS Orb-3 z 28. října 2014); startovním kosmodromem byl Středoatlantský regionální kosmodrom (Wallops Island); loď k Mezinárodní kosmické stanici doletěla 19. dubna 2019 a byla staniční robotickou paží Canadarm2 úspěšně zachycena a připojena; bylo dopraveno 3436 kg nákladu (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. dubna 2014 kolem 04:30 UTC byla po ukončení své práce nad měsíčním povrchem deorbitována, tj. navedena k dopadu na měsíční povrch (po předchozím snížení výšky nad povrchem), americká sonda LADEE; tato sonda odstartovala do vesmíru 7. září 2013 03:27 UTC a na oběžnou dráhu Měsíce vstoupila 6. října 2013; sonda o hmotnosti přibližně 130 kg byla určena pro detailní studium velice řídké měsíční atmosféry a elektrostatického náboje prachových částic (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. dubna 2014 19:25:21 UTC odstartovala (po mnoha odkladech) k Mezinárodní kosmické stanici mise SpaceX CRS-3 (Commercial Resupply Services 3, alternativně SpX-3 nebo jednoduše CRS-3), zásobovací mise, která využila nákladní kosmickou loď Dragon společnosti Space-X (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. dubna 2004 03:19:00 UTC odstartovala z ruského Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici pilotovaná ruská kosmická loď Sojuz TMA-4; posádku tvořili Gennadij Padalka, Michael Fincke a André Kuipers; Kuipers je nizozemský astronaut Evropské kosmické agentury, který v tomto případě letěl na krátkodobou návštěvní expedici; při přistání této kosmické lodi na Zemi 24. října 2004 00:35:00 UTC tvořili posádku Padalka, Fincke a Jurij Šargin (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 2004 16:57:24 UTC byla z Vandenberg AFB vypuštěna astronomická družice Gravity Probe B (též označovaná GP-B či GP B); družice nesla stejně nazvaný experiment, jehož cílem bylo ověření de Sitterova efektu (jev obecné teorie relativity), což se zdařilo; start zajistila nosná raketa Delta 7920 (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. dubna 1969 byl pozorován bolid nazvaný Bovedy, letěl od Walesu po Severní Irsko; poblíž Belfastu v Severním Irsku (Velká Británie) byly nalezeny bolidu příslušející meteority, jeden z příslušejících meteoritů prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield (55 let) [1b], [3b], [6], [6], [6]
25. dubna 1744 zemřel Anders Celsius, švédský matematik, fyzik a astronom, autor Celsiovy teplotní stupnice (280 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1774 se narodil anglický astronom Francis Baily, úkaz při úplném zatmění Slunce označovaný jako Bailyho perly je pojmenovaný po něm (250 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
28. dubna 2014 04:25:00 UTC byla (společně s ruskou družicí Luč-5V) na oběžnou dráhu Země vynesena (z Bajkonuru raketou Proton-M/Briz-M) kazašská družice KazSat-3, jde o telekomunikační satelit (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici