Na úvodním obrázku přehledu úkazů na obloze tentokrát vidíte část interiéru Návštěvnického a odborného pozorovacího astronomického centra úpické hvězdárny. Jde o část hvězdárny, která je přístupná našim návštěvníkům během denních prohlídek hvězdárny spojených s pozorováním Slunce pomocí speciálních slunečních dalekohledů.
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí:
V květnu (21. – 23. května 2024) pořádá úpická hvězdárna svůj každoroční seminář/konferenci “Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí” (podrobnosti najdete na hvezdarnavupici.cz), fungování hvězdárny pro návštěvníky v těchto dnech ale není nijak omezeno.
Meteorické roje:
Meteorický roj éta Akvarid je aktivní od 19. dubna do 28. května. Maximum v roce 2024 připadá na noc z 5. na 6. května, radiant éta Akvarid se při pohledu z České republiky objevuje nad obzorem až ráno před rozedněním nízko nad východním obzorem, Měsíc couvající k novu se sice nachází přímo v oblasti, kde je radiant, ale jeho slabé světlo meteory nepřesvítí (Měsíc téměř v novu a Slunce vychází při pohledu z České republiky 5. května 2024 nad obzor kolem 5:45 SELČ, ideální doba pro pozorování tohoto meteorického roje bude kolem 5. hodiny ranní SELČ), mateřským objektem roje éta Akvarid je Halleyova kometa, očekávaná zenitová četnost v okamžiku maxima by měla být 10 až 50 meteorů za hodinu.
Fáze Měsíce:
1. května 2024 (úterý) je poslední čtvrt
8. května 2024 (pondělí) je nov
15. května 2024 (pondělí) je první čtvrt
23. května 2024 (středa) je úplněk
Možnosti pozorování Měsíce v květnu 2024 ve večerních hodinách:
Během května 2024 lze Měsíc během večerních pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně (ta jsou v květnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ) pozorovat nad obzorem (prostým okem či dalekohledy) zhruba od 11. května 2024 do zhruba 23. května 2024.
Pozorovatelnost vybraných planet v květnu 2024:
Merkur: Merkur není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný.
Venuše: Venuše není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelná. Nejbližší pozorovatelnost Venuše z České republiky na večerní/noční/ranní obloze nastane v září 2024, kdy bude pozorovatelná večer nad západním obzorem jako Večernice.
Mars: Mars začne být z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný kolem 23. května, pozorovatelný bude společně s planetou Saturn krátce před ránem (kolem 3:45 SELČ) těsně nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Jupiter: Jupiter není z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný.
Saturn: Saturn začne být z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2024 pozorovatelný kolem 23. května, pozorovatelný bude společně s planetou Mars krátce před ránem (kolem 3:45 SELČ) těsně nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Vybrané konjunkce Měsíce a hvězd či Měsíce a planet:
Dne 9. května 2024 nastává konjunkce Měsíce a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. Úhlové přiblížení těchto vesmírných těles bude z České republiky pozorovatelné krátce večer kolem 21. hodiny SELČ, ale jen z míst s velmi dobrým výhledem k západnímu obzoru. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Dne 31. května 2024 v 11:00 SEČ nastává konjunkce Měsíce a planety Saturn. Úhlové přiblížení těchto vesmírných těles bude z České republiky pozorovatelné následující ráno (tj. 1. června 2024) zhruba mezi 3:10 a 4:10 SELČ nad východním obzorem. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2024:
V květnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 15. května 2024 kolem 16:14 UT tj. 15. května 2024 kolem 18:14 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze (přibližně 50 úhlových stupňů nad ideálním obzorem), v květnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v květnu 2024 prostým okem:
Od 1. 5. 2024 do zhruba 10. 5. 2024 je České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách či popůlnočních hodinách.
Zhruba od 11. 5. 2024 do zhruba 26. 5. 204 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních či večerních hodinách.
Zhruba od 27. 5. 2024 do 31. 5. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května:
2. května 1519 zemřel Leonardo da Vinci, malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér italského původu; v oblasti techniky navrhl například různé druhy létajících a válečných strojů či vylepšil jejich předcházející návrhy (505 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
4. května 1989 18:47:00 UT odstartovala s pomocí raketoplánu Atlantis (let STS-30) k Venuši sonda Magellan (anglický přepis jména Magalhães); od srpna 1990 úspěšně mapovala z oběžné dráhy Venuše její povrch pomocí rádiových vln (konkrétně pomocí tzv. SAR tj. Synthetic Aperture Radar), díky rádiovým vlnám mohla zkoumat povrch planety navzdory její neprůhledné oblačnosti; jednalo se o 4. let tohoto raketoplánu (35 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 1919 zemřel Milan Rastislav Štefánik, mimo jiné slovenský astronom a meteorolog (105 let) [1a], [1b], [1], [3], [3], [3], [6], [6], [6], [6]
6. května 1744 gregoriánského kalendáře (25. dubna 1744 juliánského kalendáře) se narodil Anders Celsius; sestavil po něm nazvanou teplotní stupnici; také se zabýval studiem polárních září; v roce 1741 založil první švédskou hvězdárnu (ve městě Uppsala, svém rodišti) (280 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
8. května 1989 19:43:26 UTC přistál raketoplán Atlantis po letu STS-30 úspěšně s pětičlennou posádkou zpět na Zemi; jednalo se o 4. let tohoto raketoplánu a hlavním cílem letu bylo vypuštění vesmírné sondy Magellan určené k výzkumu Venuše (35 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [3], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. května 2009 18:01:56 UTC odstartovala mise raketoplánu Atlantis označovaná STS-125; Andrew Feustel při ní do vesmíru vzal Nerudovy Písně kosmické; hlavním cílem mise byl poslední (pátý) servisní zásah a vylepšení na Hubbleově vesmírném dalekohledu; jednalo se o 30. let tohoto raketoplánu; zpět na Zemi po této misi Atlantis úspěšně přistál 24. května 2009 (15 let) [1a], [1b], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. května 1924 se narodil anglický astronom Antony Hewish, společně s Jocelyn Bellovou se věnoval pulsarům (100 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6]
13. května 2004 absolvoval kosmický letoun/miniraketoplán SpaceShipOne úspěšně jeden ze svých pilotovaných (pilotem byl Mike Melvil) suborbitálních motorických letových testů (let označovaný 14P) přičemž dosáhl výšky 64,43 km; tento typ kosmického letounu/miniraketoplánu (vyvinutý soukromou americkou firmou Scaled Composites) absolvoval celkem 17 letových testů (z nichž při některých se neoddělil od letadla, které ho vynáší do určité výšky, a při některých šlo pouze o klouzavý let dolů), tři poslední z jeho letů byly samostatné (po oddělení od letadla) suborbitální motorické lety nad hranici 100 km; pak byl kosmický letoun/miniraketoplán nahrazen kosmickým letounem/miniraketoplánem SpaceShipTwo (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [5], [6], [6], [6], [6]
14. května 2014 01:58 UT (dle sdělení Roskosmosu) úspěšně přistál na Zemi návratový modul pilotované kosmické lodi Sojuz TMA-11M s kosmonauty Tjurinem, Wakatou a Mastracchiem na palubě; kosmonauti se vrátili z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici; ze Země tato kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 7. listopadu 2013 04:14:16 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 2009 13:12:02 UTC odstartoval raketou Ariane 5 ze Země (z kosmodromu Kourou) evropský infračervený kosmický dalekohled Herschel Space Observatory (zkráceně HSO, česky též Herschelova vesmírná observatoř, známý také pod dřívějším názvem FIRST neboli Far Infrared and Sub-millimetre Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 3,5 metru; svůj primární úkol plnil z Lagrangeova bodu L2 (přesněji řečeno obíhal Lagrangeův bod L2) systému Slunce-Země (i když během návrhu se nejdříve uvažovalo o pozorování z oběžné dráhy Země) přibližně do března 2013, kdy podle očekávání začalo docházet chladící médium (teleskop měl na začátku mise k dispozici více než 2300 litrů kapalného hélia) (15 let) [1a], [1b], [2], [2], [3], [3], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 2009 13:12:02 UTC (spolu s Herschelovou vesmírnou observatoří) odstartovala (raketou Ariane 5 z kosmodromu Kourou) ze Země sonda Planck; během své práce sonda obíhala librační bod L2 soustavy Země-Slunce; sonda studovala kosmické mikrovlnné pozadí; 3. října 2013 byly ukončeny vědecké operace prováděné sondou Planck, po 21. říjnu 2013 pak za využití zbytků paliva byla upravena dráha sondy tak, aby byla umístěna na takovou stabilní heliocentrickou dráhu, kde bude dlouhodobě daleko od soustavy Země-Měsíc (15 let) [1a], [1b], [2], [2], [3], [3], [3], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 2014 (16. května 2014 místního moskevského času) došlo po startu rakety Proton-M/Briz-M (startovala 16. května 2014 01:42 místního moskevského času) k poruše na třetím stupni a vynášená ruská komunikační družice Ekspress-AM4R byla ztracena; havárii podle závěrů ruského vyšetřování způsobila závada na ložiskové sestavě turbočerpadla motoru třetího stupně; trosky dopadly do oblasti Mandžuska (na dnešním území Číny) (10 let) [1b], [1b], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. května 1969 vstoupilo (zavěšené na padácích) do atmosféry Venuše přistávací pouzdro sovětské meziplanetární sondy Veněra 5; nebylo technologicky navrženo k dosažení povrchu planety ve funkčním stavu; pouzdro odesílalo data o složení a parametrech atmosféry po dobu 53 minut; sonda do vesmíru odstartovala 5. ledna 1969 06:28:08 UTC z Bajkonuru pomocí rakety Molniya (55 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. května 1969 vstoupilo (zavěšené na padácích) do atmosféry Venuše přistávací pouzdro sovětské meziplanetární sondy Veněra 6; nebylo technologicky navrženo k dosažení povrchu planety ve funkčním stavu; pouzdro odesílalo data o složení a parametrech atmosféry po dobu 51 minut; sonda do vesmíru odstartovala 10. ledna 1969 05:51:52 UTC z Bajkonuru pomocí rakety Molniya, jednalo se o sesterskou sondu Veněry 5 (55 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. května 1974 americká NASA (z Cape Canaveral pomocí nosné rakety Delta) úspěšně poslala do vesmíru meteorologickou družici jménem Synchronous Meteorological Satellite (zkráceně SMS-1, označovaná též SMS-A); šlo o předchůdce meteorologických družic SMS-2, GOES 1, GOES 2 a GEOS 3 úspěšně vypuštěných v letech 1975 až 1978 (50 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. května 1969 16:49:00 UTC odstartovala mise Apollo 10, poslední mise Apollo před úspěšným výsadkem amerických astronomů na povrch Měsíce; letěli 3 američtí astronauté a letěl lunární modul; na oběžné dráze kolem Měsíce se od kosmické lodi Apollo oddělil lunární modul, do kterého se předtím přemístili dva z astronautů; astronauti poté trénovali případně simulovali některé úkony, které se plánovaly realizovat při skutečném dosednutí lunárního modulu (nebo v okamžicích před dosednutím) a poté se lunární modul (bez provedení lunárního přistání, k povrchu Měsíce se astronauti v lunárním modulu jen přiblížili na vzdálenost 15 km) zase spojil s kosmickou lodí Apollo; astronauté se z této mise zpět na Zem úspěšně vrátili 26. května 1969 16:52:23 UTC (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. května 1964 se narodil Ivan Bella, slovenský pilot a kosmonaut; absolvoval jeden let do kosmu, letěl na krátkodobou misi na sovětskou/ruskou orbitální (dnes již neexistující) stanici MIR; startoval v Sojuzu TM-29 dne 20. února 1999 04:18:01.187 UTC; na Zem se vrátil v Sojuzu TM-28 dne 28. února 1999 02:14:20 UTC (60 let) [1a], [1b], [1], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1984 odstartovala z Francouzské Guyany nosná raketa Ariane 1 ; šlo o devátý z jedenácti startů nosné rakety Ariane 1; nákladem byla sonda/družice Spacenet 1 (též označovaná Spacenet F-1, Zhongxing 5, ZX 5, ChinaSat 5), šlo o komunikační družici provozovanou USA a Čínou; start byl úspěšný; pro firmu Arianespace se jednalo o první komerční zakázku (40 let) [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1934 zemřel italský fyzik Domenico Pacini, zabýval se například výzkumem kosmického záření (90 let) [1a], [1b], [5]
24. května 2019 odstartovala pomocí nosné rakety Falcon 9 první sada družic Starlink pro příjem internetu přes pro to určenou síť satelitů vyráběnou, vynášenou a provozovanou americkou společností Space-X (v tomto případě bylo vyneseno 60 družic, šlo o sadu družic testovacích); mise je někdy označovaná jako Starlink 1; této testovací sadě předcházely 2 testovací satelity zmíněné společnosti, které nesly označení Tintin A a Tintin B (též označované jako MicroSat-2a a MicroSat-2b) a byly vypuštěny jako sekundární náklad při letu Falconu 9 startujícího 22. února 2018 14:17 UTC; začala tak éra “vláčků” či “řetízků” družic Starlink pozorovatelných na noční obloze i prostým okem a pohybujících se po noční obloze společně v řadě za sebou (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 2014 03:05:14 UTC odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima (spolu s dalšími družicemi) japonská družice ALOS-2 (Advanced Land Observation Satellite 2, též zvaná Daichi 2); šlo o družici snímkující Zemi opticky a radarově (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 2009 15:39:05 UTC přistál zpět na Zemi raketoplán Atlantis (z mise označované STS-125); Andrew Feustel při této misi do vesmíru vzal Nerudovy Písně kosmické; hlavním cílem mise byl poslední (pátý) servisní zásah a vylepšení na Hubbleově vesmírném dalekohledu; jednalo se o 30. let tohoto raketoplánu; k této misi Atlantis odstartoval 11. května 2009 18:01:56 UTC (25 let) [1a], [1b], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 1844 gregoriánského kalendáře (12. května 1844 juliánského kalendáře) se (na území dnešního Běloruska) narodil ruský inženýr a astronom polského původu Jan Jarkowski, známý také jako Ivan Osipovich Yarkovsky, někdy v češtině psaný Jarkovskij; takzvaný Jarkovského efekt neboli též Yarkovsky–O’Keefe–Radzievskii–Paddack effect zkráceně YORP effect (proces, kdy uvolňování tepla z některých míst planetek mění rotaci a pohyb těchto planetek) je pojmenován po něm (180 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1], [3], [3], [3b], [6]
25. května 1834 se narodil australský astronom John Tebbutt, který 13. května 1861 na obloze zaznamenal kometu, která vešla do historie jako Velká kometa 1861, označovaná je též C/1861 J1 (190 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [6]
25. května 1574 zemřel Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic, matematik, astronom, astrolog a pedagog českého původu (450 let) [1a], [1b], [6]
26. května 2014 byl uskutečněn zatím poslední vzlet rakety z plovoucí raketové plošiny Sea Launch, což je původně mezinárodní mořský kosmodrom, který společně zřídily společnosti Boeing, RKK Energija, Kvaerner (později Aker Solutions), Státní konstrukční kanceláře Južnoje a společnost Južmaš; během přibližně patnáctiletého fungování byl plovoucí kosmodrom umístěn v Tichém oceánu poblíž rovníku (nebo tam před startem rakety doplul); při tomto startu byla úspěšně vynesena družice Eutelsat 3B, někdy označovaná EUTE 3B (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. května 1969 16:52:23 UTC přistáli astronauté mise Apollo 10 zpět na Zemi; odstartovali ze Země 18. května 1969 16:49:00 UTC (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. května 2009 10:34:53 UT odstartovala pilotovaná mise Sojuz TMA-15; v rámci této mise byla na Mezinárodní kosmickou stanici dopravena tříčlenná posádka; Sojuz TMA-15 se zpět na Zem se stejnou posádkou úspěšně vrátil 1. prosince 2009 07:17 UT (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. května 1999 10:49:42 UTC odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-96; cílem byla Mezinárodní kosmická stanice; pro raketoplán Discovery šlo o první let k této kosmické stanici; na palubě bylo 7 astronautů; v nákladovém prostoru raketoplánu byl také modul Spacehab, hermetizovaný válec s délkou 3 metry a průměrem 4,2 metru sloužící k provádění experimentů, nástupce podobné vesmírné laboratoře jménem Spacelab; při této misi byla vynesena pasivní družice Starshine pokrytá zrcátky (vyrobená ve spolupráci se studenty mnoha zemí); z této mise se Discovery zpět na Zem úspěšně vrátil 6. června 1999 06:02:43 UTC (25 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 2014 19:57:42 UTC odstartovala ze Země směr Mezinárodní kosmická stanice pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-13M; na palubě byli Maxim Surajev, Gregory Wiseman a Alexander Gerst; mise byla úspěšná; tento Sojuz se se stejnou posádkou vrátil zpět na Zem 10. listopadu 2014 03:58 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 1959 odstartovaly (z Cape Canaveral) pomocí americké nosné rakety Jupiter AM-18 do vesmíru opičky “Able” (makak rhesus, z čeledi kočkodanovití) a “Miss Baker” (kotul veverovitý neboli saimiri, jihoamerická opička z čeledi malpovitých), jednalo se o první opičky, které dosáhly kosmického prostoru (výšky 100 km) a poté se živé vrátily na Zem (65 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1a], [3b], [6], [6], [6]
29. května 1974 08:56:51 UTC úspěšně odstartovala do vesmíru sovětská sonda pro průzkum Měsíce z jeho oběžné dráhy nazvaná Luna 22 (během vývoje označovaná E8LS No. 220); na oběžnou dráhu Měsíce byla úspěšně navedena 2. června 1974; sonda na oběžné dráze úspěšně pracovala; kolem 2. září 1975 došlo k vyčerpání paliva a mise sondy byla oficiálně ukončena (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. května 1919 proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž sir Arthur Eddington pořídil na africkém ostrově Principe v Guinejském zálivu fotografie, jež posloužily jako první všeobecně uznaný důkaz platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity (105 let) [1a], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
30. května 1934 se narodil sovětský kosmonaut Aleksej (psáno též Alexej) Archipovič Leonov, absolvent dvou letů do kosmu; při svém prvním letu do vesmíru (let kosmické lodi Voschod 2 se startem z Bajkonuru 18. března 1965 07:00:00 UTC) se 18. března 1965 stal historicky prvním člověkem, který vystoupil z kosmické lodi do volného kosmického prostoru; při svém druhém letu (let Sojuzu 19 se startem z Bajkonuru 15. července 1975) se se svým spolucestujícím sovětským kosmonautem Valerijem Kubasovem zúčastnili úspěšného experimentu spojení americké a sovětské kosmické lodi za letu, tento experimentální projekt je nazýván projekt Apollo ASTP, resp. Apollo – Sojuz, v zemích východního bloku je známý spíše pod označením Sojuz-Apollo (90 let) [1a], [1a], [1a], [2a], [2a], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici